Úvod: Stigmatizace se považuje za multioborovou problematiku prolínající se napříč celou řadou vědních oborů. Definuje se jako znamení domnělé méněcennosti z různých příčin a pro svého nositele značí silně diskreditující atribut. Společenské prostředí si velice často zaměňuje problematiku stigmatizace s pojmem předsudky. Velkým negativním aspektem je důmyslně skrytá forma tohoto fenoménu, který podléhá rutině každodenního života a jehož důsledky se promítají zejména jako projevy rasismu, sexismu nebo etnocentrismu. Cíl: Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit informovanost sester o problematice stigmatizace, mapování příčin a přijímaných preventivních opatřeních. Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního šetření za využití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Celkem proběhlo 13 rozhovorů u všeobecných sester v období únor-duben 2017. Kritériem pro výběr byla tříletá praxe v oboru a zkušenost s ošetřováním pacienta se znevýhodněním. Výsledky: Výpovědi jednotlivých probandů poukazují na definování pojmu stigmatizace jako označení člověka s přisouzením diskreditujícího atributu. Možnou příčinou je zejména možnost infikování nežádoucí chorobou, drogová závislost, znevýhodnění nebo kulturní odlišnosti - zejména islám. Mezi preventivní opatření se řadí zejména eliminace rizikových faktorů a zvýšení informovanosti v oblasti stigmatizace. Závěr: Stigmatizace je v ošetřovatelské péči přímo spojována s pojmem předsudky. Jako doporučení pro klinickou praxi lze uvést zvýšení ochranných opatření a dodržování bariérové ošetřovatelské péče a zajištění dostatečné edukace o problematice stigmatizace.
Introduction: Stigmatization is considered a multidisciplinary issue which is connected to a number of scientific fields. It is defined as a sign of presumed inferiority for various reasons is seen as a strongly discrediting attribute. The social environment frequently confuses stigmatization with prejudice. A negative aspect is an ingeniously hidden form of this phenomenon, which is influenced by daily routines and whose consequences are reflected especially in the manifestation of racism, sexism or ethnocentrism. Goals: The main goal of this research was to find out the level of the awareness of nurses about stigmatization, map causes and received preventative measures. Methods: We selected the qualitative research method and used the technique of semi-structured interviews. A total of 13 interviews were carried out with nurses between February and April of 2017. The criteria for the selection were three-years of experience in the field and experience with nursing a disabled patient. Results: The statements of individual respondents define stigmatization as the identification of a person with a discrediting attribute. A possible cause is the possibility of an infection, drug addiction, disability or cultural differences - especially Islamic religion. Preventative measures include the elimination of risk factors and the increase of awareness regarding stigmatization. Conclusions: Stigmatization in nursing is directly related to prejudice. The recommendations for clinical practice can include the increase of protective measures, maintaining the barrier nursing care and ensuring sufficient education regarding stigmatization.
Úvod: Tělesné znevýhodnění jakožto multioborový pojem je oproti jiným znevýhodněním (mentální, sociální apod.) považováno za méně problematické. V kontextu ošetřovatelství lze poukázat na mnoho dalších proměnných (inkontinence, vyšší riziko dekubitů, spasticita apod.), jež finálně tvoří obecný pojem známý jako tělesné znevýhodnění. Cíl: Cílem práce je zmapovat vybrané hodnoticí a měřicí nástroje, které lze aplikovat pro hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním. Metodika: Přehledová studie byla realizována s cílem zmapovat vybrané hodnoticí nástroje pro hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním. Data byla extrahována z odborných databází Scopus, Web of Science, Wiley Online Library, Science Direct, Ebsco a Pubmed za období 2015-2019. Po kriteriálním třídění bylo identifikováno celkem 12 relevantních zdrojů. Výsledky: V odborných databázích bylo nalezeno celkem 5 možných nástrojů, které jsou relevantní k hodnocení potřeb pacientů s tělesným znevýhodněním. Konkrétně se jednalo o nástroje WHODAS 2.0, MDS, MDS-BV, SDS a ICF. Závěr: Všechny identifikované nástroje jsou využitelné pro hodnocení pacientů s tělesným znevýhodněním a jsou vhodné pro implementaci do klinické praxe. Bylo by potřeba realizovat výzkum v české klinické praxi, aby byly zjištěny efektivita, praktičnost, validita, reliabilita, specificita a senzitivita vybraných nástrojů.
Introduction: The multidisciplinary concept of physical disability (in comparison with other disabilities, such as mental or social) is considered less problematic. In nursing, we can point out many variables (incontinence, a higher risk of decubitus ulcers, spasticity, etc.) whose combination can be called physical disability. Goal: The goal of this study is to map selected evaluation and measuring tools that can be applied in the assessment of physically disabled patients' needs. Methods: This review study was carried out to map selected evaluating tools for the assessment of physically disabled patients' needs. The data were gained from academic databases of Scopus, Web of Science, Wiley Online Library, Science Direct, Ebsco and Pubmed between 2015 and 2019. After the classification by the established criteria, we identified 12 relevant sources. Results: We found 5 possibly relevant tools for the assessment of physically disabled patients' needs. The specific tools were WHODAS 2.0, MDS, MDS-BV, SDS and ICF. Conclusions: All identified tools can be used for the assessment of physically disabled patients and are suitable for implementation in clinical practice. It was necessary to carry out this study in the Czech clinical practice to learn the effectiveness, usefulness, validity, reliability, specifics and sensitivity of selected tools.
