Parapharyngeal abscess in an infant is a very rare condition. We present the case of a 4-month-old girl with large masses on the neck's left side. Computed tomography showed an extensive parapharyngeal abscess. Left tonsillectomy was performed under general anesthesia from a transoral approach, followed by an incision and evacuation of the abscess from the parapharyngeal space. Microbiological analysis identified a massive occurrence of Streptococcus intermedius.
- MeSH
- absces * mikrobiologie chirurgie MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- nemoci faryngu mikrobiologie chirurgie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- spatium parapharyngeum * chirurgie diagnostické zobrazování mikrobiologie MeSH
- Streptococcus intermedius izolace a purifikace MeSH
- streptokokové infekce * mikrobiologie chirurgie MeSH
- tonzilektomie MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- penicilin V terapeutické užití MeSH
- recidiva MeSH
- streptokokové infekce farmakoterapie mikrobiologie MeSH
- tonzilektomie metody škodlivé účinky MeSH
- tonzilitida * etiologie komplikace krev mikrobiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Metodou volby u pacientů se syndromem spánkové apnoe je léčba neinvazivní přetlakovou ventilací (positive airway pressure – PAP, CPAP/BPAP), chirurgická terapie je obvykle indikována jako záchranná. Část pacientů s PAP, která je léčena suboptimálně, může mít prospěch i ze současně provedené chirurgické terapie. Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno 14 pacientů s těžkým syndromem obstrukční spánkové apnoe (věk 17–65, vstupní AHI 31–120), kteří byli indikováni k léčbě PAP a jejich léčba z různých důvodů nebyla optimální. Všichni pacienti podstoupili chirurgický zákrok v orofaryngeální oblasti (tonzilektomie, uvulopalatofaryngoplastika, radiofrekvenčně asistovaná uvuloplastika nebo jejich kombinace). Dva měsíce po operaci byla provedena kontrolní limitovaná polygrafie a off-line retitrace ventilačního přístroje. Sledované parametry: 1. subjektivní obtíže znemožňující další užití PAP léčby, 2. AHI před a po chirurgickém zákroku, 3. výše tlaku na PAP přístroji před a po chirurgickém zákroku. Výsledky: Žádný z pacientů našeho souboru neměl pooperačně subjektivní potíže znemožňující další použití ventilačního přístroje. U všech pacientů došlo ke statisticky významnému snížení AHI po chirurgické terapii (p = 0,000983). Průměrné snížení AHI bylo o 49 (±28). Pět pacientů v léčbě CPAP/BPAPem nepokračovalo, protože se dostalo na hranici indikačních kritérií pro PAP (AHI 15), jejich léčbu lze tedy považovat za úspěšnou. U sedmi ze zbylých devíti pacientů bylo možné po retitraci snížit tlaky na přístroji, u dvou byl přetlak ponechán na původní výši. Průměrné snížení tlaku na přístroji po retitraci bylo 5 mBar (±3,2), průměrné snížení bylo 31 % (±20 %). Rozdíl hodnot před a po operaci je statisticky významný (p = 0,01796). Závěr: Výsledky naší pilotní studie ukazují, že pacienti s OSAS, kteří jsou léčeni neinvazivní ventilací a jejich léčba je suboptimální, mohou mít užitek ze současně provedené chirurgické terapie. Žádný z pacientů v našem souboru neměl potíže s pooperačním použitím PAP terapie, u všech došlo ke snížení AHI a u většiny ke snížení tlaku na PAP přístroji.
Introduction: Positive Airway Pressure (PAP, CPAP / BPAP) is the method of choice in patients with sleep apnoea syndrome is, surgical intervention is usually a last resort. Some patients with PAP who are treated suboptimally may also benefit from concomitant surgery. Material and methods: The study included 14 patients with severe obstructive sleep apnoea syndrome (age 17–65, baseline AHI 31–120) who were indicated for PAP therapy and whose treatment was suboptimal for various reasons. All patients underwent oropharyngeal surgery (tonsillectomy, uvulopalatopharyngoplasty, radiofrequency-assisted uvuloplasty, or a combination thereof). Two months after the surgery, a controlled limited polygraphy and off-line re-titration of the ventilation device were performed. Monitored parameters: 1. subjective difficulties preventing further use of PAP treatment, 2. AHI before and after surgery, 3. the level of pressure on the PAP device before and after surgery. Results: None of the patients in our group had problems preventing further use of the ventilation device. In all patients there was a statistically significant reduction in AHI after surgery (p = 0.000983). The mean reduction in AHI was 49 (±28). Five patients did not continue treatment with CPAP / BPAP because they reached the limit of the indicative criteria for PAP (AHI 15), so their treatment can be considered successful. In seven of the remaining nine patients, it was possible to reduce the pressure on the device after re-titration, in two it remained at the original level. The mean pressure drop on the PAP device after re-titration was 5 mBar (±3.2), the average reduction was 31% (±20%). The difference between the values before and after surgery is statistically significant (p = 0.01796). Conclusion: The results of our pilot study show that patients with OSAS who are treated with non-invasive ventilation and whose treatment is suboptimal can benefit from concomitant surgical therapy. None of the patients in our cohort had problems with postoperative use of PAP therapy, while all had a decrease in AHI and most had a decrease in pressure on the PAP device.
