Úvod: Infekce krčních uzlin netuberkulózními mykobakteriemi (NTM), dříve označované i jako atypické mykobakteriální infekce, se u dětí v České republice řadí ke vzácným onemocněním. V současnosti je patrna narůstající incidence, zřejmě vlivem ukončení celoplošné kalmetizace v listopadu 2010. Cíl studie: Podat přehled klinického obrazu, diagnostických možností a terapeutického přístupu u dětí s postižením krčních uzlin netuberkulózními mykobakteriemi. Metodika: Retrospektivně zpracovaný soubor dětí s potvrzenou infekcí léčených na Klinice otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku FN Hradec Králové od 2010 do 2021. Zařazovacím kritériem byl průkaz původce onemocnění (netuberkulózní mykobakterie) kultivačním vyšetřením nebo molekulárně biologickou metodou (PCR). Výsledky: Celkem bylo zařazeno 19 dětí s průměrným věkem 26 měsíců (rozmezí 12–42 měsíců; SD 7,27). Nejčastějším prokázaným patogenem bylo Mycobacterium avium (n = 16). Kultivační vyšetření bylo pozitivní v 84 % (n = 16) případů, PCR testování bylo pozitivní u 47 % pacientů (n = 9). Všechny děti ze souboru podstoupily jak chirurgickou, tak antibiotickou léčbu. Nejčastěji užívanými antibiotiky byla kombinace makrolidového antibiotika (klaritromycin) s antituberkulotikem (rifampicin). U šesti dětí byla provedena incize spolu s drenáží ložiska a pro trvání zánětu následovala kompletní exstirpace patologické tkáně v celkové anestezii. Celkem 15 dětí podstoupilo probatorní exstirpaci patologické krční uzliny. Blokové disekce infikované tkáně jsme provedli u sedmi dětí pro reziduální zánět. Závěr: Optimální léčbou netuberkulózní mykobakteriální lymfonoditidy je exstirpace postižené uzliny a okolních zánětlivě změněných tkání společně s antibiotickou terapii klaritromycinem a rifampicinem.

Introduction: Nontuberculous mycobacterial (NTM) infection of lymph nodes in young children is a rare disease. The increasing incidence has been observed after termination of vacciation in Czech Republic in November 2010. Aim of the study: To provide an overview of the clinical picture, diagnostic options and therapeutic approach in children with neck lymph nodes affected by non-tuberculous mycobacteria. Methods: Retrospective cohort study of patients with confirmed NTM infection treated at the Clinic of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery of Faculty Hospital Hradec Kralove from 2010 to 2021. The inclusion criterion was proof of the causative agent of the disease (nontuberculous mycobacteria) by culture or molecular biological technique (PCR). Results: A total of 19 children with an average age of 26 months (range 12–42, SD 7.27) were enrolled. The most frequent pathogen was Mycobacterium avium (N = 16). Culture examination was positive in 84% (N = 16) of cases, PCR was positive in 47% of patients (N = 9). All children from the group underwent both surgical and antibiotic treatment. The most frequently used antibiotics were a combination of a macrolide antibiotic (clarithromycin) with an antituberculotic drug (rifampicin). In 6 children, an incision was made along with drainage of the lesion and for the duration of the inflammation a complete extirpation of the pathological tissue under general anaesthesia followed. A total of 15 children underwent probatory extirpation of the pathological neck lymph node. We performed block dissections of the infected tissue in 7 children for residual inflammation. Conclusion: The most effective treatment of the infection seems to be the exstirpation of all affected lymph nodes with surrounding tissue and combination of antibiotic (macrolide) with antituberculotic agent (rifampicin).

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• farmakoterapie statistika a číselné údaje   MeSH
• kojenec MeSH
• krk mikrobiologie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• lymfatické uzliny mikrobiologie   patologie   MeSH
• mykobakteriózy * diagnostické zobrazování   mikrobiologie   patologie   terapie   MeSH
• otorinolaryngologické chirurgické výkony statistika a číselné údaje   MeSH
• otorinolaryngologické nemoci diagnostické zobrazování   mikrobiologie   patologie   terapie   MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• předškolní dítě MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

