Psyché
Vydání 1. 248 stran : ilustrace, grafy ; 24 cm
Publikace představuje čtenářům problematiku dyslexie ve vývoji jedince od předškolního věku až po dospělost.
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- dyslexie psychologie MeSH
- psaní MeSH
- učení MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Konspekt
- Výchova a vzdělávání zvláštních skupin osob
- NLK Obory
- psychologie, klinická psychologie
Children with preschool language difficulties are at high risk of literacy problems; however, the nature of the relationship between delayed language development and dyslexia is not understood. Three hundred eight Slovak and Czech children were recruited into three groups: family risk of dyslexia, speech/language difficulties and controls, and were assessed three times from kindergarten until Grade 1. There was a twofold increase in probability of reading problems in each risk group. Precursors of 'dyslexia' included difficulties in oral language and code-related skills (phoneme awareness, letter-knowledge and rapid automatized naming); poor performance in phonological memory and vocabulary was observed in both affected and unaffected high-risk peers. A two-group latent variable path model shows that early language skills predict code-related skills, which in turn predict literacy skills. Findings suggest that dyslexia in Slavic languages has its origins in early language deficits, and children who succumb to reading problems show impaired code-related skills before the onset of formal reading instruction. Copyright © 2016 John Wiley & Sons, Ltd.
- MeSH
- čtení * MeSH
- dítě MeSH
- dyslexie psychologie MeSH
- fonetika MeSH
- gramotnost psychologie MeSH
- jazyk (prostředek komunikace) MeSH
- jazykové testy MeSH
- lidé MeSH
- nadání MeSH
- poruchy řeči MeSH
- předškolní dítě MeSH
- rizikové faktory MeSH
- slovní zásoba MeSH
- vývojové poruchy řeči psychologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Slovenská republika MeSH
Studie se zabývá výskytem dyslexie u osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Mnoho zahraničních výzkumů poukazuje na určitou souvislost mezi dyslexií a kriminalitou, jejich výsledky toto tvrzení potvrzují zjištěním vyššího výskytu diagnózy dyslexie u odsouzených. Obdobný výzkum byl uskutečněn i v českém vězeňském prostředí ve věznici Horní Slavkov v letech 2012–2013. Výzkumný vzorek čítal 113 respondentů, ve věkovém rozpětí 22–65 let. Data byla snímána pomocí baterie složené z Ravenových standardních progresivních matic, anamnestického dotazníku, rozhovoru, z široké diagnostické baterie zaměřené na problematiku specifických poruch učení u dospělých a testu rychlého jmenování. Výsledky tohoto výzkumu v českém prostředí signifikantně prokázaly několikanásobně vyšší výskyt dyslexie než v běžné populaci, tj. 34 % jedinců s dyslexií ve výzkumném vzorku.
Die Studie befasst sich mit der Inzidenz von Legasthenie bei Menschen im Gefängnis. Viele ausländische Studien zeigen auf eine bestimmte Verbindung zwischen Legasthenie und Kriminalität, die Ergebnisse bestätigen eine höhere Inzidenz von Legasthenie bei Verurteilten. Eine ähnliche Studie wurde in dem tschechischen Gefängnis Horní Slavkov in den Jahren 2012–2013 realisiert. Die Stichprobe bestand aus 113 Befragten im Alter 22 bis 65 Jahre. Die Daten wurden mit Hilfe einer diagnostischen Batterie erhoben. Die Batterie bestand aus Ravens Progressiven Matrizen, Anamnesefragebogen, Interview, Tests zur Erhebung von spezifischen Lernstörungen bei Erwachsenen und dem Test der schnellen Bezeichnung. Die Ergebnisse dieser Forschung in der Tschechischen Republik haben deutlich gezeigt, dass bei Verurteilten eine mehrfach höhere Inzidenz von Legasthenie besteht, als in der allgemeinen Bevölkerung, dh. 34 % der Personen mit Legasthenie im Strafvollzug.
- MeSH
- dyslexie * epidemiologie psychologie MeSH
- kriminální chování * MeSH
- kriminální psychologie MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- věkové rozložení MeSH
- vězni * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Klíčová slova
- výuka cizích jazyků,
- MeSH
- dítě MeSH
- dyslexie * psychologie MeSH
- hyperkinetická porucha * psychologie MeSH
- individualita MeSH
- jazyk (prostředek komunikace) * MeSH
- jazykové techniky MeSH
- lidé MeSH
- psaní MeSH
- učení MeSH
- výchova a vzdělávání metody MeSH
- vyučování * metody MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Rádci pro zdraví
Vyd. 1. 139 s. : il. ; 20 cm
- MeSH
- dospělí MeSH
- dyslexie psychologie MeSH
- mladiství MeSH
- pedagogická psychologie MeSH
- poruchy učení klasifikace MeSH
- speciální vzdělávání metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- populární práce MeSH
- příručky MeSH
- Konspekt
- Výchova a vzdělávání zvláštních skupin osob
- NLK Obory
- pedagogika
Dyslexie je často spojována s dalšími psychosociálními potížemi. Cílem práce je ověření těchto výsledků na české populaci, včetně odhalení vývojové trajektorie sledovaných potíží. Stať se dále zaměřuje na případné rozdíly mezi pohledem dětí (resp. adolescentů) a jejich matek. Ve studii je použit dotazník SDQ (Strengths and Difficulties Questionnaire) k měření behaviorálních, emočních a sociálních potíží, ale také prosociálního chování. Soubor tvoří děti (ze studie ELSPAC) s diagnózou dyslexie 520 / Výzkumné studie (N = 50) a kontrolní skupina dětí bez školních potíží (N = 405). Měření bylo provedeno ve třech obdobích: v 7 letech (matka); v 11 letech (matka i dítě) a v 15 letech (matka i adolescent). V 15 letech adolescenti dále vyplnili dotazník životní spokojenosti (SWLS) a škálu sebehodnocení (RSES). Provázanost dyslexie s dalšími psychosociálními problémy se však ukazuje jako nejednoznačná. Z vývojové trajektorie vyplývá, že největší potíže mají dyslektické děti v 7 letech, poté následuje značný pokles v 11 letech. V 15 letech dochází k mírnému nárůstu, který je ovšem menší než u nedyslektických adolescentů. Oproti předpokladům české děti o sobě uvádějí více projevů problematického chování, než vychází z hodnocení matkami, jsou tak k sobě mnohem kritičtější. Velmi zajímavá je shoda pohledu matek a dyslektických dětí, která se u kontrolní skupiny nevyskytuje. Adolescenti s dyslexií nevykazují nižší sebehodnocení ani celkovou životní spokojenost. Pozitivní je také to, že se od kontrolní skupiny neliší v projevech prosociálního chování.
Objectives. Dyslexia is often associated with other psychosocial difficulties. The aim of this work is to verify these results in the Czech population, including the detection of the developmental trajectory of the examined difficulties. Furthermore, the study focuses on potential differences between the view of children (or adolescents) themselves and their mothers. Sample and setting. In the study, the SDQ Questionnaire (Strengths and Difficulties Questionnaire) is used to measure behavioral, emotional and social difficulties, but also prosocial behavior. The sample comprises children (from the study ELSPAC) diagnosed with dyslexia (N=50) and a control group of children without school difficulties (N=405). The measurement was carried out in three periods: at 7 years (mother); at 11 years (both mother and child) and 15 years (both mother and adolescent). Furthermore, at 15 years of age, adolescents completed the Life Satisfaction Questionnaire (SWLS) and the Self- Esteem Scale (RSES). Results. The correlation of dyslexia with other psychosocial problems appears to be ambiguous. The developmental trajectory shows that greatest difficulties can be found in dyslexic children at 7 years of age; subsequently, there is a considerable decline at 11 years of age. At 15 years, there is a slight increase, which is, however, smaller than in non-dyslexic adolescents. Contrary to expectations, Czech children report about themselves more manifestations of problematic behavior than it is evident from their mothers’ assessments; therefore, they are much more critical to themselves. Interestingly, there is an agreement between the view of mothers and dyslexic children, which does not occur in the control group. Adolescents with dyslexia do not exhibit lower self-esteem or overall life satisfaction. Moreover, it is also positive that they do not differ from the control group in the manifestations of prosocial behavior. Study limitation. Sample size of dyslexic group; absence of external diagnostics.
- MeSH
- chování dětí * klasifikace psychologie MeSH
- chování mladistvých * klasifikace psychologie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- dyslexie * psychologie MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie statistika a číselné údaje MeSH
- matky psychologie MeSH
- mladiství MeSH
- osobní uspokojení MeSH
- poruchy chování u dětí * etiologie MeSH
- poruchy se sníženou pozorností a vyrušováním klasifikace MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres klasifikace MeSH
- rozvoj osobnosti MeSH
- sebezhodnocení (psychologie) MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- srovnávací studie MeSH
- MeSH
- dítě * MeSH
- dyslexie * psychologie MeSH
- lidé MeSH
- nadané dítě * psychologie výchova MeSH
- školy * pracovní síly MeSH
- výjimečné dítě psychologie výchova MeSH
- Check Tag
- dítě * MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Vyd. 1. 73 s. ; 20 cm
- MeSH
- dyslexie psychologie MeSH
- postoj MeSH
- výchova a vzdělávání MeSH
- životní změny MeSH
- Publikační typ
- autobiografie MeSH
- Konspekt
- Biografie
- NLK Obory
- psychologie, klinická psychologie
- zdravotně postižení
- O autorovi
- Rýdlová, Dagmar, 1954- Autorita
Sebaúcta dospievajúcich je veľmi zraniteľná a u detí so špecifi ckou poruchou učenia (ŠPU) je riziko vyššie. Ich študijné výsledky sa vzďaľujú očakávaniam rodičov i učiteľov napriek snahám o nápravu. Autorky predpokladali rozdiel v štruktúre identity medzi deťmi so ŠPU a kontrolnou skupinou využijúc metódy IDEX (Weinreich, 1991). V porovnaní s kontrolnou skupinou majú deti s dyslexiou nižšie sebahodnotenie v minulosti; svoj sebaobraz v súčasnosti menej prepájajú s pozíciou v škole (sebaúctu saturujú okrem iného mimoškolskou aktivitou); sú citlivejší na hodnotenie spolužiakmi a dištancujú sa od pozície neobľúbeného žiaka aj napriek vnímaniu podobných negatívnych charakteristík. Výpovede detí potvrdzujú pozitívny vplyv procesu reedukácie a prostredia špeciálnej ško ly na sebahodnotenie.
