Depresivní onemocnění patří mezi nejčastější a nejzávažnější duševní poruchy. Postihuje častěji ženy, všech reprodukčních fází života, vyskytuje se i u 8–15 % těhotných žen. Samotná deprese a její farmakoterapie mohou mít negativní následky pro plod a novorozence. Přehled shrnuje aktuální publikované údaje o vlivu prenatální expozice antidepresivům na motorický, neurokognitivní a psychický vývoj dítěte. Antidepresiva přecházejí přes placentu do oběhu plodu a ovlivňují hladiny neurotransmiterů podílejících se na embryogenezi centrální nervové soustavy. Dostupná data ze studií nicméně ukazují, že léčba antidepresivy zřejmě nemá signifikantní negativní efekt na psychomotorický a kognitivní vývoj dítěte. Důkazy o možném vlivu antidepresiv v těhotenství na pozdější rozvoj neurovývojových poruch u dětí (ADHD, poruchy autistického spektra) jsou nekonzistentní, ve většině případů negativní. Zvýšené riziko ADHD bylo popsáno jen po expozici bupropionem, tento nález však nebyl replikován. Díky heterogenitě použitých metod a výsledků publikovaných studií nelze jednoznačně uzavřít, zda prenatální vystavení antidepresivům má negativní neurobehaviorální následky; nicméně se zdá, že efekt těžké neléčené deprese na vývoj chování dítěte je závažnější.
Depression is a among the most common severe mental health disorder. It is more prevalent in females of every reproductive age, it occurs in 8–15 % of pregnant women. Depression itself and its pharmacotherapy can have negative impact on fetus and/or infant. We review current published data on the effects of prenatal exposure to antidepressants on motor, neurocognitive and mental development. Antidepressants pass through the placenta to the developing fetus and influence the levels of neurotransmitters, which take part in the embryogenesis of central nervous system. However, data available from the studies suggest that antidepressant treatment likely does not have a significant negative impact on psychomotor or cognitive development in exposed children. Evidence of a potential effect of antidepressants in pregnancy on risk of neurodevelopmental disorders in children (ADHD, autistic spectrum disorders) is not consistent, mostly negative. Higher risk for ADHD was found only after bupropione exposure; however, this finding has not been replicated. Due to the heterogeneity of methods and results of published studies, it cannot be unequivocally concluded whether prenatal exposure to antidepressants has negative neurobehavioral consequences. Nevertheless, it appears that impact of severe untreated depression on infant’s behavior and development is more severe.
- MeSH
- antidepresiva tricyklická * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- chování dětí klasifikace účinky léků MeSH
- deprese farmakoterapie MeSH
- dítě MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- komplikace těhotenství farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- psychomotorický výkon klasifikace účinky léků MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- sociální dovednosti MeSH
- těhotenství MeSH
- zpožděný efekt prenatální expozice klasifikace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cieľom príspevku je prezentovať vybrané faktory životného štýlu (fyzickú aktivitu a trávenie voľného času) vo vzťahu k nadhmotnosti v populácii školskej mládeže v oblasti stredného Slovenska. Zber údajov bol realizovaný na 25 základných školách a dvoch osemročných gymnáziách v Žilinskom a Banskobystrickom kraji v období máj až jún 2010. Súbor respondentov tvorilo 1 187 žiakov v troch vekových kategóriách: 11-ročných (313 respondentov), 13-ročných (442 respondentov) a 15-ročných (432 respondentov). Na zber údajov bol použitý štandardizovaný dotazník vytvorený pre potreby HBSC štúdie. Zber údajov obsahoval aj demografické údaje: pohlavie, ročník, vek. Signifikantná interakcia dvoch premenných bola hodnotená pomocou chi-kvadrát testu. Nezistili sme štatisticky významný vzťah vo fyzickej aktivite (telesná aktivita počas posledných 7 dní: p = 0,065, cvičenie vo voľnom čase – koľko hodín: p = 0,190), v sledovaní televízie cez týždeň (p = 0,504) medzi deťmi s nadhmotnosťou a deťmi s hmotnosťou v norme. Deti s nadhmotnosťou sledujú cez víkend televíziu dlhšie ako deti s normálnou hmotnosťou, rozdiely boli štatisticky významné (p = 0,036). Výsledky potvrdili, že je potrebné venovať zvýšenú pozornosť podpore zdravého životného štýlu u detí a dospievajúcich v oblasti trávenia voľného času s cieľom eliminovať čas, ktorí trávia deti a dospievajúci pozeraním televízie.
