JavaScript NENÍ povolen !

Předkládaný článek pojednává o praktických aspektech vyšetření funkce plic nespolupracujících dětí (iPFT). V první části se věnuje metodice vyšetření iPFT, jsou uvedeny základní informace o přípravě dítěte na vyšetření a jeho průběhu. Diskutovány jsou i způsoby procedurální sedace využívané pro iPFT. Druhá část článku se zabývá obecnými indikacemi a kontraindikacemi vyšetření. U čtyř modelových onemocnění (cystická fibróza, asthma bronchiale/opakované obstrukční epizody, intersticiální plicní onemocnění kojeneckého věku a bronchopulmonální dysplazie) je probrán význam vyšetření pro běžnou klinickou praxi.

This article deals with practical aspects of infant pulmonary function testing (iPFT). In its first part we discuss methods of iPFT including information on the preparation of patients for testing, its course and way of procedural sedation. The second part of the article summarises indications and contraindications of iPFT. We present clinical applications and significance of iPFT in four distinct diseases (cystic fibrosis, bronchial asthma/recurrent wheeze, interstitial lung disease of infancy and bronchopulmonary dysplasia).

Klíčová slova
vyšetření funkce plic nespolupracujících dětí (iPFT), opakované obstrukční epizody, intersticiální plicní proces kojeneckého věku, chronické plicní postižení z nezralosti,
MeSH
adherence pacienta MeSH
bronchopulmonální dysplazie diagnóza MeSH
cystická fibróza diagnóza MeSH
dítě MeSH
kojenec MeSH
lidé MeSH
respirační funkční testy * MeSH
Check Tag
dítě MeSH
kojenec MeSH
lidé MeSH
Publikační typ
práce podpořená grantem MeSH
přehledy MeSH

Článek

Predčasné narodenie a respiračné komplikácie v dospelosti
[Premature birth and respiratory complications in adulthood]

Laššán, Štefan
Autor Autorita Klinika pneumológie, ftizeológie a funkčnej diagnostiky Lekárskej fakulty Slovenskej zdravotníckej univerzity, Bratislava

Studia pneumologica et phtiseologica. 2016 ; 76 (1) : 21-25.

Stud. pneumol. phtiseol.
ISSN 1213-810X
Medvik
Zdroj

Chronické pľúcne ochorenie v rannom detskom veku je heterogénnou skupinou ochorení, ktoré sa vyvíjajú z iniciálnej akútnej poruchy respiračného systému novorodenca. Bronchopulmonárna dysplázia (BPD) je najdôležitejšou pľúcnou komplikáciou u predčasne narodených a je produktom komplexných interakcií rôznorodých faktorov, ktoré nepriaznivo vplývajú na pľúca v neonatálnom období – uplatňuje sa prerušenie fáz intrauterínneho vývoja pľúc i iatrogénne príčiny. Z hľadiska pľúcnych funkcií je možné pozorovať u predčasne narodených detí bez BPD postupné vyrovnávanie rozdielov a normalizáciu pľúcnych funkcií. Naopak, u jedincov so zložitým popôrodným obdobím, alebo s BPD funkčný deficit pretrváva. Popri pľúcnych funkciách pozorujeme aj zníženie záťažovej kapacity, na čom má podiel i zníženie celkovej fyzickej aktivity a s tým súvisiaca nižšia kondícia. Štrukturálne zmeny pľúc (HRCT) priamo súvisia s mierou funkčného pľúcneho postihnutia. Všetky uvedené faktory prispievajú k zvýšenej respiračnej morbidite predčasne narodených v dospelosti. Preto je dôležité kontinuálne sledovanie a starostlivosť o túto skupinu pacientov aj v dospelom veku s vynaložením maximálneho úsilia na eliminovanie dodatočných rizikových faktorov, najmä fajčenia.

Chronic lung disease in early infancy is a heterogeneous group of diseases developing from initial acute respiratory illness in newborns. Bronchopulmonary dysplasia (BPD) is the most important pulmonary complication in premature infants, resulting from complex interactions of various factors having a negative impact on the lungs in the neonatal period, with both interruption of phases of intrauterine lung development and iatrogenic causes playing a role. In premature infants without BPD, the differences are gradually leveled out and lung function is normalized. By contiast, individuals with neonatal complications or BPD continue to have the functional deficit. Apart from lung function, exercise capacity is also decreased, contributed to by decreased overall physical activity and a lower fitness level. Structural lung changes (HRCT) are directly related to the degree of functional lung impairment. All the above factors contribute to increased respiratory morbidity of premature newborns in adulthood. Therefore, continuous follow-up and care in adulthood Eire necessary in this group of patients, with maximum effort to eliminate additional risk factors, particularly smoking.

Článek

Amniotic fluid nucleosome in pregnancies complicated by preterm prelabor rupture of the membranes

Journal of maternal-fetal & neonatal medicine. 2014 ; 27 (2) : 155-161.

J Matern Fetal Neonatal Med
ISSN 1476-4954
Medvik
Zdroj

OBJECTIVE: To determine the amniotic fluid nucleosome concentrations in pregnancies that are complicated by preterm prelabor rupture of membranes and their correlation to microbial invasion of the amniotic cavity (MIAC), histologic chorioamnionitis (HCA), and their association with neonatal outcomes. METHODS: Eighty-nine women with singleton pregnancies were included in this study. Amniotic fluid was collected, and nucleosome concentration in the amniotic fluid was determined using enzyme-linked immunosorbent assay. RESULT: There were no differences observed in the amniotic fluid nucleosome concentrations in women with or without MIAC. The presence of HCA (with chorioamnionitis: median 0.5; without chorioamnionitis: median 0.21; p = 0.01) and funisitis (with funisitis: median 0.85; without funisitis: median 0.22; p = 0.0008) was associated with higher nucleosome concentrations using crude analysis; however, this was not significant after adjusting for gestational age (p = 0.12 for both). A negative correlation was observed between amniotic fluid nucleosome concentrations and gestational age (ρ = -0.52; p < 0.0001). There was no association identified between amniotic fluid nucleosome concentration and neonatal morbidity. CONCLUSIONS: Amniotic fluid nucleosome concentrations remained a stable physiologic constituent in pregnancies complicated by preterm prelabor rupture of membranes, and these concentrations were gestational age dependent. Neither MIAC nor HCA significantly affected amniotic fluid nucleosome concentrations.

MeSH
amniocentéza MeSH
amnion mikrobiologie MeSH
bronchopulmonální dysplazie diagnóza MeSH
chorioamnionitida mikrobiologie patologie MeSH
dospělí MeSH
ELISA MeSH
gestační stáří MeSH
lidé MeSH
novorozenec MeSH
nukleozomy chemie ultrastruktura MeSH
plodová voda chemie MeSH
předčasný odtok plodové vody metabolismus MeSH
syndrom respirační tísně novorozenců diagnóza MeSH
těhotenství MeSH
výsledek těhotenství * MeSH
Check Tag
dospělí MeSH
lidé MeSH
novorozenec MeSH
těhotenství MeSH
ženské pohlaví MeSH
Publikační typ
časopisecké články MeSH
práce podpořená grantem MeSH

Článek

Funkce plic u batolat s chronickou plicní nemocí (BPD etiologicky pocházející z perinatálního období) : Pilotní studie pomocí metod vyšetření funkce plic nespolupracujících dětí (infant pulmonary function, IPFT)

Studia pneumologica et phtiseologica. 2011 ; 71 (6) : 238-244.

