Východiská: V príspevku približujeme aplikáciu parenterálnych antikoagulancií ako každodennú súčasť činnosti sestry.Cieľ: Prezentovať poznatky o aplikácii nízkomolekulárnych heparínov na základe dostupných zdrojov a skúseností z klinickej praxe.Metodika: V naratívnom literárnom prehľade konkretizujeme aplikáciu antikoagulancií 2 spôsobmi a poukazujme na komplikácie spojené s týmto ošetrovateľským výkonom. Vyhľadávanie zahŕňalo štúdie v anglickom jazyku, v štyroch vybraných vedeckých databázach, zverejnené v rokoch 2017-2021, s celkovým počtom 4248 publikácií. Kľúčový pojem bol "LMWH application". Po finálnej selekcii sme k obsahovej analýze použili 14 výskumných štúdií.Výsledky: K najčastejším komplikáciám patria hematómy, ekchymózy, bolesť. Nežiadúce reakcie sú ovplyvnené technikou podania liečiva, dĺžkou injekčnej ihly a ďalšími faktormi. Výskumné štúdie intervenujú na znižovanie a prevenciu vzniku komplikácií. Prospešnou je aplikácia chladného zábalu pred a po výkone. Rovnako pozitívne pre menší výskyt hematómov a menej intenzívnu bolesť je dodržanie času podávania liečiva počas 30 sekúnd a vytiahnutie ihly z podkožia po 10 sekundovom intervale. Benefit pre pacienta priniesla aj mechanoanalgézia.Závery: Napriek rutinnému výkonu sestier je nutné dodržiavať špecifiká aplikácie antikoagulancií vzhľadom na bezpečné podanie a komfort pacienta. Ďalšie vzdelávanie v súlade s praxou založenou na dôkazoch môže zvyšovať kvalitu poskytovanej ošetrovateľskej starostlivosti.
Background: In this paper we present the application of parenteral anticoagulants as a daily part of the nurse's activity.Aim: To present knowledge on the application of low molecular weight heparins based on available resources and experience from clinical practice.Methodology: In a narrative literature review, we specify the application of anticoagulants in 2 ways and highlight the complications associated with this nursing procedure. The search included English-language studies in four selected scientific databases, published between 2017 and 2021, with a total of 4248 publications. The key term was "LMWH application." After final selection, we used 14 research studies for content analysis.Results: The most common complications included hematomas, ecchymoses, and pain. Adverse reactions are influenced by drug administration technique, needle length and other factors. Research studies are intervening to reduce and prevent complications. Application of a cold pack before and after the procedure is beneficial. Equally positive for less incidence of hematomas and less intense pain is the adherence to a 30-second drug administration time and withdrawal of the needle from the subcutaneous tissue after a 10-second interval. Mechanoanalgesia was also beneficial for the patient. Conclusions: Despite the routine performance of nurses, it is necessary to observe the specifics of anticoagulant administration with regard to safe administration and patient comfort. Continuing education in line with evidence-based practice can improve the quality of nursing care provided.
Východiska: Nová přímá perorální antikoagulancia (DOAC) představují novou komfortní volbu v antikoagulační terapii. Studie se zaměřovala na kvalitu života a compliance u těchto pacientů. Cíl: Cílem bylo zjistit kvalitu života a compliance pacientů užívající DOAC a Warfarin a jejich rizikové faktory. Metody: Studie využívala dotazníkovou metodu zjištění kvality života a compliance (SF 12 a rošířený dotazník MMAS-8). Výběrové kritérium bylo užívání Warfarinu, Pradaxy, Qarelta nebo Eliquisu. Výsledky: Ve výsledcích kvality života a compliance u DOAC a Warfarinu nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Závěry: Studie zjistila mnohé rizikové faktory u pacientů s antikoagulační léčbou. Je třeba pacienty edukovat o léčbě a možnosti prevence aby dosáhli maximálního potenciálu zdraví, tedy optimální kvality života a vysoké compliance u antikoagulační léčby.
Background: The new direct oral anticoagulant (DOAC) creates a new comfortable choice in anticoagulant therapy. A study focused on the quality of life and compliance in these patients. Objective: The aim was to determine the quality of life and compliance of patients taking DOAC and Warfarin and their risk factors. Methods: The study used a questionnaire method to determine quality of life and compliance (SF 12 and the extended MMAS-8 questionnaire). The selection criterion was the use of Warfarin, Pradaxa, Qarelt or Eliquis. Results: There was no statistically significant difference in DOAC and Warfarin quality of life and compliance outcomes. Conclusions: The study identified many risk factors in patients on anticoagulant therapy. Patients should be educated about treatment and prevention to achieve maximum health potential, ie optimal quality of life and high compliance with anticoagulant therapy.
- MeSH
- adherence k farmakoterapii MeSH
- adherence pacienta MeSH
- antikoagulancia aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- aplikace orální MeSH
- inhibitory koagulačních faktorů MeSH
- kvalita života MeSH
- pacienti MeSH
- vzdělávání pacientů jako téma MeSH
- warfarin aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- NLK Publikační typ
- studie
Východiska: Až donedávna byl warfarin jediné perorálně užívané antikoagulancium. Kvůli jeho četným nežádoucím účinkům, byla vyvíjena nová orální antikoagulancia se stejnou, nebo lepší účinností a bezpečností. Pacienty užívající nová antikoagulancia je možné potkat téměř ve všech zdravotnických specializacích a ve všech stupních zdravotnické péče. Proto je vhodné znát alespoň základní informace o této problematice, které nabízí tento stručný text. Cíl: Cílem tohoto sdělení je stručně seznámit s tímto tématem zdravotníky ve všech stupních vzdělání, napříč odbornostmi a doplnit jejich znalosti v této problematice. Metodika: Data byla čerpána z aktuálních publikací, zejména z databáze PubMed, webových zdrojů Státního úřadu pro kontrolu léčiv a konkrétních souhrnných údajů o léčivém prostředku. Dále byly využity další české i zahraniční databáze, manuály a výsledky klinických pokusů. Výsledky: Velké klinické studie prokázaly, že všechna nová antikoagulancia se ukázala být v prevenci cévní mozkové příhody a systémových embolií srovnatelně účinná, nebo účinnější ve srovnání s warfarinem. Velkým krokem kupředu bylo schválení idarucizumabu jako specifického antidota pro dabigatran. Ostatní antikoagulancia své antidotum stále postrádají. Závěr: Je třeba se v této oblasti nadále vzdělávat a sledovat nová antikoagulancia v dlouhodobém horizontu pro lepší specifikace jejich působení, nežádoucích účinků, vývoj dalších specifických antidot a optimální možnosti jejich monitorace během léčby.
Background: Until recently, warfarin was the only peroral anticoagulant. Due to its numerous side effects, especially of various types of bleeding, a new oral anticoagulant with the same or better safety was developed. Patients using the new anticoagulant may be able to target all medical and non-medical specializations and at all stages of health care. Therefore, it is appropriate to know at least the basic information on this issue offered by this text. Aim: The aim of this article is therefore to briefly introduce new oral antikoagulants to health professionals at all levels of education and across disciplines. Methods: The article summarizes findings from clinical trials. The data has been drawn from current publications. Data was also drawn from the database in particular from the PubMed database, the web resources of the State Drug Control Authority and specific summary of products charakteristics for individual preparations. Further Czech and foreign databases, manuals and results of clinical trials were used. Results: Large clinical studies have shown that all of these new oral anticoagulants have proven to be as effective or more effective in preventing cerebral stroke and systemic emboli as compared to warfarin. It also proved to be relatively safe or even safer compared to warfarin in terms of the risk of serious bleeding complications. A big step forward was the approval of idarubizumab as a specific antidote for dabigatran. Other anticoagulants still lack specific antidotes. Conclusion: This drug group should be monitored over the longer term to better characterize its effects, side effects, develop other specific antidotes, and optimize their monitoring during treatment. It is necessary to continue to continue educating in this area.