The objective of this contribution is to present the selected factors of lifestyle (physical activity and leisure activities) in relationship to overweight in the population of schoolaged youth in the region of Middle Slovakia. The data were collected in 25 elementary schools and two eight-year high schools in the Žilina and Banská Bystrica regions from May to June 2010. The group of respondents consisted of 1187 pupils in three age categories: 11-year-olds (313 respondents), 13-year-olds (442 respondents) and 15-year-olds (432 respondents). The standardized questionnaire created for the needs of HBSC study was used for data collection. The data collection also contained demographic data: sex, grade and age. The significant interaction of two variables was evaluated using a chi-quadrat test. There was no statistically significant correlation in physical activity found (physical activity during the previous 7 days: p = 0.065, exercise in free time – how many hours: p = 0.190), in watching television on weekdays (p = 0.504) between overweight children and normal-weight children. Overweight children watch television on weekend days longer than normal-weight children, the differences were statistically significant (p = 0.036). The results showed that would be beneficial to pay increased attention to the promotion of a healthy lifestyle in children and adolescents in leisure activities in order to eliminate the time spent watching television.
Cíle. Cílem výzkumu bylo popsat výskyt specifických forem násilného chování dospívajících ve škole a analyzovat rodinný, vrstevnický a školní kontext agresivního chování. Soubor a metoda. Soubor tvořili dospívající ze 115 náhodně vybraných základních škol. Dotazováni byli žáci 7., 8. a 9. ročníku, z každé školy se účastnila jedna třída. Informace byly získávány prostřednictvím dotazníku, který zahrnoval položky týkající se projevů agresivního chování a jeho kontextu, dále položky mapující vztah k rodině, vrstevníkům, škole a učitelům. Výzkum proběhl metodou on-line aplikace přes internetové rozhraní. Soubor tvořilo 3 165 žáků, průměrný věk byl 13,9 let (SD = 0,97). Chlapci tvořili 52,3 % souboru. Výzkumné otázky. Výzkum měl explorační charakter a kladl si tyto výzkumné otázky: jaký je výskyt různých projevů agresivního chování mezi dospívajícími, jaká je souvislost mezi vybranými proměnnými z oblasti rodiny, vrstevnických vztahů a vztahů ke škole a úrovní agresivního chování. Statistická analýza. Základní popisná statistika byla použita pro prezentaci výskytu projevů násilného chování, kontextové vztahy byly analyzovány chí-kvadrát testem a aplikací multinomiální logistické regrese. Výsledky. Věcně významný výskyt (tj. častěji než pětkrát za posledních 12 měsíců) projevů agresivního chování byl v případě verbální agrese 16,6 %, fyzické agrese 7,5 % a vandalismu 3,1 %. Na základě charakteristik kompozitní proměnné byly vytvořeny tři skupiny: 1) dospívající s nízkou nebo průměrnou úrovní agresivního chování, 2) dospívající se zvýšenou úrovní agresivního chování a 3) dospívající s vysokou úrovní agresivního chování. V multinomiální logistické regresi se jako statisticky významné prediktory agresivního chování uplatnily následující proměnné: dobrý vztah k matce a otci (oba negativně), používání tělesného trestání v rodině, oblíbenost mezi vrstevníky (negativně), časté trávení času s partou rovnou po škole a o víkendech, spravedlivé jednání učitelů (negativně), stresující charakter školy, neoblíbenost školního prostředí a přílišná očekávání ze strany učitelů. Silným prediktorem agresivního chování je mužské pohlaví. Omezení studie. Omezení studie vyplývají z průřezového designu a metody založené na self-reportech.
Objectives. The major goal of the study was to describe the prevalence of specific forms of violent behaviour of adolescents in elementary schools and to analyse family, peer and school context of aggressive behaviour. Subjects and methods. The sample consisted of adolescents from 115 randomly selected elementary schools. Schoolchildren from grades 7th, 8th and 9th were asked to fill in the on-line questionnaire via web access. The items of the questionnaire covered the topic of aggressive behaviour and its context, relationships within the family, relationships towards peers, school and teachers. In sum 3,165 students participated, the mean age was 13.9 years (SD = 0.97). Boys accounted for 52.3% of the sample. Research questions. The exploratory study focused on two research questions: how frequently occur various forms of aggression in adolescents, and what is the role of family, peer and school-related factors in aggressive behaviour. Statistical analysis. Descriptive statistics and chi2 test were used to analyse the occurrence of violent behaviour; contextual relationships were analysed by application of multinomial logistic regression. Results. Substantively significant occurrence (more than five times in the last 12 months) of aggressive behaviour was reported as follows: verbal aggression 16.6%, physical aggression 7.5%, and vandalism to school property 3.1%. Based on the distribution of the composite variable three groups of adolescents were created: 1) with low or moderate level, 2) with increased level and a 3) with high level of aggressive behaviour. In multinomial logistic regression the following variables had statistically significant effect on dependent variable (aggressive behaviour): a good relationship with mother and father (both negatively), the use of physical punishment in the family, sociability/popularity (negatively), frequently spending time with peers straight after school and on weekends, treated fairly by teachers (negatively), stressful nature of the school, the unpopularity of the school environment and excessive expectations from teachers. Male gender was found as a strong predictor of aggressive behaviour as well. Study limitations. Limitations of the study result from the cross-sectional design and data based on self-reports.
- Klíčová slova
- agresivní chování, dospívající, vrstevnické vztahy, násilí vůči učitelům,
- MeSH
- agrese * psychologie MeSH
- chování dětí * klasifikace psychologie MeSH
- chování mladistvých * klasifikace psychologie MeSH
- dítě MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- průzkumy a dotazníky využití MeSH
- rizikové faktory MeSH
- rodina psychologie MeSH
- rodinné vztahy MeSH
- školy MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- grafy a diagramy MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- autistická porucha * diagnóza etiologie farmakoterapie klasifikace psychologie terapie MeSH
- chování dětí fyziologie klasifikace MeSH
- dítě MeSH
- farmakopea homeopatická jako téma MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- vývoj dítěte fyziologie klasifikace účinky léků MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Dyslexie je často spojována s dalšími psychosociálními potížemi. Cílem práce je ověření těchto výsledků na české populaci, včetně odhalení vývojové trajektorie sledovaných potíží. Stať se dále zaměřuje na případné rozdíly mezi pohledem dětí (resp. adolescentů) a jejich matek. Ve studii je použit dotazník SDQ (Strengths and Difficulties Questionnaire) k měření behaviorálních, emočních a sociálních potíží, ale také prosociálního chování. Soubor tvoří děti (ze studie ELSPAC) s diagnózou dyslexie 520 / Výzkumné studie (N = 50) a kontrolní skupina dětí bez školních potíží (N = 405). Měření bylo provedeno ve třech obdobích: v 7 letech (matka); v 11 letech (matka i dítě) a v 15 letech (matka i adolescent). V 15 letech adolescenti dále vyplnili dotazník životní spokojenosti (SWLS) a škálu sebehodnocení (RSES). Provázanost dyslexie s dalšími psychosociálními problémy se však ukazuje jako nejednoznačná. Z vývojové trajektorie vyplývá, že největší potíže mají dyslektické děti v 7 letech, poté následuje značný pokles v 11 letech. V 15 letech dochází k mírnému nárůstu, který je ovšem menší než u nedyslektických adolescentů. Oproti předpokladům české děti o sobě uvádějí více projevů problematického chování, než vychází z hodnocení matkami, jsou tak k sobě mnohem kritičtější. Velmi zajímavá je shoda pohledu matek a dyslektických dětí, která se u kontrolní skupiny nevyskytuje. Adolescenti s dyslexií nevykazují nižší sebehodnocení ani celkovou životní spokojenost. Pozitivní je také to, že se od kontrolní skupiny neliší v projevech prosociálního chování.
