OBJECTIVES: Most post-cardiotomy (PC) extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) runs last less than 7 days. Studies on the outcomes of longer runs have provided conflicting results. This study investigates patient characteristics and short- and long-term outcomes in relation to PC ECMO duration, with a focus on prolonged (> 7 d) ECMO. DESIGN: Retrospective observational cohort study. SETTING: Thirty-four centers from 16 countries between January 2000 and December 2020. PATIENTS: Adults requiring post PC ECMO between 2000 and 2020. INTERVENTIONS: None. MEASUREMENTS AND MAIN RESULTS: Characteristics, in-hospital, and post-discharge outcomes were compared among patients categorized by ECMO duration. Survivors and nonsurvivors were compared in the subgroup of patients with ECMO duration greater than 7 days. The primary outcome was in-hospital mortality. Two thousand twenty-one patients were included who required PC ECMO for 0-3 days ( n = 649 [32.1%]), 4-7 days ( n = 776 [38.3%]), 8-10 days ( n = 263 [13.0%]), and greater than 10 days ( n = 333 [16.5%]). There were no major differences in the investigated preoperative and procedural characteristics among ECMO duration groups. However, the longer ECMO duration category was associated with multiple complications including bleeding, acute kidney injury, arrhythmias, and sepsis. Hospital mortality followed a U-shape curve, with lowest mortality in patients with ECMO duration of 4-7 days ( n = 394, 50.8%) and highest in patients with greater than 10 days ECMO support ( n = 242, 72.7%). There was no significant difference in post-discharge survival between ECMO duration groups. In patients with ECMO duration greater than 7 days, age, comorbidities, valvular diseases, and complex procedures were associated with nonsurvival. CONCLUSIONS: Nearly 30% of PC ECMO patients were supported for greater than 7 days. In-hospital mortality increased after 7 days of support, especially in patients undergoing valvular and complex surgery, or who had complications, although the long-term post-discharge prognosis was comparable to PC ECMO patients with shorter support duration.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- kardiochirurgické výkony * škodlivé účinky mortalita MeSH
- kohortové studie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní membránová oxygenace * metody škodlivé účinky MeSH
- mortalita v nemocnicích * MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
BACKGROUND: Cerebral perfusion may change depending on arterial cannulation site and may affect the incidence of neurologic adverse events in post-cardiotomy extracorporeal life support (ECLS). The current study compares patients' neurologic outcomes with three commonly used arterial cannulation strategies (aortic vs. subclavian/axillary vs. femoral artery) to evaluate if each ECLS configuration is associated with different rates of neurologic complications. METHODS: This retrospective, multicenter (34 centers), observational study included adults requiring post-cardiotomy ECLS between January 2000 and December 2020 present in the Post-Cardiotomy Extracorporeal Life Support (PELS) Study database. Patients with Aortic, Subclavian/Axillary and Femoral cannulation were compared on the incidence of a composite neurological end-point (ischemic stroke, cerebral hemorrhage, brain edema). Secondary outcomes were overall in-hospital mortality, neurologic complications as cause of in-hospital death, and post-operative minor neurologic complications (seizures). Association between cannulation and neurological outcomes were investigated through linear mixed-effects models. RESULTS: This study included 1897 patients comprising 26.5% Aortic (n = 503), 20.9% Subclavian/Axillary (n = 397) and 52.6% Femoral (n = 997) cannulations. The Subclavian/Axillary group featured a more frequent history of hypertension, smoking, diabetes, previous myocardial infarction, dialysis, peripheral artery disease and previous stroke. Neuro-monitoring was used infrequently in all groups. Major neurologic complications were more frequent in Subclavian/Axillary (Aortic: n = 79, 15.8%; Subclavian/Axillary: n = 78, 19.6%; Femoral: n = 118, 11.9%; p < 0.001) also after mixed-effects model adjustment (OR 1.53 [95% CI 1.02-2.31], p = 0.041). Seizures were more common in Subclavian/Axillary (n = 13, 3.4%) than Aortic (n = 9, 1.8%) and Femoral cannulation (n = 12, 1.3%, p = 0.036). In-hospital mortality was higher after Aortic cannulation (Aortic: n = 344, 68.4%, Subclavian/Axillary: n = 223, 56.2%, Femoral: n = 587, 58.9%, p < 0.001), as shown by Kaplan-Meier curves. Anyhow, neurologic cause of death (Aortic: n = 12, 3.9%, Subclavian/Axillary: n = 14, 6.6%, Femoral: n = 28, 5.0%, p = 0.433) was similar. CONCLUSIONS: In this analysis of the PELS Study, Subclavian/Axillary cannulation was associated with higher rates of major neurologic complications and seizures. In-hospital mortality was higher after Aortic cannulation, despite no significant differences in incidence of neurological cause of death in these patients. These results encourage vigilance for neurologic complications and neuromonitoring use in patients on ECLS, especially with Subclavian/Axillary cannulation.
