Detail
Článek
Článek online
FT
Medvik - BMČ
  • Je něco špatně v tomto záznamu ?

Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění u potomků nemocných po časném infarktu myokardu
[Risk factors for cardiovascular diseases in the descendants of patients after early myocardial infarction]

Markéta Mateřánková, Petra Karnosová, Jitka Mlíková Seidlerová, Jan Filipovský, Otto Mayer jr

. 2017 ; 63 (6) : 398-402.

Jazyk čeština Země Česko

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc17026348

Digitální knihovna NLK
Zdroj

E-zdroje Online

NLK Medline Complete (EBSCOhost) od 2011-11-01

Cíl: Kardiovaskulární onemocnění (KVO), která vznikají v důsledku aterosklerózy, patří nejen na území České republiky mezi nejčastější příčiny morbidity a mortality. Genetická dispozice pro vznik KVO se umocňuje v přítomnosti klasických rizikových faktorů, které jsou ovlivnitelné. Naším cílem bylo zjistit, zda se míra rizikových faktorů ischemické choroby srdeční (ICHS) liší již v populaci zdravých potomků pacientů po předčasném infarktu myokardu oproti kontrolní skupině vyšetřovaných. Metodika: Oslovili jsme dospělé děti (n = 127; věk 28,7 ? 6,5 let) nemocných s předčasnou manifestací ICHS, kteří byli vyšetřeni v rámci studie EUROASPIRE IV. Vyšetření potomků i kontrolní skupiny (n = 199; věk 28,9 ? 5,3 let) bylo zaměřeno na stanovení rizikových faktorů ICHS. Výsledky: Potomci měli častěji arteriální hypertenzi (18,9 vs 8,0 %, p = 0,003) a větší zastoupení měli kuřáci (37 vs 24,1 %, p = 0,01). Hladina triglyceridů (1,13 vs 0,99 mmol/l, p = 0,05) a LDL-cholesterolu (2,7 vs 2,45 mmol/l, p = 0,01) byla vyšší ve skupině potomků, HDL-cholesterol byl v obou skupinách srovnatelný (1,60 vs 1,67 mmol/l, p = 0,17). Zvýšená glykemie nalačno byla častěji ve skupině potomků (5,5 vs 1,5 %, p = 0,05). Nikdo z vyšetřených nesplňoval kritéria pro diagnózu diabetes mellitus. Tepenná tuhost aorty byla vyšší ve skupině potomků oproti kontrolní skupině (6,2 vs 5,8 m/s, p = 0,001). Vypočtené celkové kardiovaskulární riziko dle systému SCORE bylo rovněž vyšší ve skupině potomků oproti kontrolní skupině – aktuální riziko vztažené na věk 40 let: 0,35 (0,19–0,64) vs 0,20 (0,13–0,47), p < 0,0001 a riziko vztažené na věk 60 let: 3,35 (2,23–5,36) vs 2,40 (1,58–4,11), p < 0,0001. Závěr: Populace potomků má dle našich výsledků větší zastoupení kuřáků a hypertoniků. Dále mají vyšší hladinu LDL-cholesterolu, triglyceridů a častěji porušenou glykemii nalačno. Nepříznivá genetická dispozice společně s nevhodným životním stylem přispívá k vyšší pravděpodobnosti kumulace rizikových faktorů, a tedy i vyššímu riziku manifestace kardiovaskulárního onemocnění. V praxi bychom se měli u těchto predisponovaných jedinců snažit o snížení kardiovaskulárního rizika a implementaci zdravého životního stylu.

Goal: The cardiovascular diseases (CVDs) developing as the result of atherosclerosis are among the most frequent causes of morbidity and mortality within the Czech Republic and elsewhere. Genetic predisposition for cardiovascular diseases is amplified in the presence of routine risk factors which can be influenced. Our aim was to establish whether the level of the risk factors for ICHS already differs in the population of healthy descendants of the patients after early myocardial infarction, as opposed to the control group of examined individuals. Methodology: We approached adult children (n = 127; age 28.7 ? 6.5 years) of the patients with early manifestation of ICHS, who were examined within the study EUROASPIRE IV. The examination of both the descendants and the control group (n = 199; age 28.9 ? 5.3 years) focused on identifying the risk factors for ICHS. Results: Descendants presented arterial hypertension more often (18.9 vs 8.0 %, p = 0.003) and there were more smokers among them compared to the control group (37 vs 24.1 %, p = 0.01). The levels of triglycerides (1.13 vs 0.99 mmol/l, p = 0.05) and LDL-cholesterol (2.7 vs 2.45 mmol/l, p = 0.01) were higher in the descendant group, HDL-cholesterol was similar in both groups (1.6 vs 1.67 mmol/l, p = 0.17). Increased fasting glycemia occurred more frequent in the descendant group (5.5 vs 1.5 %, p = 0.05). None of the examined participants met the criteria for the diagnosis of diabetes mellitus. Aortic stiffness was higher in the descendant group as opposed to the control group (6.2 vs 5.8 m/s, p = 0.001). The total calculated cardiovascular risk based on the SCORE system was also higher in the descendant group as compared to the control group – the current risk related to the age of 40 years: 0.35 (0.19–0.64) vs 0.20 (0.13–0.47), p < 0.0001 and the risk related to the age of 60 years: 3.35 (2.23–5.36) vs 2.40 (1.58–4.11), p < 0.0001. Conclusion: The population of the descendants includes, based on our results, a greater number of smokers and hypertensive patients. They also have higher levels of LDL-cholesterol, triglycerides and impaired fasting glycemia more frequently. Unfavourable genetic predisposition along with unfitting lifestyle contributes to a higher likelihood of accumulation of risk factors, and therefore to a higher risk of a cardiovascular disease manifestation. In practice we should try, with regard to these predisposed individuals, to lower their cardiovascular risk and implement a healthy lifestyle.

Risk factors for cardiovascular diseases in the descendants of patients after early myocardial infarction

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc17026348
003      
CZ-PrNML
005      
20170919173446.0
007      
ta
008      
170829s2017 xr d f 000 0|cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Mateřánková, Markéta $u II. interní klinika LF UK a FN Plzeň $7 xx0235838
245    10
$a Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění u potomků nemocných po časném infarktu myokardu / $c Markéta Mateřánková, Petra Karnosová, Jitka Mlíková Seidlerová, Jan Filipovský, Otto Mayer jr
246    31
$a Risk factors for cardiovascular diseases in the descendants of patients after early myocardial infarction
520    3_
$a Cíl: Kardiovaskulární onemocnění (KVO), která vznikají v důsledku aterosklerózy, patří nejen na území České republiky mezi nejčastější příčiny morbidity a mortality. Genetická dispozice pro vznik KVO se umocňuje v přítomnosti klasických rizikových faktorů, které jsou ovlivnitelné. Naším cílem bylo zjistit, zda se míra rizikových faktorů ischemické choroby srdeční (ICHS) liší již v populaci zdravých potomků pacientů po předčasném infarktu myokardu oproti kontrolní skupině vyšetřovaných. Metodika: Oslovili jsme dospělé děti (n = 127; věk 28,7 ? 6,5 let) nemocných s předčasnou manifestací ICHS, kteří byli vyšetřeni v rámci studie EUROASPIRE IV. Vyšetření potomků i kontrolní skupiny (n = 199; věk 28,9 ? 5,3 let) bylo zaměřeno na stanovení rizikových faktorů ICHS. Výsledky: Potomci měli častěji arteriální hypertenzi (18,9 vs 8,0 %, p = 0,003) a větší zastoupení měli kuřáci (37 vs 24,1 %, p = 0,01). Hladina triglyceridů (1,13 vs 0,99 mmol/l, p = 0,05) a LDL-cholesterolu (2,7 vs 2,45 mmol/l, p = 0,01) byla vyšší ve skupině potomků, HDL-cholesterol byl v obou skupinách srovnatelný (1,60 vs 1,67 mmol/l, p = 0,17). Zvýšená glykemie nalačno byla častěji ve skupině potomků (5,5 vs 1,5 %, p = 0,05). Nikdo z vyšetřených nesplňoval kritéria pro diagnózu diabetes mellitus. Tepenná tuhost aorty byla vyšší ve skupině potomků oproti kontrolní skupině (6,2 vs 5,8 m/s, p = 0,001). Vypočtené celkové kardiovaskulární riziko dle systému SCORE bylo rovněž vyšší ve skupině potomků oproti kontrolní skupině – aktuální riziko vztažené na věk 40 let: 0,35 (0,19–0,64) vs 0,20 (0,13–0,47), p < 0,0001 a riziko vztažené na věk 60 let: 3,35 (2,23–5,36) vs 2,40 (1,58–4,11), p < 0,0001. Závěr: Populace potomků má dle našich výsledků větší zastoupení kuřáků a hypertoniků. Dále mají vyšší hladinu LDL-cholesterolu, triglyceridů a častěji porušenou glykemii nalačno. Nepříznivá genetická dispozice společně s nevhodným životním stylem přispívá k vyšší pravděpodobnosti kumulace rizikových faktorů, a tedy i vyššímu riziku manifestace kardiovaskulárního onemocnění. V praxi bychom se měli u těchto predisponovaných jedinců snažit o snížení kardiovaskulárního rizika a implementaci zdravého životního stylu.
520    9_
$a Goal: The cardiovascular diseases (CVDs) developing as the result of atherosclerosis are among the most frequent causes of morbidity and mortality within the Czech Republic and elsewhere. Genetic predisposition for cardiovascular diseases is amplified in the presence of routine risk factors which can be influenced. Our aim was to establish whether the level of the risk factors for ICHS already differs in the population of healthy descendants of the patients after early myocardial infarction, as opposed to the control group of examined individuals. Methodology: We approached adult children (n = 127; age 28.7 ? 6.5 years) of the patients with early manifestation of ICHS, who were examined within the study EUROASPIRE IV. The examination of both the descendants and the control group (n = 199; age 28.9 ? 5.3 years) focused on identifying the risk factors for ICHS. Results: Descendants presented arterial hypertension more often (18.9 vs 8.0 %, p = 0.003) and there were more smokers among them compared to the control group (37 vs 24.1 %, p = 0.01). The levels of triglycerides (1.13 vs 0.99 mmol/l, p = 0.05) and LDL-cholesterol (2.7 vs 2.45 mmol/l, p = 0.01) were higher in the descendant group, HDL-cholesterol was similar in both groups (1.6 vs 1.67 mmol/l, p = 0.17). Increased fasting glycemia occurred more frequent in the descendant group (5.5 vs 1.5 %, p = 0.05). None of the examined participants met the criteria for the diagnosis of diabetes mellitus. Aortic stiffness was higher in the descendant group as opposed to the control group (6.2 vs 5.8 m/s, p = 0.001). The total calculated cardiovascular risk based on the SCORE system was also higher in the descendant group as compared to the control group – the current risk related to the age of 40 years: 0.35 (0.19–0.64) vs 0.20 (0.13–0.47), p < 0.0001 and the risk related to the age of 60 years: 3.35 (2.23–5.36) vs 2.40 (1.58–4.11), p < 0.0001. Conclusion: The population of the descendants includes, based on our results, a greater number of smokers and hypertensive patients. They also have higher levels of LDL-cholesterol, triglycerides and impaired fasting glycemia more frequently. Unfavourable genetic predisposition along with unfitting lifestyle contributes to a higher likelihood of accumulation of risk factors, and therefore to a higher risk of a cardiovascular disease manifestation. In practice we should try, with regard to these predisposed individuals, to lower their cardiovascular risk and implement a healthy lifestyle.
650    _2
$a dospělí $7 D000328
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a mladý dospělý $7 D055815
650    _2
$a mužské pohlaví $7 D008297
650    _2
$a ženské pohlaví $7 D005260
650    _2
$a infarkt myokardu $x prevence a kontrola $7 D009203
650    12
$a kardiovaskulární nemoci $x prevence a kontrola $7 D002318
650    _2
$a primární prevence $7 D011322
650    _2
$a rizikové faktory $7 D012307
650    _2
$a životní styl $7 D008019
650    _2
$a lineární modely $7 D016014
650    _2
$a neparametrická statistika $7 D018709
650    _2
$a LDL-cholesterol $7 D008078
650    _2
$a hypertenze $x diagnóza $7 D006973
650    _2
$a krevní glukóza $x analýza $7 D001786
650    _2
$a kouření $7 D012907
650    _2
$a pohybová aktivita $7 D009043
650    12
$a náchylnost k nemoci $7 D004198
650    12
$a dospělé děti $7 D032721
650    _2
$a studie případů a kontrol $7 D016022
700    1_
$a Karnosová, Petra $u II. interní klinika LF UK a FN Plzeň $7 _AN087280
700    1_
$a Mlíková Seidlerová, Jitka, $u II. interní klinika LF UK a FN Plzeň $d 1977- $7 xx0096735
700    1_
$a Filipovský, Jan, $u II. interní klinika LF UK a FN Plzeň $d 1958- $7 xx0058293
700    1_
$a Mayer, Otto, $u II. interní klinika LF UK a FN Plzeň $d 1969- $7 xx0053346
773    0_
$w MED00011111 $t Vnitřní lékařství $x 0042-773X $g Roč. 63, č. 6 (2017), s. 398-402
787    18
$i Komentář: $a Bruthans, Jan $t Screening potomků osob s časnou manifestací ICHS – editorial $d 2017 $w bmc17026342
787    18
$i Komentář: $a Sovová, Eliška $t Je konečně na řadě primární prevence kardiovaskulárních onemocnění? – editorial $d 2017 $w bmc17026343
856    41
$u https://www.prolekare.cz/casopisy/vnitrni-lekarstvi/2017-6-1/rizikove-faktory-kardiovaskularnich-onemocneni-u-potomku-nemocnych-po-casnem-infarktu-myokardu-61527 $y plný text volně dostupný
910    __
$a ABA008 $b B 184 $c 1041 $y 4 $z 0
990    __
$a 20170829 $b ABA008
991    __
$a 20170919174059 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1248239 $s 987310
BAS    __
$a 3
BAS    __
$a PreBMC
BMC    __
$a 2017 $b 63 $c 6 $d 398-402 $i 0042-773X $m Vnitřní lékařství $x MED00011111 $y 100312
LZP    __
$c NLK188 $d 20170919 $b NLK111 $a Meditorial-20170829

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...