Objectives. Dyslexia is often associated with other psychosocial difficulties. The aim of this work is to verify these results in the Czech population, including the detection of the developmental trajectory of the examined difficulties. Furthermore, the study focuses on potential differences between the view of children (or adolescents) themselves and their mothers. Sample and setting. In the study, the SDQ Questionnaire (Strengths and Difficulties Questionnaire) is used to measure behavioral, emotional and social difficulties, but also prosocial behavior. The sample comprises children (from the study ELSPAC) diagnosed with dyslexia (N=50) and a control group of children without school difficulties (N=405). The measurement was carried out in three periods: at 7 years (mother); at 11 years (both mother and child) and 15 years (both mother and adolescent). Furthermore, at 15 years of age, adolescents completed the Life Satisfaction Questionnaire (SWLS) and the Self- Esteem Scale (RSES). Results. The correlation of dyslexia with other psychosocial problems appears to be ambiguous. The developmental trajectory shows that greatest difficulties can be found in dyslexic children at 7 years of age; subsequently, there is a considerable decline at 11 years of age. At 15 years, there is a slight increase, which is, however, smaller than in non-dyslexic adolescents. Contrary to expectations, Czech children report about themselves more manifestations of problematic behavior than it is evident from their mothers’ assessments; therefore, they are much more critical to themselves. Interestingly, there is an agreement between the view of mothers and dyslexic children, which does not occur in the control group. Adolescents with dyslexia do not exhibit lower self-esteem or overall life satisfaction. Moreover, it is also positive that they do not differ from the control group in the manifestations of prosocial behavior. Study limitation. Sample size of dyslexic group; absence of external diagnostics.
- MeSH
- chování dětí * klasifikace psychologie MeSH
- chování mladistvých * klasifikace psychologie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- dyslexie * psychologie MeSH
- interpersonální vztahy MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie statistika a číselné údaje MeSH
- matky psychologie MeSH
- mladiství MeSH
- osobní uspokojení MeSH
- poruchy chování u dětí * etiologie MeSH
- poruchy se sníženou pozorností a vyrušováním klasifikace MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychický stres klasifikace MeSH
- rozvoj osobnosti MeSH
- sebezhodnocení (psychologie) MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Klíčová slova
- žáci, závady chování,
- MeSH
- chování dětí klasifikace MeSH
- chování mladistvých klasifikace MeSH
- dítě MeSH
- hodnotící studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- lokomoce MeSH
- mladiství MeSH
- osobnost MeSH
- poruchy sociálního chování * diagnóza etiologie klasifikace prevence a kontrola MeSH
- psychická odolnost MeSH
- psychomotorický neklid MeSH
- školy MeSH
- socioekonomické faktory MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výchova dítěte MeSH
- vývoj mladistvých MeSH
- zdraví - znalosti, postoje, praxe MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Závady v chování a prožívání (dificility) a jejich srovnání s poruchami chování a poruchami osobnosti uvedenými v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN). Explorativní analýzou kasuistik pedagogicko-psychologických poraden a metodou Delphi bylo na základě výzkumu stanoveno 10 diagnostických jednotek, které se liší od poruch chování a poruch osobnosti uvedených v Mezinárodní klasifikaci nemocí. Byla vytvořena teoretická koncepce dificilit a byly navrženy praktické konsekvence pro práci pedagogicko-psychologických poraden, školních psychologů (výchovných poradců) a učitelů s dificilními dětmi.
Behavioral and experiential difficulties and their comparison to behavioral disorders and personality disorders listed in the International Classification of Diseases (ICD). Through an exploratory analysis of casuistry of pedagogical and psychological counseling centers and the Delphi method, 10 diagnostic units which differ from the behavioral and personality differences listed in the International Classification of Diseases were defined. A theoretical concept of difficulties was designed and practical consequences for pedagogical and psychological counseling centers, school psychologists (educational counselors) and teachers working with children with difficulties proposed.
- Klíčová slova
- závady chování, dificility, identifikace dificilit, náprava dificilit a poruch chování, reedukace,
- MeSH
- chování dětí klasifikace MeSH
- chování mladistvých klasifikace MeSH
- dítě MeSH
- hodnotící studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- mezinárodní klasifikace nemocí MeSH
- mladiství MeSH
- poradenství pro děti * organizace a řízení MeSH
- poruchy chování u dětí * klasifikace MeSH
- poruchy osobnosti diagnóza klasifikace MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- školy MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výzkum MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- MeSH
- chování dětí klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- obezita epidemiologie MeSH
- školy MeSH
- stravovací zvyklosti klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- Geografické názvy
- Kanada MeSH
Vyd. 1. 278 s. ; 22 cm