- Klíčová slova
- uvulopalatopharyngoplastika, neinvazivní přetlaková ventilace (NPPV), spánková endoskopie,
- MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- obstrukční spánková apnoe * chirurgie MeSH
- tonzilektomie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- antivirové látky terapeutické užití MeSH
- biologická terapie MeSH
- Crohnova nemoc * chirurgie diagnóza komplikace MeSH
- imunologické testy MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- pasivní imunizace MeSH
- syndromy imunologické nedostatečnosti * diagnóza farmakoterapie imunologie MeSH
- tonzilektomie MeSH
- tonzilitida diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- ustekinumab terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Tonsillectomy is a routine surgery in otorhinolaryngology and the occurrence of postoperative bleeding is not a rare complication. The aim of this retrospective, observational, analytic, cohort study is to compare the incidence of this complication for the most common indications. A group of patients indicated for tonsillectomies for peritonsillar abscess (group I) was compared to a group of patients indicated for chronic and recurrent tonsillitis (group II). There are a lot of pathophysiological differences in patients indicated for acute tonsillectomy for peritonsillar abscess and in patients indicated for elective tonsillectomy for chronic or recurrent tonsillitis. No technique to minimize the risk of bleeding after tonsillectomy has been found and a large part of postoperative bleeding occurs in postoperative home-care, which makes this issue topical. In total, 2842 unilateral tonsillectomies from the years 2014-2019 were included in the study. Bleeding occurred in 10.03% and, surprisingly, despite completely different conditions in the field of surgery (oedema, acute inflammation in peritonsillar abscess), there was no statistically significant difference between incidence of postoperative bleeding in the studied groups (p = 0.9920). The highest incidence of bleeding was found in the patients of group I on the eighth postoperative day, with those aged 20-24 years (p = 0.0235) being the most at risk, and in group II, on the sixth postoperative day, with those aged 25-29 years (p = 0.0128) and 45-49 years (p = 0.0249) being the most at risk.
- MeSH
- dospělí MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- peritonzilární absces * epidemiologie chirurgie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- tonzilektomie * škodlivé účinky MeSH
- tonzilitida * epidemiologie chirurgie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
A. carotis interna je jedna z velkých cév krku, která se standardně odděluje z a. carotis communis v úrovni 3.–4. krčního obratle a dále pokračuje kolmo na spodinu lební v nervově cévním svazku krčním. Při provádění rutinních výkonů v oblasti hltanu, jako je tonzilektomie nebo adenoidektomie, je tato céva většinou bezpečně vzdálena od operačního pole a riziko jejího poranění je malé. Je však popsáno několik anatomických variací, při kterých je tato céva medializovaná k stěně hltanu, což výrazně zvyšuje riziko jejího poranění a vznik život ohrožujícího krvácení.
The internal carotid artery is one of the major vessels of the neck. It usually originates from the common carotid artery at the level of the 3rd–4th cervical vertebra and continues perpendicularly to the skull base in the neurovascular bundle. During common surgical procedures in the pharynx, such as adenoidectomy or tonsillectomy, the artery is usually in a safe distance from the pharyngeal wall and the risk of injury is low. However, several anatomical variations have been described that may cause medialization of the vessel closer to the pharyngeal wall, which significantly increases the risk of injury and occurrence of life-threatening haemorrhage.
- MeSH
- adenektomie MeSH
- arteria carotis interna * abnormality MeSH
- krvácení při operaci * prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- tonzilektomie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- adenektomie * MeSH
- bolest MeSH
- dexamethason terapeutické užití MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- lidé MeSH
- pooperační bolest farmakoterapie etiologie prevence a kontrola MeSH
- prospektivní studie MeSH
- tonzilektomie * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- dopisy MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
Rhinolalie je patologické zvýšení nebo snížení nosovosti v mluvním projevu. Jednou z nejčastějších příčin uzavřené huhňavosti u dětí je adenoidní vegetace. Klinicky se projevuje mechanickou obstrukcí nosohltanu a z toho plynoucími příznaky, jako je porucha dýchání nosem, chrápání, syndrom spánkové apnoe, huhňavost, obstrukce tubárních torů s následným výpotkem ve středouší a zhoršením sluchu. Dále působí jako infekční fokus s řadou komplikací. Diagnostika je založena na klinických symptomech, vyšetření nosohltanu, plně spadá do kompetence ORL lékaře, často je žádoucí konzultace s foniatrem a logopedem pro posouzení doposud nezjištěného submukózního rozštěpu patra. V těchto případech se jeví odstranění nosní mandle jako nevhodné. Kauzální terapií zbytnělé nosní mandle je její odstranění, v některých případech je možno vyčkat do spontánní involuce.
Rhinolalia is the pathological increase or decrease of nasality in speech. One of the most common causes of rhinolalia clausa in children is adenoid vegetation. This is clinically manifested by mechanical obstruction of the nasopharynx, with resulting symptoms such as nasal respiratory distress, snoring, sleep apnoea syndrome, snuffing, obstruction of the tubal torus with subsequent exudate in the middle ear and hearing impairment. It further acts as an infectious focus with a number of complications. Diagnosis is based on clinical symptoms, and examination of the nasopharynx, which fully fall within the competence of an ENT specialist. It is often desirable to consult a phoniatrist and speech therapist to assess an as yet undetected submucosal cleft palate. In these cases, removal of the nasal tonsil seems inappropriate. The causal therapy of an enlarged nasal tonsil is its extraction and, in some cases, it is possible to wait for spontaneous involution.
- MeSH
- chybná zdravotní péče * MeSH
- dítě MeSH
- film jako téma MeSH
- kóma MeSH
- lidé MeSH
- pooperační krvácení MeSH
- tonzilektomie škodlivé účinky MeSH
- zanedbání povinné péče MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
