This article summarizes current knowledge on the mutual position of surgical and interventional treatment of patients with multivessel coronary artery disease. It focuses on the possibilities of their combined use – so called hybrid myocardial revascularization. The use of minimally invasive surgery combined with current technologies of coronary interventions offers new opportunities, taking advantages of both procedures and eliminating some of their disadvantages. This previously rarely used technique could improve the clinical outcomes and treatment comfort in selected groups of patients.

• Klíčová slova
• aortokoronární bypass, arteria mammaria, minimálně invazivní chirurgie, perkutánní koronární intervence,
• MeSH
• diabetes mellitus MeSH
• kombinovaná terapie kontraindikace   trendy   využití   MeSH
• koronární bypass MeSH
• koronární cévy chirurgie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony využití   MeSH
• revaskularizace myokardu metody   trendy   využití   MeSH
• stenty uvolňující léky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) is an established rescue treatment option for severe respiratory and cardiac failure in infants and neonates and has recently become widely utilised in adults. ECMO support can be initiated rapidly in an emergency setting both by percutanous implantation and surgically; it allows transportation of patients in cardio-pulmonary collapse and bridging of critically ill patients to be recovered, other support measures or transplantation. The aim of this study was to report authors' initial experience after starting an ECMO program in a university-based cardiac center. The institutionally approved ECMO team bears responsibility for adjudication regarding indication and implementation of ECMO in all patients. Since the establishment of the ECMO team in October 2007, one elective and nine urgent patients in deep cardiogenic and/or ventilatory collapse were treated by ECMO support up to December 2008. Three patients suffered severe acute right heart dysfunction, two patients suffered postcardiotomy refractory cardiogenic shock, two patients had a cardiogenic shock due to postinfarction interventricular septal rupture, two patients experienced severe respiratory failure and one had elective ECMO implantation as a back-up support during high-risk percutaneous coronary intervention. Veno-arterial ECMO was used in eight cases and veno-venous in two cases of isolated respiratory failure. In nine patients, ECMO circuit was instituted by peripheral cannulation, in eight out of nine cases by percutaneous puncture. On one occasion central surgical cannulation was used. In urgent patients, immediate hemodynamic and oxygenation improvement was observed. Average support duration was 6.8 days (range 1-16 days). Five (50 %) patients were successfully weaned from ECMO and survived to hospital discharge. The illness severity in urgent patients defined by SOFA score ranged from 10 to 17, patients dying while on ECMO had higher SOFA scores (14.8±1.6 vs. 10.8±1.5; P=0.0065). Complications included mainly bleeding. ECMO support allows treatment of severely ill patients in imminent cardiovascular and/or ventilatory collapse. Therefore, establishment of an ECMO program in university affiliated cardiac center is fully justified. A multidisciplinary approach is essential. Despite adequate training and education of ECMO team members, this highly invasive therapeutic modality bears an inherent risk of complications.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• dospělí MeSH
• hodnocení programu MeSH
• kritický stav MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace škodlivé účinky   mortalita   MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• nemoci srdce etiologie   mortalita   patofyziologie   terapie   MeSH
• nemocnice fakultní MeSH
• respirační insuficience etiologie   mortalita   patofyziologie   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• týmová péče o pacienty MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

PURPOSE: Thoracic epidural anesthesia (TEA) alone or combined with general anesthesia (TEA-GA) has been assumed to improve early postoperative outcome in cardiac surgery. The aim of our study was to investigate data of early and late postoperative outcome results of awake TEA patients undergoing cardiac surgery with comparison to patients under combined and general anesthesia (GA). METHODS: Forty-seven patients undergoing elective on-pump cardiac surgery were assigned to receive either epidural (group TEA, n = 17), combined (group TEA-GA, n = 15), or general (group GA, n = 15) anesthesia. Early and late postoperative outcome data, including hospital and 3-year mortality rates, were recorded and compared among the study groups. RESULTS: There was no major difference in early or late postoperative outcome data across all study groups, except for lower incidence of atrial fibrillation in the TEA group compared with the GA group (23.5% vs. 66.7%, respectively, P < 0.05). Also, TEA and TEA-GA groups compared with the GA group had lower pain visual analogue scale scores at 24 h postoperatively (4 ± 7, 6 ± 7, 14.7 ± 11, respectively, P < 0.05) and morphine requirements during the first 24 h after surgery (30 ± 6, 30 ± 6, 250 ± 140 μg/kg, respectively, P < 0.05). CONCLUSIONS: Based on our data, all three anesthetic methods were equivalent in terms of major determinants of postoperative outcome, except for lower incidence of atrial fibrillation in awake patients compared with patients under general anesthesia. Methods using postoperative epidural analgesia provided superior pain relief.

