Perioperační péče je nezastupitelnou částí ošetřovatelství. Operační sály by měly poskytovat kvalitní a bezpečnou perioperační ošetřovatelskou péči. Proto je zvyšování kvalifikace jednou z hlavních priorit managementu zdravotnického zařízení. Na úrovni kvalifikace každého pracovníka na operačním sále, ať je to perioperační sestra, anesteziologická sestra, nebo porodní perioperační asistentka, závisí kvalita odvedené práce a výsledek operačního výkonu. Jednou z možných forem vzdělávání je i specializační studium.
Perioperative care is an essential part of nursing. Operating theatres should provide quality and safe perioperative nursing care. That’s why improving qualifications is one of the main priorities of the management of every health care facility. The quality of the work performed and the outcome of the surgery depends on the level of each worker’s qualification in the operating theatres, whether it is a perioperative nurse, an anaesthetic nurse or a perioperative midwife. One of the possible forms of education are also specialized studies.
- Klíčová slova
- perioperační sestry,
- MeSH
- kontinuální vzdělávání zdravotních sester MeSH
- ošetřovatelství na operačním sále * výchova MeSH
- perioperační péče MeSH
- porodní asistentky MeSH
- sestry specialistky * MeSH
- studium ošetřovatelství vysokoškolské MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
x
x
- MeSH
- 2. světová válka MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- experimenty na lidech MeSH
- koncentrační tábory MeSH
- ošetřovatelství v péči o matku a dítě * dějiny MeSH
- porod MeSH
- porodní asistentky * dějiny MeSH
- těhotenství * MeSH
- ženy MeSH
- Check Tag
- dějiny 20. století MeSH
- těhotenství * MeSH
- Publikační typ
- historické články MeSH
- Klíčová slova
- psychosociální podpora, vztahy mezi porodní asistentkou a rodičkou, provázející osoba u porodu,
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- komunikace MeSH
- porod psychologie MeSH
- porodní asistentky MeSH
- psychický stres MeSH
- sociální opora MeSH
- vztahy mezi ošetřovatelkou a pacientem MeSH
- ženy MeSH
Článek je zaměřen na problematiku následné poporodní péče. Vychází z kombinace přehledové studie, výzkumného sdělení a zkušeností z praxe. Zabývá se historickým vývojem v péči o ženu a dítě, vztahy mezi porodními asistentkami a gynekology a překážkami v poskytování následné poporodní péče.
The article is aimed at the issue of postpartum follow-up care. It is a combination of a review study, a research note and experience from the practice. It deals with these main areas: historical developments in the care of the woman and the child; relationships between midwives and gynecologists; the barriers to the delivery of follow-up postnatal care.
- Klíčová slova
- vztahy mezi gynekologem a porodní asistentkou,
- MeSH
- následná péče dějiny metody trendy MeSH
- návštěvy pacientů doma MeSH
- ošetřovatelství v péči o matku a dítě metody organizace a řízení MeSH
- poporodní období MeSH
- porodní asistentky organizace a řízení výchova zákonodárství a právo MeSH
- vztahy mezi lékařem a zdravotní sestrou MeSH
Úvod: Porodní asistentka může poskytovat laktační poradenství v ambulantním, nemocničním i komunitním prostředí, což spadá do jejích odborných kompetencí i kompetencí v oblasti edukace v porodní asistenci. Podpora kojení je nesmírně důležitá jak z hlediska vytváření pouta mezi matkou a novorozencem v rámci utváření nové role matky, tak i ze zdravotního hlediska pro matku i dítě. Cíl: Posouzení efektivity laktačního poradenství v komunitním prostředí. Metodika: Kvantitativní dotazníkové šetření. Nástroj byl sestaven pomocí kombinace standardizované (BSES-SF – The Breastfeeding Self-Efficacy Scale-Short Form) a nestandardizované části dotazníku. Kritérium pro zapojení respondentek do dotazníkového šetření bylo: primipary s využitím služby komunitní porodní asistentky v komparaci s respondentkami bez využití této služby (n = 120). Dotazníkové šetření bylo provedeno od října do prosince roku 2021. Data byla vyhodnocena deskriptivní statistickou analýzou. Výsledky: Výsledné sebehodnocení ve standardizovaném dotazníku BSES-SF ukázalo, že průměrné bodové hodnocení skupiny respondentek s využitím služby komunitní porodní asistentky bylo 54,3 bodů. V průměru sebehodnocení v této skupině žen odpovídá vyšší sebejistotě při kojení. U žen, které nevyužily službu komunitní porodní asistentky, bylo průměrné bodové hodnocení 52,9 bodů. Rozdíl průměrného počtu získaných bodů v obou skupinách potvrdil, že využití komunitní porodní asistentky je efektivnější o 1,4 bodu. Závěr: Výsledky práce poukázaly, že podpora komunitní porodní asistentky v oblasti kojení je nesmírně důležitá. Proto by bylo vhodné podpořit komunitní a domácí péči porodních asistentek jak v časném, tak v pozdním šestinedělí. Vhodné intervence mohou pomoci odstranit překážky v oblasti kojení a eliminovat nedostatky při uspokojování potřeb kojících žen.