Úvod: Potencovaná kontaktní endoskopie (ECE), kombinace kontaktní endoskopie (CE) a narrow-band imaging (NBI) či IMAGE1 S patří mezi neinvazivní optické metody. Využívá se pro hodnocení slizničních lézí na základě změn vaskularizace pomocí velkého optického zvětšení. Cíl: Cílem práce bylo zhodnocení diagnostického přínosu peroperačního využití ECE pro hodnocení slizničních lézí hrtanu a validace ELS klasifikace. Metodika: Do studie byli zařazeni pacienti se slizničními lézemi hrtanu, kteří podstoupili přímou laryngoskopii v celkové anestezii. Léze byly postupně hodnoceny na základě strukturovaného vyšetření v bílém světle, NBI a ECE a zhodnoceny dle klasifikace Evropské laryngologické společnosti (ELS klasifikace) jako nesuspektní (longitudinální vaskularizace), nebo suspektní (perpendikulární vaskularizace). U všech pacientů byla provedena biopsie a histologické vyšetření. Výsledky klasifikovaných lézí byly korelovány s histologickým vyšetřením. Výsledky: Celkově bylo vyšetřeno 60 pacientů se 76 lézemi. Senzitivita, specificita, pozitivní prediktivní hodnota (PPV), negativní prediktivní hodnota (NPV) a správnost pro NBI dosáhla 71,4 %, 100 %, 100 %, 53,8 % a 78,6 %, k index 0,556. Senzitivita, specificita, PPV, NPV a správnost pro ECE dosáhla 86,4 %, 89,5 %, 95,0 %, 73,9 % a 87,3 %, k index 0,716. Díky těsnému kontaktu se sliznicí při vyšetření ECE bylo oproti samotnému NBI možné zobrazit a hodnotit v ECE o 20 % (9/45) lézí charakteru leukoplakií navíc. Závěr: Naše data potvrzují, že potencovaná kontaktní endoskopie je přínosným nástrojem pro předhistologické vyšetření slizničních lézí hrtanu, avšak nemůže plně nahradit bioptickou verifikaci, jejím limitem jsou především těžce dosažitelné léze (např. dolní plocha hlasivky) a hyperkeratóza. Ve srovnání s NBI je ECE přesnější, díky velkému zvětšení může být zvláště přínosná pro hodnocení některých leukoplakií.

Introduction: Enhanced contact endoscopy (ECE) – combination of contact endoscopy and NBI (narrow-band imaging) or IMAGE1 S, is a non-invasive optical technique used for assessment of superficial vascular changes of mucosal lesions in high magnification. Aim: The aim of our study was to evaluate the diagnostic value of ECE in an intraoperative settlement and validation of the ELS classification. Methods: Patients with laryngeal lesions underwent direct laryngoscopy with a structured assessment of the lesion using white light, NBI and ECE. Lesions were classified according to the European Laryngological Society Classification that divides the vascular pattern changes into longitudinal (unsuspicious) and perpendicular (suspicious). Evaluation was correlated with histopathology. Results: 60 patients with 76 lesions were enrolled. Sensitivity, specificity, positive predictive value (PPV), negative predictive value (NPV) and accuracy for NBI assessment reached 71.4%, 100%, 100%, 53.8% and 78.6%, resp., k index of 0.556. Sensitivity, specificity, PPV, NPV and accuracy for ECE reached 86.4%, 89.5%, 95.0%, 73.9% and 87.3%, k index of 0.716. Additional 20% (9/45) of the leukoplakias could be assessed with ECE compared to NBI. Conclusions: Our data support the assumption that ECE is a useful tool for pre-histological examination of mucosal lesions, however it cannot fully replace biopsy sampling. ECE shows higher accuracy in detecting malignant lesions compared to NBI and can be especially helpful in the assessment of vocal fold leukoplakia.

