Dyslexie je často spojována s dalšími psychosociálními potížemi. Cílem práce je ověření těchto výsledků na české populaci, včetně odhalení vývojové trajektorie sledovaných potíží. Stať se dále zaměřuje na případné rozdíly mezi pohledem dětí (resp. adolescentů) a jejich matek. Ve studii je použit dotazník SDQ (Strengths and Difficulties Questionnaire) k měření behaviorálních, emočních a sociálních potíží, ale také prosociálního chování. Soubor tvoří děti (ze studie ELSPAC) s diagnózou dyslexie 520 / Výzkumné studie (N = 50) a kontrolní skupina dětí bez školních potíží (N = 405). Měření bylo provedeno ve třech obdobích: v 7 letech (matka); v 11 letech (matka i dítě) a v 15 letech (matka i adolescent). V 15 letech adolescenti dále vyplnili dotazník životní spokojenosti (SWLS) a škálu sebehodnocení (RSES). Provázanost dyslexie s dalšími psychosociálními problémy se však ukazuje jako nejednoznačná. Z vývojové trajektorie vyplývá, že největší potíže mají dyslektické děti v 7 letech, poté následuje značný pokles v 11 letech. V 15 letech dochází k mírnému nárůstu, který je ovšem menší než u nedyslektických adolescentů. Oproti předpokladům české děti o sobě uvádějí více projevů problematického chování, než vychází z hodnocení matkami, jsou tak k sobě mnohem kritičtější. Velmi zajímavá je shoda pohledu matek a dyslektických dětí, která se u kontrolní skupiny nevyskytuje. Adolescenti s dyslexií nevykazují nižší sebehodnocení ani celkovou životní spokojenost. Pozitivní je také to, že se od kontrolní skupiny neliší v projevech prosociálního chování.

Objectives. Dyslexia is often associated with other psychosocial difficulties. The aim of this work is to verify these results in the Czech population, including the detection of the developmental trajectory of the examined difficulties. Furthermore, the study focuses on potential differences between the view of children (or adolescents) themselves and their mothers. Sample and setting. In the study, the SDQ Questionnaire (Strengths and Difficulties Questionnaire) is used to measure behavioral, emotional and social difficulties, but also prosocial behavior. The sample comprises children (from the study ELSPAC) diagnosed with dyslexia (N=50) and a control group of children without school difficulties (N=405). The measurement was carried out in three periods: at 7 years (mother); at 11 years (both mother and child) and 15 years (both mother and adolescent). Furthermore, at 15 years of age, adolescents completed the Life Satisfaction Questionnaire (SWLS) and the Self- Esteem Scale (RSES). Results. The correlation of dyslexia with other psychosocial problems appears to be ambiguous. The developmental trajectory shows that greatest difficulties can be found in dyslexic children at 7 years of age; subsequently, there is a considerable decline at 11 years of age. At 15 years, there is a slight increase, which is, however, smaller than in non-dyslexic adolescents. Contrary to expectations, Czech children report about themselves more manifestations of problematic behavior than it is evident from their mothers’ assessments; therefore, they are much more critical to themselves. Interestingly, there is an agreement between the view of mothers and dyslexic children, which does not occur in the control group. Adolescents with dyslexia do not exhibit lower self-esteem or overall life satisfaction. Moreover, it is also positive that they do not differ from the control group in the manifestations of prosocial behavior. Study limitation. Sample size of dyslexic group; absence of external diagnostics.

Institut celoživotního vzdělávání Mendelova univerzita Brno

Institut výzkumu dětí mládeže a rodiny FSS MU Brno

RECETOX PřF MU Brno

Ústav preventivního lékařství LF MU Brno

Behavioral, emotional and social difficulties of dyslexic children during school attendance (7–15 years old) – longitudinal research

Literatura

000      

00000naa a2200000 a 4500

001      

bmc14045045

003      

CZ-PrNML

005      

20140306133738.0

007      

ta

008      

140206s2013 xr d f 000 0cze||

009      

AR

040    __

$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze

041    0_

$a cze $b eng

044    __

$a xr

100    1_

$a Foltová, Lucie $7 _AN058111 $u Institut celoživotního vzdělávání, Mendelova univerzita, Brno; Ústav preventivního lékařství, LF MU, Brno

245    10

$a Behaviorální, emoční a sociální potíže dyslektických dětí během školní docházky (7–15 let) – longitudinální výzkum / $c Lucie Foltová, Šárka Portešová, Lubomír Kukla

246    31

$a Behavioral, emotional and social difficulties of dyslexic children during school attendance (7–15 years old) – longitudinal research

504    __

$a Literatura

520    3_

$a Dyslexie je často spojována s dalšími psychosociálními potížemi. Cílem práce je ověření těchto výsledků na české populaci, včetně odhalení vývojové trajektorie sledovaných potíží. Stať se dále zaměřuje na případné rozdíly mezi pohledem dětí (resp. adolescentů) a jejich matek. Ve studii je použit dotazník SDQ (Strengths and Difficulties Questionnaire) k měření behaviorálních, emočních a sociálních potíží, ale také prosociálního chování. Soubor tvoří děti (ze studie ELSPAC) s diagnózou dyslexie 520 / Výzkumné studie (N = 50) a kontrolní skupina dětí bez školních potíží (N = 405). Měření bylo provedeno ve třech obdobích: v 7 letech (matka); v 11 letech (matka i dítě) a v 15 letech (matka i adolescent). V 15 letech adolescenti dále vyplnili dotazník životní spokojenosti (SWLS) a škálu sebehodnocení (RSES). Provázanost dyslexie s dalšími psychosociálními problémy se však ukazuje jako nejednoznačná. Z vývojové trajektorie vyplývá, že největší potíže mají dyslektické děti v 7 letech, poté následuje značný pokles v 11 letech. V 15 letech dochází k mírnému nárůstu, který je ovšem menší než u nedyslektických adolescentů. Oproti předpokladům české děti o sobě uvádějí více projevů problematického chování, než vychází z hodnocení matkami, jsou tak k sobě mnohem kritičtější. Velmi zajímavá je shoda pohledu matek a dyslektických dětí, která se u kontrolní skupiny nevyskytuje. Adolescenti s dyslexií nevykazují nižší sebehodnocení ani celkovou životní spokojenost. Pozitivní je také to, že se od kontrolní skupiny neliší v projevech prosociálního chování.

520    9_

$a Objectives. Dyslexia is often associated with other psychosocial difficulties. The aim of this work is to verify these results in the Czech population, including the detection of the developmental trajectory of the examined difficulties. Furthermore, the study focuses on potential differences between the view of children (or adolescents) themselves and their mothers. Sample and setting. In the study, the SDQ Questionnaire (Strengths and Difficulties Questionnaire) is used to measure behavioral, emotional and social difficulties, but also prosocial behavior. The sample comprises children (from the study ELSPAC) diagnosed with dyslexia (N=50) and a control group of children without school difficulties (N=405). The measurement was carried out in three periods: at 7 years (mother); at 11 years (both mother and child) and 15 years (both mother and adolescent). Furthermore, at 15 years of age, adolescents completed the Life Satisfaction Questionnaire (SWLS) and the Self- Esteem Scale (RSES). Results. The correlation of dyslexia with other psychosocial problems appears to be ambiguous. The developmental trajectory shows that greatest difficulties can be found in dyslexic children at 7 years of age; subsequently, there is a considerable decline at 11 years of age. At 15 years, there is a slight increase, which is, however, smaller than in non-dyslexic adolescents. Contrary to expectations, Czech children report about themselves more manifestations of problematic behavior than it is evident from their mothers’ assessments; therefore, they are much more critical to themselves. Interestingly, there is an agreement between the view of mothers and dyslexic children, which does not occur in the control group. Adolescents with dyslexia do not exhibit lower self-esteem or overall life satisfaction. Moreover, it is also positive that they do not differ from the control group in the manifestations of prosocial behavior. Study limitation. Sample size of dyslexic group; absence of external diagnostics.

650    12

$a dyslexie $x psychologie $7 D004410

650    _2

$a longitudinální studie $x statistika a číselné údaje $7 D008137

650    _2

$a rozvoj osobnosti $7 D010553

650    _2

$a sebezhodnocení (psychologie) $7 D012647

650    12

$a chování dětí $x klasifikace $x psychologie $7 D002652

650    12

$a chování mladistvých $x klasifikace $x psychologie $7 D000294

650    _2

$a osobní uspokojení $7 D010549

650    _2

$a průzkumy a dotazníky $7 D011795

650    _2

$a poruchy se sníženou pozorností a vyrušováním $x klasifikace $7 D019958

650    12

$a poruchy chování u dětí $x etiologie $7 D002653

650    _2

$a interpersonální vztahy $7 D007398

650    _2

$a psychický stres $x klasifikace $7 D013315

650    _2

$a mladiství $7 D000293

650    _2

$a dospělí $7 D000328

650    _2

$a dítě $7 D002648

650    _2

$a ženské pohlaví $7 D005260

650    _2

$a lidé $7 D006801

650    _2

$a mužské pohlaví $7 D008297

650    _2

$a matky $x psychologie $7 D009035

650    _2

$a statistika jako téma $7 D013223

655    _2

$a práce podpořená grantem $7 D013485

655    _2

$a srovnávací studie $7 D003160

700    1_

$a Portešová, Šárka, $d 1968- $7 xx0050844 $u Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny, FSS MU, Brno

700    1_

$a Kukla, Lubomír, $d 1955- $7 skuk0003566 $u RECETOX - PřF MU, Brno

773    0_

$t Československá psychologie $x 0009-062X $g Roč. 57, č. 6 (2013), s. 505-520 $w MED00010994

910    __

$a ABA008 $b A 2526 $c 618 $y 4 $z 0

990    __

$a 20140206121343 $b ABA008

991    __

$a 20140306133740 $b ABA008

999    __

$a ok $b bmc $g 1009768 $s 843577

BAS    __

$a 3

BMC    __

$a 2013 $b 57 $c 6 $d 505-520 $i 0009-062X $m Československá psychologie $n Českoslov. psychol. (Print) $x MED00010994

LZP    __

$c NLK121 $d 20140306 $a NLK 2014-08/dk