Cílem šetření bylo zjistit, jak zaměstnanci poskytovatelů zdravotnických služeb akutní a následné péče vnímají bezpečnost pacientů na vlastním pracovišti. Sdělení se zaměřuje na dílčí výsledky související s personálními otázkami. Zjišťování názorů probíhalo kvantitativním šetřením s použitím standardizovaného dotazníku Agency for Healthcare Research and Quality (AHRQ) the Hospital Survey on Patient Safety Culture (HSOPSC). Výzkumný soubor tvořilo 331 nelékařských zdravotnických pracovníků. Kompozitní skóre, které kombinuje aspekty určitého jevu do jednoho číselného vyjádření, bylo vypočteno zprůměrováním všech položek kladných odpovědí v rámci dimenze podle metodiky ARHQ. Nízké hodnoty ukazují příležitosti ke zlepšení. Zjištěné hodnoty kompozitního skóre u sledovaných dimenzí Personální zabezpečení 47,82 % a Očekávání a činy nadřízeného podporující bezpečnost pacienta 72,78 % jsou ve srovnání s některými studiemi shodné až mírně vyšší, nicméně nedosahují úrovně prezentované referenčními hodnotami AHRQ, tj. 63 % a 75 %. Hodnocení bezpečnosti umožňuje manažerům získat přehled o jednotlivých aspektech a na základě identifikace problémů pomáhá zlepšit bezpečnostní chování a kvalitu péče.
The goal of the research was to find the way medical employees in acute and later care services perceive the safety of patients at their workplace. The article is focused on partial results associated with personnel issues. The opinions were obtained with the quantitative research method using a standardized questionnaire: the Hospital Survey on Patient Safety Culture (HSPSC) of the Agency for Healthcare Research and Quality (AHRQ). The research group consisted of 331 medical employees and did not include doctors. The composite score, which expresses the aspects of a certain phenomenon with a single number, was calculated by averaging all of the positive answers using the methods of the ARHQ. Low values show the possibilities for improvement. The learned values of the composite score in the researched domain of Personnel ensurance were 47.82%, and the anticipations and acts of a superior supporting patient safety was 72.78%. Compared to other studies, these values are equal or slightly higher. However, they do not reach the level presented in referential values of the AHRQ, i.e. 63% and 75%. The assessment of safety enables the managing staff to find out the outline of individual aspects and help to improve safety and the quality of care based on the identification of the problem.
Cílem výzkumu bylo zjistit, jak zaměstnanci vnímají bezpečnost pacientů na pracovišti. Zaměřili jsme se na aspekty týmové práce jako na klíčové faktory v bezpečnostní kultuře. Metody: Standardizovaný dotazník AHRQ: "Nemocniční průzkum o kultuře bezpečnosti pacientů" (HSOPSC) byl použit k zjištění názorů respondentů. Do výzkumu bylo zařazeno 331 zdravotníků. Výsledky: Hodnota kompozitního skóre (37,37%) pro oblast týmové spolupráce v rámci nemocničních jednotek byla druhá nejnižší v celkovém hodnocení. V oblasti týmové práce na pracovišti bylo kompozitní skóre 66,82% a v oblasti dopadu na pacienta to bylo 75,20%. Naše výsledky potvrzují trend dalších studií, které ukazují, že výsledky týmové práce mezi nemocničními jednotkami jsou jedním z nejnižších. Závěr: Při úspěšném vývoji programu bezpečnosti pacientů je důležité, aby vedoucí pracovníci poznali názory ošetřujícího personálu. Výsledky průzkumu, vyjádřené hodnotou složeného skóre, naznačují příležitosti ke zlepšení, což zejména znamená podporu interdisciplinární týmové práce.
- Klíčová slova
- nežádoucí události,
- MeSH
- bezpečnost pacientů MeSH
- chybná zdravotní péče prevence a kontrola MeSH
- kvalita zdravotní péče organizace a řízení MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- průzkumy a dotazníky využití MeSH
- týmová péče o pacienty organizace a řízení trendy MeSH
- zajištění kvality zdravotní péče metody MeSH
- zdravotnický personál MeSH
Introduction: One of the important risk management domains is working with medical technology as part of nursing care. Materials and methods: The aim of the research was to assess nurses’ opinions on working with medical technology and to learn about their knowledge of manipulation with oxygen. To learn about nurses’ opinions, a quantitative method and the technique of moderated interviews were used. The sample research group consisted of 772 nurses working in Czech hospitals. The sample group of nurses was representative from the point of view of Czech regions. Results: Most nurses (61.5%) believe that every employee working with medical technology must be educated by a competent firm or a qualified biomedical engineer. Fewer nurses (35.2%) think that education led by any head nurse is enough. 2.9% of nurses did not know the answer to this question. The nurses’ knowledge of the main safety risks of the manipulation with oxygen was also studied. Most nurses (70.7%) think that the main risk lies in explosions when higher fatty acids come into contact with oxygen. Fewer nurses (17.4%) see the main risk in increasing the incendiary temperature because pure oxygen causes the increase of incendiary temperature of all inflammable substances. 9.0% of nurses answered: “I do not know”. Conclusion: The way to prevent errors lies in educating staffs, establishing clear safety protocols and strict check-ups to ensure they are followed. Assessing the general knowledge of employees who work with medical technology and their knowledge of the main safety risks of manipulation with oxygen should be one of the systematically measured and assessed risk indicators. Increasing patients’ safety in providing nursing care brings positive results.