- Klíčová slova
- Cardiac arrest, Cardiac surgery, Extracorporeal membrane oxygenation, ICH, Neurologic complications, Stroke,
- MeSH
- aorta * MeSH
- arteria femoralis * MeSH
- arteria subclavia MeSH
- dospělí MeSH
- kardiochirurgické výkony škodlivé účinky metody MeSH
- katetrizace metody škodlivé účinky statistika a číselné údaje MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní membránová oxygenace * metody škodlivé účinky statistika a číselné údaje MeSH
- mortalita v nemocnicích trendy MeSH
- nemoci nervového systému etiologie epidemiologie MeSH
- periferní katetrizace metody škodlivé účinky statistika a číselné údaje MeSH
- pooperační komplikace epidemiologie etiologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
Background: Extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) is frequently used during lung transplantation. Unfractionated heparin (UFH) is mainly used as part of ECMO support for anticoagulation. One of the most common perioperative complications is bleeding, which high-dose UFH can aggravate. Methods: We retrospectively analyzed (n = 141) patients who underwent lung transplantation between 2020 and 2022. All subjects (n = 109) underwent central cannulated VA ECMO with successful intraoperative ECMO weaning. Patients on ECMO bridge, postoperative ECMO, heart-lung transplants and transplants without ECMO were excluded. The dose of UFH for the entire surgical procedure, blood loss and consumption of blood derivatives intraoperatively and 48 h after ICU admission were recorded. Surgical revision for postoperative bleeding were analyzed. Thrombotic complications, mortality and long-term survival were evaluated. Results: Lower doses of UFH administered for intraoperative ECMO anticoagulation contribute to a reduction in intraoperative blood derivates consumption and blood loss with no thrombotic complications related to the patient or the ECMO circuit. Lower doses of UFH may lead to a decreased incidence of surgical revision for hemothorax. Conclusion: Lower doses of UFH as part of intraoperative ECMO anticoagulation might reduce the incidence of complications and lead to better postoperative outcomes.
- Klíčová slova
- ECMO, UFH, anesthesiology, anticoagulation, lung transplantation,
- MeSH
- antikoagulancia terapeutické užití MeSH
- heparin terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní membránová oxygenace * škodlivé účinky MeSH
- pooperační krvácení MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- transplantace plic * metody MeSH
- trombóza * etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
- Názvy látek
- antikoagulancia MeSH
- heparin MeSH
Rationale: Definitive guidelines for anticoagulation management during veno-venous extracorporeal membrane oxygenation (VV ECMO) are lacking, whereas bleeding complications continue to pose major challenges. Objectives: To describe anticoagulation modalities and bleeding events in adults receiving VV ECMO. Methods: This was an international prospective observational study in 41 centers, from December 2018 to February 2021. Anticoagulation was recorded daily in terms of type, dosage, and monitoring strategy. Bleeding events were reported according to site, severity, and impact on mortality. Measurements and Main Results: The study cohort included 652 patients, and 8,471 days on ECMO were analyzed. Unfractionated heparin was the initial anticoagulant in 77% of patients, and the most frequently used anticoagulant during the ECMO course (6,221 d; 73%). Activated partial thromboplastin time (aPTT) was the most common test for monitoring coagulation (86% of days): the median value was 52 seconds (interquartile range, 39 to 61 s) but dropped by 5.3 seconds after the first bleeding event (95% confidence interval, -7.4 to -3.2; P < 0.01). Bleeding occurred on 1,202 days (16.5%). Overall, 342 patients (52.5%) experienced at least one bleeding event (one episode every 215 h on ECMO), of which 10 (1.6%) were fatal. In a multiple penalized Cox proportional hazard model, higher aPTT was a potentially modifiable risk factor for the first episode of bleeding (for 20-s increase; hazard ratio, 1.07). Conclusions: Anticoagulation during VV ECMO was a dynamic process, with frequent stopping in cases of bleeding and restart according to the clinical picture. Future studies might explore lower aPTT targets to reduce the risk of bleeding.
- Klíčová slova
- antithrombin, fibrinogen, hemorrhage, thrombin, tranexamic acid,
- MeSH
- antikoagulancia škodlivé účinky MeSH
- dospělí MeSH
- hemokoagulace MeSH
- heparin * škodlivé účinky MeSH
- krvácení chemicky indukované terapie MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní membránová oxygenace * škodlivé účinky MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Názvy látek
- antikoagulancia MeSH
- heparin * MeSH
OBJECTIVES: Postcardiotomy extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) can be initiated intraoperatively or postoperatively based on indications, settings, patient profile, and conditions. The topic of implantation timing only recently gained attention from the clinical community. We compare patient characteristics as well as in-hospital and long-term survival between intraoperative and postoperative ECMO. METHODS: The retrospective, multicenter, observational Postcardiotomy Extracorporeal Life Support (PELS-1) study includes adults who required ECMO due to postcardiotomy shock between 2000 and 2020. We compared patients who received ECMO in the operating theater (intraoperative) with those in the intensive care unit (postoperative) on in-hospital and postdischarge outcomes. RESULTS: We studied 2003 patients (women: 41.1%; median age: 65 years; interquartile range [IQR], 55.0-72.0). Intraoperative ECMO patients (n = 1287) compared with postoperative ECMO patients (n = 716) had worse preoperative risk profiles. Cardiogenic shock (45.3%), right ventricular failure (15.9%), and cardiac arrest (14.3%) were the main indications for postoperative ECMO initiation, with cannulation occurring after (median) 1 day (IQR, 1-3 days). Compared with intraoperative application, patients who received postoperative ECMO showed more complications, cardiac reoperations (intraoperative: 19.7%; postoperative: 24.8%, P = .011), percutaneous coronary interventions (intraoperative: 1.8%; postoperative: 3.6%, P = .026), and had greater in-hospital mortality (intraoperative: 57.5%; postoperative: 64.5%, P = .002). Among hospital survivors, ECMO duration was shorter after intraoperative ECMO (median, 104; IQR, 67.8-164.2 hours) compared with postoperative ECMO (median, 139.7; IQR, 95.8-192 hours, P < .001), whereas postdischarge long-term survival was similar between the 2 groups (P = .86). CONCLUSIONS: Intraoperative and postoperative ECMO implantations are associated with different patient characteristics and outcomes, with greater complications and in-hospital mortality after postoperative ECMO. Strategies to identify the optimal location and timing of postcardiotomy ECMO in relation to specific patient characteristics are warranted to optimize in-hospital outcomes.
- Klíčová slova
- acute heart failure, cardiac surgery, extracorporeal life support, extracorporeal membrane oxygenation, mechanical circulatory support, postcardiotomy cardiogenic shock,
- MeSH
- dospělí MeSH
- kardiogenní šok etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní membránová oxygenace * škodlivé účinky MeSH
- následná péče MeSH
- propuštění pacienta MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
BACKGROUND: Venoarterial extracorporeal membrane oxygenation (VA-ECMO) is increasingly used in patients with cardiogenic shock despite the lack of evidence from adequately powered randomised clinical trials. Three trials reported so far were underpowered to detect a survival benefit; we therefore conducted an individual patient-based meta-analysis to assess the effect of VA-ECMO on 30-day death rate. METHODS: Randomised clinical trials comparing early routine use of VA-ECMO versus optimal medical therapy alone in patients presenting with infarct-related cardiogenic shock were identified by searching MEDLINE, Cochrane Central Register of Controlled Trials, Embase, and trial registries until June 12, 2023. Trials were included if at least all-cause death rate 30 days after in-hospital randomisation was reported and trial investigators agreed to collaborate (ie, providing individual patient data). Odds ratios (ORs) as primary outcome measure were pooled using logistic regression models. This study is registered with PROSPERO (CRD42023431258). FINDINGS: Four trials (n=567 patients; 284 VA-ECMO, 283 control) were identified and included. Overall, there was no significant reduction of 30-day death rate with the early use of VA-ECMO (OR 0·93; 95% CI 0·66-1·29). Complication rates were higher with VA-ECMO for major bleeding (OR 2·44; 95% CI 1·55-3·84) and peripheral ischaemic vascular complications (OR 3·53; 95% CI 1·70-7·34). Prespecified subgroup analyses were consistent and did not show any benefit for VA-ECMO (pinteraction ≥0·079). INTERPRETATION: VA-ECMO did not reduce 30-day death rate compared with medical therapy alone in patients with infarct-related cardiogenic shock, and an increase in major bleeding and vascular complications was observed. A careful review of the indication for VA-ECMO in this setting is warranted. FUNDING: Foundation Institut für Herzinfarktforschung.
- MeSH
- intraaortální balónková pumpa MeSH
- kardiogenní šok * etiologie terapie MeSH
- krvácení etiologie MeSH
- lidé MeSH
- logistické modely MeSH
- mimotělní membránová oxygenace * škodlivé účinky MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- metaanalýza MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Background Extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) has been increasingly used for postcardiotomy cardiogenic shock, but without a concomitant reduction in observed in-hospital mortality. Long-term outcomes are unknown. This study describes patients' characteristics, in-hospital outcome, and 10-year survival after postcardiotomy ECMO. Variables associated with in-hospital and postdischarge mortality are investigated and reported. Methods and Results The retrospective international multicenter observational PELS-1 (Postcardiotomy Extracorporeal Life Support) study includes data on adults requiring ECMO for postcardiotomy cardiogenic shock between 2000 and 2020 from 34 centers. Variables associated with mortality were estimated preoperatively, intraoperatively, during ECMO, and after the occurrence of any complications, and then analyzed at different time points during a patient's clinical course, through mixed Cox proportional hazards models containing fixed and random effects. Follow-up was established by institutional chart review or contacting patients. This analysis included 2058 patients (59% were men; median [interquartile range] age, 65.0 [55.0-72.0] years). In-hospital mortality was 60.5%. Independent variables associated with in-hospital mortality were age (hazard ratio [HR], 1.02 [95% CI, 1.01-1.02]) and preoperative cardiac arrest (HR, 1.41 [95% CI, 1.15-1.73]). In the subgroup of hospital survivors, the overall 1-, 2-, 5-, and 10-year survival rates were 89.5% (95% CI, 87.0%-92.0%), 85.4% (95% CI, 82.5%-88.3%), 76.4% (95% CI, 72.5%-80.5%), and 65.9% (95% CI, 60.3%-72.0%), respectively. Variables associated with postdischarge mortality included older age, atrial fibrillation, emergency surgery, type of surgery, postoperative acute kidney injury, and postoperative septic shock. Conclusions In adults, in-hospital mortality after postcardiotomy ECMO remains high; however, two-thirds of those who are discharged from hospital survive up to 10 years. Patient selection, intraoperative decisions, and ECMO management remain key variables associated with survival in this cohort. Registration URL: https://www.clinicaltrials.gov; Unique identifier: NCT03857217.
