Cieľom práce bolo porovnať výsledok rôzne volenej chirurgickej liečby pri rôznych typoch zlomenín hlavice rádia versus totálna exstirpácia hlavice rádia. Kontrolné vyšetrenie bolo realizo-vané u 42 pacientov 9-12 mesiacov od operačného ošetrenia. Výsledky boli analyzované použitím klasifikácie Wesley et al. [1983]. Najlepšie výsledky boli dosiahnuté pri Mason II type zlomenín, nasledoval typ III a typ IV zlomenín. Po-rovnaním rôznych typov operácií najlepší výsledok bol dosiahnutý pri osteosyntéze skrutkami pri Mason II a III type zlomenín, nasledovala extrakorporálna osteosutúra (hlavica rádia vložená ako spacer). Zlé výsledky boli po totálnej ex-stirpácii hlavice rádia. Menej kominutívna zlomenina hlavice rádia má lepšie operačné výsledky. Osteosyntézu skrutkami treba preferovať, ak je technicky možná. Totálnu exstirpáciu hlavice rádia považujeme za kontraindikovanú.

The purpose of this study was to compare the outcome of various surgical options exercised in the management of different types of radial head fractures versus total exstirpation of radial head. 42 patients were reexamined, with an average follow-up period of 9-12 months after surgical treatment. The results were analysed according to the classification of Wesley et al. [1983]. The best results were obtained in Mason type II fractures, followed by type III and type IV fractures. Com-paring different operations, the best outcome was observed with screw fixation of Mason type II and type III fractures, followed by extracorporal osteosutures (radial head to insert as spacer). Poor results were obtained after exstirpation of the radial head. The less comminution a radial head fracture appears, the better is the outcome. Screw fixation is to be preferred, if technically possible. Total exstirpation of radial head is contraindicated.

• MeSH
• fixace fraktur metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• fraktury vřetenní kosti chirurgie   rehabilitace   MeSH
• hojení fraktur MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ortopedické výkony metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři statistika a číselné údaje   MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• artroplastiky kloubů metody   MeSH
• fixace fraktur * metody   MeSH
• fraktury vřetenní kosti * klasifikace   radiografie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• Monteggiova fraktura * chirurgie   klasifikace   radiografie   MeSH
• vnitřní fixace fraktury metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl práce: Práce shrnuje a srovnává moderní postupy léčby kominutivních zlomenin hlavice radia – implantace endoprotézy, osteosyntéza hlavice a obsoletní exstirpace hlavice. Materiál a metody: Jedná se o retrospektivní srovnávací studii. Hodnotí soubor 37 pacientů se zlomeninou hlavice radia typu Mason III, které jsme na našem pracovišti ošetřili v době od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2013. Dále srovnává soubor pěti pacientů po exstirpaci hlavice radia, kteří byli ošetřeni v období od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2006. Výsledky: Průměrné Mayo Elbow Performace Score (MEPS) po implantaci endoprotézy se nachází v pásmu výborných výsledků, MEPS po osteosyntéze hlavice je v pásmu dobrých výsledků. Exstirpace hlavice dává pouze uspokojivé výsledky. Nejméně komplikací bylo zaznamenáno při implantaci endoprotézy. Závěr: Léčba zlomenin hlavice radia endoprotézou je dle našich zkušeností výborná metoda pro kominutivní fraktury proximálního radia, často kombinovanými s přidruženými poraněními v oblasti lokte. Je plně indikována tam, kde je osteosyntéza již velmi problematická nebo nemožná.

Objective of the study: This study summarizes and compares modern methods of treatment for comminuted radial head fractures - prosthetic replacement, open reduction internal fixation (ORIF) of the radial head with the obsolete radial head resection. Material and methods: This is a retrospective comparative study evaluationg 37 patients with Mason type III radial head fractures treated at our department in the period from January 1st 2007 to December 31, 2013. This group is compared to five patients treated treated between 2004 and 2006 by radial head resection. Results: The average Mayo Elbow Performance Score (MEPS) was after prosthetic replacement in the excellent range, while after ORIF the results were found to be “only” good. The results of radial head resection were only satisfactory. During prosthetis replacement oft he radial head we observed the least complications. Conclusion: According to our experiences treatmnet of Mason III-type radial head fractures by prosthetic replacement is an excellent method, combined with surgical management of accompanying elbow injuries. It is fully indicated in all cases, where reconstruction is very complicated or even impossible.

