• Je něco špatně v tomto záznamu ?

Metformin příznivě ovlivňuje poruchy glycidového metabolizmu při dlouhodobé léčbě nízkými dávkami prednisonu
[Metformin positively influences impairments of the metabolism of saccharides during long-term low dose of prednison administration]

Karel Vondra, D. Němcová, L. Stárka

. 2002 ; Roč. 141 (č. 8) : s. 255-260.

Jazyk čeština Země Česko

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc02009795

Grantová podpora
NE4849 MZ0 CEP - Centrální evidence projektů

Odkazy

Východisko. U 20 pacientek ve věku 15-20 let byl sledován vliv dlouhodobě podávaných nízkých dávek prednisonu (< 0,3 mg/kg/den) na glykoregulaci a glycidovou toleranci a možnost korekce, event. poruch střední dávkou metforminu (1000 mg). Metody a výsledky. Ukázalo se, že i dávka prednisonu menší než 0,3 mg/kg/den je při dlouhodobém podávání doprovázena inzulínorezistencí: HOMA,e 3,55 (5,13), poměr inzulín glykémie 3,8 (5,84), QUICKI 0,617 (0,124). Stav kompenzován Langerhansovými (L.) ostrůvky zvýšenou sekrecí hormonů bazálně i po stimulaci bolusem 5 g argininchloridu. Ze sníženého poměru C peptidu (ukazatel sekrece inzulínu) ku proinzulínu i glukagonu, zvláště při hodnocení ploch pod křivkou a výsledků analýzy vztahů mezi jednotlivými hormony, je nutné ale usuzovat na zhoršenou sekreční funkci B buněk, projevující se u části souboru i vyššími hodnotami glykovaného hemoglobinu (Hb). 6měsíční podávání metforminu (M) vedlo ke snížení inzulínorezistence projevující se signifikantním poklesem HOMA,e na 1,96 (1,60), poměru inzulín/glukóza na 2,34 (1,52), vzestupem QUICKI na 0,699 (0,238). Došlo i k signifikantnímu poklesu HOMAsek«e z 389 (376) na 207 (119), bazálních hodnot inzulínu, proinzulínu, C peptidu, glukagonu i amylinu a ploch pod křivkou po stimulaci argininem u proinzulínu a glukagonu. Závěry. Změny vzájemných poměrů jednotlivých hormonů ukazují na zlepšený funkční stav L. ostrůvků. M. byl dobře tolerován i bez dietních opatření se prakticky u všech pacientek přesunula hodnota glykovaného Hb do nediabetického pásma (pod 7 %). Hodnoty laktátu v 90 % nepřesáhly hodnotu 1,7 mmol/1. Dle výsledků této studie lze konstatovat, že střední dávka metforminu příznivě ovlivňuje poruchy glycidového metabolizmu vyvolané dlouhodobou léčbou nízkými dávkami glukokortikoidů a jeho podání by mělo být zvažováno zejména v situaci, kdy se objevuje již i porucha tolerance s vyšší hodnotou glykovaného Hb.

Background. The influence of long-term, low doses of prednison administration (< 0.3 mg/kg/day) on glucoregulation and glucose tolerance was studied in 20 female patients (15-20 yrs), including veri%cation of possibility to correct the impairment of glucose tolerance (IGT) by metformin (M). Methods and Results. During prednison treatment, we found typical signs of insulin resistance manifestation: HOMA,e 3.55 (5.13), blond insulin/glucose raflo 3.8 (5.84), QUICKI 0.61 (0.124). These were associated with higher Langerhans (L.) islets hormone secretion detected under basal conditions as well as after bolus of 5 g arginine chloride. However, detailed analysis of hormone secretion ratios revealed distinct signs of L. islets function impairment and subcompensation. Speci%cally, low rado C peptide/proinsulin and C peptide/glucagon were characteristicaly observed. Six months of M. administration (1000 mg/day) had a bene%cial effect on glucose metabolisms deviations as indicated by the following: insulin resistance decreased (HOMA,e 1.96 (1.60), insulin/glucose raflo 2.34 (1.52), QUICKI inereased at 0.699 (0.238)). At the same fime we found a decrease in the basal levels of insulin, proinsulin, glucagon, C peptide and amyline, and AUC proinsulin and glucagon as well. HOMAse~~euo„ decreased from an initial value of 389 (376) to 207 (119). Conclusions. Judging by the new hormonal secretion ratios, the L. islets' function following M. treatment substantially improved. From the clinical point of view, it is important to note that M. was toleraned very well. No patient interrupted the follow up because of M. intolerance. IGT in the whole group normalised, in spíte of the fact that no accent was put on the regime, diet including. The 90% of lactate values did not exceed 1.7 mmol/1. Based on the results, we may conclude that M. has a beneflcial effect on long-term, low doses of glucocorticoid-related (induced) glucose metabolism impairment, and therefore, M. administration could be recommended, particularly in the situations with higher levels of glycosylated hemoglobin.

Metformin positively influences impairments of the metabolism of saccharides during long-term low dose of prednison administration

Metformin příznivě ovlivňuje poruchy glycidového metabolizmu při dlouhodobé léčbě nízkými dávkami prednisonu = Metformin positively influences impairments of the metabolism of saccharides during long-term low dose of prednison administration /

Metformin positively influences impairments of the metabolism of saccharides during long-term low dose of prednison administration /

Bibliografie atd.

Lit: 28

Bibliografie atd.

Souhrn: eng

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc02009795
003      
CZ-PrNML
005      
20130715102551.0
008      
020500s2002 xr u cze||
009      
AR
030    __
$a CLCEAL
040    __
$a ABA008 $b cze $c ABA008 $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Vondra, Karel, $d 1943- $4 aut $7 jo20000074105
245    10
$a Metformin příznivě ovlivňuje poruchy glycidového metabolizmu při dlouhodobé léčbě nízkými dávkami prednisonu = $b Metformin positively influences impairments of the metabolism of saccharides during long-term low dose of prednison administration / $c Karel Vondra, D. Němcová, L. Stárka
246    11
$a Metformin positively influences impairments of the metabolism of saccharides during long-term low dose of prednison administration
314    __
$a Endokrinologický ústav, Praha 1, CZ
504    __
$a Lit: 28
504    __
$a Souhrn: eng
520    3_
$a Východisko. U 20 pacientek ve věku 15-20 let byl sledován vliv dlouhodobě podávaných nízkých dávek prednisonu (< 0,3 mg/kg/den) na glykoregulaci a glycidovou toleranci a možnost korekce, event. poruch střední dávkou metforminu (1000 mg). Metody a výsledky. Ukázalo se, že i dávka prednisonu menší než 0,3 mg/kg/den je při dlouhodobém podávání doprovázena inzulínorezistencí: HOMA,e 3,55 (5,13), poměr inzulín glykémie 3,8 (5,84), QUICKI 0,617 (0,124). Stav kompenzován Langerhansovými (L.) ostrůvky zvýšenou sekrecí hormonů bazálně i po stimulaci bolusem 5 g argininchloridu. Ze sníženého poměru C peptidu (ukazatel sekrece inzulínu) ku proinzulínu i glukagonu, zvláště při hodnocení ploch pod křivkou a výsledků analýzy vztahů mezi jednotlivými hormony, je nutné ale usuzovat na zhoršenou sekreční funkci B buněk, projevující se u části souboru i vyššími hodnotami glykovaného hemoglobinu (Hb). 6měsíční podávání metforminu (M) vedlo ke snížení inzulínorezistence projevující se signifikantním poklesem HOMA,e na 1,96 (1,60), poměru inzulín/glukóza na 2,34 (1,52), vzestupem QUICKI na 0,699 (0,238). Došlo i k signifikantnímu poklesu HOMAsek«e z 389 (376) na 207 (119), bazálních hodnot inzulínu, proinzulínu, C peptidu, glukagonu i amylinu a ploch pod křivkou po stimulaci argininem u proinzulínu a glukagonu. Závěry. Změny vzájemných poměrů jednotlivých hormonů ukazují na zlepšený funkční stav L. ostrůvků. M. byl dobře tolerován i bez dietních opatření se prakticky u všech pacientek přesunula hodnota glykovaného Hb do nediabetického pásma (pod 7 %). Hodnoty laktátu v 90 % nepřesáhly hodnotu 1,7 mmol/1. Dle výsledků této studie lze konstatovat, že střední dávka metforminu příznivě ovlivňuje poruchy glycidového metabolizmu vyvolané dlouhodobou léčbou nízkými dávkami glukokortikoidů a jeho podání by mělo být zvažováno zejména v situaci, kdy se objevuje již i porucha tolerance s vyšší hodnotou glykovaného Hb.
520    9_
$a Background. The influence of long-term, low doses of prednison administration (< 0.3 mg/kg/day) on glucoregulation and glucose tolerance was studied in 20 female patients (15-20 yrs), including veri%cation of possibility to correct the impairment of glucose tolerance (IGT) by metformin (M). Methods and Results. During prednison treatment, we found typical signs of insulin resistance manifestation: HOMA,e 3.55 (5.13), blond insulin/glucose raflo 3.8 (5.84), QUICKI 0.61 (0.124). These were associated with higher Langerhans (L.) islets hormone secretion detected under basal conditions as well as after bolus of 5 g arginine chloride. However, detailed analysis of hormone secretion ratios revealed distinct signs of L. islets function impairment and subcompensation. Speci%cally, low rado C peptide/proinsulin and C peptide/glucagon were characteristicaly observed. Six months of M. administration (1000 mg/day) had a bene%cial effect on glucose metabolisms deviations as indicated by the following: insulin resistance decreased (HOMA,e 1.96 (1.60), insulin/glucose raflo 2.34 (1.52), QUICKI inereased at 0.699 (0.238)). At the same fime we found a decrease in the basal levels of insulin, proinsulin, glucagon, C peptide and amyline, and AUC proinsulin and glucagon as well. HOMAse~~euo„ decreased from an initial value of 389 (376) to 207 (119). Conclusions. Judging by the new hormonal secretion ratios, the L. islets' function following M. treatment substantially improved. From the clinical point of view, it is important to note that M. was toleraned very well. No patient interrupted the follow up because of M. intolerance. IGT in the whole group normalised, in spíte of the fact that no accent was put on the regime, diet including. The 90% of lactate values did not exceed 1.7 mmol/1. Based on the results, we may conclude that M. has a beneflcial effect on long-term, low doses of glucocorticoid-related (induced) glucose metabolism impairment, and therefore, M. administration could be recommended, particularly in the situations with higher levels of glycosylated hemoglobin.
650    _2
$a inzulinová rezistence $x FARMAKOTERAPIE $7 D007333
650    _2
$a metformin $x FARMAKOKINETIKA $x FARMAKOLOGIE $7 D008687
650    _2
$a glukokortikoidy $x APLIKACE A DÁVKOVÁNÍ $x FARMAKOKINETIKA $x FARMAKOLOGIE $7 D005938
650    _2
$a Langerhansovy ostrůvky $x FYZIOLOGIE $x PATOFYZIOLOGIE $7 D007515
650    _2
$a krevní glukóza $x ANALÝZA $7 D001786
650    _2
$a inzulin $x METABOLISMUS $7 D007328
650    _2
$a prednison $x APLIKACE A DÁVKOVÁNÍ $7 D011241
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a finanční podpora výzkumu jako téma $7 D012109
700    1_
$a Němcová, Dana, $d 1948- $4 aut $7 mzk2004258457
700    1_
$a Stárka, Luboslav, $d 1930- $4 aut $7 jn19990209795
700    1_
$a Bílek, Radovan, $d 1954- $4 aut $7 jo20000074070
700    1_
$a Bendlová, Běla, $d 1962- $4 aut $7 jo20000074069
700    1_
$a Hampl, Richard, $d 1941- $4 aut $7 jo20000074077
700    1_
$a Hill, Martin, $d 1962- $4 aut $7 mzk2005304431
700    1_
$a Hoza, Jozef, $d 1941- $4 aut $7 nlk20010101237
700    1_
$a Koťátková, A. $4 aut
700    1_
$a Vrbíková, Jana, $d 1964- $4 aut $7 jo20000074106
700    1_
$a Zamrazil, Václav, $d 1936-2018 $4 aut $7 jn20000402707
773    0_
$w MED00010976 $t Časopis lékařů českých $g Roč. 141, č. 8 (2002), s. 255-260 $x 0008-7335
910    __
$a ABA008 $b B 1 $c 1068 $y 0
990    __
$a 20020627 $b ABA008
991    __
$a 20130715103020 $b ABA008
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2002 $b Roč. 141 $c č. 8 $d s. 255-260 $i 0008-7335 $m Časopis lékařů českých $x MED00010976
GRA    __
$a NE4849 $p MZ0
LZP    __
$b přidání abstraktu

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

    Možnosti archivace