197 stran : ilustrace, tabulky ; 21 cm
Publikace se zaměřuje na klinickou epidemiologii a medicínu založenou na důkazech. Určeno odborné veřejnosti.
- MeSH
- epidemiologické metody MeSH
- klinické lékařství MeSH
- medicína založená na důkazech MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- lékařství
- epidemiologie
Východiska: Tetanus je významné infekční onemocnění, které se vyznačuje vysokou smrtností. Mnoho desítek let je k dispozici účinná očkovací látka proti tomuto onemocnění, jejímž používáním bylo dosaženo eliminace této nebezpečné infekce. Cíl: Prokázat, že v současné době je tetanus mizející infekce, proti které je ve všech věkových skupinách, včetně nejstarších osob, dobrá imunita. Metody: Sérologicky, metodou ELISA, byly prokázány ochranné protilátky proti tetanu i u osob starších 60 let. Výsledky: Vyšetření starších osob v rámci sérologických přehledů v České republice v letech 1986 – 2002 prokázalo ochranné titry protilátek. Skupina 13 osob ve věku 61 – 93 let, které měly interval od posledního očkování delší než 10 let, měla ve většině případů ochranné titry protilátek proti tetanu. Závěry: Starší osoby v České republice mají dobrou a akceptabilní imunitu proti tetanu, jak potvrdila řada vyšetření protilátek v rámci sérologických přehledů nebo jiných vyšetření. Nepřímým důkazem, ale vysoce validním, je také epidemiologická situace ve výskytu tetanu v České republice. Od roku 1990 byly zaznamenány jen ojedinělé případy, a to při stále vysoké expozici celé populace.
Background: Tetanus is an important infectious disease that is characterized by high lethality. For many decades, an effective vaccine against this disease has been available, the use of which has achieved the elimination of this dangerous infection. Objective: To prove that at present tetanus is a disappearing infection, against which there is good immunity in all age groups, including the oldest individuals. Methods: Protective antibodies against tetanus have been demonstrated in persons over 60 years of age using the ELISA method. Results: Examination of elderly persons in serological reviews in the Czech Republic between 1986 and 2002 showed protective antibody titres. In most cases, a group of 13 people aged 61-93 years who had an interval of more than 10 years from the last vaccination had tetanus antibody protection titres. Conclusions: Elderly people in the Czech Republic have good and acceptable immunity to tetanus as confirmed by a number of antibody tests within serological reviews or other examinations. The epidemiological situation in tetanus in the Czech Republic is also circumstantial evidence, but highly valid. Since 1990, only isolated cases have been recorded, with still high exposure of the entire population.
Východiska: Vzhledem ke stárnutí populace se předpokládá, že prevalence neurodegenerativních chorob včetně demence bude významně narůstat. Tato onemocnění mají nepříznivou prognózu, včasnou léčbou však lze jejich průběh podstatně zpomalit a zejména udržet pacienty v lehčích stádiích demence. Chronická arteriální hypertenze je dobře známým rizikovým faktorem demence, ovšem vztah hypertenze a Alzheimerovy choroby, která je nejčastější příčinou demence spojené s věkem, není stále zcela objasněn.Cíl: Cílem je podat stručný přehled dosavadních poznatků o vztahu hypertenze a demence se zaměřením na Alzheimerovu chorobu.Metody: Pro účely této práce byla provedenarešerše informací a aktuálních vědeckých poznatků o vztahu hypertenze a demence.Výsledky: Vědecké důkazy naznačují, že hypertenze hraje důležitou roli ve vývoji kognitivního úpadku, Alzheimerovy choroby a vaskulární demence. Ovšem vztah mezi krevním tlakem a kognitivními funkcemi je velice složitý a stále ne zcela objasněn. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující působení hypertenze na rozvoj demence je považován věk. Dalšími faktory jsou inzulinová rezistence, menopauza, zánět a genotyp APOE-ε4. Mechani-smus těchto interakcí zatím zůstává nejasný. Stejně tak i vztah hypertenze a Alzheimerovy choroby, jehož sledování je komplikováno mnohými faktory.Závěry: Hypertenze je v tomto ohledu možný modifikovatelný rizikový faktor, který může hrát významnou roli v prevenci nebo oddálení s věkem souvisejících poruch kognitivních funkcí. Proto je porozumění vztahu mezi hypertenzí a demencí výzkumnou prioritou.
Background: The prevalence of neurodegenerative diseases, including dementia, is expected to increase given the aging population. These diseases have an unfavourable prognosis, but early treatment can slow their progression and keep patients in lighter stages. Hypertension is a well-known risk factor, but the relationship between hyperten-sion and Alzheimer’s disease, the most common cause of age-related dementia, is still not fully understood.Aim: The aim is to give a brief overview of the current knowledge of the relationship of hypertension and dementia with a focus on Alzheimer’s disease.Methods: For the purposes of this work, a review of information and current scientific knowledge about the relationship of hypertension and dementia was performed.Results: Scientific evidence suggests that hypertension plays an important role in the development of cogni-tive decline, Alzheimer’s disease, and vascular dementia. However, the relationship between blood pressure and cognitive function is very complex and still not fully understood. The most important factor influencing the effect of hypertension on the development of dementia is age. Other factors are insulin resistance, menopause, inflammation and the APOE-ε4 genotype. The mechanism of these interactions remains unclear. As well as the relationship of hypertension and Alzheimer’s disease, whose study is complicated by many factors.Conclusions: In this respect, hypertension is a possible modifiable risk factor that can play a significant role in preventing or delaying age-related cognitive impairment. Therefore, understanding the relationship between hypertension and dementia is a research priority.
Východiska: Alzheimerova choroba je nejčastější neurodegenerativní onemocnění, na jehož vzniku se podílí řada faktorů – jedním z nich je genetická predispozice. Celogenomové asociační studie umožňují nalézt kandi-dátní geny, jejichž změny by mohly přispět ke vzniku tohoto onemocnění.Cíl: Tato literární rešerše shrnuje dosavadní poznatky celogenomových asociačních studií zaměřených na stano-vení genetické predispozice Alzheimerovy choroby s pozdním nástupem. Jejím cílem je sestavit přehled kandi-dátních genů asociovaných s touto nemocí pro účely budoucího výzkumu.Metody: Práce je zpracována formou literární rešerše. Popisuje významné geny, které jsou asociovány s Alzhei-merovou chorobou s pozdním nástupem.Výsle d ky : Na základě dosavadních zkušeností byly vybrány geny APOE, TOMM40, CD36, CLU, CHAT, IDE a TNK1, které jsou nejvhodnějšími kandidáty pro budoucí cílené genetické vyšetřování u české populace.Závěry: Tato práce předložila seznam genů asociovaných s Alzheimerovou chorobou s pozdním nástupem. Bu-doucí výzkum v této oblasti může významně přispět k predikci a následné prevenci tohoto závažného onemocnění.
Background: Alzheimer‘s disease is the most common neurodegenerative disease, which is caused by a number of factors – one of them is genetic predisposition Whole-genome association studies make it possible to find candidate genes whose changes could contribute to the development of this disease.Aim: This literature review summarizes the findings of whole-genome association studies aimed at determining the genetic predisposition to late-onset Alzheimer‘s disease. Its aim is to compile an overview of candidate genes associated with this disease for future research.Methods: The work is processed in the form of literary research. It describes important genes that are associated with late-onset Alzheimer‘s disease.Results: Based on previous experience, the genes APOE, TOMM40, CD36, CLU, CHAT, IDE and TNK1 were selected, which are the most suitable candidates for future targeted genetic testing in the Czech population.Conclusions: This work presented a list of genes associated with late-onset Alzheimer‘s disease. Future research in this area can make a significant contribution to the prediction and subsequent prevention of this serious disease.
Východiska: Počty pacientů s aterosklerózou a demencí narůstá a to zejména z důvodu prodlužování střední délky života a stárnutí populace.Obě dvě onemocnění spolu úzce souvisí a zároveň výrazně ovlivňují kvalitu života pacientů.Cíl: Cílem tohoto sdělení je seznámení s touto aktuální problematikou a to napříč odbornostmi.Metody: Data byla čerpána z aktuálních publikací, zejména z databáze PubMed. Dále byly využity další databáze a výsledky klinických pokusů a to zahraniční i české.Výsledky: Výzkumy naznačují, že aterosklerotické postižení karotid je možným prediktorem rizika rozvoje de-mence. Projevy aterosklerózy karotid jsou spojeny s projevy kognitivního deficitu a demencí. Lze tedy tedy usu-zovat, že jsou ateroskleróza a demence spolu úzce spjaty.Závěry: Střední délka života bude mít pravděpodobně nadále vzrůstající tendenci, proto bude narůstat i počet pacientů s aterosklerózou a demencí. Z tohoto důvodu je velmi důležitý epidemiologický výzkum, který se uve-denou problematikou zabývá. Na základě výzkumu pak lze formulovat efektivní prevenci, diagnostiku a léčbu těchto stavů.
Background: The number of patients with atherosclerosis and dementia is increasing, mainly due to the increase in life expectancy and population aging. Both diseases are closely related and at the same time significantly affect the quality of life of patients.Objective: The aim of this communication is to present this topical issue across the field of expertise.Methods: Data were taken from current publications, especially from PubMed database. Furthermore, other databases and results of clinical trials were used, both foreign and Czech.Results: Research suggests that atherosclerotic involvement of carotid arteries is a potential predictor of the risk of developing dementia. The manifestations of carotid atherosclerosis are associated with cognitive deficits and dementia. Identified risk factors for atherosclerosis often occur in patients with dementia. It can therefore be concluded that they are closely linked.Conclusions: Life expectancy is likely to continue to increase, so the number of patients with this disease will increase. That is why epidemiological research is needed to address this issue. Based on the research, effective prevention, diagnosis and treatment of these conditions can be formulated.
Východiska: Demence vzniká v důsledku interakce genetických a environmentálních faktorů spolu s faktory ži-votního stylu. V současnosti se stává problematika demence obrovskou výzvou v oblasti veřejného zdravotnictví nejen u nás, ale i ve světě.Cíl: Řada evropských zemí již formulovala národní strategie pro problematiku demencí. Tyto strategie zahrnují také důležitý fakt, že je zapotřebí podporovat rodiny, protože to jsou právě ony, které často poskytují péči osobám s demencí. Cílem práce je předložit základní informace o demenci se zaměřením na možnosti péče o pacienty s demencí.Metody: Práce je zpracována formou literární rešerše. Data byla čerpána z aktuálních publikací a doporučení ministerstva zdravotnictví a České Alzheimerovské společnosti.Výsledky: Práce předkládá důležité informace o demenci a možnostech péče o pacienty s demencí.Závěry: Vzhledem k tomu, že je očekáván nárůst nemocných demencí, je potřeba společnost na tuto skutečnost připravit a zajistit kvalitní zázemí jak pro domácí, tak pro ústavní péči.
Background: Dementia is consequence of genetic, environmental and life-style factors interaction. At present dementi ais great challenge for public health all over the world.Aim: Many european countries already formulated National strategy for dementia including support of families because they often také care of patient with dementia. The aim of this work is to present basic information about dementia with a focus on care options for patients with dementia.Methods: Paper presents the information on dementia from literature search. The data were drawn from current publications and recommendations of the Ministry of Health and the Czech Alzheimer‘s Society.Results: The work presents important information about dementia and care options for patients with dementia.Conclusions: It is possible to expect increase of dementia patients in the future. From that reason it is neccessary for society to be prepared and assure good conditions both for domestic and institutional care.
Východiska: Pojem mírná kognitivní porucha byl zaveden v 90. letech 20. století. Tato porucha je popisována jako přechodná fáze mezi normálním stárnutím a demencí. Dle vývoje věkové struktury populace se problema-tika chorob spojených s úbytkem kognice dostává do popředí zájmu odborného světa i společnosti.Cíl: Práce seznamuje s problematikou mírné kognitivní poruchy a předkládá vybrané výsledky epidemiologické studie případů a kontrol, jejímž cílem bylo zjistit, zda jsou u pacientů s mírnou kognitivní poruchou přítomny rizikové faktory předpokládající možnou konverzi do Alzheimerovy choroby.Metody: Metodika studie zahrnovala dotazníkové šetření, a odběr venózní krve na genetickou analýzu. Data byla následně statisticky zpracována.Výsle d ky : Do současnosti byly zpracovány informace získané od 698 osob (219 případů a 479 kontrol).Ve skupině případů bylo 1,7 × více žen s poruchou kognice než mužů. Další statisticky významné rozdíly byly zjištěny u typu vykonávané práce, kdy osoby v kontrolní skupině vykonávaly častěji duševní práci, a u výskytu ischemické choroby dolních končetin, která se více vyskytovala ve skupině případů. Byly nalezeny statisticky významné asociace u genu pro TOMM40, IDE a CLU.Závěry: Vzhledem k tomu, že amnestická forma mírné kognitivní poruchy je považována za předstupeň demen-ce, je pravděpodobné, že vznik této choroby ovlivňují stejné rizikové faktory. Znalost a potvrzení těchto rizik může pomoci v prevenci a včasnému záchytu jak mírné kognitivní poruchy, tak demence.
Background: Term of Mild Cognitive Impairment has been introduced in 90 ies. It is described as transitional phase between normal aging and dementia. According to the development of age structure of population, dis-eases with alterd cognition are coming into the interesss of specialists as well as society.Aim: Paper presents basic problems of Mild Cognitive Impairment as well as selected results of epidemiological case-control study which try to ascertain risk factors responsible for transition of Mild Cognitive Impairment into Alzheimer ́s Disease.Methods: Questionaire investigation and taking sample of blood for genetic analysis. Final statistical evaluation.Results: 219 cases and 479 controls were evaluated. There were more females (1.7) with cognitive impairment compare to male. More people in control group perform intellectual work compare to cases. There were more ischemic disease of lower limbs in group of cases compare to controls. All findings were statistically important. There were found statistically significant difference in genes TOMM40, IDE and CLU.Conclusions: Taking into consideration that amnestic form of Mild Cognitive Impairment is initial phase of dementia (mainly Alzheimer ́s Disease) then presumably development of Mild Cognitive Impairment is influ-enced by same risk factors. Knowledge ot those risk factors may help in prevention and early detection both Mild Cognitive Impairment and dementia.
- MeSH
- kognitivní dysfunkce MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- senioři MeSH
Cíl: Validizace ošetřovatelské diagnózy Narušené procesy v rodině (00060) NANDA-I v sociokulturním kontextu České republiky Metodika: Kvantitativní výzkum s využitím měřícího nástroje dotazníkového charakteru a použití Fehringova modelu validity diagnostického obsahu - Diagnostic Content Validity model (DCV model). Výsledky: Respondenti určili tři hlavní diagnostické prvky ošetřovatelské diagnózy Narušené procesy v rodině, a to: změna ve zdravotním stavu člena rodiny, změny ve spokojenosti s rodinou a změny v citovém chování. Za nejméně srozumitelný diagnostický prvek respondenti určili přechodnou situaci v rodině. Závěry: Ošetřovatelská diagnóza Narušené procesy v rodině (00060) je v omezené míře srozumitelná a použitelná pro ošetřovatelský personál a rodinné pečující v sociokulturním kontextu střední Evropy. Dopady pro ošetřovatelskou praxi: Validizace diagnostických prvků ošetřovatelské diagnózy podporuje implementaci standardizované ošetřovatelské terminologie do praxe.
Purpose: Validation of nursing diagnosis Interrupted family processes (00060) NANDA-I in the socio-cultural context of the Czech Republic.Methods: Quantitative research using a questionnaire measuring tool and the use of Fehring’s model of the va-lidity of diagnostic content - Diagnostic Content Validity model (DCV model). Findings: Respondents identified three main diagnostic elements of the nursing diagnosis Interrupted family processes, namely: a change in the health status of a family member, changes in family satisfaction, and changes in emotional behavior. The respondents identified the transitional situation in the family as the least comprehensible diagnostic element.Conclusions: Nursing Diagnosis Interrupted family processes (00060) is to a limited extent comprehensible and applicable to nursing staff and family caregivers in the socio-cultural context of Central Europe.Implications for nursing practice: Validation of diagnostic elements of nursing diagnosis supports the implementation of standardized nursing terminology in practice.
Východiska: Nová perorální antikoagulancia jsou nepochybně velkým krokem kupředu. Jejich užívání je oproti warfarinu bezpečnější a zároveň odpadá nutnost monitorace, což přináší velkou úlevu zejména méně pohyblivým pacientům. I přes jejich velké výhody, je třeba zejména pro optimalizaci léčby a minimalizaci možných nežádoucích účinků pacienty sledovat. Cíl: Cílem studie bylo zjistit základní charakteristiky pacientů užívajících nová antikoagulancia, včetně komorbidit a dalších významných parametrů. Metody: Data byla získávána z ostravské kardiologické databáze Benedor. Výběrovým kritériem bylo užívání DOACs (Direct Oral Anticoagulants), tedy užívání dabigatranu, rivaroxabanu či apixabanu. Při zpracování dat byl použit program EpiData. Dále byla data exportována a zpracována v programech Excel, Stata a OpenEpi. Vyšetřeno bylo celkem 334 pacientů. Výsledky: 32,7 % respondentů mělo nadváhu a 55,8 % obezitu. Normální váhu si udržovalo pouze 11,3 % pacientů. Nejčastěji pacienti trpěli nemocemi jako je hypertenze a ischemická choroba srdeční. Závěr: Obecně lze skupinu pacientů charakterizovat jako polymorbidní, s častou nadváhou či obezitou. Vhodné by bylo vedení pacientů ke zdravému životnímu stylu a tak zlepšení jejich zdraví.
Background: New oral anticoagulants are undoubtedly a big step forward. Their use is safer than warfarin, and there is no need for monitoring, which provides a great deal of relief especially for less-moving patients. In spite of their great advantages, especially for the optimization of treatment, the group of patients and their basics should be monitored. Aim: The aim of the study was to find out the basic characteristics of patients, including comorbidities and other important parameters. Methods: The data was obtained from the Benedor cardiac database in Ostrava. The selection criterion was the use of DOACs (Direct Oral Anticoagulants), i.e. the use of dabigatran, rivaroxaban or apixaban. The EpiData program was used for data processing. Data was also exported and processed in Excel, Stata and OpenEpi. The total number of respondents was 334 patients. Results: The most prominent feature of patients was overweight and obese 55.8%. Normal weight was maintained by only 11.3% of patients. Most patients suffered from three other diseases (most often hypertension and ischemic heart disease). Conclusion: In general, a group of patients may be characterized as polymorbid, overweight or obese. It would be appropriate to lead patients to a healthy lifestyle and thus improve their health.
