Úvod: Velký počet pacientů je přijímán do nemocnice pro symptomy spojené s podezřením na akutní koronární syndrom (AKS). Koronární příčina však není během hospitalizace ve vysokém procentu případů potvrzena. Tato problematika je poměrně málo zdokumentována a v literatuře existuje velmi málo dat o charakteristice a osudu této skupiny pacientů. Cíl: Analýza charakteristiky a osudu pacientů s neprokázaným AKS a jejich porovnání s výsledky pacientů, u nichž byl AKS potvrzen. Metody a výsledky: Naše práce vychází z výsledků registru CZECH-1 a CZECH-2, shromážděných v listopadu roku 2005 (CZECH-1) a 2měsíčním období (říjen-listopad) roku 2012 (CZECH-2). Oba registry obsahují údaje všech pacientů hospitalizovaných s podezřením na AKS. Během hospitalizace nebyl AKS potvrzen u 578 z 1 921 pacientů (30,1 %) v registru CZECH-1 a u 372 z 1 221 pacientů (30,5 %) v registru CZECH-2. V obou registrech bylo u nepotvrzených oproti potvrzeným případům AKS zaznamenáno vyšší zastoupení žen (52 vs. 36 %; p < 0,001, resp. 46 vs. 33 %; p < 0,01). V obou registrech mělo 25 % pacientů s nepotvrzeným AKS v ana-mnéze infarkt myokardu. Na příjmovém EKG byla u 17 % pacientů s nepotvrzeným AKS přítomna fibrilace síní, respektive jiný než sinusový rytmus, blokáda raménka byla zaznamenána v 18 % případů, deprese úseku ST u 8 %, elevace úseku ST u 3,6 % pacientů. Koronarografie byla provedena u 36 % těchto pacientů v registru CZECH-1 a u 27 % pacientů v registru CZECH-2 (p < 0,01). Nemocniční mortalita pacientů s nepotvrzeným AKS v registru CZECH-1 byla 1,2 %, zatímco v registru CZECH-2 činila 2,1 % (p = NS). V registru CZECH-2 byla 30denní a jednoroční mortalita pacientů s nepotvrzeným AKS významně nižší než u pacientů s potvrzeným AKS (3,5 vs. 6,6 %; p < 0,05, respektive 6,5 vs. 13 %; p < 0,05). Nejčastější konečnou diagnózou pacientů s nepotvrzeným AKS byla bolest muskuloskeletální etiologie a akutní srdeční selhání. Závěr: Větší část hospitalizovaných pacientů s nepotvrzeným AKS tvořily ženy, přičemž ve vysokém procentu případů byl při příjmu zjištěn patologický EKG nález. Nemocniční mortalita byla velmi nízká; jednoroční mortalita pak ve srovnání s pacienty s potvrzeným AKS významně nižší.

Background: Suspicion of acute coronary syndrome (ACS) is one of the most common reasons for hospital admission. However, ACS is not confirmed in a high proportion of these patients during hospitalization. Very few details exist about these patients. Aim: To evaluate the clinical characteristics and outcomes of hospitalized patients with a suspicion for ACS that has not been confirmed and compare these results with patients with confirmed ACS. Methods and results: Data were used from the CZECH-1 and CZECH-2 registries, collected in November 2005 and October–November 2012. Both registries contain data from all consecutive patients who have been hospitalized with an initial diagnosis of ACS. ACS was not confirmed during hospitalization in 578 of 1 921 patients (30.1%) in the CZECH-1 registry and in 372 of 1 221 (30.5%) in the CZECH-2 registry. In both registries, higher proportions of females (52 vs. 36%; p < 0.001 and 46 vs. 33%; p < 0.01, respectively) were observed between patients with unconfirmed ACS compared to those with confirmed ACS. A history of myocardial infarction was known in 25% of the patients with unconfirmed ACS in both registries. On admission, atrial fibrillation or other non-sinus rhythm on ECG was present in 17% of patients with unconfirmed ACS, bundle branch block in 18%, ST depression in 8%, and ST elevation in 3.6%. Coronary angiography was performed on 36% of these patients in CZECH-1 and 27% of patients in CZECH-2 (p < 0.01). In-hospital mortality of the ACS unconfirmed patients was 1.2% in the CZECH-1 registry and 2.1% in the CZECH-2 registry (p = NS). 30-day and 1-year mortality in patients with unconfirmed ACS in the CZECH-2 registry were significantly lower compared to patients with confirmed ACS (3.5 vs. 6.6%; p < 0.05 and 6.5 vs. 13%; p < 0.05, respectively). Musculoskeletal pain and acute heart failure were the most common discharge diagnosis in patients with unconfirmed ACS. Conclusion: Hospitalized patients in whom the suspicion of ACS had not been confirmed were more often female and a high proportion had abnormal ECG on admission. In-hospital mortality was very low, and the 1-year mortality was significantly lower compared to patients with confirmed ACS.

2 interní klinika kardiologie a angiologie 1 lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice Praha Česká republika

3 interní kardiologická klinika Kardiocentrum 3 lékařské fakulty Univerzity Karlovy

3 interní kardiologická klinika Kardiocentrum 3 lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Praha Česká republika

Institut biostatistiky a analýz Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno Česká republika

Kardiologická klinika 2 lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole Praha Česká republika

Kardiologická klinika Masarykova nemocnice Ústí nad Labem Česká republika

Kardiologické oddělení Fakultní nemocnice Plzeň Plzeň Česká republika

Kardiologické oddělení Kardiocentrum Nemocnice České Budějovice České Budějovice Česká republika

Kardiologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Kardiocentrum Liberec Česká republika

Klinika kardiologie Institut klinické a experimentální medicíny Praha Česká republika

Outcomes of patients hospitalized for suspected acute coronary syndrome, in whom the diagnosis was not confirmed: Results from the CZECH-1 and CZECH-2 registries

Z anglického originálu online verze článku přeložil Mgr. René Prahl.

Literatura