V prezentované kasuistice poukazujeme na úspěšné využití koncentrovaných inzulinů lispro 200 jednotek/ml a glargin 300 jednotek/ml u obézní pacientky s diabetes mellitus 2. typu a s inzulinovou rezistencí po transplantaci ledviny. Jednou z největších výhod koncentrovaných inzulinů je aplikace menšího množství inzulinu při zachované dávce a tím zmírnění bolesti a diskomfortu v případě podávání větších dávek, což je téměř pravidlem u obézních diabetiků 2. typu s inzulinovou rezistencí. Navíc, dlouhodobě působící inzulinový analog glargin s koncentrací 300 jednotek/ml (Toujeo®) má vyrovnanější a prolongovanější farmakokinetický a farmakodynamický profil ve srovnání s glarginem 100 jednotek/ml. Je srovnatelně účinný s inzulinem glargin 100 jednotek/ml a léčba tímto koncentrovanějším inzulinem je ve srovnání s glarginem 100 jednotek/ml spojena se sníženým či se srovnatelným rizikem hypoglykemie.

We present a case study of an obese female patient with type 2 diabetes mellitus and insulin resistance after renal transplantation in whom concentrated insulins lispro 200 U/ml and glargine 300 U/ml were used successfully. One of the biggest advantages of concentrated insulins consists of the possibility to apply less insulin volume while using the same dose, thus diminishing the pain and discomfort compared to the application of higher insulin volumes (high doses are needed in most obese patients with type 2 diabetes and insulin resistance). Moreover, the long‑acting insulin analog glargine 300 U/ml (Toujeo®) has a more stable and prolonged pharmacokinetic and pharmacodynamical profile than glargine 100 U/ml. At the same time, glargines 300 U/ml and 100 U/ml are equally effective while the risk of hypoglycemia associated with the former is lower than or comparable to that associated with the latter.

3 interní gerontometabolická klinika FN Hradec Králové

Use of concentrated insulins in an obese female patient with type 2 diabetes mellitus after renal transplantation

Literatura