Introduction: A midwife can provide lactation consultancy in outpatient, hospital and community environment, which is included in her professional competences as well as competences of education in midwifery. Breastfeeding support is extremely important, both from the point of view of creating a bond between mother and newborn as part of the formation of the mother's new role, and also from a health point of view for both mother and child. Aim: Assessment of the effectiveness of lactation consultancy in a community setting. Methodology: Quantitative questionnaire survey. The tool was compiled using a combination of standardized (BSES-SF – The Breastfeeding Self-Efficacy Scale-Short Form) and non-standardized parts of the questionnaire. The criterion for the inclusion of respondents in the questionnaire survey was: primipara women using the service of a community midwife in comparison with respondents without the use of this service (N = 120). The questionnaire survey was carried out from October to December 2021. The data were evaluated by descriptive statistical analysis. Results: The results of self-assessment in the standardized BSES-SF questionnaire showed that the average score of the group of female respondents using the community midwife service was 54.3 points. On average, self-assessment in this group of women corresponds to higher self-confidence in breastfeeding. For women who did not use the service of a community midwife, the average score was 52.9 points. The difference in the average number of points obtained in both groups confirmed that the use of a community midwife is more effective by 1.4 points. Conclusion: The results showed that the support of the community midwife in the area of breastfeeding is extremely important. Therefore, it is appropriate to support community and home care of midwives both in early and late postpartum. Appropriate interventions can help remove barriers to breastfeeding and eliminate gaps in meeting the needs of breastfeeding women.
Východisko: Príspevok sa zaoberá analýzou, ako ro- dičkám pomohla pôrodná asistentka informáciami a odporúčaniami v rozhodovaní sa o odchode do pô- rodnice. Výsledky štúdií ukazujú, že ženy prijaté v la- tentnej fáze pôrodu, oproti ženám prijatým v aktívnej fáze pôrodu, podstúpili cisársky rez častejšie. Súbor a metódy: Sledovaný súbor tvorilo 305 respon- dentiek, ktoré rodili v rokoch 2015 – 2020 v Slovenskej republike v pôrodnici. Anonymným dotazníkom sme zisťovali ich skúsenosti v súvislosti s latentnou fázou pôrodu. Vyselektovali sme skupinu 155 respondentiek. Výsledky: Zistili sme že, pôrodné asistentky poskytli rodičkám spolu 430 odporúčaní, t.j priemerne 2,77 na jednu ženu. Zväčša išlo o odporúčanie: využitie teplej vody v horúcej sprche (97), pohyb a pohyb na fit lop- te (96), klyzma (78), odpočinok (74), sladké nápoje a drobné jedlo na získanie energie (20). 49,51 % res- pondentiek uviedlo, že pôrodná asistentka v ambu- lancii gynekológa primárnej zdravotnej starostlivosti sa nezaujímala. 63 z týchto žien boli prvorodičky. Záver: Pôrodná asistentka pracujúca v ambulancii primárnej zdravotnej starostlivosti by si mala vytvoriť priestor na edukáciu tehotnej ženy a poskytnúť jej správne informácie o začiatku a priebehu pôrodu, ale- bo jej odporučiť absolvovať psychofyzickú prípravu na pôrod.
Background: The article deals with the decision of a woman-mother and her departure to the maternity hospital after the beginning of childbirth. The results of the studies show that women admitted in the latent phase, compared to women admitted in the active pha- se, underwent cesarean section more often. File and methods: The sample consisted of 305 res- pondents who gave birth in the maternity hospital in the Slovak Republic in 2015-2020. We used an ano- nymous questionnaire to find out their experience with the help of midwives in connection with the latent phase of childbirth. We selected a group of 155 res- pondents. Results: We found that midwives recommended a total of 430 recommendations to mothers, i.e., an average of 2.77 per woman. These were mostly recommenda- tions: use of hot water in a hot shower (97), move- ment and movement on a fit ball (96), enema (78), rest (74), sweet drinks and small food to gain energy (20). 49.51% of respondents stated that the midwife in the outpatient clinic of a gynecologist of primary health care was not interested. 63 of these women were first-borns. Conclusion: A midwife working in a primary care clinic should have a place to educate a pregnant wo- man and provide her with the right information abo- ut the beginning and course of childbirth, or recom- mend that she undergo psychophysical preparation for childbirth.
Článok sa zaoberá problematikou imidžu a profesionálnej prestíže pôrodných asistentiek na vy- braných pracoviskách na Slovensku. Súbor a metódy: Prieskum sme realizovali pomocou dotazníka vlastnej konštrukcie. Súbor tvorili pôrodné asistentky (n = 83) zo Slovenska. Výsledky: Zistili sme, že väčšina pôrodných asistentiek hodnotí imidž svojho povolania ako priemerný, 55,4 % respondentiek hodnotí prestíž povolania ako nízku, uvádzajú aj nízku mieru uznania zo strany zdravotníc- kych profesionálov aj verejnosti. K silným stránkam imidžu povolania patria zaujímavá práca, pregraduál- ne a ďalšie vzdelávanie, využívanie vedomostí a zruč- ností zo štúdia v praxi a dobrá atmosféra na praco- visku. Záver: Medzi slabé stránky, ktoré imidž profesie zni- žujú, priradili pôrodné asistentky pracovné priestory, nedostatočné personálne obsadenie a z toho vyplýva- júce preťaženie v práci a nízke finančné ohodnotenie. Kľúčové slová: pôrodná asistencia, profesijný imidž, prieskum
Introduction: The article deals with the issue of ima- ge and professional prestige of midwives at selected workplaces in Slovakia. File and methods: The survey was conducted by qu- estionnaire of our own design. Our set of respondents consisted of midwives (n=83) from Slovakia. Results: We found that most midwives rate the image of their profession as average, 55.4% of respondents rate the prestige of the profession as low, they also report a low level of recognition by health professio- nals and the public. The strengths of the profession image include interesting work, undergraduate and further education, the use of knowledge and skills from study in practice and a good atmosphere at the workplace. Conclusion: Among the weaknesses that reduce the image of the profession, midwives identified workspa- ces, insufficient staffing and the resulting work over- load and low financial evaluation.
