There is ample evidence that maintenance of basic physical fitness through exercise training is crucial for patients with chronic renal insufficiency. Rehabilitation based on neuromuscular electrical stimulation (NMES) of thigh muscles has been shown to have many beneficial effects in patients with chronic diseases. It is likely that NMES could have beneficial effects also in patients on chronic ambulatory peritoneal dialysis (CAPD). NMES was applied for 20 weeks to 14 patients on CAPD, mean age 61.9 (8.7) years, using battery-powered stimulators (CEFAR-REHAB X2; Sweden) and self-adhesive electrodes 80 × 130 mm (PALS Platinum; Denmark). Stimulation characteristics: biphasic current, pulse width 400 μs, 8 seconds contraction-12 seconds relaxation, frequency modulation 40-60 Hz, and maximal intensity 60 mA. NMES was home-based and applied simultaneously to quadriceps muscles of both legs (2 × 30 min/day). Functional performance, muscle power (Fmax ), arterial stiffness (assessed by cardio-ankle vascular index-CAVI), and quality of life by KDQOL-SF evaluation was done at baseline and at the end of program. Home NMES improved significantly the main functional parameters: VO2peak /kg increased by +2.2 (1.6) mL O2 /kg/min (P < 0.002), peak workload by +0.1 (0.1) W/kg (P < 0.005), and distance walked in 6 MWT by +44.7 (58.4) m (P < 0.008). Only insignificant changes were observed in CAVI and Fmax . KDQOL-SF analysis showed significant improvement in seven parameters of QoL (P < 0.012-0.049). This pilot study is the first clinical report dealing with the use of NMES in patients on CAPD. The results demonstrate that an improvement of exercise capacity and QoL can be achieved by home-based NMES in CAPD patients.
- MeSH
- chronická renální insuficience patofyziologie terapie MeSH
- čtyřhlavý sval stehenní * patofyziologie MeSH
- elektrostimulační terapie * metody MeSH
- kontinuální ambulantní peritoneální dialýza * MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- senioři MeSH
- svalová síla MeSH
- test chůzí MeSH
- tolerance zátěže MeSH
- tuhost cévní stěny MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- MeSH
- dialýza ledvin * metody využití MeSH
- domácí hemodialýza metody využití MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- peritoneální dialýza metody využití MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- renální insuficience * terapie MeSH
- věkové faktory MeSH
- výběr pacientů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Metabolický syndrom je rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních chorob. Pacienti po transplantaci ledviny mají vlivem imunosupresivní léčby vyšší riziko vzniku metabolického syndromu. Cílem práce bylo hodnocení prevalence metabolického syndromu a jeho komponent u pacientů po transplantaci ledviny a analýza jejich vlivu na funkci štěpu a albuminurii. Pacienti, metodika a výsledky: Sledovali jsme 69 pacientů po transplantaci kadaverózní ledviny. Prevalence metabolického syndromu 3 roky po transplantaci byla 61,3 %. Prevalence potransplantačního diabetes mellitus byla 27 % a abdominální obezity 59,7 %. Věk příjemců ledviny s metabolickým syndromem 3 roky po transplantaci byl nesignifikantně vyšší. Věk příjemců ledviny s potransplantačním diabetes mellitus byl statisticky významně vyšší: 54,0 (35,0; 69,0) let vs 45,5 (27,0; 60,0) let u nediabetiků, odds ratio – OR (95% IS) 1,116 (1,031; 1,207), p = 0,006. Počet komponent metabolického syndromu negativně koreloval s funkcí štěpu (rs -0,275; p = 0,031). U pacientů s poklesem renální funkce s eGF MDRD < 1 ml/s 3 roky po transplantaci ledviny byl signifikantně vyšší výskyt metabolického syndromu a hypertriglyceridemie. Chronickou dysfunkci štěpu predikovaly vyšší věk dárce, opožděná funkce štěpu, rejekce, dyslipidemie a hyperurikemie. Pouze hyperurikemie byla prediktorem dysfunkce štěpu nezávisle na věku dárce, opožděné funkci štěpu a rejekci. Metabolický syndrom, elevace apolipoproteinu B a nonHDL-cholesterolu a zvýšený systolický tlak krve byly asociovány s albuminurií. Zvýšené hladiny celkového cholesterolu a apolipoproteinu B byly nezávislými prediktory albuminurie. Obezita ve sledovaném období nebyla spojena se snížením funkce štěpu ani s albuminurií, vliv potransplantačního diabetes mellitus nebyl signifikantní nezávisle na dalších faktorech. Prokázali jsme korelaci přítomnosti metabolického syndromu se zvýšenými hladinami AFABP (adipocyte fatty acid-binding protein) a leptinu. Zvýšená hladina AFABP (p = 0,013) predikovala dysfunkci štěpu 3 roky po transplantaci ledviny. Závěr: Přestože je dokumentován vliv imunosupresivní léčby na vznik potransplantačního diabetes mellitus, ukazuje se jako rizikový faktor pro poruchy metabolizmu glukózy vyšší věk pacientů, a proto je třeba se zaměřit zejména na tyto nemocné. Časná detekce metabolických poruch a dietní a terapeutická intervence u pacientů po transplantaci ledviny jsou důležité v prevenci chronické dysfunkce štěpu.
