Diabetická dyslipidemie patří mezi sekundární dyslipoproteinemie, protože abnormality metabolizmu lipidů jsou součástí komplexní poruchy látkové výměny u diabetu. Diabetická dyslipidemie významně přispívá ke zvýšení rizika rozvoje aterosklerózy a kardiovaskulární mortality u osob s diabetem. Výsledky studií a provedené metaanalýzy poskytly přesnější data o účinnosti a bezpečnosti jednotlivých skupin léčiv v rámci prevence kardiovaskulárních příhod u nemocných s diabetem. Příznivé výsledky léčby statiny u populace nemocných s DM (proporcionální snížení celkové mortality o 9 % a rizika kardiovaskulárních příhod o 21 % při poklesu LDL cholesterolu o 1 mmol/l nezávisle na dalších parametrech) upevnily jejich výsadní postavení v doporučeních odborných společností. Naopak kombinační léčba se stala předmětem intenzivních diskuzí, zejména poté co výsledky studií s niacinem/laropiprantem neprokázaly očekávaný přínos. Podobně i analýzy účinnosti fibrátů svědčí pro snížení kardiovaskulárních příhod jen u osob s určitým metabolickým profilem (hladina TG > 2,3mmol/l a zároveň HDL cholesterol < 0,9 mmol/l) a nikoli u osob s diabetem obecně. Taktika léčby diabetické dyslipidemie se tak opírá o léčbu statiny a v případě, že maximálně tolerované dávky statinů nevedou k dosažení cílových hodnot či významnému poklesu LDL cholesterolu (> 30% pokles hodnoty před léčbou), lze použít kombinační terapii s ezetimibem, fenofibrátem či sekvestranty žlučových kyselin. Není ovšem doloženo, že uvedené kombinace snižují kardiovaskulární riziko více než samotné statiny. Snížení tzv. reziduálního kardiovaskulárního rizika po účinné léčbě statiny tak zůstává cílem pro vývoj nových hypolipidemik. Zda uspějí např. zástupci ze skupiny inhibitorů cholesteryl ester transfer proteinu, bude známo v roce 2017.

Diabetic dyslipidaemia is among secondary dyslipoproteinaemias due to the fact that lipid metabolism abnormalities are a part of the complex metabolic disorder in diabetes. Diabetic dyslipidaemia significantly contributes to an increased risk of developing atherosclerosis and cardiovascular mortality in people with diabetes. The results of studies and the meta-analyses performed have provided more accurate data on the efficacy and safety of individual drug groups in terms of preventing cardiovascular events in patients with diabetes. The favourable results of treatment with statins in the population of patients with DM (a proportional reduction in all-cause mortality by 9% and of the risk of cardiovascular events by 21 % while reducing LDL cholesterol by 1 mmol/l independently on other parameters) have strengthened their dominant position in the guidelines of professional societies. There has been a continuing debate over the form of combination therapy and the role of other pharmaceuticals, particularly fibrates and nicotinic acid. These drugs combined with statins failed to have the expected cardiovascular protective effect in the studies. The results of analyses suggest that fibrates may only be beneficial in those with a certain metabolic profile (a triglyceride level > 2.3 mmol/l as well as HDL < 0.9 mmol/l) and not in persons with diabetes in general. In order to improve the strategy of treatment for diabetic dyslipidaemia, it will be necessary to know the results of ongoing studies of niacin, ezetimibe and/or novel cholesteryl ester transfer protein inhibitors that would define the efficacy of these agents in reducing residual cardiovascular risk following an effective treatment with statins.

2 LF UK a Interní klinika FN v Motole Praha

Pharmacotherapy of diabetic dyslipidaemia

Literatura