• MeSH
• celková anestezie škodlivé účinky   metody   MeSH
• elektivní chirurgické výkony škodlivé účinky   metody   MeSH
• epidurální anestezie škodlivé účinky   metody   MeSH
• fibrilace síní etiologie   MeSH
• hospitalizace MeSH
• kardiochirurgické výkony škodlivé účinky   metody   MeSH
• koronární bypass škodlivé účinky   metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• následné studie MeSH
• pooperační komplikace etiologie   MeSH
• pooperační období MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky MeSH
• srovnávací studie MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

OBJECTIVE: Standard blood flow rates for cardiopulmonary bypass have been assumed to be the same for awake cardiac surgery with thoracic epidural anesthesia (TEA) as for general anesthesia. However, compared with general anesthesia, awake cardiac surgery with epidural anesthesia may be associated with higher oxygen consumption and may result in lactic acidosis when standard blood flow rates were used. The aim of our study was to investigate if standard blood flow rates are adequate in awake cardiac surgery. METHODS: Forty-five patients undergoing elective on-pump cardiac surgery were assigned to receive either epidural (Group TEA, n=15), combined (Group TEA-GA, n=15) or general (Group GA, n=15) anesthesia. To monitor the adequacy of standard blood flow rates, arterial lactate, acid base parameters, and central venous and jugular bulb saturation were measured at six time points (before, during, and after the surgery) in all groups. Blood flow rates were adjusted when needed. RESULTS: No lactic acidosis has developed in any group (p=NS). TEA as compared with TEA-GA and GA groups had lower central venous (67±4%, 75±11%, and 72±13%, respectively, p<0.05) and jugular bulb oxygen saturations during cardiopulmonary bypass (60±7%, 68±9%, and 75±12%, respectively, p<0.05) during the post-cardiopulmonary bypass period. The TEA group as compared with the TEA-GA and GA groups also had mild hypercapnic respiratory acidosis (56±10, 42±8, and 37±4 mmHg, respectively, p<0.05) and mild decrease of arterial oxygen saturation (93±4%, 97±2%, and 96±1%, respectively, p<0.05) at the end of surgery without any clinical consequences. Thus, no additional blood flow rates adjustments in any study group and no ventilatory support in TEA group were required. CONCLUSIONS: Under careful monitoring, the use of standard blood flow rates is adequate for patients undergoing awake on-pump normothermic cardiac surgery.

• MeSH
• acidóza laktátová etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• aortální chlopeň chirurgie   MeSH
• arterie MeSH
• celková anestezie MeSH
• chirurgická náhrada chlopně MeSH
• epidurální anestezie MeSH
• hemoglobiny metabolismus   MeSH
• kardiopulmonální bypass metody   MeSH
• koncentrace vodíkových iontů MeSH
• koronární bypass metody   MeSH
• krevní glukóza metabolismus   MeSH
• kyslík aplikace a dávkování   krev   MeSH
• laktáty metabolismus   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• oxid uhličitý krev   MeSH
• parciální tlak MeSH
• peroperační komplikace etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• rychlost toku krve fyziologie   MeSH
• senioři MeSH
• spotřeba kyslíku MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• vědomí MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• hodnotící studie MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) is an effective rescue method for severe respiratory and cardiac failure. Right ventricular (RV) failure with cardiogenic shock is a critical condition with generally poor prognosis unless aggressive therapeutical measures are undertaken. Authors report on their initial experience with ECMO support in severe RV failure with cardiogenic shock caused by an obstructive hemodynamic pattern. Four patients with cardiogenic shock due to severe RV failure related to pulmonary arterial hypertension (2 patients), congenital heart disease with Eisenmenger physiology (1 subject) and massive pulmonary embolism (1 patient) were supported with emergency veno-arterial ECMO. ECMO circuit was instituted using peripheral cannulation in all subjects. Immediate hemodynamic and ventilatory improvement was observed in all patients. The mean support duration was 11 days (range 5-16 days), 2 (50%) patients were successfully weaned off ECMO and survived to hospital discharge. The other 2 patients were considered by mutual consensus to have irreversible organ damage, the ECMO support was withdrawn and the patients died. Bleeding complications were the main complications observed. As per initial experience, veno-arterial ECMO allows bypassing of the pulmonary bed, therefore, relieves the RV pressure overload and does not cause further elevation of the pulmonary pressures in contrary to RV assist devices. This aggressive management approach requires further clinical evaluation in order to establish its definite role in critical RV failure.