Stud. pneumol. phtiseol.
ISSN 1213-810X
Medvik
Zdroj

Chronická plicní nemoc dětského věku (chronic lung disease in infancy, CLDI) často vzniká jako důsledek perinatálního nebo novorozeneckého postižení. Bronchopulmonální dysplazie (BPD) etiologicky pocházející z perinatálního období je tak jedním z klinicky nejzávažnějších následků předčasného porodu. Morfologické plicní změny u předčasně narozených dětí s BPD mají funkční dopady na průchodnost dýchacích cest, plicní objemy a respirační mechaniku. Metody funkčního vyšetřování plic u tzv. nespolupracujících dětí (infant pulmonary function testing, IPFT) představují důležitý diagnostický nástroj pro stanovení závažnosti CLDI. Vyšetřili jsme funkci plic u 74 kojenců a batolat s perinatálním postižením a CLDI (porodní hmotnost 1.47±1.11kg [průměr±SD]; délka těla při narození 30.8±16.3cm). Děti byly testovány ve věku 1.38±0.69 (median 1.35) roku; tělesná hmotnost 9.0±2.2kg, délka těla 76.0±9.7cm. Použili jsme následující metody: celotělová pediatrická pletyzmografie (pro měření funkční reziduální kapacity, FRCp a specifické efektivní rezistence, sReff), analýza klidového dýchání (pro měření poměru času dosažení maximálního klidového výdechového průtoku k celkové době výdechu, tPTEF%tE), metoda baby rezistence/compliance (pro stanovení specifické compliance respiračního systému, Crs) a metoda rychlé torako-abdominální komprese (maximální výdechový průtok na objemové hladině klidového výdechu, V´maxFRC). Použili jsme přístroj MS Baby Body, VIASYS, USA, standardní vyšetřovací protokoly a příslušné referenční hodnoty. Honota FRCp činila 115.3±41.2% normy (P<0.02), hodnota sReff dosahovala 134.6±93.8% normy (P<0.005). Parametr tPTEF%tE byl snížen (23.5±10.6%). Hodnota specifické compliance respiračního systému (Crs/kg) byla 14.4±3.9 ml/kPa/kg; hodnota V´maxFRC činila pouze 136±69ml/sec. U kojenců a batolat s perinatálním postižením byla nalezena obstrukce periferních a centrálních dýchacích cest s mírnou (sekundární) hyperinflací. Prokázali jsme též mírně zvýšenou specifickou complianci respiračního systému. Restriktivní porucha byla nalezena jen u 12,5% pacientů. K ověření prezentovaných výsledků a posouzení dalšího vývoje IPFT naší skupiny dětí je třeba opakovaných vyšetření.

Chronic lung disease in infancy (CLDI) develops frequently as a consequence of perinatal/neonatal lung injury. Bronchopulmonary dysplasia (BPD) derived from perinatal burden is one of the most important sequelae of premature birth. Morphological lung changes in preterm infgints with BPD have functional consequences on airway potence, lung volumes and respiratory mechanics. Methods of infant pulmonary function testing (IPFT) represent an important diagnostic tool for an assessment of severity of CLDI. We assessed lung function in 74 infants and toddlers with a perinatal burden and CLDI (birth weight 1.47 ± 1.11 kg (mean ± SD); body length at birth 30.8 ± 16.3 cm). Age at testing was 1.38 ± 0.69 (median 1.35) yrs; body weight 9.0 ± 2.2 kg, body length 76.0 ± 9.7 cm. The whole-body plethysmography (to measure functional residual capacity, FRCp and specific effective flow resistance, sReff), tidal breathing analysis (to assess the time to peak tidal expiratory flow to total duration of expiration, tPTEF%tE), baby resistance/compliance (to test specific compliance of the respiratory system, Crs) and rapid thoraco-abdominal compression method (to measure maximum expiratory flow at end-tidal volume level, V'maxFRc) were performed. MS Baby Body, VIASYS, USA, standard protocols and proper reference values were used. FRCp equals 115.3 ± 41.2 % pred. (P < 0.02), sReff reached 134.6 ± 93.8 % pred. (P < 0.005). A parameter of tpTEF%tE decreased (23.5 ± 10.6 %). Specific compliance rs (Crs/kg) was 14.4 ± 3.9 ml/kPa/kg; V'maxFRc reached 136 ± 69 ml/sec only. In infants and toddlers with a perinatal burden peripheral and central airway obstruction with mild (secondary) hyperinflation was found. Mildly increased specific compliance of the respiratory system was also found. Restrictive pattern was detected in 12,5 % patients only. Serial assessments in our cohort is required to validate present data and to assess future development of IPFT.