- Klíčová slova
- acute heart failure, cardiac surgery, extracorporeal membrane oxygenation, mechanical circulatory support, postcardiotomy cardiogenic shock,
- MeSH
- dospělí MeSH
- kardiochirurgické výkony * škodlivé účinky MeSH
- kardiogenní šok etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní membránová oxygenace * škodlivé účinky MeSH
- mortalita v nemocnicích MeSH
- následná péče MeSH
- pooperační komplikace etiologie MeSH
- propuštění pacienta MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
BACKGROUND: Obesity is an important health problem in cardiac surgery and among patients requiring postcardiotomy venoarterial extracorporeal membrane oxygenation (V-A ECMO). Still, whether these patients are at risk for unfavorable outcomes after postcardiotomy V-A ECMO remains unclear. The current study evaluated the association between body mass index (BMI) and in-hospital outcomes in this setting. METHODS: The Post-cardiotomy Extracorporeal Life Support (PELS-1) study is an international, multicenter study. Patients requiring postcardiotomy V-A ECMO in 36 centers from 16 countries between 2000 and 2020 were included. Patients were divided in 6 BMI categories (underweight, normal weight, overweight, class I, class II, and class III obesity) according to international recommendations. Primary outcome was in-hospital mortality, and secondary outcomes included major adverse events. Mixed logistic regression models were applied to evaluate associations between BMI and mortality. RESULTS: The study cohort included 2046 patients (median age, 65 years; 838 women [41.0%]). In-hospital mortality was 60.3%, without statistically significant differences among BMI classes for in-hospital mortality (P = .225) or major adverse events (P = .126). The crude association between BMI and in-hospital mortality was not statistically significant after adjustment for comorbidities and intraoperative variables (class I: odds ratio [OR], 1.21; 95% CI, 0.88-1.65; class II: OR, 1.45; 95% CI, 0.86-2.45; class III: OR, 1.43; 95% CI, 0.62-3.33), which was confirmed in multiple sensitivity analyses. CONCLUSIONS: BMI is not associated to in-hospital outcomes after adjustment for confounders in patients undergoing postcardiotomy V-A ECMO. Therefore, BMI itself should not be incorporated in the risk stratification for postcardiotomy V-A ECMO.
- MeSH
- kardiochirurgické výkony * škodlivé účinky MeSH
- kardiogenní šok etiologie MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní membránová oxygenace * škodlivé účinky MeSH
- mortalita v nemocnicích MeSH
- obezita komplikace MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
The use of veno-arterial extracorporeal membrane oxygenation as extracorporeal cardiopulmonary resuscitation in patients suffering out-of-hospital cardiac arrest, largely increased in the last decade despite evidence supporting this practice being limited to non-randomized studies. However, between 2020 and 2023, four randomized studies were published comparing extracorporeal cardiopulmonary resuscitation to conventional cardiopulmonary resuscitation with controversial findings that triggered great debates. In this controversy, we discuss merits and pitfalls, and provide a critical interpretation of the available evidence from randomized trials on the use of extracorporeal cardiopulmonary resuscitation, with a particular focus on the recent multi-center INCEPTION trial.
- Klíčová slova
- ECLS, ECMO, ECPR, OHCA, extracorporeal cardiopulmonary resuscitation, extracorporeal life support, extracorporeal membrane oxygenation, out-of-hospital cardiac arrest,
- MeSH
- kardiopulmonální resuscitace * MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní membránová oxygenace * škodlivé účinky MeSH
- řeky MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- zástava srdce mimo nemocnici * terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND: Unfractionated heparin is used worldwide as a standard anticoagulation therapy for extracorporeal membrane oxygenation (ECMO) machines. However, its use brings about significant bleeding and thrombotic complications for critically ill patients. This case report shows that low molecular weight heparin together with ECMO-produced primary haemostasis pathology can be used as an alternative way of ECMO anticoagulation. CASE PRESENTATION: This paper presents the case of a patient with respiratory failure who subsequently suffered from cardiac failure and spent 94 days on combined V-V and V-A ECMO devices (two ECMO devices running simultaneously on one patient) with intravenous enoxaparin used instead of unfractionated heparin anticoagulation. No life-threatening bleeding/thrombotic events happened during this period, nor did any technical problems with ECMO occur. CONCLUSIONS: In this case report, continuous intravenous low molecular weight heparin anticoagulation was used as a safe alternative to ECMO anticoagulation.
- Klíčová slova
- ECMO, Enoxaparin, Extracorporeal membrane oxygenation, LMWH, PFA 200, Primary haemostasis,
- MeSH
- antikoagulancia škodlivé účinky MeSH
- enoxaparin MeSH
- heparin nízkomolekulární MeSH
- heparin škodlivé účinky MeSH
- krvácení etiologie MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní membránová oxygenace * škodlivé účinky MeSH
- trombóza * etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
- Názvy látek
- antikoagulancia MeSH
- enoxaparin MeSH
- heparin nízkomolekulární MeSH
- heparin MeSH