• MeSH
• fraktury vřetenní kosti * chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• loketní kloub MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   využití   MeSH
• poranění lokte MeSH
• protézy a implantáty * využití   MeSH
• radius * zranění   MeSH
• rentgendiagnostika metody   využití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• zobrazování trojrozměrné metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

PURPOSE OF THE STUDY A single treatment procedure for multi-fragmented non-reconstructible radial head fractures has not been established as of yet. One of the available treatment methods can be the implantation of an endoprosthesis, but there is no consensus in available publications. We therefore decided to trial their use and to obtain our own experience. This study includes the evaluation of the outcomes of treatment at one year postoperatively. MATERIAL AND METHODS Our group included eight patients (six men and two women with the mean age of 46.1 years, ranging from 24 to 80 years) with an implanted ExploR® (Biomet, U.S.A.) radial head endoprosthesis. The radial head fractures were of three to six fragment type, in six cases there was an associated dislocation. In one case, there was a concomitant diaphyseal fracture of the ulna which was stabilised using the Würzburger intramedullary nail (TRUE-Instrumente GmbH, Germany). The surgical approach through Kocher's interval was used in all cases. Fixation using a plaster splint from metacarpophalangeal joints up to the shoulder was applied postoperatively for a period of two to three weeks in all patients. RESULTS The assessment was carried out on average at 13 months (range 12-15 months) after the surgery. The mean elbow flexion was 7.5° to 136.9°, forearm supination was 0° to 86.3° and forearm pronation was 0° to 80.0°. The elbow joint maintained its stability in all cases. Neurological deficit did not develop in any of the patients. The DASH score reached the mean value of 11.2. The mean value of the Mayo Elbow Performance Score (MEPS) was 92.5. Radiological signs of implant loosening were observed in three cases. In two of these cases, bone resorption occurred surrounding the stem of endoprosthesis. In two patients, heterotopic ossification were found and in one case, an oversized endoprosthesis head was implanted. No recurrent elbow dislocation was seen in any of the patients. DISCUSSION The application of radial head endoprosthesis is indicated for comminuted radial head fractures and concurrent ligamentous injuries (fracture-dislocations, terrible triad, Essex-Lopresti injuries). Equally good functional outcomes may be achieved with the use of an endoprosthesis as by osteosynthesis. The complications of arthroplasty tend to be late, at ten or more years postoperatively. Further follow-up of our patients will be necessary, along with a further expansion of our group of patients. Complications may be prevented with the use of longer-stem implants and more up-to-date cemented bipolar endoprostheses which, according to recent studies, achieve equally good functional outcomes and reduce the number of necessary revision surgeries - implant removal in particular. CONCLUSIONS In treating the comminuted radial head fractures, the implantation of endoprosthesis helps to achieve a quick restoration of the elbow joint function along with good functional outcomes and prevents instabilities in case of associated ligamentous injuries. A basic precondition for successful treatment is the choice of an adequate size head. The radiological signs of stem loosening do not necessarily have to affect the functional outcomes. Key words: fracture, radial head, endoprosthesis, Kocher approach.

• MeSH
• dospělí MeSH
• fraktury vřetenní kosti chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• loketní kloub chirurgie   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• protézy lokte MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rozsah kloubních pohybů MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• totální endoprotéza loketního kloubu * MeSH
• tříštivé fraktury chirurgie   MeSH
• vnitřní fixace fraktury MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• fixace fraktur metody   MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• lidé MeSH
• Monteggiova fraktura * chirurgie   MeSH
• poranění předloktí chirurgie   MeSH
• vnitřní fixace fraktury metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

Originální Kocherův přístup byl publikován opakovaně v letech 1892−1907. Jednalo se o přístup vedený v intervalu mezi m. extensor carpi ulnaris a m. anconeus. Po subperiostálním uvolnění zevního postranního vazu, kloubního pouzdra a začátku extenzorů od laterálního epikondylu, jejich odtažení ventrálně a obdobném uvolnění m. anconeus od distálního humeru a jeho odtažení dorzálně byl široce zpřístupněn loketní kloub. Dnes je popisován v učebnicích v různých modifikacích, které s originálním popisem spojuje pouze fakt, že preparace probíhá v tzv. Kocherově intervalu mezi m. extensor carpi ulnaris a m. anconeus. Často se proto hovoří o tzv. limitovaném Kocherově přístupu. V článku je popsána naše modifikace Kocherova přístupu, kterou používáme především u zlomenin hlavice a krčku radia, některých zlomenin distálního humeru, dále u ireponibilních luxací loketního kloubu a některých luxačních zlomenin loketního kloubu. Kožní řez probíhá v linii spojující laterální epikondyl humeru a hranici mezi proximální a střední třetinou ulny. Po rozevření okrajů rány identifikujeme silnou, bíle svítící společnou fascii extenzorů. Po jejím protětí a roztažení identifikujeme interval mezi m. extensor carpi ulnaris a m. anconeus. Oba svaly jsou odděleny řídkým vaskularizovaným tukovým vazivem, po jehož rozhrnutí je patrná typická šlacha zesilující horní polovinu předního okraje m. anconeus. V této fázi je výhodné uvolnění začátku m. extensor carpi ulnaris od laterálního epikondylu. To usnadní odtažení svalu ventrálně, m. anconeus odtáhneme lehce dorzálně. Na rozdíl od originálního Kocherova přístupu neuvolňujeme m. anconeus od laterálního epikondylu humeru. Odtažením svalů obnažíme anterolaterální plochu kloubního pouzdra a identifikujeme průběh komplexu ligamentum collaterale laterale (LCL). Protnutí pouzdra provádíme řezem podél předního okraje LCL, a to od laterálního epikondylu až po lig. anulare radii včetně. Artrotomie provedená před LCL šetří úpon tzv. lig. collaterale laterale ulnare na ulnu a zachovává tak stabilitu lokte. Pokud potřebujeme preparovat více distálně a obnažit krček radia, musíme protnout i část m. supinator. V tom případě převedeme nejdříve předloktí opatrně do maximální možné pronace, čímž se přesune canalis supinatorius a v něm probíhající r. profundus n. radialis více vpřed a sníží se tak riziko poranění nervu. Po protětí a roztažení pouzdra se objeví anterolaterální plocha capitulum humeri a capitis radii. V této fázi je výhodná flexe v loketním kloubu 90–100°, kdy ochabne přední část pouzdra a získáme lepší přehled v kloubu. Kloubní pouzdro je nutné uvolnit od distálního humeru společně s extenzory začínajícími od laterálního epikondylu humeru. Tím výrazně zlepšíme přehlednost v přední části kloubní dutiny. Při uzávěru rány musí být provedena velmi pevná sutura společné fascie extenzorů. Ta je významným a ne vždy doceněným stabilizátorem laterální části loketního kloubu. Rozšířená varianta Kocherova přístupu spočívá v odklopení m. anconeus proximálně. Je indikována u některých luxačních zlomenin proximálního předloktí, tj. zlomenin hlavice radia a celé proximální ulny. Po ozřejmění m. anconeus v celém rozsahu je tento sval uvolněn od diafýzy ulny a celý překlopen proximálně. Sval zůstává připevněn svým krátkým proximálním okrajem k laterálnímu epikondylu humeru a k olekranu. Nehrozí tak poranění nervově cévního hilu svalu, neboť motorický nerv vstupuje do svalu středem jeho horního okraje. Po odklopení svalu je zpřístupněna kromě zevní plochy kloubního pouzdra i zevní plocha proximální ulny. Další postup, tj. incize pouzdra a revize kloubu, probíhá stejně jako u limitovaného Kocherova přístupu.

The original Kocher approach was published several times in the 1892−1907 period. It extends in the interval between the extensor carpi ulnaris and the anconeus and consists in subperiostal release of the lateral collateral ligament (LCL), joint capsule and origin of extensors at the lateral epicondyle and their retraction anteriorly, and a similar release of the anconeus from the distal humerus and its reflection posteriorly. This provides an extensive approach to the elbow. Today this approach is described in the textbooks in various modifications that have little in common with the original description except for the fact that dissection is made in the so called Kocher interval between the extensor carpi ulnaris and the anconeus. Therefore it is often called a limited Kocher approach. The study describes our modification of the Kocher approach that we use primarily in fractures of the head and neck of the radius, in certain fractures of the distal humerus, and also in irreducible dislocations and certain fracture-dislocations of the elbow. The incision is made along the line connecting the lateral epicondyle of the humerus and the border between the proximal and middle thirds of the ulna. The incision is pulled open and the strong, white opalescent common extensor fascia incised in order to identify the interval between the extensor carpi ulnaris and the anconeus. The two muscles are separated by thin vascularized fatty connective tissue which is split in order to expose a typical tendon reinforcing the upper half of the anterior margin of the anconeus. In this phase it is beneficial to detach the origin of the extensor carpi ulnaris from the lateral epicondyle. It facilitates retraction of the extensor carpi ulnaris anteriorly and of the anconeus slightly posteriorly. In contrast with the original Kocher approach, we do not release the anconeus from the lateral epicondyle of the humerus. The muscles are retracted to expose the anterolateral surface of the joint capsule and to identify the course of the LCL complex. The capsule is incised along the anterior margin of LCL, starting from the lateral epicondyle up to and including the radial annular ligament. Arthrotomy performed anterior to LCL spares the insertion of the lateral ulnar collateral ligament on the ulna and, consequently, preserves the elbow stability. If dissection more distally is required in order to expose the radial neck, part of the supinator must be incised as well. In such case the forearm is first carefully pronated as much as possible, as a result of which the canalis supinatorius including the deep branch of the radial nerve will move anteriorly, thus reducing the risk of injury to the nerve. The capsule is incised and opened, revealing the anterolateral surface of the head of humerus and radial head. In this phase it is beneficial to flex the elbow to 90−100 degrees, when the anterior part of the capsule will get flabby and allow a better visualization of the joint. The joint capsule must be released from the distal humerus together with extensors originating at the lateral epicondyle of humerus. This will considerably improve visualization of the anterior part of the joint cavity. During wound closure the common extensor fascia must be firmly sutured, as it is a significant but often underestimated stabilizer of the lateral part of the elbow. The extended option of the Kocher approach consists in retraction of the anconeus proximally. It is indicated in certain fracture-dislocations of the proximal forearm, i.e. fractures of the radial head and the entire proximal ulna. After dissection of the whole anconeus, this muscle is detached from the ulnar shaft and entirely reflected proximally. The muscle remains attached by its short proximal margin to the lateral epicondyle of humerus and to olecranon. This eliminates the risk of injury to the neurovascular hilus of the muscle, as the motoric nerve enters the muscle in the middle of its upper border. Retraction of the muscle exposes both the lateral surface of the joint capsule and the lateral surface of the proximal ulna. Further procedure, i.e. incision of the capsule and inspection of the joint, is the same as in the limited Kocher approach.

• Klíčová slova
• zlomeniny hlavice radia, luxační zlomeniny lokte,
• MeSH
• dislokace kloubu chirurgie   MeSH
• fraktury kostí * chirurgie   MeSH
• fraktury vřetenní kosti * chirurgie   MeSH
• humerus anatomie a histologie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• loketní kloub * anatomie a histologie   chirurgie   MeSH
• ortopedické výkony metody   MeSH
• poranění lokte MeSH
• radius anatomie a histologie   chirurgie   MeSH
• šlachy MeSH
• vnitřní fixace fraktury metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Vykloubení lokte je druhé nejčastější luxační poranění v lidském těle. Vzhledem k jeho četnosti a riziku omezení funkčního rozsahu pohybu v lokti se autoři ve svém sdělení snaží podat stručný přehled o této problematice. V úvodu představují anatomii lokte, biomechaniku, etiopatogenezi a klasifikaci luxací lokte. Popisují klinické příznaky a vyšetřovací metody používané ke stanovení výše uvedené diagnózy a shrnují současné možnosti terapie jednotlivých forem luxací. V závěru sdělení je uveden přehled léčených pacientů s akutní luxací lokte na Klinice úrazové chirurgie FN Brno LF MU od ledna 2008 do srpna 2011.

Elbow dislocation is the second most common major joint dislocation in adults. With a view to dislocation frequency and the risk of posttraumatic functional limitations, the authors present a brief review of acute elbow dislocations. Initially, they introduce the elbow anatomy, biomechanics, etiopathogenesis and the classification of elbow dislocations. Clinical symptoms and examination methods used to determine the aforementioned diagnosis are described. Treatment options for different forms of elbow dislocations are further presented. Finally, the authors provide an overview of patients treated for acute elbow dislocation at the Trauma Surgery Department (University Hospital Brno) from January 2008 to August 2011.

• Klíčová slova
• mediální kolaterální vaz, fraktura hlavice radia,
• MeSH
• časové faktory MeSH
• dislokace kloubu diagnóza   chirurgie   terapie   MeSH
• fixace fraktur MeSH
• fraktury vřetenní kosti komplikace   terapie   MeSH
• fyzikální vyšetření MeSH
• imobilizace MeSH
• kontraktura etiologie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• ligamenta collateralia zranění   MeSH
• loketní kloub anatomie a histologie   patofyziologie   MeSH
• nestabilita kloubu etiologie   MeSH
• ortopedické výkony metody   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• poranění lokte MeSH
• pronace MeSH
• rozsah kloubních pohybů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• chirurgie operační metody   MeSH
• dospělí MeSH
• fraktury kostí chirurgie   patofyziologie   terapie   MeSH
• fraktury vřetenní kosti * chirurgie   patofyziologie   terapie   MeSH
• konzervativní terapie metody   MeSH
• kosti a kostní tkáň patofyziologie   zranění   MeSH
• kosti horní končetiny patofyziologie   zranění   MeSH
• lidé MeSH
• ortopedické výkony metody   MeSH
• poranění paže chirurgie   komplikace   terapie   MeSH
• poranění předloktí * chirurgie   patofyziologie   terapie   MeSH
• poranění ruky * chirurgie   patofyziologie   terapie   MeSH
• poranění zápěstí chirurgie   patofyziologie   terapie   MeSH
• předloktí patofyziologie   MeSH
• pseudoartróza chirurgie   terapie   MeSH
• radius patofyziologie   zranění   MeSH
• ruka patofyziologie   MeSH
• špatně zhojené fraktury chirurgie   terapie   MeSH
• vnitřní fixace fraktury metody   škodlivé účinky   MeSH
• zápěstí patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• fraktury femuru diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• fraktury proximálního humeru diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• fraktury vřetenní kosti diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• fraktury žeber diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• křehkost MeSH
• lidé MeSH
• muskuloskeletální systém * diagnostické zobrazování   zranění   MeSH
• ortopedické výkony metody   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sociální faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• fraktury tibie terapie   MeSH
• fraktury vřetenní kosti terapie   MeSH
• fyziologie buňky MeSH
• hojení fraktur * MeSH
• kosti a kostní tkáň MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nezhojené fraktury terapie   MeSH
• osteogeneze MeSH
• poranění kotníku terapie   MeSH
• ultrazvuková terapie * metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH