V předkládaném pojednání charakterizujeme styl soudnělékařských textů, které jsou často postupovány nelékařské odborné veřejnosti. Čeština má v soudním lékařství tradiční postavení, čemuž je značnou měrou přizpůsobeno soudnělékařské lexikum. Toto dokládáme studiem požadavků na styl těchto textů, jak jsou uváděny v soudnělékařských publikacích. Jádrem studie je analýza anatomických názvů excerpovaných z pitevních protokolů. Prostor je věnován způsobu pojmenování názvů anatomických struktur, které nemají vžité české označení. V závěru naznačujeme možnosti dalšího studia standardizace české anatomické nomenklatury pro účely automatického rozpoznávání mluveného slova (např. pitevních protokolů).

The paper describes the medico-legal language style of texts which are often meant for non-medical scholars. Traditionally, the Czech language has been used in forensic medicine, instead of Latin (words with Latin roots). The paper also presents requirements for the language style of medico-legal texts as we have found them in academic publications. The core of the paper is an analysis of the anatomical terms extracted from autopsy protocols. We focus on designation of those anatomical structures which do not have their established Czech equivalents. Possibilities of a future research of the Czech anatomical nomenclature standardization for speech recognition (e.g. autopsy protocols) are mentioned.

Ústav jazyků LF UK Hradec Králové

Problems on Czech anatomical nomenclature in forensic medicine

Soudní lékařství

Lit.: 26