Starostlivosť o pacienta s neurochirurgickou diagnózou je sama o sebe veľmi náročná, najmä v prípade, ak sa jedná o polymorbídneho pacienta s ďalšími pridruženými diagnózami (napríklad kardiovaskulárne, onkologické atď.). Počas súčasnej pandémie môže tento stav skomplikovať aj ochorenie COVID- 19. V takýchto prípadoch sa kombinujú minimálne dve rôzne diagnózy. K pacientom pozitívnym na COVID-19 musí zdravotnícky personál pristupovať zvlášť obozretne, nakoľko ochorenie na COVID-19 je vysoko infekčné. Pritom táto choroba môže mať mierny až asymptomatický priebeh, čo v mnohých prípadoch sťažuje jej včasné diagnostikovanie. Je dokázané, že 81% nakazených pacientov má iba mierny klinický priebeh ochorenia (1). Preto je pre zdravotnícky personál nevyhnutné chrániť sa, vo zvýšenej miere používať dezinfekciu a ochranné pomôcky aj nad rámec bežných (respirátor, ochranný štít, návleky, overal a pod.) aj na Neurochirurgickej JIS. Takýto pacient si vyžaduje starostlivosť zabezpečovanú celým tímom – lekármi, sestrami, sanitármi a taktiež komplexnú ošetrovateľskú starostlivosť, ktorá býva pre zdravotníckych pracovníkov častokrát ťažká po fyzickej, ale v mnohých prípadoch aj po psychickej stránke. Keďže práve sestra trávi s pacientom najviac času, cieľom tohto článku je opísať a priblížiť špecifiká starostlivosti o COVID-19 pozitívneho pacienta na Neurochirurgickej JIS z pohľadu sestry.
Care of a patient with a neurosurgical diagnosis is very difficult on its own, especially in case, if the pacient is polymorbid with other affiliated diagnosis (for example cardiovascular, onkological etc.). During current pandemic this condition can be complicated also by COVID-19. In these cases are being combined at least two diagnoses. To patients positive for COVID-19 the medical staff has to approach especially carefully, as the illness COVID-19 is highly infectious. Also this illness can have mild even asymptomatic course, which makes its timely diagnosis difficult in many times. It is proved, that 81% of infected patients have only a mild clinical course of illness (1). Because of this it is necessary for the healthworkers to protect themselves, to use desinfection and protective equipment in an increased extent also beyond standards (respirator, protective shield, sleeves, coverrals etc.) on a Neurosurgical ICU. This patient requires a care which is provided by whole team – physicians, nurses, and also a complex nursing care, which is for healthworkers often hard by physical, but in many cases also by mental side. Seeing that exactly a nurse spends the most time with the patient, the aim of this article is to describe and advance the specifics of taking care of a COVID-19 positive patient on a Neurosurgical ICU from the view of nurse.
Vydání: první 229 stran : ilustrace (převážně barevné) ; 21 cm
Učebnice se věnuje perioperační péči v rámci jednotlivých neurochirurgických specializací.
- MeSH
- neurochirurgické výkony MeSH
- neurochirurgie MeSH
- perioperační péče MeSH
- Publikační typ
- učebnice MeSH
Monografie
1. vydání 144 stran : ilustrace (převážně barevné), tabulky ; 30 cm
Vysokoškolská učebnice, která se zabývá ošetřovatelskou péčí v neurochirurgii.
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
- NLK Obory
- ošetřovatelství
- neurochirurgie
- NLK Publikační typ
- učebnice vysokých škol
- kolektivní monografie
Úvod: Výzkumné šetření se zabývá problematikou narušeného obrazu těla a osobní iden-tity v souvislosti s odstraněním vlasů v rámci předoperační přípravy před neurochirurgic-kým výkonem. Je nezbytné stanovit, do jaké míry se zmíněný deficit odráží na bio-psy-cho-sociokulturních a spirituálních potřebách pacienta.Cíl: Cílem výzkumného šetření bylo identifikovat vnímání osobní identity a narušení ob-razu těla v souvislosti s holením vlasů u jedinců po neurochirurgické operaci z pohledu pacientů a všeobecných sester.Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu s využitím validizačního dotazníku.Výsledky: Z analýzy výsledků je zřejmé, že pacienti s částečně i zcela oholenými vlasy vnímají změny vizáže stejně nepříznivě. Bylo zjištěno, že negativní dopady ve větší míře pociťují ženy, jež jako nejvýznamnější určující znak stanovily „skrývání části těla“, které bylo za majoritní příznak označeno i všeobecnými sestrami.Závěr: Bylo prokázáno, že k narušení obrazu těla a osobní identity v souvislosti s předo-peračním oholením vlasů skutečně dochází. Změny se projevují v oblastech fyzických, psychických i sociálních.
Introduction: Research deals with disturbances of body image and personal identity in connection with hair removal during preoperative preparation before neurosurgical operation. It is necessary to determine the extent of the deficit impact on biological, psychological, sociocultural and spiritual needs of the patient.Objective: The main goal is to identify perception of body image disturbances in body image and personal identity after neurosurgical operation in relation to head shaving from the patient’s and nurse’s view.Method: A quantitative research method was used for inquiry, using a validating ques-tionnaire. Results: The analysis of results evidently proves equally unfavourable perception of body vision changes in patients with partially and completely shaved hair. It was found that the negative impact was felt predominantly by women, and the most significant symptom was “hiding a part of the body”, which was also identified as the main symptom by the general nurses.Conclusion: It was proven that body image and personal identity distortion caused by preoperative hair removal actually occurs. The changes are manifested in physical, men-tal and social areas.
