porucha respiračních funkcí Dotaz Zobrazit nápovědu
Důvod studie: Mediální informace z poslední doby upozorňují na vysoký výskyt průduškového astmatu a závažných respiračních onemocnění v Ostravě, zvláště v některých jejích oblastech. Cílem studie bylo ověřit pomocí dotazníků a průřezové spirometrické studie výskyt astmatu a některých dalších respiračních příznaků v této populaci. Metodika: Analyzováno bylo 410 dotazníků a spirometrických vyšetření u školních dětí ve věku 10-11 let ze čtyř oblastí Ostravy. Výsledky: Výskyt lékařem potvrzeného astmatu byl zjištěn ve 12 %, s rovnoměrným rozdělením ve všech oblastech. Alergie byla uvedena u 30 % dětí. Opakované obstrukční potíže v posledním roce byly uvedeny v 7 %, opakované pozátěžové potíže v 6 %. Protrahovaný kašel byl zjištěn u čtvrtiny dětí. Pneumonii v posledním roce uvedli rodiče v 5 % případů. Pasivnímu kouření bylo vystaveno 37 % dětí. Spirometrické vyšetření nenalezlo významný výskyt poruchy fiinkce plic. Závěr: Neprokázali jsme vyšší výskyt astmatu u školních dětí v Ostravě. Byl zjištěn mírně vyšší výskyt opakovaných respiračních onemocnění a protrahovaného kašle.
Purpose of the study: Recently, media repeatedly informed about high prevalence of bronchial asthma and serious respiratory diseases in Ostrava, particularly in certain areas. The aim of this study was to verify by means of questionnaires and spirometry cross-sectional study the current prevalence of asthma and some other respiratory symptoms in this population. Methods: Four hundred and ten questionnaires were analyzed and spirometry tested in school children aged 10 to 11 years from four regions of Ostrava. Results: The incidence of physician confirmed asthma was found in 12%, with even distribution in all areas. Allergy was found in 30% of children. Repeated obstructive problems in the last year were found in 7%, repeated exercise induced wheezing in 6%. Prolonged cough was found in a quarter of children. Pneumonia in the last year was mentioned by the parents in 5% of cases. About 37% of children were exposed to passive smoking. Spirometry did not find a significant incidence of airway dysfunction. Conclusion: We did not find a higher incidence of asthma in school children in Ostrava. We found a slightly higher incidence of recurrent respiratory infections and protracted cough.
- Klíčová slova
- prostředí,
- MeSH
- alergie MeSH
- bronchiální astma epidemiologie etiologie MeSH
- dítě MeSH
- inhalační expozice škodlivé účinky MeSH
- kašel etiologie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci dýchací soustavy MeSH
- prevalence MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- respirační funkční testy MeSH
- respirační zvuky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- spirometrie statistika a číselné údaje využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Funkční vyšetření plic slouží k odhalení, případně hodnocení míry poruchy funkce respiračního systému. Jejich indikace, provedení a hodnocení patří mezi základní dovednosti pneumologů a každý specialista je prokazuje v rámci atestační zkoušky oboru pneumologie a ftizeologie. Výsledky funkčních vyšetření plic zásadním způsobem ovlivňují stanovení správné diagnózy a způsob léčby. Je proto nutné, aby vyšetření byla prováděna za standardizovaných podmínek a jejich hodnocení bylo koncisní a jasné, tak aby testem bylo možno zodpovědně odpovědět na klinické otázky, pro které byly provedeny. Předkládaný text stručně shrnuje požadavky na kvalitu provedení a interpretační strategie základních vyšetření plicních funkcí, které vycházejí ze Standardů Evropské respirační společnosti a Americké hrudní společnosti. Na druhou stranu si neklade za cíl popisovat principy či metodiku jednotlivých vyšetření, které byly dostatečně popsány již v minulosti [6], s výjimkou těch, které doznaly určitých změn. Text je koncipován jako doporučený postup, schválený výborem České pneumologické a ftizeologické společnosti, a proto je závazný pro všechny laboratoře funkční diagnostiky a všechna pracoviště provádějící některá vyšetření plicních funkcí v České republice.
Respirační fyzioterapie (RFT) je integrální součástí komprehensivní péče o pacienty nejen s primárně respiračním onemocněním. Z dostupné literatury je zřejmé, že poruchy dechu na různých úrovních velmi významně ovlivňují posturální a motorické funkce jedince a je tomu tak i opačně. Různé techniky RFT nemají za cíl ovlivnit pouze očistu dýchacích cest a respirační funkce jako takové, ovlivňují nemocného jedince komplexně. RFT lze v pediatrii využít u širokého spektra diagnóz od respiračních onemocnění přes kardiovaskulární, metabolické a neurologické diagnózy, které ovlivňují dýchání, až po vzácná genetická onemocnění, jako je například cystická fibróza a primární ciliární dyskineze. Péče o pacienty se vzácnými onemocněními je centralizována na velká pracoviště s letitými zkušenostmi, jako je i Fakultní nemocnice v Motole. Text se zaměřuje na komplexní fyzioterapeutickou péči u dětí zejména se vzácnými diagnózami a seznamuje čtenáře nejen s klinickými, ale i recentními vědeckými poznatky v této problematice.
Respiratory physiotherapy (RPT) is an integral part of the comprehensive care for patients with primary respiratory disease and other diagnoses that affect breathing. Scientific literature reports a significant impact of respiratory disorders on postural and motor functions and vice versa. The quality of life can be improved by using various RPT techniques that positively affect airway clearance, respiratory function, and other body functions. RPT can treat numerous pediatric diagnoses, such as respiratory, cardiovascular, metabolic, and neurological diagnoses affecting breathing, including rare genetic diseases such as cystic fibrosis and primary ciliary dyskinesia. The care for patients with rare diseases is centralized in large centres with extensive equipment and well-trained personnel available, such as University Hospital in Motol. This manuscript describes complex physiotherapeutic care for pediatric breathing disorders, including rare respiratory diagnoses and presents an overview of recent scientific research on this topic.
S novým tisíciletím se stala globální epidemií obezita, zatímco v roce 2020 se po celém světě rychle šíří pandemie onemocnění COVID-19 při infekci virem SARS-CoV-2, a to zejména v zemích s vysokou prevalencí obezity. Těžce obézní pacienti (BMI ≥ 35 kg/m2) často vyžadují péči na jednotkách intenzivní péče a napojení na ventilátor. Náchylnost těchto obézních pacientů k závažnému průběhu onemocnění COVID-19 je zejména důsledkem zvýšených kardiometabolických rizik, chronického systémového zánětu nízkého stupně a poruchy respiračních funkcí. Současná zkušenost s riziky, která přináší těžká obezita při infekci virem SARS-CoV-2, je výzvou pro zdravotníky a celou společnost, aby byly implementovány účinné postupy v prevenci a léčbě obezity. Je třeba rovněž vzít v úvahu nežádoucí ovlivnění životního stylu obézních i neobézních jedinců při nevyhnutelných restriktivních opatřeních během koronavirové pandemie a v "postcovidové éře" zahájit adekvátní intervenci životního stylu, aby se zabránilo dalšímu nárůstu pandemie obezity.
With a new millennium obesity has become a global epidemic while in 2020 severe acute respiratory syndrome coronavirus-2 (SARS-CoV-2) disease (COVID-19) pandemic is rapidly spreading worldwide, particularly in the countries with a high prevalence of obesity. Severely obese patients (BMI ≥ 35 kg/m2) frequently require intensive care and invasive mechanical ventilation. The susceptibility of these obese patients to severe course of COVID-19 is mainly due to increased cardiometabolic risks, chronic low-grade inflammation and impaired respiratory functions. The current experience with risks of severe obesity in SARS-CoV-2 – infected patients should be a great challenge for implementation of efficient tools in prevention and treatment of obesity addressed to both health care providers and the whole society. The deleterious lifestyle effects of unavoidable restrictive measures during the coronavirus pandemic on both obese and non-obese population should also be seriously considered and appropriate lifestyle intervention should be initiated in the “post COVID period“ in order to prevent further increase in the pandemic of obesity.
- Klíčová slova
- kardiometabolická rizika, chronický systémový zánět, porucha respiračních funkcí,
- MeSH
- Betacoronavirus MeSH
- COVID-19 * komplikace MeSH
- koronavirové infekce * komplikace MeSH
- lidé MeSH
- obezita * MeSH
- pandemie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- úvodníky MeSH
Pacienti s intersticiálními plicními procesy vykazují poruchu mechaniky ventilace a poruchu respirační funkce. Jejich vzájemný vztah a prognostický význam nebyl dosud dostatečně publikován. Cílem naší práce bylo určit vztah měření základních plicních funkcí a parametrů tolerance zátěže a jejich prognostický význam. V našem souboru jsme prokázali, že míra poklesu elasticity plicní tkáně ovlivňuje toleranci fyzické zátěže více, než porucha oxygenace. Na druhé straně respirační parametry, zejména parciální tlak kyslíku v době ukončení zátěže, jsou nejlepšími prognostickými parametry těchto onemocnění.
Patients with interstitial lung diseases have ventilatory and gas exchange abnormality. Their mutual relationship and prognostic significance have not been adequately published. The aim of our study was to assess relationship of standard pulmonary function tests to exercise tolerance and their prognostic significance. We have shown that the degree of the fall of pulmonary elasticity affects exercise tolerance to a greater extent than gas exchange abormality. On the other hand gas exchange abnormality, namely partial pressure of oxygen at peak exercise, is the best prognostic parameter in this kind of disease.
- Klíčová slova
- vyšetření plicních funkcí,
- MeSH
- celková kapacita plic MeSH
- diagnostické techniky dýchacího ústrojí využití MeSH
- dospělí MeSH
- ergometrie metody přístrojové vybavení využití MeSH
- funkční reziduální kapacita MeSH
- intersticiální plicní nemoci diagnóza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- prognóza MeSH
- průřezové studie MeSH
- respirační funkční testy metody využití MeSH
- senioři MeSH
- spirometrie metody přístrojové vybavení využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- vitální kapacita MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
Cílem práce bylo zjistit výskyt respiračních symptomů a úroveň plicních funkcí u pracovníků přádláckých lnářských provozů s přihlédnutím k celkové prašnosti a mikrobiologické charakteristice ovzduší. Soubor tvořilo 112 osob (89 žen, 23 mužů). Metodika zahrnovala modifikovaný anamnestický respirační dotazník Britské výzkumné rady. Plicní funkce byly měřeny metodou křivky průtok/objem poprvé před směnou nejméně po dvou dnech pracovního volna a podruhé během této směny. Průměr celosměnových koncentrací prachu činil 10,6 mg/m3 (SD 7,5; rozmezí 2,7–39,4). Mikrobiální kontaminace pracovního ovzduší byla vysoká, průměrný počet mikrobů v 1 m3 vzduchu činil 275 452, také druhové zastoupení bylo závažné. Alespoň jeden respirační příznak související s prací uvedlo 41 % pracovníků, převažujícím symptomem byl kašel (36,6 % osob). Prevalence chronické bronchitidy podle kritérií SZO dosahovala 20,5 %. Bysinotické příznaky uvedlo 6,3 % vyšetřených. Chronická ventilační porucha lehkého stupně byla zjištěna u 7 % vyšetřených, těžší poruchy nebyly nalezeny. I když výskyt subjektivních obtíží v přádelně byl poměrně vysoký, nebyl provázen výraznějším zhoršením plicních funkcí.
The objective of the work was to assess the incidence of respiratory symptoms and the level of pulmonary functions in workers of flax spinners workshops with regard to the dust content and microbiological characteristic of the atmosphere. The group comprised 112 subjects (89 woman, 23 men). The method included a modified anamnestic respiration questionnaire of the British Research Council. Pulmonary functions were assessed by the flow/volume curve method: for the first time before the shift after the least two non-working days and for the second time during the shift. The mean of all-shift dust concentrations was 10.6 mg/m3 (SD 7.5, range 2.7 – 39.4). The microbial contamination per 1 m3 of air was 275 452 and also the structure of species was a serious issue. At least one respiratory symptom associated with work was reported by 41% workers, the predominating symptoms was cough (36.6% subjects). The prevalence of chronic bronchitis according to WHO criteria was 20.5%. Byssinotic symptoms were reported by 6.3% of the examined subjects. Chronic ventilation disorders of a mild degree were recoreed in 7% of the subjects, more severe disorders were not detected. Although the incidence of subjective complaints was relatively high in the workshop, it was not associated with deterioration of pulmonary functions.
Autoři předkládají výsledky vyšetření 125 pracovníků přádelny bavlny. Cílem práce bylo zjistit výskyt respiračních symptomů a úroveň základních plicních parametrů s přihlédnutím k celkové prašnosti a mikrobiologické charakteristice ovzduší pracovišť. Metodika zahrnovala modifikovaný respirační dotazník Britské výzkumné rady a měření plicních funkcí metodou křivky průtok/objem. Byly vyšetřeny imunoglobuliny A, E, G, M a specifické IgE na bavlnu. Průměr celosměnových koncentrací prachu v přádelně činil 3,06 mg/m 3 (SD 1,5, med. 3,4, rozm. 0,8–5,28). Mikrobiální kontaminace pracovního ovzduší byla vysoká, v různých částech provozu činila od 13 000 do 136 000 mikroorganismů v 1 m 3 vzduchu. Celkem 33 % pracovníků uvedlo alespoň jeden respirační symptom související s prací. Prevalence chronické bronchitidy dosahovala 8,8 %. Bysinotické příznaky uvedlo 4,8 % vyšetřených. Lehká chronická ventilační porucha se snížením FEV1 byla zjištěna u 6,4 % osob, těžší poruchy nebyly nalezeny. I když výskyt subjektivních obtíží v přádelně byl poměrně vysoký, nebyl provázen výraznějším trvalým zhoršením plicních funkcí.
The authors submit the results of examination of 125 workers of a cotton spinning mill. The objective of the work was to assess the incidence of respiratory symptoms and level of basic pulmonary parameters with regard to the general dustiness and microbio- logical characteristic of atmosphere of the workplace. The methods comprised a modified respiratory questionnaire of the British Research Council and assessment of pulmonary functions using the method of flow/volume curves. The authors examined immu- noglobulins A, E, G, M and specific IgE for cotton. The mean of whole-shift dust concentrations in the spinning mill was 3.06 mg/m 3 (SD1.5, med. 3.4, range 0.8–5.28). The microbial contamination of the working atmosphere was high. In different parts of the workshop it amounted from 13 000 to 136 000 micro-organisms per 1 m 3 , 33% workers reported at least one respiratory symptom associated with their work. The prevalence of chronic bronchitis was as high as 8.8%. Bysinotic symptoms were reported by 4.8% of the examined subjects. A mild chronic respiratory disorder with reduction of FEV1 was found in 6.4% subjects, more severe disorders were not detected. Although the incidence of subjective complains in the spinning mill was relatively high, it was not associated with permanent deterioration of pulmonary functions.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nemoc vyvolaná prostředím MeSH
- příznaky a symptomy ústrojí dýchacího diagnóza epidemiologie etiologie MeSH
- respirační funkční testy MeSH
- textilní průmysl MeSH
- znečištění vzduchu ve vnitřním prostředí MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Účel přehledu: Cílem tohoto přehledového článku je poskytnout aktuální souhrn dostupných důkazů ve prospěch nebo proti uplatnění plicních funkčních testů v rámci screeningu a diagnostiky obstrukce průtoku vzduchu dýchacími cestami u chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a v příslušném kontextu posoudit důležité otázky. Nové poznatky: CHOPN je charakterizována výskytem chronických respiračních příznaků a obstrukcí průtoku vzduchu dýchacími cestami s pouze částečnou reverzibilitou při plicních funkčních testech. Plošný screening ani screening rozšířené „ohrožené“ subpopulace, jako jsou chroničtí kuřáci, však nenalezl oporu v předchozích epidemiologických studiích, ve studiích přímo zaměřených na screening ani v doporučených postupech pro léčbu aktuálně publikovaných odbornými společnostmi a revizními orgány. Jednotlivá doporučení a prohlášení různých odborných společností se navíc navzájem poněkud liší, pokud jde o definici obstrukce průtoku vzduchu a o klasifikaci závažnosti CHOPN. Souhrn: Vzhledem ke zkušenostem z předchozích studií zaměřených na screening a k rozporuplné klasifikaci závažnosti obstrukce průtoku vzduchu není možné dosáhnout přesných výsledků screeningu CHOPN pouze na základě plicních funkčních testů. V rámci diagnostiky a léčby CHOPN je třeba vycházet z klinických respiračních příznaků, přičemž totéž platí i pro jakoukoli screeningovou studii nebo jakýkoli screeningový program, jež by měly být zkoušeny či zavedeny do praxe.
- MeSH
- chronická obstrukční plicní nemoc diagnóza epidemiologie patofyziologie MeSH
- kouření epidemiologie patofyziologie škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- plošný screening metody MeSH
- respirační funkční testy MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- usilovný výdechový objem MeSH
- věkové faktory MeSH
- vitální kapacita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
oto stanovisko vypracovali odborníci České pneumologické a ftizeologické společnosti z odborné sekce pro nemoci s bronchiální obstrukcí. Stanoviska a doporučení vycházejí jak z výsledků randomizovaných kontrolovaných studií, tak z údajů průřezových a prospektivních studií z reálné klinické praxe, aby se co nejvíce přiblížila každodenní klinické praxi a současnému systému zdravotní péče v České republice. Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je heterogenní syndrom s řadou plicních i mimoplicních klinických příznaků a doprovodných chronických onemocnění, kterým lze předcházet a které lze léčit. Toto onemocnění je spojeno s významnou úmrtností, morbiditou a sníženou kvalitou života. Mezi hlavní charakteristiky patří přetrvávající respirační příznaky a pouze částečně reverzibilní obstrukce průtoku vzduchu, která vzniká v důsledku abnormální zánětlivé reakce plic na škodlivé částice a plyny. Oxidační stres, nerovnováha proteáz a antiproteáz a zvýšený počet prozánětlivých buněk (především neutrofilů) jsou hlavními příčinami především neinfekčního zánětu u CHOPN. Kromě kouření jsou důležitými rizikovými faktory vzniku CHOPN také znečištění ovzduší v domácnosti, profesní expozice, nízká porodní hmotnost, časté respirační infekce v dětství a také genetické faktory. Progresivní omezení průtoku vzduchu a remodelace dýchacích cest vedou k zadržování vzduchu, statické a dynamické hyperinflaci, poruchám výměny plynů a snížené výkonnosti. Různé rysy onemocnění se u jednotlivých pacientů projevují nerovnoměrně, což vede k různým typům projevů onemocnění, které se projevují jako koncept „klinických fenotypů“ (pro specifické klinické charakteristiky) a „léčitelných rysů“ (pro léčitelné charakteristiky). Odhadovaná prevalence CHOPN v České republice je přibližně 6,7 %, přičemž ročně je hlášeno cca 3 200–3 500 úmrtí. Základními požadavky pro stanovení diagnózy CHOPN jsou spirometricky potvrzená postbronchodilatační obstrukce dýchacích cest (FEV1/VCmax < 70 %) a hodnocení respiračních symptomů [dušnost (škála mMRC), omezení fyzické výkonnosti, kašel a/nebo produkce sputa (skóre CAT)]. Pro stanovení definitivní diagnózy CHOPN by mělo být provedeno pětistupňové hodnocení, které zahrnuje: 1. posouzení inhalačního rizika, 2. zhodnocení příznaků, 3. funkční vyšetření plic, 4. laboratorní vyšetření a 5. zobrazovací vyšetření. Současně by měly být vyloučeny všechny alternativní diagnózy. Pro klasifikaci onemocnění se v tomto stanovisku používají jak stadia GOLD (1 až 4), tak skupiny GOLD (A až D, respektive E) a hodnocení klinického fenotypu (fenotypů). Posouzení prognózy by mělo být provedeno u každého pacienta. Pro tento účel doporučujeme použít index BODE nebo CADOT. Rozpoznává se šest základních klinických fenotypů, mezi něž patří chronická bronchitida, častý exacerbátor, emfyzematózní překryv astmatu a CHOPN (ACO), překryv CHOPN s bronchiektáziemi (BCO) a plicní kachexie. V našem pojetí jsou všechny tyto klinické fenotypy považovány také za samostatně léčitelné znaky. Pro každý léčitelný rys jsou v tomto dokumentu definovány konkrétní farmakologické a nefarmakologické terapie. U jednoho jedince může dojít ke koincidenci dvou nebo více klinických fenotypů (tj. léčitelných znaků), což dává možnost plně individualizované, fenotypově specifické léčby. Léčba CHOPN by měla odrážet složitost a heterogenitu onemocnění a měla by být přizpůsobena jednotlivým pacientům. Hlavními cíli léčby CHOPN jsou redukce symptomů a snížení rizika exacerbace. Strategie léčby se dělí do pěti vrstev: eliminace rizika, základní léčba, léčba specifická pro daný fenotyp, léčba respiračního selhání a paliativní péče a léčba komorbidit. Eliminace rizik zahrnuje zásahy proti kouření tabáku a environmentálním/profesním expozicím. Základní léčba je založena na bronchodilatační terapii, plicní rehabilitaci, očkování, péči o vhodnou výživu, inhalačním tréninku, vzdělávání a psychosociální podpoře. Adekvátní léčba specifická pro jednotlivé fenotypy se liší fenotyp od fenotypu a zahrnuje více než deset různých farmakologických a nefarmakologických strategií. Pokud je přítomen více než jeden klinický fenotyp, měla by se strategie léčby řídit projevy každého fenotypového označení zvlášť. U takových pacientů je zapotřebí multikomponentních terapeutických režimů, které vedou k plně individualizované péči. V budoucnu je třeba přijmout přísnější opatření proti kouření, zlepšit ochranu zdraví při práci a v životním prostředí, zavést strategie včasné diagnózy a identifikovat biomarkery pro pacienty, kteří reagují na specifickou léčbu. Očekává se, že nové třídy léčby (inhalační inhibitory PDE3/4, jednomolekulární duální bronchodilatátory, protizánětlivé léky, molekuly pro úpravu genů nebo nové bronchoskopické postupy) vstoupí do klinické praxe během několika málo let.
- MeSH
- chronická obstrukční plicní nemoc * diagnóza etiologie farmakoterapie patofyziologie MeSH
- fenotyp MeSH
- individualizovaná medicína * MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- management nemoci MeSH
- respirační funkční testy MeSH
- screeningové diagnostické programy MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
