Východiska: Vlivem vnějších a vnitřních faktorů dochází v buňce neustále k poškozování DNA. Mezi nejzávažnější poškození patří tvorba dvouřetězcových zlomů. Jejich bezchybná oprava se uskutečňuje především mechanizmem homologní rekombinace, v němž jednu z klíčových úloh hraje protein BRCA2. Vrozené mutace v genu BRCA2 jsou příčinou vzniku nádorů prsu, ovarií, pankreatu či jiných orgánů. Přítomnost patogenní mutace v BRCA2 u pacientů či jejich rodinných příslušníků je důvodem k jejich dispenzarizaci s cílem včas zachytit nádorové onemocnění a je indikací k profylaktickým chirurgickým výkonům. Vedle zjevně patogenních mutací jsou v genu BRCA2 často zjišťovány unikátní bodové varianty vedoucí pouze k záměně jedné aminokyseliny, u kterých je obtížné určit klinický význam. Vzhledem k možnému riziku vzniku nádorového onemocnění u nositelů těchto variant je jejich nejednoznačný význam závažným medicínským problémem. Cíl: Cílem tohoto článku je podat přehled o současných možnostech hodnocení patogenity variant v genu BRCA2. Genetické metody jsou v některých případech schopny patogenitu variant s vysokou pravděpodobností predikovat, jejich provedení je však často limitováno nízkou frekvencí varianty či nedostupností vzorků pro izolaci mRNA nebo vzorků DNA od rodinných příslušníků. Alternativou jsou v takových případech metody funkčního hodnocení variant prováděné v různých buněčných modelech. Jednotlivé funkční metody a buněčné modely jsou podrobně charakterizovány včetně jejich výhod a limitací. Dále je představen autory vyvinutý lidský nádorový syngenní buněčný model, ve kterém je jedna alela BRCA2 genu nefunkční a do druhé je homologní rekombinací vnesena studovaná varianta. Tento model má potenciál hodnotit funkci variant s minimem nežádoucích vlivů jiných modelů. V současné době je tento model prakticky zkoušen u variant zjištěných u pacientů s dědičnou nádorovou predispozicí v Masarykově onkologickém ústavu. Závěr: Funkční testy v buněčných modelech včetně autory vyvinutého nového modelu syngenních buněčných linií představují velký potenciál k určení patogenity variant s nejasným klinickým významem v BRCA2 genu, především tam, kde jsou genetické metody neproveditelné.

Background: Endogenous processes and exogenous agents cause constant DNA damage. DNA double-strand breaks are among the most serious types of damage. They are mainly repaired by homologous recombination, where the BRCA2 protein plays a dominant role. Heterozygous germline BRCA2 mutations predispose to breast, ovarian, pancreatic and other types of cancer. The presence of a pathogenic mutation in patients or their family members warrants close surveillance and prophylactic surgery. Apart from clearly pathogenic mutations, variants leading only to a single amino acid substitution are often identified. Since the influence of these variants on cancer risk is unknown, they represent a major clinical problem. Aims: The aim of this paper is to summarize the current possibilities of predicting pathogenicity of BRCA2 variants. In some cases, genetic methods are able to classify variants with high probability; however, their use is often limited by low frequency of the variants or inaccessibility of samples for mRNA isolation or DNA from family members. Alternatively, functional assays performed in various cellular models may be employed. Multiple functional tests and cellular models are presented and characterized, including their advantages and limitations. A new model of human syngeneic cell lines developed by the authors is presented, in which one BRCA2 allele is deleted and the variant is introduced into the other allele by homologous recombination. This model has the potential to evaluate function of variants without some of the unwanted effects of the other models. Currently, this model is being applied to variants identified in patients with hereditary cancer predispositionin the Masaryk Memorial Cancer Institute. Conclusion: Functional assays in cellular models including a new model of syngeneic cell lines described by the authors have a great potential in evaluating clinical importance of unclassified variants in the BRCA2 gene, especially in cases where genetic tests are not applicable.