• MeSH
• dospělí MeSH
• laryngoskopie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• leukoplakie diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci laryngu * diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• úzkopásmové zobrazení metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• ambulantní péče klasifikace   MeSH
• epistaxe * etiologie   ošetřování   MeSH
• hospitalizace MeSH
• informovaný souhlas pacienta MeSH
• lidé MeSH
• ošetřovatelská diagnóza klasifikace   MeSH
• perioperační péče metody   MeSH
• předoperační péče metody   MeSH
• příjem pacientů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

PURPOSE: Disturbance of cochlear microcirculation is discussed as final common pathway of various inner ear diseases. Hyperfibrinogenemia causing increased plasma viscosity is a possible factor for a critical reduction of cochlear blood flow that might lead to sudden sensorineural hearing loss (SSHL). The aim was to determine the efficacy and safety of drug-induced defibrinogenation by ancrod for SSHL. METHODS: Double-blind, randomized, placebo-controlled, multicenter, parallel group, phase II (proof-of-concept) study (planned enrollment: 99 patients). Patients received an infusion of ancrod or placebo (day 1) followed by subcutaneous administrations (day 2, 4, 6). Primary outcome was the change in pure tone audiogram air conduction average until day 8. RESULTS: The study was terminated early due to slow recruiting (31 enrolled patients: 22 ancrod, 9 placebo). A significant improvement of hearing loss was registered in both groups (ancrod: - 14.3 dB ± 20.4 dB, - 39.9% ± 50.4%; placebo: - 22.3 dB ± 13.7 dB, - 59.1% ± 38.0%). A statistically significant group-difference was not detected (p = 0.374). Placebo response of 33.3% complete and 85.7% at least partial recovery was observed. Plasma fibrinogen levels were reduced significantly by ancrod (baseline: 325.2 mg/dL, day 2: 107.2 mg/dL). Ancrod was tolerated well, no adverse drug reaction was of severe intensity, no serious adverse events occurred. CONCLUSION: Ancrod reduced fibrinogen levels that support its mechanism of action. The safety profile can be rated positively. Since the planned number of patients could not be enrolled, no efficacy conclusion can be drawn. The high rate of placebo response challenges clinical trials for SSHL and needs to be considered in future investigations. Trial registrations This study was registered in the EU Clinical Trials Register, EudraCT-No. 2012-000066-37 at 2012-07-02.

• MeSH
• ankrod terapeutické užití   MeSH
• fibrinogen MeSH
• glukokortikoidy terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• náhlá nedoslýchavost * farmakoterapie   MeSH
• ověření koncepční studie MeSH
• percepční nedoslýchavost * farmakoterapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze I MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Úvod: Krční emfyzém bývá jedním z průvodních příznaků poranění polykacích/ dýchacích cest nebo přechází na krk z jiných oblastí. V prvních hodinách po jeho vzniku může být klinický obraz dramatický, provázený dušností, odyno-/ dysfagií, případně bolestí na hrudi nebo mezi lopatkama. V diferenciální diagnostice je kromě traumatické etiologie třeba vyloučit i další akutní stavy, např. akutní koronární syndrom aj. Emfyzém bývá různého rozsahu, často je provázen pneumomediastinem a/nebo plášťovým pneumotoraxem. Publikace si klade za cíl především diagnostickou a terapeutickou rozvahu, nikoliv zjištění incidence emfyzému. Metodika: Jedná se o retrospektivní studii z ORL pracovišť Pardubické nemocnice, Fakultní nemocnice Hradec Králové a Nemocnice Liberec za období 15 let (2005–2020). Sledovány byly pouze klinicky významné emfyzémy, emfyzémy nejasné etiologie a emfyzémy s nutností intenzivní péče. Výsledky: V souboru 15 nemocných jsou následující příčiny krčního emfyzému – 3 úrazy hrtanu, 3 Hammanovy syndromy, 2 tracheální intubace, 2 úrazy polykacích cest, 2 onemocnění covid-19, 1 tonzilektomie, 1 urgentní tracheostomie a 1 kýchnutí. Etiologicky je významným (spolu)faktorem Valsalvův manévr, který dominuje zejména u mladistvých a mladých dospělých (53 %, 8 pacientů). Úrazová etiologie se vyskytovala ve věku 17–53 let (33 %, 5 pacientů). Iatrogenní postižení je častější u pacientů nad 55 let. Pneumomediastinum se vyskytlo u 47 %, plášťový pneumotorax u 40 % nemocných. Čtyři zpočátku diagnosticky nejasné případy rozebíráme podrobněji. Závěr: U nemocného s krčním emfyzémem jsou indikována zobrazovací a endoskopická vyšetření. V terapii je vždy nutné profylaktické nasazení širokospektrých antibiotik, observace na lůžku a mezioborová spolupráce.