• MeSH
• arteriální okluzní nemoci patofyziologie   terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• Eisenmengerův syndrom patofyziologie   terapie   MeSH
• kardiogenní šok patofyziologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mimotělní membránová oxygenace metody   MeSH
• plicní hypertenze patofyziologie   terapie   MeSH
• plicní oběh fyziologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• srdeční selhání patofyziologie   terapie   MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Úvod: Extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) je uznávanou záchrannou („rescue“) metodou v léčbě těžkého respiračního anebo kardiálního selhání u dětí a novorozenců a v posledních letech je stále častěji využívána i u dospělých. Podpora systémem ECMO může být zahájena velmi rychle v urgentních situacích jak perkutánním, tak chirurgickým přístupem a umožňuje překlenutí k rozhodnutí o dalším postupu, k jiným podpůrným systémům nebo k urgentní orgánové transplantaci. Cíl: Seznámit odbornou veřejnost se zkušenostmi ECMO programu v kardiocentru. Metody, pacienti a výsledky: Za indikaci a průběh ECMO podpory u všech pacientů je zodpovědný tzv. ECMO tým složený ze zástupců jednotlivých oborů, které se na ECMO programu podílejí. Od založení ECMO týmu v naší instituci v říjnu 2007 bylo do konce února roku 2010 indikováno k mechanické srdeční podpoře celkem 30 konsekutivních pacientů. ECMO podpora byla nakonec zahájena u 27 nemocných, 1 pacientka zemřela během implantace, 1 nemocná měla systém napojen jako pravostrannou srdeční podporu a jedna nemocná byla připojena na levostrannou srdeční podporu. U ECMO pacientů byl použit celkem 18× veno-arteriální přístup, 9× veno-venózní, 3× byl zvolen centrální chirurgický přístup, u zbylých pacientů periferní. Dva pacienti byli ošetřeni jako plánovaní před riskantní perkutánní koronární intervencí, u všech ostatních se jednalo o urgentní stavy. Nejčastější indikací k ECMO podpoře byl postkardiotomický kardiogenní šok (14×) a nezvladatelné respirační selhání charakteru ARDS (9×, z toho 5× v souvislosti s infekcí virem chřipky typu H1N1). U 4 pacientů se jednalo o těžké pravostranné srdeční selhání a 3 pacienti měli akutní infarkt myokardu s rupturou mezikomorové přepážky. Průměrná doba podpory byla 8 dní (1–28 dní). Čtrnáct pacientů (52 %) bylo úspěšně od ECMO odpojeno, z nich 2 zemřeli po dlouhotrvající následné hospitalizaci, 10 (37 %) se dožilo propuštění a 2 nemocní jsou v době přípravy článku stále hospitalizováni. Závěr: ECMO umožňuje stabilizaci a léčbu nemocných v těžkém kardiorespiračním selhání, nejčastějšími důvody indikace ECMO podpory v kardiocentru je postkardiotomický kardiogenní šok, těžké ARDS a kardiogenní šok u infarktu s rupturou komorového septa. S ohledem na kritický stav nemocných hodnotíme cca 60 % mortalitu za přijatelný výsledek. Autoři považují ECMO program za opodstatněnou součást komplexu terapeutických metod v moderním kardiocentru. Základním předpokladem úspěšného ošetřování nemocných je konstruktivní multidisciplinární přístup a spolupráce.

Introduction: Extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) is a recognized rescue method in severe respiratory and/or cardiac failure in children and neonates and, in recent years, it has been increasingly used in adults as well. Support with the ECMO system can be started very rapidly in urgent situations using both percutaneous and surgical approach and provides a bridge to decision, switch to other supportive measures or urgent organ transplantation. Objective: To introduce the expert public to the experience with the ECMO programme at the Heart Centre. Methods, patients and results: The so-called ECMO team consisting of representatives of individual fields involved in the ECMO programme is responsible for the indication and course of ECMO support in all patients. Since establishing the ECMO team at our institution in October 2007, a total of 30 consecutive patients were indicated for mechanical cardiac support by the end of February 2010. ECMO support was eventually started in 27 patients, one female patient died during implantation, one was connected to right ventricle assist device and one to left ventricle assist device. In ECMO patients, venoarterial approach was used in 18 cases, venovenous in nine, central surgical approach was chosen in three and, in the remaining patients, peripheral approach was used. Two patients were treated as planned prior to high-risk percutaneous coronary intervention, in all the others it was an urgent setting. The most frequent indication for ECMO support was postcardiotomy cardiogenic shock (14 cases) and unmanageable respiratory failure characteristic of ARDS (9 cases, 5 of which were related to H1N1 infection). Four patients had severe right-sided cardiac failure and three patients had acute myocardial infarction with ventricular septal rupture. The mean time on support was 8 days (1–28 days). Fourteen patients (52 %) were successfully weaned from ECMO, of whom two died after a subsequent long-term hospitalization, ten (37 %) survived to discharge and two patients were still hospitalized when this paper was being prepared.

• Klíčová slova
• extrakorporální membránová oxygenace, respirační selhání, tým,
• MeSH
• financování organizované MeSH
• kardiocentra metody   organizace a řízení   využití   MeSH
• kardiogenní šok komplikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• mimotělní membránová oxygenace metody   trendy   využití   MeSH
• podpůrné srdeční systémy trendy   využití   MeSH
• respirační insuficience komplikace   terapie   MeSH
• srdeční selhání komplikace   terapie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• syndrom dechové tísně komplikace   terapie   MeSH
• týmová péče o pacienty organizace a řízení   trendy   využití   MeSH
• virus chřipky A, podtyp H1N1 MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH