Epidemiological studies have demonstrated a relationship between the adverse influence of perinatal development and increased risk of ischemic heart disease in adults. From negative factors to which the fetus is subjected, the most important is hypoxia. The fetus may experience hypoxic stress under different conditions, including pregnancy at high altitude, pregnancy with anemia, placental insufficiency, and heart, lung, and kidney disease. One of the most common insults during the early stages of postnatal development is hypoxemia due to congenital cyanotic heart defects. Experimental studies have demonstrated a link between early hypoxia and increased risk of ischemia/reperfusion injury (I/R) in adults. Furthermore, it has been observed that late myocardial effects of chronic hypoxia, experienced in early life, may be sex-dependent. Unlike in males, perinatal hypoxia significantly increased cardiac tolerance to acute I/R injury in adult females, expressed as decreased infarct size and lower incidence of ischemic arrhythmias. It was suggested that early hypoxia may result in sex-dependent programming of specific genes in the offspring with the consequence of increased cardiac susceptibility to I/R injury in adult males. These results would have important clinical implications, since cardiac sensitivity to oxygen deprivation in adult patients may be significantly influenced by perinatal hypoxia in a sex-dependent manner.

• MeSH
• dospělí MeSH
• hypoxie plodu komplikace   patofyziologie   MeSH
• ischemická choroba srdeční epidemiologie   etiologie   patofyziologie   MeSH
• kyslík metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• reperfuzní poškození myokardu epidemiologie   etiologie   patofyziologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sexuální faktory MeSH
• srdce embryologie   patofyziologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice epidemiologie   etiologie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Maternal stress during pregnancy and shortly thereafter is associated with altered offspring brain development that may increase risk of mood and anxiety disorders. Cortical gyrification is established during the prenatal period and the first 2 years of life and is altered in psychiatric disorders. Here, we sought to characterize the effects of perinatal stress exposure on offspring gyrification patterns and mood dysregulation in young adulthood. Participants included 85 young adults (56.5% women; 23-24 years) from the European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood (ELSPAC) with perinatal stress data across four distinct timepoints and structural MRI data from young adulthood. Perinatal stress exposure was measured as maternal stress during first and second half of pregnancy, first 6 months, and 6-18 months after birth. Cortical gyrification and mood dysregulation were quantified using local gyrification index (LGI), computed with Freesurfer, and the Profile of Mood States questionnaire, respectively. Perinatal stress predicted cortical gyrification in young adulthood, and its timing influenced location, direction, and sex-specificity of effects. In particular, whereas early prenatal stress was associated with sex-dependent medium-to-large effects in large temporal, parietal, and occipital regions (f2 = 0.19-0.38, p < .001), later perinatal stress was associated with sex-independent small-to-medium effects in smaller, more anterior regions (f2 = 0.10-0.19, p < .003). Moreover, in females, early prenatal stress predicted higher LGI in a large temporal region, which was further associated with mood disturbance in adulthood (r = 0.399, p = .006). These findings point out the long-term implications of perinatal stress exposure for cortical morphology and mood dysregulation.

• MeSH
• afektivní symptomy * diagnostické zobrazování   etiologie   patologie   patofyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• emoční regulace fyziologie   MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mozková kůra * diagnostické zobrazování   patologie   patofyziologie   MeSH
• novorozenec MeSH
• poporodní období MeSH
• psychický stres komplikace   MeSH
• těhotenství MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice * diagnostické zobrazování   etiologie   patologie   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

We aimed to provide comprehensive protocols and promote effective management of pregnant women with gynecological cancers. New insights and more experience have been gained since the previous guidelines were published in 2014. Members of the International Network on Cancer, Infertility and Pregnancy (INCIP), in collaboration with other international experts, reviewed existing literature on their respective areas of expertise. Summaries were subsequently merged into a manuscript that served as a basis for discussion during the consensus meeting. Treatment of gynecological cancers during pregnancy is attainable if management is achieved by collaboration of a multidisciplinary team of health care providers. This allows further optimization of maternal treatment, while considering fetal development and providing psychological support and long-term follow-up of the infants. Nonionizing imaging procedures are preferred diagnostic procedures, but limited ionizing imaging methods can be allowed if indispensable for treatment plans. In contrast to other cancers, standard surgery for gynecological cancers often needs to be adapted according to cancer type and gestational age. Most standard regimens of chemotherapy can be administered after 14 weeks gestational age but are not recommended beyond 35 weeks. C-section is recommended for most cervical and vulvar cancers, whereas vaginal delivery is allowed in most ovarian cancers. Breast-feeding should be avoided with ongoing chemotherapeutic, endocrine or targeted treatment. More studies that focus on the long-term toxic effects of gynecologic cancer treatments are needed to provide a full understanding of their fetal impact. In particular, data on targeted therapies that are becoming standard of care in certain gynecological malignancies is still limited. Furthermore, more studies aimed at the definition of the exact prognosis of patients after antenatal cancer treatment are warranted. Participation in existing registries (www.cancerinpregnancy.org) and the creation of national tumor boards with multidisciplinary teams of care providers (supplementary Box S1, available at Annals of Oncology online) is encouraged.

• MeSH
• lidé MeSH
• mezinárodní spolupráce MeSH
• nádorové komplikace v těhotenství terapie   MeSH
• nádory ženských pohlavních orgánů terapie   MeSH
• prognóza MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma normy   MeSH
• společnosti lékařské MeSH
• těhotenství MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• autoantigeny * imunologie   MeSH
• autoimunitní tyreoiditida * komplikace   MeSH
• biologické markery analýza   MeSH
• dospělí MeSH
• gestační stáří MeSH
• hormony štítné žlázy * krev   MeSH
• jodidperoxidasa * imunologie   MeSH
• komplikace těhotenství * etiologie   krev   MeSH
• lidé MeSH
• mentální retardace * etiologie   krev   MeSH
• novorozenec MeSH
• prognóza MeSH
• proteiny vázající železo * imunologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• vývoj dítěte * MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice * etiologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• souhrny MeSH

The placenta is the first organ to be created during mammalian development. As the main link between the mother and the fetus it has more diverse functions than any other organ, serving as a digestive, excretory, respiratory, endocrine, and immune system. The outer layer of the placenta, the trophoblast, plays a key role in fetal development by orchestrating all these functions. Recent research has associated perturbations of maternal conditions (such as malnutrition, stress or inflammation) with alterations of the trophoblasts' endocrine, transport and metabolic processes. As reviewed here, adaptations to these conditions enable the fetus to survive, but at the cost of permanently changing its physiology and structure. Moreover, these adaptations trigger fetal programming that increases predisposition to various pathological conditions in adult life, typically metabolic, cardiovascular or CNS diseases.

• MeSH
• biologické modely MeSH
• lidé MeSH
• maternofetální výměna látek účinky léků   fyziologie   MeSH
• placenta fyziologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• trofoblasty cytologie   účinky léků   fyziologie   MeSH
• vývoj plodu účinky léků   fyziologie   MeSH
• xenobiotika toxicita   MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice etiologie   patofyziologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Smoking during pregnancy presents health risks for both the mother and her child. In this study we followed changes in the production of steroid hormones in pregnant smokers. We focused on changes in steroidogenesis in the blood of mothers in their 37(th) week of pregnancy and in mixed cord blood from their newborns. The study included 88 healthy women with physiological pregnancies (17 active smokers and 71 non-smokers). We separately analyzed hormonal changes associated with smoking according to the sex of newborns. In women with male fetuses, we found higher levels of serum cortisone, dehydroepiandrosterone (DHEA), 7alpha-OH-DHEA, 17-OH pregnenolone, testosterone, and androstenedione in smokers at the 37(th) week compared to non-smokers. In women with female fetuses, we found lower serum levels of 7beta-OH-DHEA and higher androstenedione in smokers at the 37(th) week. We found significantly higher levels of testosterone in newborn males of smokers and higher levels of 7alpha-OH-DHEA in female newborns of smokers. Smoking during pregnancy induces changes in the production of steroids in both the mother and her child. These changes are different for different fetal sexes, with more pronounced changes in mothers carrying male newborns as well as in the newborn males themselves.

• MeSH
• androstendion krev   MeSH
• dehydroepiandrosteron analogy a deriváty   krev   MeSH
• dehydroepiandrosteronsulfát krev   MeSH
• dospělí MeSH
• estradiol krev   MeSH
• fetální krev metabolismus   MeSH
• kouření škodlivé účinky   metabolismus   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• plod metabolismus   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• steroidy krev   MeSH
• těhotenství MeSH
• testosteron krev   MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice krev   etiologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cigaretový kouř představuje nejrozšířenější reprodukční škodlivinu současnosti. Kouření cigaret je rizikem pro lidskou reprodukci ještě předtím, než žena zjistí, že je těhotná. Prevalence kouření v těhotenství se v České republice pohybuje mezi 6 a 24 % a předpokládá se, že i tato data jsou podhodnocená. Kouření se na patologickém průběhu těhotenství a vývoji plodu podílí mnoha mechanismy. U těhotných kouřících žen je udáván vyšší výskyt mimoděložních těhotenství, spontánních potratů, abrupce placenty, placenta previa, předčasného protržení plodových blan, předčasných porodů. Naopak nižší je u kouřících těhotných žen incidence preeklampsie. Kouření ženy-matky také nepříznivě ovlivňuje kojení. Kouření může negativně ovlivnit samotný intrauterinní vývoj plodu a má podstatné následky i pro následný vývoj dítěte. Na zvýšení rizika poškození plodu má podíl i kuřáctví otce. Kouření matky má vliv na vznik a vývoj f etálního tabákového syndromu, syndromu náhlého úmrtí, vrozených vývojových vad, nemocí dýchacího ústrojí, na zvýšené riziko zhoubných nádorů v dětství, kardiovaskulární rizika, neurální poškození a behaviorální poruchy. Také pasivní kouření těhotné ženy má značný negativní efekt na vyvíjející se plod.