Introduction: Emphysema of the neck represents a crucial symptom of swallowing/respiratory pathways injuries or rarely passes to the neck area from different locations. The clinical image can develop dramatically in the first hours after onset and frequently the etiology remains unclear. Dyspnoea, dysphagia, retrosternal or interscapular pain usually follows. In the differential diagnosis, not only traumatic etiology but also other acute conditions must be considered – e. g. acute coronary syndrome etc. The size of emphysema varies, also head and chest area can also be affected. Pneumomediastinum or partial pneumothorax are also often presented. The primarily aim of this paper is to discuss a diagnostic and therapeutic possibilities, not to determine the incidence of emphysema. Methodology: This is a retrospective multicenter study involving patients from three regional ENT departments – Pardubice Hospital, Hradec Králové University Hospital and Liberec Hospital over a period of 15 years (2005–2020). Only clinically significant emphysema, emphysema of unclear origin and emphysema requiring intensive care were in-rolled. Results: In a group of 15 patients, there are the following causes of cervical emphysema – 3 laryngeal injuries, 3 Hamman’s syndromes, 2 tracheal intubations, 2 traumas of swallowing pathways, 2 in COVID-19 disease, 1 tonsillectomy, 1 urgent tracheostomy and 1 sneezing. Etiologically, the Valsalva maneuver is an important (co)factor, dominating especially in adolescents and young adults (53%, 8 patients). Traumatic etiology occurred at the age of 17–53 years (33%, 5 patients). Iatrogenic involvement is more common over the age of 55 years. Pneumomediastinum occurred in 47% and partial pneumothorax in 40% of patients. Four of those initially unclear cases are discussed in detail. Conclusion: Imaging methods and endoscopic examination are indicated in a patient with cervical emphysema of unclear origin. Prophylactic use of broad-spectrum antibio tics, observation and interdisciplinary cooperation are always necessary.

• MeSH
• COVID-19 komplikace   MeSH
• emfyzém * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• Hammanův-Richův syndrom komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• mediastinální emfyzém komplikace   MeSH
• pneumotorax komplikace   MeSH
• poškození plic komplikace   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• nemocniční oddělení * dějiny   MeSH
• otorinolaryngologie * dějiny   MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• Publikační typ
• historické články MeSH

BACKGROUND: This study focuses on the hearing threshold for bone conduction (BC) after middle-ear surgery. METHODS: A total of 92 patients (120 ears) were treated for newly diagnosed chronic otitis media with cholesteatoma (2013-2018). BC was examined at frequencies of 0.5, 1, 2, and 4 kHz prior to and 1 year after surgery. STAM classification for cholesteatoma location, EAONO/JOS for stage, and surgery according to SAMEO-ATO classification were applied. The bone conduction threshold was compared for individual frequencies in patients with occurrence/absence of cholesteatoma in different locations. RESULTS: For the occurrence of cholesteatoma in the attic (A), a statistically significant difference was found at 4 kHz (p < 0.001), in the supratubal recess (S1) at 4 kHz (p = 0.003), and for the mastoid (M) at 0.5 kHz (p = 0.024), at 1 kHz (p = 0.032), and at 2 kHz (p = 0.039). CONCLUSIONS: Cholesteatoma location can influence the post-operative hearing threshold for bone conduction.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

PURPOSE: Taste perception is often affected after stapes surgery despite effort to preserve chorda tympani nerve. The aim was to examine changes of particular taste qualities and their recovery after operation of otosclerosis. MATERIALS AND METHODS: Taste function was prospectively investigated with a questionnaire and a taste strip test (TST) preoperatively, 3-5 days and 1 year after stapes surgery with the preservation of CTN. RESULTS: In the early postoperative examination, 34/42 patients had a lower TST score, 7/42 decrease of taste in the questionnaire. One year after surgery, 11/42 patients had a lower TST score, 1/42 patients decrease of taste in the questionnaire. The most pronounced decrease in the TST score was in sweet (- 1.76 points, p < 0.001), followed by bitter (- 1.71 points, p < 0.001), salty (- 1.64 points, p < 0.001) and sour taste (- 1.33 points, p < 0.001). The sour taste had a significant lower alteration compared to others. Men had significantly pronounced alteration in salty taste compared to women. The complete recovery was proved in bitter taste. Better recovery in bitter taste was observed in patients younger than 45 years of age. CONCLUSIONS: Gustatory changes after stapes surgery are mostly transient with different impairment and recovery rate for particular taste qualities. A sour taste seems to be relatively resistant to damage. The best recovery rate is in a bitter taste, especially in younger patients.

