A review of natural compounds and their derivatives with metallic taste shows the importance of this group of renewable materials. The review contributes to the knowledge of biodiversity of secondary metabolites that can be utilized, among others, in food and pharmaceutical industry.

• Klíčová slova
• potravní doplněk, obnovitelné zdroje,
• MeSH
• biodiverzita MeSH
• biologické přípravky chemie   klasifikace   MeSH
• biotransformace MeSH
• farmaceutická technologie MeSH
• lidé MeSH
• potravní doplňky MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

V posledních desetiletích je snahou Evropského společenství snížit závislost svých členských států na ropných zdrojích, což vede k zájmu O procesy, které využívají obnovitelné zdroje energií. Jedním z nich je proces výroby 1-butanolu, který je realizován pomocí různých solventogenních druhů klostridií. Butanol se fermentačním způsobem produkuje při aceton-butanol-ethanolové fermentaci, kdy v první fázi procesu dochází k tvorbě organických kyselin a v druhé fázi procesu, často spojené se sporulací produkčního kmene, se tvoří rozpouštědla. Dvoufázový charakter fermentace výrazně komplikuje regulaci procesu a toxicita produktů brání dosažení jejich vysoké koncentrace. Aby byla zvýšena efektivita tohoto procesu, je prováděn intenzivní výzkum, zaměřený hlavně na zlepšení produkčních vlastností kmenů, zvýšení jejich odolnosti k 1-butanolu, využití levných surovin a zvýšení celkové produktivity procesu. Pokud se podaří výrobní cenu biobutanolu snížit, mohl by díky svým výhodným vlastnostem sloužit jako kosolvent do motorového paliva, do kterého se dnes již přidává ethanol a oddálit tak nevyhnutelné vyčerpání fosilních paliv.

An effort of European Community to reduce its dependence on fossil fuels provokes increased interest on processes using renewable energy resources. One of them is the fermentation process of 1-butanol production using various types of solventogenic clostridia. Biobutanol is produced by aceton-butanol-ethanol fermentation process consisting of two phases - acidogenic and solventogenic, which is associated with sporulation. Biphasic nature of fermentation significantly complicates the process control and product toxicity prevents the achievement of high concentration of solvents. To increase the efficiency of this process, an inventive research focused on improving the production characteristics of strains, increasing their resistance to 1-butanol, the use of cheap raw materials and amelioration of overall productivity of the process is carried out. If the production cost of biobutanol would be reduced, it could be advantageously used as an additive to petrol which could postpone the depletion of fossil fuels.

• Klíčová slova
• sporulation, ABE fermentation,
• MeSH
• biotransformace MeSH
• Clostridium metabolismus   růst a vývoj   MeSH
• fermentace MeSH
• financování organizované MeSH
• metabolismus sacharidů MeSH
• n-butanol chemická syntéza   MeSH
• spory bakteriální metabolismus   MeSH

V současné době je celosvětově vynakládáno velké úsilí na nahrazení fosilních zdrojů energie obnovitelnými zdroji (biomasa, slunce, vítr atd.), které by navíc nezatěžovali zemskou atmosféru produkcí skleníkových plynů. Ukazuje se, že nelze očekávat příchod jedné univerzální technologie, ale je nutné využívat mnoho různých zdrojů tak, aby byla zohledněna geografická a ekonomická specifika konkrétní oblasti, kde se energie vyrábí. Jedním z možných zdrojů energie je produkce bioplynu z biomasy řas pěstovaných za tímto účelem ve speciálních reaktorech. Tento článek dává stručný přehled metod energetického využívání řas a zmiňuje hlavní ekonomické a technologické výzvy pro úspěšné zvládnutí této technologie. Zároveň je zmíněn evropský projekt „Renewable energy production through microalgae cultivation: Closing material cycles (ALGAENET)“, který spojuje výzkumná pracoviště v České republice (VŠCHT Praha), Španělsku a Chile.

Recently, a great eÍort is being put on the development of new technologies allowing energy production from renewable source that would not produce greenhouse gases. It is becoming increasingly apparent that one should not expect the advent of a new universal technology that would replace the entire energy production from fossil fuels. Instead, we need to develop many diÍerent technologies that would satisfy wide range of geographical and economical requirements. Biogas production from microalgae may become such a site-specific technology. This paper gives a brief list of diÍerent approaches to energy production from microalgae and describes the main economic and technological challenges for biogas production from microalgae. Moreover, an European project “Renewable energy production through microalgae cultivation: Closing material cycles (ALGAENET)“ that is currently being jointly executed by partners in the Czech Republic (ICT Prague), Spain and Chile.

• MeSH
• biopaliva * zásobování a distribuce   MeSH
• bioreaktory * mikrobiologie   MeSH
• methan biosyntéza   MeSH
• mikrořasy * metabolismus   růst a vývoj   MeSH
• odpadní vody mikrobiologie   MeSH

Na Zemi vznikne každoročně procesem fotosyntézy přibližně 180 × 1011 tun lignocelulosové biomasy44, ze kterých představuje přibližně 15 až 30 % suché hmotnosti lignin45. Přestože se jedná o zásadní zdroj aromatických sloučenin, není, až na pár výjimek, zavedeno jeho průmyslové využití na výrobu produktů s přidanou hodnotou. Největší množství ligninu vzniká jako vedlejší produkt papírenského průmyslu, jehož zisky budou pravděpodobně vlivem rostoucí oblíbenosti on -line komunikace a postupnému snižování závislosti firem na papíru meziročně klesat. Zavedením nových aplikací ligninu by se podařilo zvýšit jeho tržní cenu a tím i zisk firem produkujících lignin. Tento efekt by byl rovněž žádoucí pro biorafinerie druhé generace a nepřímo by podpořil výzkum v oblasti biopaliv a dalších hodnotných chemikálií z obnovitelných zdrojů. Jedna z možností, jak tento odpadní biopolymer využít, je v přípravě kovových nanočástic, které patří mezi komerčně nejvíce používané nanomateriály. Proto tato práce shrnuje nedávné úspěchy v této oblasti včetně možností aplikace připravených nanočástic.

The annual production of lignocellulosic biomass by the photosynthesis process on Earth is estimated at 180 × 1011 tonnes44, of which approximately 15 to 30 % of the dry weight is lignin45. Although it is an essential source of aromatic compounds, its industrial use to produce value -added products, with a few exceptions, is not established. The largest amount of lignin arises as a by -product of the paper industry, whose profits will probably decrease year after year due to the growing popularity of online communication and lower dependence of companies on paper. With the introduction of new applications of lignin, it would be possible to increase its market price and thus the profit of companies producing lignin. This effect would be also desirable for second -generation biorefineries and indirectly support research dealing with biofuels and other valuable chemicals from renewable sources. One of the ways to use this waste biopolymer is in the preparation of metal nanoparticles, which are among the most commercially used nanomaterials. Therefore, this work summarizes recent successes in this area, including the possibility of applying prepared nanoparticles.

V patogenezi diabetes mellitus I. i II. typu se nepochybně uplatňuje více predispozičních genetických faktorů. Do současné doby nejsou známy jeden nebo jenom několik konkrétních genů, jejichž odchylka by mohla onemocnění vyvolat. Výjimkou je pouze relativně vzácný „Maturity Onset Diabetes of the Young“ (MODY), jenž je způsoben mutací v jednom ze známých 6 genů. Proto se principy genové terapie zaměřují především na přípravu obnovitelných zdrojů inzulín produkující tkáně, která by mohla být použita jako substituce zničených nebo selhávajících β-buněk pankreatu. Současné experimentální přístupy zahrnují stimulaci embryonálních či dospělých kmenových buněk k proliferaci a diferenciaci směrem k fenotypu β-buněk, indukci proliferace stávajících β-buněk, transdiferenciaci neinzulárních buněk v glukózo-senzitivní inzulín produkující buňky a přípravu vhodné zvířecí tkáně pro xenotransplantaci. Genetická manipulace může být také použita ke snížení allo i autoimunitní reakce (např. místní exprese imunosupresivních cytokinů či ligand navozujících apoptózu aktivovaných Tly mfocytů, příprava zvířecích kmenů postrádajících některé geny kódující vysoce imunogenní proteiny či produkující některé lidské imunosupresivní či antikoagulační faktory). Mohou být také připraveny tzv. „superostrůvky“ se zvýšenou produkcí antiapoptotických molekul či antioxidačních enzymů. Pro prevenci autoimunitního procesu při diabetu I. typu a možná i k navození specifické tolerance vůči vybraným auto i alloantigenům se nyní také studuje možnost vakcinace pomocí fragmentů DNA, které kódují specifické auto či alloantigeny. Genová trapie dává také naději pro léčbu cévních a neurologických komplikací diabetu a pro ovlivnění inzulínové rezistence.

Multiple genetic factors are involved in the pathogenesis of type 1 and type 2 diabetes mellitus. A defect, which could be ascribed to a single or only few genes, has not been established yet. An exception represents the Maturity Onset Diabetes of the Young (MODY) which is rather rare and is caused by mutations in some of 6 known genes. Principles of gene therapy focus mainly on generation of replenishable sources of insulin producing tissue, which could be used for replacement of the destroyed or failing β-cells. Current approaches include stimulation of embryonic or adult stem cell proliferation and differentiation into β-cells, β-cell proliferation, transdifferentiation of non-islet cells into glucose-sensitive insulin-producing cells and xenotransplantation. Genetic modification is being studied to prevent islet rejection (e.g. local expression of immuno-suppressive cytokines or ligands inducing T-cell apoptosis, knock-out of specific animal genes or transfer of human genes into animal tissue donors) or to construct „superislets“ resistant to apoptosis or oxidative stress. For prevention of type 1 diabetes and perhaps for induction of specific immune tolerance vaccination with DNA fragments encoding for specific auto or alloantigens represents a promising approach. In addition, gene therapy offers some hope for the future treatment of diabetic vascular complication, neuropathy and syndromes of insulin resistance.

• MeSH
• diabetes mellitus genetika   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• genetická terapie metody   využití   MeSH
• inzulin sekrece   MeSH
• kmenové buňky fyziologie   sekrece   MeSH
• lidé MeSH
• transplantace Langerhansových ostrůvků metody   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH