- Klíčová slova
- absorpční krytí,
- MeSH
- absorpce účinky léků MeSH
- dekubity farmakoterapie terapie MeSH
- domácí ošetřovatelství MeSH
- gely terapeutické užití MeSH
- hojení ran MeSH
- masti terapeutické užití MeSH
- obvazy hydrokoloidní MeSH
- obvazy MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Porodní asistentka může poskytovat laktační poradenství v ambulantním, nemocničním i komunitním prostředí, což spadá do jejích odborných kompetencí i kompetencí v oblasti edukace v porodní asistenci. Podpora kojení je nesmírně důležitá jak z hlediska vytváření pouta mezi matkou a novorozencem v rámci utváření nové role matky, tak i ze zdravotního hlediska pro matku i dítě. Cíl: Posouzení efektivity laktačního poradenství v komunitním prostředí. Metodika: Kvantitativní dotazníkové šetření. Nástroj byl sestaven pomocí kombinace standardizované (BSES-SF – The Breastfeeding Self-Efficacy Scale-Short Form) a nestandardizované části dotazníku. Kritérium pro zapojení respondentek do dotazníkového šetření bylo: primipary s využitím služby komunitní porodní asistentky v komparaci s respondentkami bez využití této služby (n = 120). Dotazníkové šetření bylo provedeno od října do prosince roku 2021. Data byla vyhodnocena deskriptivní statistickou analýzou. Výsledky: Výsledné sebehodnocení ve standardizovaném dotazníku BSES-SF ukázalo, že průměrné bodové hodnocení skupiny respondentek s využitím služby komunitní porodní asistentky bylo 54,3 bodů. V průměru sebehodnocení v této skupině žen odpovídá vyšší sebejistotě při kojení. U žen, které nevyužily službu komunitní porodní asistentky, bylo průměrné bodové hodnocení 52,9 bodů. Rozdíl průměrného počtu získaných bodů v obou skupinách potvrdil, že využití komunitní porodní asistentky je efektivnější o 1,4 bodu. Závěr: Výsledky práce poukázaly, že podpora komunitní porodní asistentky v oblasti kojení je nesmírně důležitá. Proto by bylo vhodné podpořit komunitní a domácí péči porodních asistentek jak v časném, tak v pozdním šestinedělí. Vhodné intervence mohou pomoci odstranit překážky v oblasti kojení a eliminovat nedostatky při uspokojování potřeb kojících žen.
Introduction: A midwife can provide lactation consultancy in outpatient, hospital and community environment, which is included in her professional competences as well as competences of education in midwifery. Breastfeeding support is extremely important, both from the point of view of creating a bond between mother and newborn as part of the formation of the mother's new role, and also from a health point of view for both mother and child. Aim: Assessment of the effectiveness of lactation consultancy in a community setting. Methodology: Quantitative questionnaire survey. The tool was compiled using a combination of standardized (BSES-SF – The Breastfeeding Self-Efficacy Scale-Short Form) and non-standardized parts of the questionnaire. The criterion for the inclusion of respondents in the questionnaire survey was: primipara women using the service of a community midwife in comparison with respondents without the use of this service (N = 120). The questionnaire survey was carried out from October to December 2021. The data were evaluated by descriptive statistical analysis. Results: The results of self-assessment in the standardized BSES-SF questionnaire showed that the average score of the group of female respondents using the community midwife service was 54.3 points. On average, self-assessment in this group of women corresponds to higher self-confidence in breastfeeding. For women who did not use the service of a community midwife, the average score was 52.9 points. The difference in the average number of points obtained in both groups confirmed that the use of a community midwife is more effective by 1.4 points. Conclusion: The results showed that the support of the community midwife in the area of breastfeeding is extremely important. Therefore, it is appropriate to support community and home care of midwives both in early and late postpartum. Appropriate interventions can help remove barriers to breastfeeding and eliminate gaps in meeting the needs of breastfeeding women.
Východiska: Demence vzniká v důsledku interakce genetických a environmentálních faktorů spolu s faktory ži-votního stylu. V současnosti se stává problematika demence obrovskou výzvou v oblasti veřejného zdravotnictví nejen u nás, ale i ve světě.Cíl: Řada evropských zemí již formulovala národní strategie pro problematiku demencí. Tyto strategie zahrnují také důležitý fakt, že je zapotřebí podporovat rodiny, protože to jsou právě ony, které často poskytují péči osobám s demencí. Cílem práce je předložit základní informace o demenci se zaměřením na možnosti péče o pacienty s demencí.Metody: Práce je zpracována formou literární rešerše. Data byla čerpána z aktuálních publikací a doporučení ministerstva zdravotnictví a České Alzheimerovské společnosti.Výsledky: Práce předkládá důležité informace o demenci a možnostech péče o pacienty s demencí.Závěry: Vzhledem k tomu, že je očekáván nárůst nemocných demencí, je potřeba společnost na tuto skutečnost připravit a zajistit kvalitní zázemí jak pro domácí, tak pro ústavní péči.
Background: Dementia is consequence of genetic, environmental and life-style factors interaction. At present dementi ais great challenge for public health all over the world.Aim: Many european countries already formulated National strategy for dementia including support of families because they often také care of patient with dementia. The aim of this work is to present basic information about dementia with a focus on care options for patients with dementia.Methods: Paper presents the information on dementia from literature search. The data were drawn from current publications and recommendations of the Ministry of Health and the Czech Alzheimer‘s Society.Results: The work presents important information about dementia and care options for patients with dementia.Conclusions: It is possible to expect increase of dementia patients in the future. From that reason it is neccessary for society to be prepared and assure good conditions both for domestic and institutional care.
Váleční veteráni tvoří specifickou komunitní skupinu, která donedávna nebyla v popředí zájmu poskytovatelů zdravotní péče. Počet lidí v této skupině však v české populaci roste a jedná se nejen o veterány II. světové války, kteří jsou vnímáni většinovou společností nejvíce, ale také o veterány novodobé historie České republiky, kteří se podíleli na zahraničních misích v Iráku, na Balkáně a dalších oblastech, kde působila Armáda české republiky. Váleční veteráni mají specifické požadavky na zdravotní péči, které jsou determinovány právě jejich válečným prožitkem. Proto je nutné k těmto požadavkům systematicky přistupovat a pomocí taxonomie konkrétně definovat potenciální problémy, které mohou ovlivnit jejich zdravotní stav. Nejedná se tak pouze o možné choroby, kterými mohou být tito lidé postiženi, ale také o celkový koncept péče, což je ve své podstatě hlavním zájmem disciplíny Ošetřovatelství. Z hlediska přístupu k řešení tohoto problému se jako nejvýhodnější jeví koncept ošetřovatelské péče a taxonomie NANDA, v kombinaci s ošetřovatelským modelem Gordonové, což ve své syntéze umožňuje jasnou definici potenciálních ošetřovatelských problémů, jejich popis a nástin možných intervencí. Výstupem tak může být plán péče, který tak může být významným vodítkem v plánování ošetřovatelské péče o daného válečného veterána ve všech svých aspektech.
The war veterans are specific group with special with specific needs. Unfortunately, this social group was not at the forefront of health care providers. However, the number of people in this group is growing in the Czech population. As war veterans we can mark the veterans II. World War II and also participants in other conflicts of modern Czechoslovak history (forreign missions in Iraq, Afghanistan, Balkan etc). War veterans have specific health care requirements that are determined by their war experience. Therefore, it is necessary to systematically approach these requirements and specifically define potential health problems that may affect their health through a taxonomy. This is not just about possible diseases, but about the overall concept of care, which is essentially the main concern of Nursing. From the point of view of approach to solving this problem, the concept of nursing care and NANDA taxonomy, combined with the Gordon nursing model, is the most advantageous. This allows a clear definition of potential nursing problems, their description and outline of possible interventions. The outcome can be a care plan that can be an important guide in planning nursing care for a given war veteran in all its aspects.
Předmětem tohoto článku je krátké zamyšlení se nad domácí intenzivní péčí v Německu a jejím přínosem pro pacienty všech věkových skupin. Zároveň otevírá prostor pro hlubší poznání sesterské profese.
Objective: The research was focused on the issue of visiting services regarding newborns and nurselings, the mothers’ opinion sand expectations, their benefits and the reasons for refusing such form of care. Methods: The participants in the sample group were selected randomly. The group consisted of 254 mothers of toddlers between 12 and 24 months. The research method used a self-created semi-structured questionnaire. The gained data were processed using descriptive statistics. The chiquadrate test was used to establish the level of relation between the selected categorical data. The level of significance was set to α = 0.05. MS Excel was used for statistical processing. Results: We learned that 59.8% of mothers would welcome visiting services, and 40.2% would not be interested. This opinion was not influenced by the number of the respondents’ children, i.e. a statistical relation between the number of children and the mothers’ opinion on the necessity of visiting services was not proven. The mothers mainly expected the nurses to check their techniques of care and breastfeeding andhelp them to solve possible problems. The nurse was also expected to provide important information on childcare. The possible causes of the respondents’ lack of interest were stress over tidying up, disruption of privacy andthe feeling that they were being checked. 44.5% of mothers thought that the ideal frequency of nurse visits was only in the case of the first examination of the child after being discharged from hospital, and 29.5% thought that visits were only acceptable once a week during puerperium. Conclusion: The visiting service for a household with a newborn has its purpose and it should be offered to mothers. The paediatric nurses’ active participation in community activities shows their important role in the support of children’s health.
