Za mikropartikule (MP) můžeme považovat částice s velikostí 0,05– 1 mm. Jejich složení je značně variabilní dle jejich původu. Vždy však nesou na svém povrchu glykoproteiny exprimované taktéž na povrchu buněk. Této vlastnosti se také využívá k jejich detekci pomocí monoklonálních protilátek. MP se uvolňují jako fragmenty z plazmatické membrány prakticky všech typů eukaryotických buněk po jejich stimulaci nebo v rámci jejich apoptózy. MP se mohou tvořit také při procesu narušení buněčné tkáně. Vznik MP takto může reprezentovat širokou odpověď podněty typu buněčného stimulu nebo stresu. V patogenezi zánětu patří mezi klíčové kroky poškození endotelu a uvolnění membrány mikročástic. Metody detekce MP vychází jednak ze snahy stanovit jejich absolutní počet a jednak stanovit jejich trombogenní potenciál. Pro stanovení počtu MP lze s úspěchem využít průtokovou cytometrii, kdy bylo v poslední době popsáno mnoho metod využívajících široké spektrum monoklonálních protilátek. V současné době se využívají zejména stanovení trombocytárních MP pomocí detekce exprese CD41 znaku a endoteliální MP pomocí CD144 znaku. ELISA metodiky naopak slouží pro stanovení trombogenního potenciálu MP pomocí detekce exprese P- selektinu. Specifi ckou metodou se jeví použití trombin generačního testu v kombinaci s ultrafi ltrací pro stanovení trombogenního potenciálu MP. Patologie spojené s MP vychází zejména z poznání jejich patofyziologických vlastností. Trombogenní potenciál je benefi tem u trombocytopenií, kde vysoké hladiny MP jsou detekovány u pacientů bez krvácivých komplikací. Tato vlastnost však může být příčinou trombotických komplikací. Naopak negativní vliv mohou mít MP u infarktu myokardu, zánětlivých procesů nebo roztroušené sklerózy.

Microparticles (MPs) are particles sized 0.05– 1 mm. Their composition varies considerably depending on their origin. On their surface, however, glycoproteins are always found, that are also expressed on the cell surface. This characteristic is used for their detection using monoclonal antibodies. MPs are released as fragments from the plasma membrane of practically all types of eukaryotic cells, either after their stimulation or during apoptosis. MPs may also be formed in the process of cellular tissue damage. Thus, MP formation may represent a wide response to common stimuli in processes such as cellular stress. Endothelial damage and membrane disruption are the key steps in the pathogenesis of infl ammation. Methods for detecting MPs result from attempts to determine both their absolute count and their thrombogenic potential. To measure the count of MPs, fl ow cytometry may be used with success. Recently, numerous methods using a broad spectrum of monoclonal antibodies have been described. At present, platelet MPs are determined by detecting expression of CD41 and endothelial MPs by expression of CD144. By contrast, ELISA methods are used to evaluate the thrombogenic potential of MPs by detecting expression of P- selectin. A specifi c method is the thrombin generation assay combined with ultrafi ltration to assess the thrombogenic potential of MPs. Understanding the role of MPs in the pathology of numerous diseases is primarily based on the knowledge of their pathophysiological properties. The thrombogenic potential is benefi cial in thrombocytopenia, with high levels of MPs being detected in patients without bleeding complications. However, this feature may cause thrombotic complications. On the other hand, MPs may play a negative role in myocardial infarction, infl ammatory processes or multiple sclerosis.

Hemato onkologická klinika LF UP a FN Olomouc

Microparticles

XVI. Pařízkovy dny, Ostrava-Poruba, 25.-26. březen 2010

Lit.: 37