Východisko: Podvýživa u pacientů s rakovinou může být spojena se špatnou tolerancí chemoterapie a nižší odpovědí na léčbu. Metody: NRS 2002 upravený pro onkologické pacienty byl použit k posouzení rizika podvýživy ve skupině 188 pacientů s karcinomem plic. Riziko bylo ohodnoceno na 6 bodové škále podle známek nutričního stavu, nádoru a rizikových faktorů léčby. Skóre 3 a více (nazývané „nutriční riziko“) znamená signifikantní riziko malnutrice a špatný výsledek léčby. Výsledky: V souboru bylo 133 mužů (70,7 %) a 55 žen (29,3 %), s mediánem věku 64,9 let. Klinická stadia onemocnění I–IV byla zastoupena následovně: 10,6 % (I), 4,3 % (II), 9,6 % (IIIA), 25,0 % (IIIB) a 48,6 % (IV). NSCLC byl diagnostikován u 66,0 % a SCLC u 27,7 % pacientů. V souboru bylo kategorizováno do „akceptovatelného“skóre (NRS < 3) 50,6 % pacientů, zatímco do „nutričního rizika“ celkem 45,3 % pacientů (NRS ≥ 3). Toxicita protinádorové léčby (na 0–4 bodové škále) nebyla mezi podskupinami signifikantně rozdílná. Tj. 1,6 (SD 1,3 95% IS: 1,3–2,0) u skupiny v „nutričním riziku“ vs. 1,2 (SD 1,2 95% IS: 1,0–1,5) u skupiny pacientů s „akceptovatelným“skóre NRS (p = 0,061). Míra odpovědi na léčbu (RR) ohodnocená zobrazovacími metodami byla významně vyšší u pacientů s „akceptovatelným“ skóre NRS ve srovnání se skupinou v „nutričním riziku“, 57 % versus 30 % (p = 0,001). Celkové přežití bylo signifikantně vyšší u cytostatiky léčených pacientů s „akceptovatelným“ skóre NRS, tj. 13,5 vs. 7,9 měsíců u pacientů v „nutričním riziku“ (p = 0,001). Závěr: NRS je významným prediktorem odpovědi nádoru na léčbu u pacientů s karcinomem plic. Včasná detekce podvýživy je důležitá ke stanovení prognózy u onkologických pacientů stejně jako k plánování efektivní podpůrné péče.

Background: Malnutrition in cancer patients may be associated with poor tolerance of chemotherapy and lower response rate after oncological treatment. Methods: Nutritional Risk Screening (NRS) 2002 adapted for oncological patients was used to assess the risk of undernutrition in a group of 188 lung cancer patients. The risk was evaluated on a 6-point scale according to common signs of nutritional status and tumor and its treatment risk factors. A score of 3 and more (called "nutritional risk") means a significant risk of malnutrition and poor tieatment outcome. Results: There were 133 (70.7 %) men and 55 (29.3 %) women with a mean age of 64 9 vears Tumor stages from I to IV were classified in 10.6 % (I), 4.3 % (II), 9.6 % (IIIA), 25.0 % (IIIB) and 48.6 % (W) patients. Non-small cell lung cancer was diagnosed in 66.0 % and small cell lung cancer in 27.7 % of patients. Acceptable NRS score of 0-2 points was found in 50.6 %, while in 45.3 % the 3-5 score suggested the risk of malnutrition ("nutritional risk"). Unexpectedly, the toxicity of anticancer tieatment was not significantiy different between the subgroups ("acceptable score" vs. "nutritional risk") with a mean toxicity on the 0-4 point scale of 1.6 (SD 1-3; 95% CI 1.3-2.0) in patients with higher NRS scores as compared to 1.2 (SD 1.2; 95% CI 1.0-1.5) in the lower NRS score group (p = 0.061). The rate of tieatment response (RR) evaluated by imaging techniques was significantiy higher in patients with the "acceptable score" (1-2 points) compared to those with a "nutritional risk" (3-5 points) (57 % vs. 30 %; p = 0.001). The overall survival rate was signiicantly higher in lung cancer patients tieated with cytostatics and the "acceptable score" as compared to patients at a "nutritional risk" (13.5 months vs. 7.9 months; p = 0.001). Conclusion: Nutritional risk screening is a significant predictor of tumor response in lung cancer patients. Early detection of malnutrition is important to determine the prognosis of cancer patients as well as to plan effective supportive care.

Interní hematoonkologická klinika FN Brno a LF MU

Klinika nemocí plicních a TBC FN Brno a LF MU

Results of nutritional risk screening in patients with lung cancer predict tumor response to therapy

Literatura