Cíl Paliativní sedace je klinický postup, jehož cílem je zmírnit refrakterní příznaky u pacientů s pokročilým zhoubným nádorem. Objevují se názory, že sedativní léky mohou zkracovat život, je však k dispozici jen málo studií, které srovnávaly přežití sedovaných a nesedovaných pacientů. Představujeme systematický přehled literatury o klinické praxi paliativní sedace s cílem zhodnotit účinek, pokud nějaký existuje, na přežití. Metody Provedli jsme systematický přehled literatury publikované mezi lednem 1980 a prosincem 2010 v databázích MEDLINE a EMBASE. Použili jsme následující vyhledávací výrazy: paliativní sedace, terminální sedace, refrakterní příznaky, zhoubný nádor, neoplazma, paliativní péče, terminálně nemocný, péče na konci života a přežití. Dále jsme manuálně prohledali soupisy literatury elektronicky identifikovaných článků. Výsledky Bylo identifikováno jedenáct publikovaných článků popisujících 1 807 konsekutivních pacientů v 10 retrospektivních nebo prospektivních nerandomizovaných studiích, z nichž bylo sedací léčeno 621 pacientů (34,4 %). Z analýzy prevalence byla vyloučena jedna studie případů a kontrol. Nejčastějším důvodem pro sedaci bylo delirium v terminálních stadiích onemocnění (medián 57,1 %; rozpětí 13,8−91,3 %). Nejčastěji předepsanou skupinou léků byly benzodiazepiny. Při porovnání přežití sedovaných a nesedovaných pacientů nebylo prokázáno spojení postupu sedace s horším přežitím. Závěr Přestože se nám nepodařilo získat přímé důkazy z randomizovaných studií, zjistili jsme, že správně indikovaná a korektně aplikovaná paliativní sedace s cílem zmírnit nesnesitelné utrpení nemá žádný nepříznivý vliv na přežití pacientů se zhoubným nádorem v terminálním stadiu. U těchto pacientů je paliativní sedace lékařskou intervencí, kterou je nutno považovat za součást kontinua paliativní péče.

Azienda unita Sanitaria Locale di Forli Forli

Istituto Scientifico Romagnolo per lo Studio e la Cura dei Tumori Meldola

Bruera, Eduardo. Paliativní sedace: kdy a jak? - editorial. 2012.

Literatura