Úvod: Intramurální ezofageální bronchogenní cysty jsou vzácné. Nejčastěji se vyskytují v horním mediastinu. Symptomy jsou způsobeny útlakem okolních struktur cystou nebo komplikacemi cysty, většina je však asymptomatických. Kazuistika: Popisujeme případ 30leté nemocné, operované na našem pracovišti pro tumor kardie vyklenující se do lumen, náhodně objevený při gastroskopii před bariatrickou operací. Endosonografista popsal solidní lézi vycházející ze svaloviny stěny kardie. CT neprokázalo známky infiltrace okolních struktur či diseminace onemocnění. Provedli jsme laparoskopickou enukleaci tumoru s parciální fundoplikací k překrytí vzniklého defektu svaloviny jícnu. Histologicky se jednalo o bronchogenní cystu stěny kardie. Pacientka se zhojila per primam, propuštěna byla bez komplikací. Po 2 měsících podstoupila sleeve resekci žaludku. 7 měsíců po enukleaci cysty byla ošetřena balonkovou dilatací pro relativní stenózu kardie s dobrým efektem. Závěr: Diagnostika ezofageálních bronchogenních cyst je obtížná. Diagnóza je většinou stanovena až definitivním histologickým vyšetřením. V diagnostice hrají rozhodující roli zobrazovací a endoskopické metody, především gastroskopie a endosonografie. Většina autorů preferuje kompletní odstranění cysty, ať už endoskopicky či chirurgicky, vzhledem k možným komplikacím cysty a diagnostickým pochybnostem, a jistě u symptomatických pacientů. Míra komplikací je minimální.
Introduction: Intramural bronchogenic cysts of the esophagus are very rare. They are mostly found in the upper mediastinum. Symptoms are caused by compression of surrounding structures by the cyst or complications of the cyst. However, the majority are asymptomatic. Case report: We describe the case of a 30-year-old female patient who underwent surgery at our institution for a tumor of the gastric cardia protruding intraluminally. The tumor was found incidentally during upper endoscopy before a planned bariatric surgery. A solid lesion originating from the muscle layer of the cardia wall was described based on endoscopic ultrasound. A CT scan did not show any infiltration of surrounding structures or disease dissemination. We performed laparoscopic enucleation of the tumor combined with partial fundoplication to close the defect in the muscular layer of the esophagus. Histopathology report surprisingly confirmed a bronchogenic cyst in the gastric cardia wall. The patient healed primarily and was soon discharged without complications. Two months later she underwent sleeve gastrectomy for obesity. Seven months following the bronchogenic cyst enucleation an endoscopic balloon dilation was performed on the patient with good effect upon diagnosing a relative gastric cardia stenosis. Conclusion: The diagnosis of esophageal bronchogenic cysts is usually difficult. Histopathology results are crucial to determine the definitive diagnosis. Endoscopy and imaging techniques, including endoscopic ultrasound, play an important role in the diagnostic process. Most authors prefer complete removal of the cyst, endoscopic or surgical, due to possible cyst complications, diagnostic uncertainty, and certainly in symptomatic patients. The complication rate is minimal.
- MeSH
- bronchogenní cysta * chirurgie diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- kardie chirurgie patologie MeSH
- laparoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- nádory žaludku chirurgie diagnóza MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- chirurgie trávicího traktu * metody MeSH
- gastroezofageální junkce * chirurgie MeSH
- kardie chirurgie MeSH
- laparoskopie metody MeSH
- laparotomie MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenektomie MeSH
- lymfatické uzliny chirurgie patologie MeSH
- nádory jícnu * chirurgie klasifikace MeSH
- příznaky a symptomy ústrojí trávicího MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- aorta patofyziologie MeSH
- chirurgie operační metody využití MeSH
- chirurgie trávicího traktu metody MeSH
- gastrektomie metody využití MeSH
- gastrointestinální endoskopie metody využití MeSH
- Helicobacter pylori patogenita MeSH
- incidence MeSH
- indukční chemoterapie metody využití MeSH
- kardie chirurgie MeSH
- klasifikace MeSH
- laparotomie metody využití MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenektomie MeSH
- lymfatické metastázy MeSH
- lymfatické uzliny patofyziologie MeSH
- míra přežití MeSH
- nádory žaludku diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- staging nádorů metody MeSH
- terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Japonsko MeSH
- MeSH
- Barrettův syndrom diagnóza komplikace terapie MeSH
- biopsie metody využití MeSH
- chirurgie trávicího traktu klasifikace metody využití MeSH
- gastrointestinální endoskopie metody využití MeSH
- kardie chirurgie patofyziologie patologie MeSH
- lidé MeSH
- nádory jícnu diagnóza etiologie terapie MeSH
- nádory žaludku diagnóza etiologie terapie MeSH
- prekancerózy diagnóza etiologie terapie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- Barrettův syndrom komplikace MeSH
- chirurgie trávicího traktu metody využití MeSH
- diagnostické techniky gastrointestinální využití MeSH
- diagnostické zobrazování využití MeSH
- gastroezofageální junkce chirurgie patologie MeSH
- kardie chirurgie patologie MeSH
- kombinovaná terapie metody využití MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- nádory jícnu diagnóza klasifikace terapie MeSH
- nádory žaludku diagnóza klasifikace terapie MeSH
- neoadjuvantní terapie metody využití MeSH
- peptická ezofagitida komplikace MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přednášky MeSH
Od roku 1995 do 2007 jsme provedli 101 laparoskopických operací pro stadia I až IV achálazie se třemi druhy antirefluxních plastik přední Dor, zadní Toupet a cirkulární Nissen-Rossetti (NR), u stadia 4 myotomii bez plastiky. Různé antirefluxní plastiky jsme prováděli v závislosti na stadiu achalázie, přítomnosti hiatové hernie, tvaru a lokalizaci hiatu a podle velikosti fundu žaludku. Studií chceme stanovit dlouhodobé výsledky včetně následného gastroezofageálního refluxu po laparoskopických operacích. Metoda: všechny operované jsme obeslali dotazníky kvality života GIQLI (gastrointestinal quality of life index), Likert reflux skóre před a po provedené operaci a skóre spokojenosti s provedenou operací excelentní, dobrý, uspokojivý a špatný. Od 81 operovaných jsme získali všechny potřebné údaje. Výsledky: Skupina myotomie + Nissen-Rossetti cirkulární plastika 31 nemocných se střední dobou sledování 6,5 roku. Likert reflux skóre před a po operaci 110/25 bodů, GIQLI 126,2 bodů (zdravá populace má skore 120 bodů), skóre spokojenosti excelentní 22 a dobrý 6, součet 28 ze 31 sledovaných. Skupina myotomie + Toupet zadní parciální plastika 33 operovaných se střední dobou sledování 5,8 roku. Likert reflux skóre před a po operaci 132/77 bodů, GIQLI 122 bodů, skóre spokojenosti excelentní 14, dobrý 17, součet 31 ze 33 sledovaných. Skupina myotomie + přední plastika Dor 10 operovaných se střední dobou sledování 11,1 roku. Likert reflux skóre před a po operaci 22/13 bodů, GIQLI 120,6 bodů, skóre spokojenosti excelentní 5 a dobrý 5, součet 10 z 10 sledovaných. Skupina myotomie bez antirefluxní plastiky 7 operovaných se střední dobou sledování 9,4 roku. Likert reflux skóre před a po operaci 29/19, GIQLI 106,3, skóre spokojenosti excelentní 3, dobrý 2, součet 5 ze 7 sledovaných. Závěr: Laparoskopická myotomie s antirefluxní plastikou pro achalazii je bezpečná metoda s velmi dobrým symptomatickým efektem, trvajícím v průměru více jak 8 let po provedené operaci. Nejlepší trvalý antirefluxní efekt mají cirkulární a zadní parciální antirefluxní plastika, dobře provedené antirefluxní plastiky nezhoršují dysfagii.
From 1995 to 2007, we performed 101 laparoscopic surgeries for stage I to stage IV achalasias with three types of antireflux procedures: anterior Dor, posterior Toupet and circular Nissen-Rossetti (NR); in stage IV, myotomy alone was performed. Various antireflux procedures were carried out depending on the stage of achalasia, presence of hiatal hernia, shape and location of the hiatus and size of the gastric fundus. The study aims at determining the long-term outcomes including subsequent gastroesophageal reflux after laparoscopic surgery. Method: All the patients operated were sent GIQLI (Gastrointestinal Quality of Life Index) questionnaires; Likert reflux score before and after the surgery performed; and score of satisfaction with the surgery performed (excellent, good, satisfactory and poor). All the data required were obtained from 81 patients operated. Results: Myotomy + circular Nissen-Rossetti procedure group: 31 patients with a median follow-up of 6.5 years. Likert reflux score before and after surgery: 110/25 points, GIQLI: 126.2 points (healthy population has a score of 120 points), score of satisfaction: excellent 22 and good 6, a total of 28 of the 31 followed. Myotomy + posterior partial Toupet procedure group: 33 patients with a median follow-up of 5.8 years. Likert reflux score before and after surgery: 132/77 points, GIQLI: 122 points, score of satisfaction: excellent 14, good 17, a total of 31 of the 33 followed. Myotomy + anterior Dor procedure group: 10 patients with a median follow-up of 11.1 years. Likert reflux score before and after surgery: 22/13 points, GIQLI: 120.6 points, score of satisfaction: excellent 5 and good 5, a total of 10 of the 10 followed. Myotomy without antireflux procedure group: 7 patients with a median follow-up of 9.4 years. Likert reflux score before and after surgery: 29/19 points, GIQLI: 106.3 points, score of satisfaction: excellent 3, good 2, a total of 5 of the 7 followed. Conclusion: Laparoscopic myotomy with antireflux procedure for achalasia is a safe method with a very good symptomatic effect lasting on average for more than eight years after the surgery performed. The best lasting antireflux effect was shown in circular and posterior partial antireflux procedures. When performed well, antireflux procedures do not worsen dysphagia.
- Klíčová slova
- laparoskopická Hellerova myotomie,
- MeSH
- achalázie jícnu etiologie chirurgie patofyziologie MeSH
- chirurgie trávicího traktu metody využití MeSH
- ezofágus chirurgie MeSH
- fundoplikace metody MeSH
- gastroezofageální reflux epidemiologie komplikace MeSH
- kardie chirurgie MeSH
- kvalita života MeSH
- laparoskopie statistika a číselné údaje MeSH
- lidé MeSH
- obnova funkce MeSH
- pooperační komplikace epidemiologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- spokojenost pacientů statistika a číselné údaje MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod a cíl studie: Je zde diskutována paliativní léčba potaženými a nepotaženými metalickými stenty v prospektivní randomizované studii pro inoperabilní karcinom jícnu. Cílem studie bylo prokázat, zda se obě skupiny nemocných liší v některém ze sledovaných parametrů, kterými byly: doba funkčnosti stentu, doba přežití, výskyt komplikací a histologický nález. Metoda: V letech 1999 až 2003 bylo randomizováno celkem 60 nemocných s karcinomem jícnu a kardie, kterým byl zaveden buď nepotahovaný (N – 31 osob), nebo potahovaný (P – 29 osob) stent. Nemocní byli sledováni v měsíčních intervalech. Výsledky: Po statistickém zhodnocení nebyla zjištěn rozdíl ve sledovaných parametrech. Diskuse: Výskyt komplikací závisel u obou druhů stentů na délce přežívání nemocného, vlastní přežívání na individuální pokročilosti lokálního tumorózního procesu a pacientově kondici před začátkem léčby. Závěr: Tato studie ukázala, že léčba metalickými samoexpandibilními stenty může být obecně užívanou paliativní procedurou u pacientů s maligní dysfagií, neprokázala rozdíl v počtu komplikací v závislosti na potahu stentu.
Introduction and Aim: The authors discuss paliative treatment using coated and bare metallic stents in a prospective randomized study for inoperable oesophageal carcinomas. The aim of this study is to assess the following parameters in both treatment groups: duration of the stents functionality, survival rates, complications rates and histological findings. Methods: From 1999 to 2003, the total of 60 patients with oesophageal and cardial carcinomas were randomized. They had either bare (N- 31 subjects) or coated (P-29 subjects) stents introduced. The patients were followed-up at one- month intervals. Results: No statistical differences between the groups were found when the above parameters were assessed. Discussion: The complications rate depended on the patients survival period in both stent types. Survival rates depended on the disease stage of the local tumorous process and on the individual patient’s condition prior to the treatment. Conclusion: The study showed that the metallic selfexpandible stents treatment method may become a widely used paliative procedure in patients with malignant dysphagia, however, it has not proved any differences in complication rates depending on the stent coating.
- MeSH
- analýza přežití MeSH
- chirurgie operační metody trendy MeSH
- ezofágus chirurgie patologie MeSH
- histologie srovnávací MeSH
- interpretace statistických dat MeSH
- karcinom MeSH
- kardie chirurgie patologie MeSH
- lidé MeSH
- paliativní péče metody statistika a číselné údaje trendy MeSH
- pooperační komplikace diagnóza chirurgie MeSH
- poruchy polykání diagnóza chirurgie komplikace MeSH
- stenty statistika a číselné údaje trendy využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- anastomóza chirurgická metody MeSH
- ezofagektomie metody MeSH
- karcinom chirurgie MeSH
- kardie chirurgie patologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- Rouxova Y-anastomóza MeSH
- stenty MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