Cigarette smoke is currently the most widespread harmful substance affecting reproduction. Smoking cigarettes is risky even before the woman finds out that she is pregnant. Nhile the prevalence of smoking during pregnancy in the Czech Republic ranges from 6 to 24%, it is assumed that even this data represents an underestimate. Smoking and its many mechanisms contribute to the development of pathological pregnancy. The rates of extra-uterine pregnancy, spontaneous miscarriage, placental abruption, placenta praevia, premature rupture of foetal membranes, and premature birth are stated to be higher among pregnant women who smoke. The incidence of pre-eclampsia is, on the other hand, lower in pregnant women who smoke. The incidence of pre-eclampsia is, on the other hand, lower in pregnant women who smoke. Smoking cigarettes can negatively influence the actual intrauterine development of the foetus, and has consequences of considerable importance even for the subsequent development of the child. Smoking on the part of the father adds to the increased risk of foetal damage. Smoking on the part of the mother influences the establishment and development of foetal tobacco syndrome, sudden infant death syndrome, inborn errors of development, disorders of the respiratory sysem, increased risk of having malignant tumours during childhood, cardiovascular risks, neural damage, and behavioural disorders. Smoking on the part of mothers also has adverse effects on breastfeeding. Passive smoking on the part of a pregnant woman has a considerable negative effeet on the development of the foetus.

• MeSH
• dítě MeSH
• komplikace těhotenství * epidemiologie   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• kouření * epidemiologie   psychologie   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• náhlá smrt kojenců epidemiologie   etiologie   MeSH
• nemoci novorozenců epidemiologie   chemicky indukované   prevence a kontrola   MeSH
• novorozenec MeSH
• růstová retardace plodu chemicky indukované   MeSH
• těhotenství MeSH
• vrozené vady epidemiologie   etiologie   MeSH
• znečištění tabákovým kouřem prevence a kontrola   škodlivé účinky   MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice epidemiologie   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• autoprotilátky krev   MeSH
• dítě MeSH
• fetální krev chemie   metabolismus   MeSH
• hormony štítné žlázy * analýza   krev   metabolismus   MeSH
• jodidperoxidasa imunologie   krev   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností * metabolismus   MeSH
• novorozenec krev   MeSH
• porodní hmotnost * MeSH
• první trimestr těhotenství krev   MeSH
• těhotenství MeSH
• thyreotropin krev   MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice epidemiologie   etiologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec krev   MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• souhrny MeSH

The aim of our study was to develop a model producing obese mice in early adulthood (4-6 weeks) based on their over-nutrition during fetal and early postnatal development. The fertilized dams of the parental generation were fed the standard diet supplemented with high-energy nutritional product Ensure Plus during gestation and lactation. Delivered weanlings were then fed with standard or supplemented diet and assessed for body fat deposits using EchoMRI at the time of early and late adulthood. Maternal over-feeding during the period before weaning had the most significant effect on obesity development in the filial generation. In weanlings, significantly higher body fat deposits and average body weight were recorded. Later, further significant increase in percentage of body fat in both male and female mice was observed. Withdrawal of the Ensure Plus supplement caused a decrease in the percentage of body fat in part of the filial generation. In offspring fed the standard diet, higher fat deposits persisted till the time of late adulthood. We conclude that this diet-induced obesity model might be used in exploration of the effects of elevated body fat on physiological functions of various organ systems during juvenile and early adulthood periods of life of a human being.

• MeSH
• koně MeSH
• lidé MeSH
• modely nemocí na zvířatech * MeSH
• myši inbrední ICR MeSH
• myši MeSH
• nadměrná výživa komplikace   metabolismus   MeSH
• náhodné rozdělení MeSH
• obezita chemicky indukované   etiologie   metabolismus   MeSH
• skupinový efekt MeSH
• těhotenství MeSH
• tuková tkáň metabolismus   MeSH
• věkové faktory MeSH
• vitamin K aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice chemicky indukované   etiologie   metabolismus   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• myši MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• erektilní dysfunkce epidemiologie   etiologie   MeSH
• komplikace porodu chemicky indukované   MeSH
• kontraceptiva orální hormonální antagonisté a inhibitory   metabolismus   MeSH
• kouření cigaret škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• motilita spermií MeSH
• náhlá smrt kojenců epidemiologie   etiologie   MeSH
• plod abnormality   MeSH
• preeklampsie epidemiologie   prevence a kontrola   MeSH
• reprodukční zdraví * MeSH
• ženská infertilita chemicky indukované   MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice epidemiologie   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH