U nádorů gastrointestinálního traktu dnes vedle stanovení histologické diagnózy, grade a stage hraje zásadní roli rovněž tzv. prediktivní testování. To slouží zejména k identifikaci molekulárních cílů pro moderní onkologickou terapii. U karcinomů jícnu a žaludku je dnes standardem vyšetření exprese a amplifikace HER2, exprese proteinů mismatch repair (MMR) systému a vyšetření exprese PD-L1. U karcinomu žaludku se v blízké budoucnosti testování rozšíří o další markery, zejména exprese claudinu 18.2 či receptoru FGFR2a. U kolorektálního karcinomu je standardem prediktivního vyšetření stanovení mutací RAS (KRAS a NRAS), BRAF a dále zhodnocení mikrosatelitní instability, jen vzácně lze nalézt rovněž terapeuticky cílitelné genové fúze. U karcinomu pankreatu se lze setkat s případy deficience MMR, mutacemi BRCA1/2, zcela raritně lze identifikovat další cílitelné aberace. U nádorů žlučníku a žlučových cest hledáme zejména mutace IDH1 a IDH2, fúze a mutace genu FGFR2, amplifikace či mutace HER2, mutace BRAF či mutace BRCA1/2. Všechny výsledky by měly být projednány v rámci molekulárního tumor boardu.

In addition to the histological diagnosis, grade and stage, predictive testing plays a crucial role in gastrointestinal tumours today. This is mainly used to identify molecular targets for modern cancer therapy. In esophageal and gastric cancers, HER2 expression and amplification, mismatch repair (MMR) system protein deficiency and PD-L1 expression are tested routinely. In colorectal cancer, it is namely detection of RAS (KRAS and NRAS) and BRAF mutations, as well as the assessment of microsatellite instability; targetable gene fusions are found rarely only. In pancreatic cancer, cases of MMR deficiency, BRCA1/2 mutations and other targetable aberrations can be identified quite rarely. In gallbladder and biliary tract cancers, we are mainly looking for IDH1 and IDH2 mutations, FGFR2 gene fusions and mutations, HER2 amplifications or mutations, as well as mutations of BRAF or BRCA1/2. All results should be discussed within the molecular tumor board.

• MeSH
• diagnostické techniky molekulární MeSH
• gastrointestinální nádory * diagnóza   genetika   klasifikace   MeSH
• genetické testování MeSH
• lidé MeSH
• mutace genetika   MeSH
• nádorové biomarkery * genetika   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

PURPOSE: Preimplantation genetic testing for monogenic disorders (PGT-M) allows early diagnosis in embryos conceived in vitro. PGT-M helps to prevent known genetic disorders in affected families and ensures that pathogenic variants in the male or female partner are not passed on to offspring. The trend in genetic testing of embryos is to provide a comprehensive platform that enables robust and reliable testing for the causal pathogenic variant(s), as well as chromosomal abnormalities that commonly occur in embryos. In this study, we describe PGT protocol that allows direct mutation testing, haplotyping, and aneuploidy screening. METHODS: Described PGT protocol called OneGene PGT allows direct mutation testing, haplotyping, and aneuploidy screening using next-generation sequencing (NGS). Whole genome amplification product is combined with multiplex PCR used for SNP enrichment. Dedicated bioinformatic tool enables mapping, genotype calling, and haplotyping of informative SNP markers. A commercial software was used for aneuploidy calling. RESULTS: OneGenePGT has been implemented for seven of the most common monogenic disorders, representing approximately 30% of all PGT-M indications at our IVF centre. The technique has been thoroughly validated, focusing on direct pathogenic variant testing, haplotype identification, and chromosome abnormality detection. Validation results show full concordance with Sanger sequencing and karyomapping, which were used as reference methods. CONCLUSION: OneGene PGT is a comprehensive, robust, and cost-effective method that can be established for any gene of interest. The technique is particularly suitable for common monogenic diseases, which can be performed based on a universal laboratory protocol without the need for set-up or pre-testing.

• MeSH
• aneuploidie MeSH
• blastocysta patologie   MeSH
• genetické testování metody   MeSH
• lidé MeSH
• mutace genetika   MeSH
• preimplantační diagnóza * metody   MeSH
• těhotenství MeSH
• vysoce účinné nukleotidové sekvenování metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Rasopathies are genetic disorders often associated with developmental delay and intellectual disability. Noonan syndrome (NS) is one of the most common Rasopathies, caused by mutations in PTPN11 in more than 50% of cases. In mammalian neurons, PTPN11 controls the trafficking of postsynaptic glutamate receptors. This process is disrupted in neurons expressing PTPN11 variants associated with Rasopathies and is thought to contribute to the cognitive impairments in Noonan syndrome. Recent work revealed presynaptic impairments upon expression of RASopathy-linked PTPN11 variants in Drosophila. However, the presynaptic role of PTPN11 has not yet been addressed in mammals. Here, we investigated membrane trafficking of synaptic vesicles in cultured mouse cortical neurons expressing Rasopathy-associated PTPN11D61Y variant. We observed a significantly smaller readily releasable and total recycling pool of synaptic vesicles. The drop in synaptic vesicle release competence was accompanied by a decreased rate of SV retrieval. Interestingly, the presynaptic phenotype was evident in mature (DIV21) but not in immature (DIV12) neurons. Thus, our data reveal importance of balanced PTPN11 activity for normal trafficking of neurotransmitter-filled synaptic vesicles in the presynaptic ending of mature neurons.

• MeSH
• kultivované buňky MeSH
• mutace genetika   MeSH
• myši MeSH
• neurony metabolismus   MeSH
• stárnutí genetika   metabolismus   MeSH
• synaptické vezikuly * metabolismus   MeSH
• tyrosinfosfatasa nereceptorového typu 11 * metabolismus   genetika   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• myši MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl: Molekulární klasifikace endometriálních karcinomů (EK) dělí tyto tumory do čtyř distinktních skupin definovaných genetickým pozadím. Vzhledem k prokázanému klinickému významu se genetické vyšetření EK stává nedílnou součástí dia gnostického postupu. Doporučený dia gnostický algoritmus zahrnuje molekulárně genetický průkaz mutace genu POLE, přičemž všechny další potřebné parametry se vyšetřují pouze imunohistochemicky. Cílem této studie je sdílet naše zkušenosti s molekulární klasifikací EK, která je na našem pracovišti prováděna pomocí imunohistochemie a následně sekvenování nové generace (NGS). Metodika: Do studie byly zařazeny všechny EK dia gnostikované na Šiklově ústavu patologie ve FN Plzeň a v Bioptické laboratoři, s. r. o., od roku 2020 do současnosti. Všechny EK byly prospektivně vyšetřeny nejprve imunohistochemicky (MMR proteiny, p53) a následně molekulárně geneticky pomocí NGS za použití „customizovaného Gyncore panelu“ (zahrnujícího geny POLE, POLD1, MSH2, MSH6, MLH1, PMS2, TP53, PTEN, ARID1A, PIK3CA, PIK3R1, CTNNB1, KRAS, NRAS, BRCA1, BRCA2, BCOR, ERBB2), na jehož základě byly rozčleněny do čtyř molekulárně distinktních skupin [POLE mutované EK (typ 1), hypermutované (MMR deficientní, typ 2), EK bez specifického molekulárního profilu (NSMP, typ 3) a TP53 mutované („copy number high“, typ 4) ]. Výsledky: Soubor zahrnuje celkem 270 molekulárně klasifikovaných EK. Osmnáct případů (6,6 %) bylo klasifikováno jako POLE mutované, 85 případů (31,5 %) jako hypermutované (MMR deficientní), 137 případů (50,7 %) jako EK bez specifického molekulárního profilu, 30 případů (11,1 %) jako TP53 mutované. Dvanáct případů (4,4 %) bylo zařazeno jako „multiple classifier“. Skupina NSMP se často vyznačovala mnohočetnými genetickými alteracemi, přičemž nejčastější byla mutace genu PTEN (44 % v rámci NSMP), následovaly PIK3CA (30 %), ARID1A (21 %) a KRAS (9 %). Závěr: Molekulární klasifikace EK pomocí metody NGS umožňuje v porovnání s doporučeným dia gnostickým algoritmem spolehlivější klasifikaci EK do jednotlivých molekulárních skupin. Kromě toho dovoluje NGS vyšetření odkrýt komplexní genetické pozadí jednotlivých EK, což má význam zvláště v rámci skupiny „bez specifického molekulárního profilu“, kde jsou tato data podkladem pro výzkum léčebných schémat s příslibem cílené terapie tohoto typu nádorů.

Objective: Molecular classification of endometrial carcinomas (EC) divides these neoplasms into four distinct subgroups defined by a molecular background. Given its proven clinical significance, genetic examination is becoming an integral component of the diagnostic procedure. Recommended diagnostic algorithms comprise molecular genetic testing of the POLE gene, whereas the remaining parameters are examined solely by immunohistochemistry. The aim of this study is to share our experiences with the molecular classification of EC, which has been conducted using immunohistochemistry and next-generation sequencing (NGS) at our department. Methods: This study includes all cases of EC diagnosed at Šikl's Department of Pathology and Biopticka Laboratory Ltd. from 2020 to the present. All ECs were prospectively examined by immunohistochemistry (MMR, p53), fol lowed by NGS examination using a customized Gyncore panel (including genes POLE, POLD1, MSH2, MSH6, MLH1, PMS2, TP53, PTEN, ARID1A, PIK3CA, PIK3R1, CTNNB1, KRAS, NRAS, BRCA1, BRCA2, BCOR, ERBB2), based on which the ECs were classified into four molecularly distinct groups [POLE mutated EC (type 1), hypermutated (MMR deficient, type 2), EC with no specific molecular profile (type 3), and TP53 mutated (“copy number high”, type 4)]. Results: The cohort comprised a total of 270 molecularly classified ECs. Eighteen cases (6.6%) were classified as POLE mutated EC, 85 cases (31.5%) as hypermutated EC (MMR deficient), 137 cases (50.7%) as EC of no specific molecular profile, and 30 cases (11.1%) as TP53 mutated EC. Twelve cases (4.4%) were classified as “multiple classifier” endometrial carcinoma. ECs of no specific molecular profile showed multiple genetic alterations, with the most common mutations being PTEN (44% within the group of NSMP), fol lowed by PIK3CA (30%), ARID1A (21%), and KRAS (9%). Conclusion: In comparison with recommended diagnostic algorithms, NGS provides a more reliable classification of EC into particular molecular subgroups. Furthermore, NGS reveals the complex molecular genetic background in individual ECs, which is especially significant within ECs with no specific molecular profile. These data can serve as a springboard for the research of therapeutic programs committed to targeted therapy in this type of tumor.

• MeSH
• imunohistochemie klasifikace   metody   MeSH
• klasifikace metody   MeSH
• lidé MeSH
• molekulární patologie metody   MeSH
• mutace genetika   MeSH
• nádory endometria * diagnóza   genetika   klasifikace   patologie   MeSH
• vysoce účinné nukleotidové sekvenování * klasifikace   metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

AIMS/HYPOTHESIS: Monogenic diabetes is estimated to account for 1-6% of paediatric diabetes cases in primarily non-consanguineous populations, while the incidence and genetic spectrum in consanguineous regions are insufficiently defined. In this single-centre study we aimed to evaluate diabetes subtypes, obtain the consanguinity rate and study the genetic background of individuals with syndromic and neonatal diabetes in a population with a high rate of consanguinity. METHODS: Data collection was carried out cross-sectionally in November 2021 at the paediatric diabetic clinic, Dr Jamal Ahmad Rashed Hospital, in Sulaimani, Kurdistan, Iraq. At the time of data collection, 754 individuals with diabetes (381 boys) aged up to 16 years were registered. Relevant participant data was obtained from patient files. Consanguinity status was known in 735 (97.5%) participants. Furthermore, 12 families of children with neonatal diabetes and seven families of children with syndromic diabetes consented to genetic testing by next-generation sequencing. Prioritised variants were evaluated using the American College of Medical Genetics and Genomics guidelines and confirmed by Sanger sequencing. RESULTS: A total of 269 of 735 participants (36.5%) with known consanguinity status were offspring of consanguineous families. An overwhelming majority of participants (714/754, 94.7%) had clinically defined type 1 diabetes (35% of them were born to consanguineous parents), whereas only eight (1.1%) had type 2 diabetes (38% consanguineous). Fourteen (1.9%) had neonatal diabetes (50% consanguineous), seven (0.9%) had syndromic diabetes (100% consanguineous) and 11 (1.5%) had clinically defined MODY (18% consanguineous). We found that consanguinity was significantly associated with syndromic diabetes (p=0.0023) but not with any other diabetes subtype. The genetic cause was elucidated in ten of 12 participants with neonatal diabetes who consented to genetic testing (homozygous variants in GLIS3 [sibling pair], PTF1A and ZNF808 and heterozygous variants in ABCC8 and INS) and four of seven participants with syndromic diabetes (homozygous variants in INSR, SLC29A3 and WFS1 [sibling pair]). In addition, a participant referred as syndromic diabetes was diagnosed with mucolipidosis gamma and probably has type 2 diabetes. CONCLUSIONS/INTERPRETATION: This unique single-centre study confirms that, even in a highly consanguineous population, clinically defined type 1 diabetes is the prevailing paediatric diabetes subtype. Furthermore, a pathogenic cause of monogenic diabetes was identified in 83% of tested participants with neonatal diabetes and 57% of participants with syndromic diabetes, with most variants being homozygous. Causative genes in our consanguineous participants were markedly different from genes reported from non-consanguineous populations and also from those reported in other consanguineous populations. To correctly diagnose syndromic diabetes in consanguineous populations, it may be necessary to re-evaluate diagnostic criteria and include additional phenotypic features such as short stature and hepatosplenomegaly.

• MeSH
• diabetes mellitus 1. typu * epidemiologie   genetika   MeSH
• diabetes mellitus 2. typu * epidemiologie   genetika   diagnóza   MeSH
• dítě MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• mutace genetika   MeSH
• nemoci novorozenců * genetika   MeSH
• novorozenec MeSH
• pokrevní příbuzenství MeSH
• proteiny přenášející nukleosidy genetika   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Irák MeSH

Atypický (komplementem mediovaný) hemolyticko-uremický syndrom (aHUS) je vzácné onemocnění s vysokým rizikem závažného orgánového postižení a smrti. Řadí se mezi trombotické mikroangiopatie a je charakterizován kombinací neimunitní hemolytické anemie, konsumpční trombocytopenie a poškození endotelu s následnou poruchou mikrocirkulace vedoucí k ischemickému poškození cílových orgánů, zejména ledvin. Laboratorní a klinické charakteristiky trombotických mikroangiopatií však splňuje celá řada stavů různé etiologie, což značně ztěžuje diferenciální diagnostiku tohoto onemocnění. Příčinou aHUS je geneticky podmíněné či získané narušení rovnováhy mezi aktivátory a regulátory alternativní dráhy komplementu, vedoucí k její trvalé aktivaci, tvorbě terminálních lytických komplexů a orgánovému postižení. U více než 50 % nemocných s aHUS je možné identifikovat mutaci v genech pro komplementární faktory, asi u 5–10 % pak nacházíme protilátky proti složkám komplementu (resp. faktoru H). U nositelů mutací může díky inkompletní genetické penetranci klinické onemocnění propuknout až v přítomnosti spouštěčů amplifikace komplementu, jako jsou např. infekce, operace či těhotenství. Identifikace kauzální mutace není pro diagnózu aHUS nezbytná, je ale důležitá pro stanovení prognózy, rizika relapsu při přerušení léčby či po transplantaci ledviny. Prognóza tohoto onemocnění se v posledních letech dramaticky zlepšila díky možnosti specifické léčby spočívající v podávání inhibitorů C5 složky komplementu, přesto zůstává limitována zejména rychlou a správnou diagnostikou a včasným zahájením léčby. Dosud nevyřešenými otázkami jsou také délka léčby, podmínky jejího ukončení či přerušení a také další sledování pacientů po prodělané atace tohoto vzácného onemocnění.

Atypical (or complement-mediated) haemolytic uremic syndrome (aHUS) is a rare disease with a high risk of severe organ damage and death. As a representative of thrombotic microangiopathies, it is defined by microangiopathic haemolytic anaemia, thrombocytopenia and endothelial cell damage resulting in ischemic target organ injury, especially kidney failure. A variety of clinical scenarios can have the features of thrombotic microangiopathies thus impeding the differential diagnosis of the underlying condition. aHUS is caused by a genetic or acquired defect in the regulation of the alternative complement pathway resulting in its persistent activation, formation of terminal membrane attacking complexes, microvascular endothelial damage and ischemic organ injury. Roughly 50% of patients have rare germline variants in complement genes, detection of antibodies against complement factors (CFH) is much less common. In carriers of these genetic mutations, due to the incomplete genetic penetrance of aHUS, a clinically significant disease often requires a complement-amplifying trigger such as infection, surgery or pregnancy. Identification of germline variants is not necessary for the diagnosis of aHUS; however, it is important for the estimation of prognosis and risk of relapse after treatment termination or kidney transplant. Thanks to new specific treatment options represented by complement inhibitors, the prognosis of patients with aHUS has improved rapidly, however, it remains dependent on rapid and correct diagnostics and early treatment initiation. Further discussed and unsolved questions relate to treatment duration and the possibility of its termination as well as further management and follow-up of patients after the episode of aHUS.

• Klíčová slova
• eculizumab,
• MeSH
• atypický hemolyticko-uremický syndrom * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• inhibitory komplementu terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mutace genetika   MeSH
• plazmaferéza MeSH
• renální insuficience etiologie   MeSH
• trombotické mikroangiopatie klasifikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Standardy molekulárně-patologického testování se s pátým vydáním WHO klasifikace nádorů centrálního nervového systému razantně mění. Významnou změnou je zapojení molekulárně genetického testování a využívání komplexního přístupu v diagnostice. Některé typy nádorů pro své správné zařazení vyžadují vyšetření molekulárního profilu. Nejčastěji jde o vyšetření jednonukleotidových mutací, delecí a kodelecí, fúzí, případně metylací. Molekulární metody rozšiřují diagnostické spektrum založené na histopatologickém a imunohistochemickém zhodnocení. Využívají se molekulární metody, jako je PCR, Sangerovo sekvenování, I­‐FISH, MLPA a/nebo NGS. Zcela zásadní je pro diagnostiku úzká spolupráce vyšetřujícího neuropatologa, molekulárního genetika a neuroonkologa, bez níž může dojít nesprávně užitými postupy k významnému poškození pacienta.

The standards of molecular-pathological testing are transforming with the fifth edition of the WHO classification of central nervous system tumors. A significant change involves incorporating molecular genetic testing and adopting a comprehensive diagnostic approach. Certain tumors require examining the molecular profile for accurate classification, typically analyzing single nucleotide variants, deletions, codeletions, fusions, or methylation. Molecular methods extend the diagnostic spectrum beyond histopathological and immunohistochemical assessments, using techniques like PCR, Sanger sequencing, I-FISH, MLPA, and/or NGS. Collaboration among neuropathologists, molecular geneticists, and neurooncologists is crucial for accurate diagnosis and preventing potential harm to patients.

• MeSH
• diagnostické techniky molekulární metody   MeSH
• hybridizace in situ fluorescenční MeSH
• imunohistochemie MeSH
• lidé MeSH
• metylace DNA MeSH
• multiplexová polymerázová řetězová reakce MeSH
• mutace genetika   MeSH
• nádory centrálního nervového systému * diagnóza   genetika   patologie   MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• sekvenční analýza DNA MeSH
• vysoce účinné nukleotidové sekvenování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Pacienti s nešpecifickými zápalovými ochoreniami čreva vykazujú významné odlišnosti vo fenotypových prejavoch ochorenia ako aj odpovedi na liečbu. Výrazná interindividuálna variabilita liečebnej odozvy viedla v posledných rokoch k výskumným iniciatívam zameraným na identifikáciu genetických markerov schopných prispieť k optimalizácii liečebných stratégií. Do klinickej praxe sa implementovalo napríklad vyšetrovanie prediktívnych markerov tiopurínmi-indukovanej myelosupresie. Na druhej strane, markery súvisiace s novšími liečebnými možnosťami, akou je napríklad biologická liečba, sa v bežnej praxi zatiaľ nevyužívajú. Článok ponúka prehľad pokrokov na poli farmakogenetiky IBD, sumarizuje známe farmakogenetické markery ako aj tzv. kandidátne gény a zaoberá sa ich perspektívnym využitím v personalizácii liečby IBD.

Patients with inflammatory bowel diseases show significant differences in phenotypic manifestation as well as responses to treatment. Significant interindividual variability in therapeutic response has led in recent years to research initiatives aimed at identifying genetic markers capable of optimizing the treatment. For example, investigation of predictive markers of thiopurine-induced myelosuppression has been implemented into clinical practice. On the other hand, markers related to new treatment options such as biological treatment are not yet used in common clinical practice. The article offers an overview of advances in the field of IBD pharmacogenetics, summarizes known pharmacogenetic markers as well as the candidate genes and their prospective use in the personalization of IBD treatment.

• MeSH
• dítě MeSH
• farmakogenetika * klasifikace   metody   MeSH
• genetické markery genetika   MeSH
• glukokortikoidy farmakologie   genetika   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• idiopatické střevní záněty * diagnóza   farmakoterapie   genetika   klasifikace   MeSH
• individualizovaná medicína metody   MeSH
• inhibitory TNF farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• kyseliny aminosalicylové farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• mutace genetika   MeSH
• puriny farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND: Colorectal cancer is still the second leading cause of cancer-related deaths and thus biomarkers allowing prediction of the resistance of patients to therapy and estimating their prognosis are needed. We designed a panel of 558 genes with pharmacogenomics records related to 5-fluorouracil resistance, genes important for sensitivity to other frequently used drugs, major oncodrivers, and actionable genes. We performed a target enrichment sequencing of DNA from tumors and matched blood samples of patients, and compared the results with patient prognosis stratified by systemic adjuvant chemotherapy. RESULTS: The median number of detected variants per tumor sample was 18.5 with 4 classified as having a high predicted functional effect and 14.5 moderate effect. APC, TP53, and KRAS were the most frequent mutated genes (64%, 59%, and 42% of mutated samples, respectively) followed by FAT4 (23%), FBXW7, and PIK3CA (16% for both). Patients with advanced stage III had more frequently APC, TP53, or KRAS mutations than those in stages I or II. KRAS mutation counts followed an increasing trend with grade (G1 < G2 < G3). The response to adjuvant therapy was worse in carriers of frameshift mutations in APC or 12D variant in KRAS, but none of these oncodrivers had prognostic value. Carriage of somatic mutations in any of the genes ABCA13, ANK2, COL7A1, NAV3, or UNC80 had prognostic relevance for worse overall survival (OS) of all patients. In contrast, mutations in FLG, GLI3, or UNC80 were prognostic in the same direction for patients untreated, and mutations in COL6A3, LRP1B, NAV3, RYR1, RYR3, TCHH, or TENM4 for patients treated with adjuvant therapy. The first association was externally validated. From all germline variants with high or moderate predicted functional effects (median 326 per patient), > 5% frequency and positive Manhattan plot based on 3-year RFS, rs72753407 in NFACS, rs34621071 in ERBB4, and rs2444274 in RIF1 were significantly associated with RFS, OS or both. CONCLUSIONS: The present study identified several putative somatic and germline genetic events with prognostic potential for colorectal cancer that should undergo functional characterization.

• MeSH
• chemorezistence genetika   MeSH
• dospělí MeSH
• F-Box a WD repetice obsahující protein 7 genetika   MeSH
• farmakogenetika metody   MeSH
• fluorouracil terapeutické užití   MeSH
• fosfatidylinositol-3-kinasy třídy I MeSH
• kolorektální nádory * genetika   farmakoterapie   patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mutace genetika   MeSH
• nádorové biomarkery genetika   MeSH
• nádorový supresorový protein p53 genetika   MeSH
• prognóza MeSH
• protein familiární adenomatózní polypózy genetika   MeSH
• protoonkogenní proteiny p21(ras) genetika   MeSH
• senioři MeSH
• vysoce účinné nukleotidové sekvenování MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• astrocytom * genetika   patologie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• MAP kinasový signální systém * fyziologie   genetika   MeSH
• mutace genetika   MeSH
• nádory mozku * genetika   patologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• dopisy MeSH