obavy pacientů Dotaz Zobrazit nápovědu
- Klíčová slova
- studie, obavy pacientů,
- MeSH
- perioperační období MeSH
Rádci pro zdraví
3. vydání 226 stran : ilustrace, tabulky ; 20 cm
Kniha shrnuje poznatky o generalizované úzkostné poruše a o způsobech terapeutické intervence, kterou nejčastěji představuje kombinace psychoterapie a farmakoterapie. Využijí ji pacienti trpící úzkostnou poruchou, jejich rodinní příslušníci i lékaři a psychologové. Nakladatelská anotace. Kráceno
- Klíčová slova
- sebevýchova,
- MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- strach MeSH
- úzkostné poruchy diagnóza psychologie terapie MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- populární práce MeSH
- příručky MeSH
- Konspekt
- Psychiatrie
- NLK Obory
- psychiatrie
- psychoterapie
- Klíčová slova
- chronické rány 1, obavy pacientů, nehojící se rány, strach z ošetření,
- MeSH
- bolest MeSH
Cíl: Reakce pacientů na vznik příznaků cévní mozkové příhody (CMP) je často nedostatečná. Cílem tohoto výzkumu bylo identifikovat zdroje znalostí pacientů a jedinců volajících záchrannou službu a klíčové momenty pro rozhodnutí přivolat lékařkou pomoc při podezření na CMP. Zjištění naznačují směr efektivnějšího nastavení zásahů na poli urgentní medicíny. Soubor a metodika: Studie využívá kvalitativní přístup, metodu osobních hloubkových rozhovorů s daným tematickým schématem. Rozhovory byly provedeny s 12 pacienty, 6 příbuznými a s oběma stranami ve dvou případech. Sběr dat doplnilo 6 setkání s personálem nemocnice. Výsledky: K rozhodnutí přivolat lékaře vedla předchozí zkušenost s CMP a uvědomění, že je něco v nepořádku. Roli hrály také osoby z okolí pacientů a jejich zkušenost či znalost. Rozhodovací proces se odehrává na pozadí obav z přijetí role pacienta a očekávání s tím spojených. K procesu rekonvalescence se pojí očekávání a zároveň nejistota. Závěry: Pokud pacienti nemají předchozí zkušenost s CMP nebo lékaře nezavolá někdo jiný, k rozhodnutí volat lékaře nevede schopnost „diagnostikovat“ CMP, ale pocit, že je něco v nepořádku. Pro zvýšení efektu vzdělávacích kampaní na zvýšení povědomí a správné reakce lidí na CMP je vhodné cílit na specifické rizikové skupiny a jejich okolí, jak naznačily životní situace zkoumaných případů. Prospěšná by na poli urgentní medicíny mohla být multidisciplinární spolupráce akcentující medicínský i společenský rozměr CMP.
Aim: Reaction of the lay public to a stroke event is often insufficient. The aim of this research was to identify the sources of stroke knowledge of stroke patients or their relatives who called emergency for suspected stroke event, and the key moments for the decision to call emergency. Findings indicate direction in more effective management of cases in Emergency medicine. Sample and methods: This is a qualitative study using semi- -structured deep personal interviews. 12 stroke patient were interviewed, 6 relatives of stroke patients and, in two cases, both patient and his/her relative. Also, 6 meetings with hospital personnel were conducted. Results: The decision to call ambulance was based on previous stroke experience and realization that something was wrong. Also, other people and their knowledge or experience were important. The decision making is set in the complex setting with patient’s concerns about accepting patient’s role and expectations connected to it. The recovery process is connected both to hopes and uncertainties about the outcome. Conclusions: When the patients do not have previous stroke experience and the doctor is not called by a witness of the event, then the decision to call a doctor is based not on the recognition of the stroke symptoms, but on the perception that something is terribly wrong. For the educational campaigns to be more effective, they need to be targeted to the high-risk subgroups. This knowledge was derived from the experience and life situation of the cases included in the study. Multidisciplinary cooperation connecting not only medical but also social approach could be beneficial in emergency medicine.
- Klíčová slova
- standardy, obavy pacientů,
- MeSH
- strach MeSH
- Klíčová slova
- operace, přístup sestry, chirurgická léčba, obavy pacientů, psychologické problémy,
- MeSH
- předoperační péče MeSH
- strach MeSH
Basics: Planned surgery always affects a patient’s need for security and safety. A key role in the patient’s situation is played by nurses who, using their competencies, are the closest persons to help the patients fulfil their need for security and safety. Goals: Find out how planned surgery impacts the need for patients’ security and safety and the impact of general nurses on meeting these patients’ needs. Methods: A qualitative research method using an in-depth interview was used for the research. After audio recording and its transcription, paper and pencil open content analysis was performed to create categories and subgroups. The research group consists of six patients (three males, three females) aged 25–75 from a standard surgical ward of a South Bohemian hospital who were admitted for a planned surgery a day earlier, and five general nurses working there (aged 32–41, with 10–21 years of experience, two gained qualifications at university, others at secondary school before changing the educational system). Results: Research has shown that planned surgery negatively affects the patients’ need for security and safety, regardless of their previous experience. General nurses have a great influence on the elimination of patients’ fears and negative feelings, when they treat their patients as equal partners, approach them individually, inform them about all nursing procedures and practices, choose a peaceful and helpful way of communication and approach them with empathy. Nevertheless, general nurses have incomplete knowledge in the field of therapeutic communication. Conclusion: To reduce the negative impact that surgical treatment has on a patient’s need for security and safety, it would be appropriate to initiate patient education as soon as it is decided that their illness will be treated in this way.
Plánovaná chirurgie vždy ovlivňuje pacientovu potřebu bezpečí a bezpečnosti. Klíčovou roli v situaci pacienta hrají sestry, které s využitím svých kompetencí jsou nejbližšími osobami, které pomáhají pacientům při plnění jejich požadavků na bezpečí a bezpečnost. Cíle: Zjistěte, jak plánovaná operace ovlivňuje potřebu bezpečí a bezpečnosti pacientů a dopad všeobecných zdravotních sester na uspokojování potřeb těchto pacientů. Metody: Při výzkumu byla použita kvalitativní výzkumná metoda s použitím hloubkového rozhovoru. Po nahrání zvuku a jeho přepisu byla provedena analýza obsahu otevřeného papíru a tužky pro vytvoření kategorií a podskupin. Výzkumná skupina se skládá ze šesti pacientů (tři muži, tři ženy) ve věku 25-75 let ze standardního chirurgického oddělení Jihočeské nemocnice, která byla předtím přijata na plánovanou operaci a pět všeobecných sester tam pracujících (ve věku 32-41 let , s 10-21 lety zkušeností, dva získali kvalifikaci na univerzitě, jiní na střední škole před změnou vzdělávacího systému). Výsledky: Výzkum ukázal, že plánovaná operace negativně ovlivňuje potřebu bezpečí a bezpečnosti pacientů bez ohledu na předchozí zkušenosti. Obecné sestry mají velký vliv na odstranění obav a negativních pocitů pacientů, když se s pacienty zacházejí jako s rovnými partnery, oslovují je individuálně, informují je o všech ošetřovatelských postupech a praktikách, vybírají mírový a užitečný způsob komunikace a oslovují je s empatii. Nicméně všeobecné sestry mají neúplné znalosti v oblasti terapeutické komunikace. Závěr: Aby se snížil negativní dopad chirurgické léčby na pacientovu potřebu bezpečí a bezpečnosti, bylo by vhodné zahájit výchovu pacienta, jakmile se rozhodne, že bude proveden operační výkon.
- MeSH
- chirurgie operační MeSH
- kvalitativní výzkum MeSH
- předoperační péče psychologie MeSH
- psychický stres prevence a kontrola MeSH
- strach MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma etika metody pracovní síly MeSH
- vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
- zdravotní sestry využití MeSH
- zdravotnická komunikace etika metody trendy MeSH