• MeSH
• chirurgie třmínku * MeSH
• chorda tympani MeSH
• chuť MeSH
• chuťová percepce * MeSH
• chuťový práh MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• otoskopie * metody   MeSH
• otoskopy MeSH
• ucho diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod a cíle: Akutní závrať je častým důvodem ošetření v lékařské pohotovostní službě. Cíle práce jsou zhodnotit zastoupení periferního vestibulárního syndromu (PVS) u pacientů s akutní závratí vyšetřených během ORL pohotovostní služby a zhodnotit shodu klinického ORL vyšetření s přístrojovým vestibulárním vyšetřením. Metodika: Retrospektivně jsou hodnoceni pacienti s akutní závratí vyšetření během pohotovostní ORL služby v období 1. 1.–31. 12. 2019. Soubor A tvoří pacienti se základním ORL vyšetřením bez přístrojového vestibulárního vyšetření. Soubor B tvoří pacienti, kteří do 4 dnů od základního ORL vyšetření v pohotovostní službě podstoupili video head impulse test (vHIT) a videonystagmografii. Výsledky: V daném období bylo v souboru A vyšetřeno 117 pacientů s akutním vertigem. PVS byl zastoupen 31 pacienty (27 %). V souboru B bylo vyšetřeno 50 pacientů, PVS byl zastoupen 15 pacienty (30 %), nejčastěji byla diagnostikována vestibulární neuronitida (10 pacientů). Byl prokázán statisticky významný rozdíl (p = 0,0030) v diagnostice PVS při základním ORL vyšetření (27 pacientů, 54 %) a po přístrojovém vestibulárním vyšetření (15 pacientů, 30 %). Při vHIT se prokázala statisticky významně snížená hodnota gainů laterálního (p = 0,0101) a předního (p = 0,0043) polokruhovitého kanálku u PVS ve srovnání s ostatními závratěmi. Závěr: Zastoupení PVS při akutní závrati po základním ORL vyšetření bylo 27 %. Přístrojové vestibulární vyšetření prokazuje statisticky signifikantně nižší výskyt PVS než u základního ORL vyšetření. Dostupnost přístrojového vestibulárního vyšetření během pohotovostní služby by mohla umožnit přesnější diagnostiku závrativých stavů již při prvním kontaktu.

Introduction: Acute vertigo ranks among the common reasons for visiting the emergency department. The aim of this study was to evaluate the rate of peripheral vestibular syndrome (PVS) in patients with acute vertigo examined at the ENT emergency department and to compare the agreement of physical ENT examination with video-assisted vestibular testing. Methods: Patients eamined at the ENT emergency department from January to December 2019 were evaluated retrospectively. The patients who underwent basic ENT examination without video-assisted vestibular testing form group A. The patients who underwent basic ENT examination which was followed by video head impulse test (vHIT) and videonystagmography in the next four days form group B. Results: A total of 117 patients with acute vertigo were included in group A, PVS was found in 31 patients (27%). In total, 50 patients were included in group B; PVS was found in 15 patients (30%), vestibular neuronitis was diagnosed most often (10 patients). The difference in the diagnosis of PVS by basic ENT examination (27 patients, 54%) and by video-assisted vestibular testing (15 patients, 30%) was statistically significant (P = 0.0030). The gain of the lateral (P = 0.0101) and superior (P = 0.0043) semicircular canal proved to be statistically significant, while vHIT was lower in PVS in comparison to other causes of vertigo. Conclusion: After basic ENT examination, PVS as a cause of acute vertigo was diagnosed in 27%. Video-assisted vestibular testing proved a statistically significant lower incidence of PVS in comparison to basic ENT examination. Accessibility of video-assisted vestibular testing in the emergency department might allow for higher accuracy in the diagnosis of acute vertigo.

• Klíčová slova
• videookulografie, Video Head Impulse Test,
• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pohotovostní zdravotnická služba * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• vertigo * diagnóza   MeSH
• vestibulární funkční testy MeSH
• vestibulární nemoci diagnóza   MeSH
• vestibulookulární reflex MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH