JavaScript NENÍ povolen !

Background: Motor skill programs are effective in the development of children's fundamental motor skills (FMS). However, the key point that should be kept in mind here is the degree of the stability of the training effects on children's motor skills. Objective: The purpose of the present study is to observe the permanence of the effects of motor skills training on children's FMS aged 4-6 years for one year. Methods: The study was carried out among 39 preschool children, 17 girls (age 5.31 ± 0.23 years) and 22 boys (5.23 ± 0.20 years) without any previously-identified health problems. The participants were randomly chosen and divided into an experimental group trained motor skills with physical education specialists (n = 19) and a control group that performed ordinary preschool physical activities (n = 20). The Test of Gross Motor Development 2nd ed. was also used to measure children's FMS in the pre-test, the post-test, and the follow-up after 12 months. The training course was done 2 days a week. Each session lasted 45 minutes, too. In addition, mixed model repeated measure multiple analysis of covariance was used to examine the impact of the training. Results: Although the motor skills training helped improve the locomotor and object control skills among the children from pre-test to post-test (p < .001), a significant difference was not observed in the control group. Moreover, the development of boy subjects and girl participants was significantly different in the object control (p = .037). Finally, a significant difference was not observed between the post-test and follow-up in the object control and the locomotor skills of the experimental group. Conclusions: It seems that the FMS training under physical education specialists should be continuously done for 4-6 years old subjects, with more emphasis on developing girls' object control skills.

Článek

24hodinový profil pohybového chování u pacientů se srdečním selháním s různou fyzickou zdatností: pilotní studie
[24-hour physical behavior profile in heart failure patients with different physical fitness: a pilot study]

Cor et Vasa (Brno). 2023 ; 65 (4) : 590-597. [pub] 20230901

ISSN 0010-8650
Medvik
Zdroj

24hodinový profil pohybového chování může hrát významnou roli u pacientů s kardiovaskulárními onemocněními, mezi které patří také srdeční selhání. Zároveň je vyšší výskyt nežádoucích srdečních příhod spojován s nižší úrovní fyzické zdatnosti. Cílem studie bylo proto popsat 24hodinový pohybový profil pacientů se srdečním selháním s ohledem na jejich fyzickou zdatnost. Pohybové chování bylo zjišťováno pomocí tří akcelerometrů umístěných na odlišných částech těla (zápěstí, pas, stehno) u 20 pacientů (67,7 ± 6,34 roku) se srdečním selháním třídy NYHA II a II-III po dobu sedmi po sobě jdoucích dní. Fyzická zdatnost byla hodnocena na základě výsledků dosažených v krátké baterii pro testování fyzické zdatnosti seniorů. Pro popis výsledků byla použita deskriptivní statistika a Hottelingův test pro porovnání kompozic (intenzita a postura) pohybového chování mezi skupinami pacientů s odlišnou fyzickou zdatností. Pacienti se sníženou zdatností měli v průměru vyšší objem sedavého chování a méně zdraví prospěšné pohybové aktivity. Při srovnání pohybových profilů skupin pacientů s odlišnou fyzickou zdatností nebyly nalezeny žádné statisticky významné rozdíly (intenzita: p = 0,855; postura: p = 0,261). Interkvartilové rozpětí týdenní pohybové aktivity střední až vysoké intenzity (IQR = 351,81 min) ukazuje na vysokou míru variability mezi sledovanými pacienty. Výsledky pilotní studie naznačují, že bez ohledu na fyzickou zdatnost a stejné zařazení ve třídě NYHA se 24hodinové profily pohybového chování mohou u pacientů se srdečním selháním velmi lišit a je třeba k nim přistupovat individuálně při úpravě jejich 24hodinového pohybového režimu s cílem splnit mezinárodní doporučení. Využití akcelerometrů se jeví jako vhodné a v klinických podmínkách reálné jak pro popis pohybového chování, tak i pro případnou kontrolu jeho změny.