Introduction: Metabolic syndrome is a risk factor for cardiovascular diseases. Higher risk of the metabolic syndrome and its components in patients after kidney transplantation is caused by immunosuppressive therapy. The aim of our study was to evaluate the prevalence of the metabolic syndrome and its components in kidney transplant recipients and to analyse their influence on allograft function and albuminuria. Patients, method and results: In the study we monitored 69 patients after cadaveric kidney transplantation. The prevalence of the metabolic syndrome was 61.3 % 3 years after kidney transplantation. The prevalence of new onset diabetes mellitus after transplantation was 27 % and that of abdominal obesity 59.7 % of patients. The age of kidney transplant recipients with the metabolic syndrome was higher than of these without it, but not statistically significant. The age of kidney transplant recipients with new onset diabetes mellitus after transplantation was significantly higher, 54.0 (35.0; 69.0) years, than in patients without it, 45.5 (27.0; 60.0) years, OR (95% IS) 1.116 (1.031; 1.207), p = 0.006.The number of components of the metabolic syndrome was negatively correlated with the graft function (rs -0,275, p = 0,031). In patients with impaired renal function with estimated glomerular filtration (using MDRD equation) < 1 ml/s 3 years after kidney transplantation the prevalence of the metabolic syndrome and hypertriglyceridaemia was significantly higher. Chronic allograft dysfunction was predicted by donor age, delayed allograft function, rejection, low level of HDL-cholesterol, hypertriglyceridaemia and hyperuricaemia. Hyperuricaemia was the only significant predictor of allograft dysfunction independently of the presence of delayed allograft function, rejection episodes and donor age. The metabolic syndrome, elevation of apolipoprotein B and nonHDL-cholesterol and increased systolic blood pressure were associated with albuminuria. Higher levels of apolipoprotein B and total cholesterol were independent predictors of increased albumin-creatinine ratio. Obesity had no impact on graft function nor on albuminuria, the influence of the new onset diabetes mellitus after transplantation was not significant independently on other factors. We confirmed the correlation of the presence of the metabolic syndrome with increased levels of AFABP (adipocyte fatty acid-binding protein) and leptin. Increased level of AFABP predicted allograft dysfunction 3 years after kidney transplantation. Conclusion: The influence of imunosuppressive treatment on new onset diabetes mellitus after transplantation is well documented. However, we conclude that age is an important additional risk factor for the development of diabetes mellitus in kidney transplant recipients group and it is recommended to follow mainly older patients. Early detection of metabolic abnormalities and dietary and therapeutic intervention in kidney transplant recipients may help to prevent chronic allograft dysfunction.
- MeSH
- albuminurie MeSH
- antihypertenziva MeSH
- apolipoprotein A-I MeSH
- diabetes mellitus etiologie MeSH
- dialýza klasifikace MeSH
- dospělí MeSH
- dyslipidemie MeSH
- HDL-cholesterol metabolismus MeSH
- hypertenze MeSH
- hypertriglyceridemie MeSH
- imunosupresiva terapeutické užití MeSH
- imunosupresivní léčba škodlivé účinky využití MeSH
- kreatinin krev MeSH
- krevní glukóza fyziologie MeSH
- kyselina mykofenolová analogy a deriváty terapeutické užití MeSH
- ledviny patofyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metabolický syndrom * diagnóza etiologie terapie MeSH
- obezita komplikace MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- přežívání štěpu MeSH
- rejekce štěpu MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- takrolimus MeSH
- transplantace ledvin * škodlivé účinky MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