Centrum experimentální medicíny IKEM Praha

Oddělení genetiky a epidemiologie nádorů MOÚ Brno

Evaluation of variants of unknown significance in the BRCA2 gene

Obsahuje 2 tabulky

Literatura

000      

00000naa a2200000 a 4500

001      

bmc12030241

003      

CZ-PrNML

005      

20160629110913.0

007      

ta

008      

120919s2012 xr df f 000 0cze||

009      

AR

040    __

$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze

041    0_

$a cze $b eng

044    __

$a xr

100    1_

$a Heczková, Marie $7 xx0102189 $u Centrum experimentální medicíny, IKEM, Praha

245    10

$a Hodnocení variant nejasného významu v genu BRCA2 / $c Heczková M., Macháčková Eva, Jirsa Milan, Špičák J., Foretová Lenka, T. Hucl

246    31

$a Evaluation of variants of unknown significance in the BRCA2 gene

500    __

$a Obsahuje 2 tabulky

504    __

$a Literatura $b 34

520    3_

$a Východiska: Vlivem vnějších a vnitřních faktorů dochází v buňce neustále k poškozování DNA. Mezi nejzávažnější poškození patří tvorba dvouřetězcových zlomů. Jejich bezchybná oprava se uskutečňuje především mechanizmem homologní rekombinace, v němž jednu z klíčových úloh hraje protein BRCA2. Vrozené mutace v genu BRCA2 jsou příčinou vzniku nádorů prsu, ovarií, pankreatu či jiných orgánů. Přítomnost patogenní mutace v BRCA2 u pacientů či jejich rodinných příslušníků je důvodem k jejich dispenzarizaci s cílem včas zachytit nádorové onemocnění a je indikací k profylaktickým chirurgickým výkonům. Vedle zjevně patogenních mutací jsou v genu BRCA2 často zjišťovány unikátní bodové varianty vedoucí pouze k záměně jedné aminokyseliny, u kterých je obtížné určit klinický význam. Vzhledem k možnému riziku vzniku nádorového onemocnění u nositelů těchto variant je jejich nejednoznačný význam závažným medicínským problémem. Cíl: Cílem tohoto článku je podat přehled o současných možnostech hodnocení patogenity variant v genu BRCA2. Genetické metody jsou v některých případech schopny patogenitu variant s vysokou pravděpodobností predikovat, jejich provedení je však často limitováno nízkou frekvencí varianty či nedostupností vzorků pro izolaci mRNA nebo vzorků DNA od rodinných příslušníků. Alternativou jsou v takových případech metody funkčního hodnocení variant prováděné v různých buněčných modelech. Jednotlivé funkční metody a buněčné modely jsou podrobně charakterizovány včetně jejich výhod a limitací. Dále je představen autory vyvinutý lidský nádorový syngenní buněčný model, ve kterém je jedna alela BRCA2 genu nefunkční a do druhé je homologní rekombinací vnesena studovaná varianta. Tento model má potenciál hodnotit funkci variant s minimem nežádoucích vlivů jiných modelů. V současné době je tento model prakticky zkoušen u variant zjištěných u pacientů s dědičnou nádorovou predispozicí v Masarykově onkologickém ústavu. Závěr: Funkční testy v buněčných modelech včetně autory vyvinutého nového modelu syngenních buněčných linií představují velký potenciál k určení patogenity variant s nejasným klinickým významem v BRCA2 genu, především tam, kde jsou genetické metody neproveditelné.

520    9_

$a Background: Endogenous processes and exogenous agents cause constant DNA damage. DNA double-strand breaks are among the most serious types of damage. They are mainly repaired by homologous recombination, where the BRCA2 protein plays a dominant role. Heterozygous germline BRCA2 mutations predispose to breast, ovarian, pancreatic and other types of cancer. The presence of a pathogenic mutation in patients or their family members warrants close surveillance and prophylactic surgery. Apart from clearly pathogenic mutations, variants leading only to a single amino acid substitution are often identified. Since the influence of these variants on cancer risk is unknown, they represent a major clinical problem. Aims: The aim of this paper is to summarize the current possibilities of predicting pathogenicity of BRCA2 variants. In some cases, genetic methods are able to classify variants with high probability; however, their use is often limited by low frequency of the variants or inaccessibility of samples for mRNA isolation or DNA from family members. Alternatively, functional assays performed in various cellular models may be employed. Multiple functional tests and cellular models are presented and characterized, including their advantages and limitations. A new model of human syngeneic cell lines developed by the authors is presented, in which one BRCA2 allele is deleted and the variant is introduced into the other allele by homologous recombination. This model has the potential to evaluate function of variants without some of the unwanted effects of the other models. Currently, this model is being applied to variants identified in patients with hereditary cancer predispositionin the Masaryk Memorial Cancer Institute. Conclusion: Functional assays in cellular models including a new model of syngeneic cell lines described by the authors have a great potential in evaluating clinical importance of unclassified variants in the BRCA2 gene, especially in cases where genetic tests are not applicable.

650    _2

$a genetické nemoci vrozené $x diagnóza $x genetika $x prevence a kontrola $7 D030342

650    _2

$a nádorová transformace buněk $x genetika $7 D002471

650    _2

$a nádorové buněčné linie $7 D045744

650    _2

$a nádory $x diagnóza $x genetika $x prevence a kontrola $7 D009369

650    _2

$a genetické testování $x metody $x využití $7 D005820

650    _2

$a geny BRCA2 $7 D024522

650    _2

$a mutace $x genetika $7 D009154

650    _2

$a missense mutace $x genetika $7 D020125

650    _2

$a modely genetické $7 D008957

650    _2

$a fluorescenční protilátková technika $x metody $x využití $7 D005455

650    _2

$a homologní rekombinace $x genetika $7 D059765

650    _2

$a DNA $x genetika $x účinky léků $7 D004247

650    _2

$a chromozomální nestabilita $x genetika $x účinky léků $7 D043171

650    _2

$a centrozom $7 D018385

650    _2

$a lidé $7 D006801

650    _2

$a financování organizované $7 D005381

653    00

$a varianty s nejasným významem

653    00

$a funkční testy

700    1_

$a Macháčková, Eva $7 xx0082043 $u Oddělení genetiky a epidemiologie nádorů, MOÚ, Brno

700    1_

$a Jirsa, Milan, $d 1959- $7 xx0068937 $u Centrum experimentální medicíny, IKEM, Praha

700    1_

$a Špičák, Julius, $d 1952- $7 jn20000919536 $u Centrum experimentální medicíny, IKEM, Praha

700    1_

$a Foretová, Lenka, $d 1957- $7 nlk20000084855 $u Oddělení genetiky a epidemiologie nádorů, MOÚ, Brno

700    1_

$a Hucl, Tomáš $7 xx0077546 $u Centrum experimentální medicíny, IKEM, Praha

773    0_

$t Klinická onkologie. Hereditární nádorová onemocnění III $x 0862-495X $g Roč. 25, Suppl. [Suppl. 1] (2012), s. S87-S95 $w MED00011030

773    0_

$t Hereditární nádorová onemocnění III $x 0862-495X $g Roč. 25, Suppl. [Suppl. 1] (2012), s. S87-S95 $w MED00184834

856    41

$u https://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/172/4076.pdf $y plný text volně přístupný

910    __

$a ABA008 $b B 1665 $c 656 $y 2 $z 0

990    __

$a 20120622113510 $b ABA008

991    __

$a 20160629111100 $b ABA008

999    __

$a ok $b bmc $g 952545 $s 787643

BAS    __

$a 3

BMC    __

$a 2012 $b 25 $c Suppl. $g Suppl. 1 $d S87-S95 $i 0862-495X $m Klinická onkologie $n Klin. onkol. $o Hereditární nádorová onemocnění III $x MED00011030

BMC    __

$a 2012 $b 25 $c Suppl. $g Suppl. 1 $d S87-S95 $i 0862-495X $m Hereditární nádorová onemocnění III $x MED00184834

GRA    __

$a NS10536 $p MZ0

LZP    __

$a 2012-43/dkal