24-hour physical behavior profile may take part in an important preventive role in patients with cardiovascular disease, including heart failure. A higher risk of adverse cardiac events is also associated with a lower level of physical fitness. Therefore, the aim of this study was to describe the 24-hour physical behavior profile of patients with heart failure regarding their different levels of physical fitness. Physical behavior was assessed using three accelerometers placed on different parts of the body (wrist, hip, and thigh). The measurement concerned 20 patients (67.7±6.34 years) with NYHA class II and II-III heart failure for seven consecutive days. Physical fitness was assessed using the results of a short physical performance battery for physical fitness testing in the elderly. Descriptive statistics were used to describe the results, and the Hotteling's test was used to compare the components (intensity and postural) of physical behavior between groups of patients with different levels of physical fitness. On average, patients with lower physical fitness had more sedentary behavior and less health-promoting physical activity. No statistically significant differences were found when comparing the physical behavior profiles of groups of patients with different levels of physical fitness (intensity: p = 0.855; postural: p = 0.261). The interquartile range in weekly physical activity of moderate to vigorous intensity (R = 351.81 min) suggests a high degree of variability among the patients studied. The results of the pilot study suggest that regardless of physical fitness and the same NYHA class classification, 24-hour physical behavior profiles of heart failure patients may vary considerably and should be treated individually when modifying their 24-hour movement regimen to meet international recommendations. The use of accelerometers seems to be appropriate and feasible in clinical settings, both for describing physical behavior and for possible control of its change

MeSH
akcelerometrie metody MeSH
kardiovaskulární nemoci MeSH
klinická studie jako téma MeSH
lidé MeSH
pohybová aktivita * fyziologie MeSH
senioři MeSH
spánek fyziologie MeSH
srdeční selhání * MeSH
zátěžový test statistika a číselné údaje MeSH
Check Tag
lidé MeSH
mužské pohlaví MeSH
senioři MeSH
ženské pohlaví MeSH

Článek

Syndrom křehkosti aneb co je dobré vědět před operací srdce
[Frailty syndrome, what should we know before cardiac surgery]

Cor et Vasa (Brno). 2023 ; 65 (4) : 648-652. [pub] 20230901

ISSN 0010-8650
Medvik
Zdroj

Syndrom křehkosti je klinický syndrom, ve kterém jsou přítomny tři nebo více z následujících kritérií: neúmyslný úbytek hmotnosti 4,5 kg (10 liber) za poslední rok, pacientem udávaná vyčerpanost, slabá svalová síla úchopu, pomalá rychlost chůze a snížená fyzická aktivita. Prevalence křehkosti u kardiochirurgických pacientů je podle dostupných studií od 4,1 % do 46 %. Je spojený s výskytem sarkopenie a osteoporózy. Pro diagnostiku v kardiochirurgii je vhodný nástroj Edmonton Frail Scale, který je vyvinut pro negeriatrické specialisty a poskytuje informace ohledně závislosti pacienta na okolí, znalost zvládání běžných denních aktivit a úrovně fyzické zdatnosti. Existuje široká škála dalších nástrojů k hodnocení. Syndrom křehkosti je nezávislý rizikový faktor zvýšené morbidity, mortality a prodloužené doby hospitalizace po kardiochirurgické operaci. Tito pacienti mají vysoké riziko neúspěchu zvoleného terapeutického postupu. Základem péče o rizikové pacienty je screening a prevence vzniku syndromu křehkosti. Dá se mu předejít dostatečnou fyzickou aktivitou, zdravým životním stylem a pravidelným kognitivním tréninkem.

Frailty syndrome is a clinical syndrome in which three or more of the following criteria are present: an unintentional weight loss of 4.5 kg (10 lb) in the past year, patient-reported exhaustion, poor muscle grip strength, slow walking speed, and reduced physical activity. The prevalence of frailty in cardiac surgery patients ranges from 4.1% to 46% according to available studies. It is associated with the occurrence of sarcopenia and osteoporosis. The Edmonton Frail Scale tool, developed for non-geriatric specialists, is useful for diagnosis in cardiac surgery and provides information regarding the patient's dependence on the environment, knowledge of coping with normal daily activities and level of physical fitness. A wide range of other assessment tools are available. Frailty syndrome is an independent risk factor for increased morbidity, mortality, and prolonged hospital stay after cardiac surgery. These patients have a high risk of failure of the chosen therapeutic approach. Screening and prevention of frailty syndrome is the cornerstone of care for patients at risk. It can be prevented by sufficient physical activity, a healthy lifestyle, and regular cognitive training. Klíčová slova: Kardiochirurgie Prehabilitace Rehabilitace Sarkopenie Syndrom křehkosti Keywords: Cardiac surgery Frailty syndrome Prehabilitation Rehabilitation Sarcopenia