Dyslipidemie představuje rizikový faktor mnoha onemocnění, z nichž za nejzávažnější je považována ateroskleróza jako příčina pozdějšího rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, která představují stále nejvýznamnější příčinu úmrtí na celém světě. V současné době téměř nikdo nezpochybňuje léčbu dyslipidemií jako účinný prostředek v prevenci kardiovaskulárních chorob. Jejím základem jsou u všech nemocných opatření nefarmakologická, lékem první volby jsou potom statiny, o jejichž prospěšnosti a bezpečnosti máme dlouhodobé důkazy. Aby však léčba dyslipidemií splnila svůj hlavní cíl, tj. snižování kardiovaskulární morbidity a mortality, je nezbytné dosahovat cílových hladin LDL-cholesterolu, jejichž stanovení se řídí celkovým kardiovaskulárním rizikem. To se v praxi děje jen u malého procenta pacientů. Příčin tohoto neúspěchu je celá řada, stejně tak máme ale i nemalé možnosti, jak tento nepříznivý trend zvrátit.

Dyslipidemia represents a risk factor in many diseases, of which atherosclerosis is considered to be the most serious cause of thelater development of cardiovascular disease, which is still the most significant cause of death worldwide. At present, almost nobodydisputes the treatment of dyslipidemias as an effective means of preventing cardiovascular disease. Its basis in all patientsis non-pharmacological, with the drug of first choice being statins, for the benefits and the safety of which we have long-termevidence. However, in order that the treatment of dyslipidemias achieves its goal of decreasing cardiovascular morbidity andmortality, it is necessary to reach the target LDL-cholesterol levels which are determined by the overall cardiovascular risk. Thishappens in practice only in a small percentage of patients, however. The causes of this failure are many, but, on the other hand,we have a number of possibilities to reverse this unfavourable trend.

Centrum preventivní kardiologie 3 interní klinika VFN a 1 LF UK Praha

Why do we fail when treating dyslipidemia?

Citace poskytuje Crossref.org

Literatura