Chronický pruritus je nejčastějším subjektivním projevem pacientů s kožními chorobami, může být ale i příznakem závažných chorob interních, neurologických či psychiatrických. Pruritus, zejména bez kožních projevů a generalizovaný, který nereaguje na léčbu a preventivní opatření, je důvodem k pátrání po méně obvyklých mechanismech. Není‑li možné příčinu zjistit či odstranit, anebo alespoň vyloučit či omezit spouštěče, je namístě symptomatická, úlevová léčba. Zahrnuje péči o kožní bariéru – emoliencia jako speciální prostředky k promazávání svědící kůže a dále diferentní antipruritická externa ve vhodné galenické formě. Celková léčba je výzvou, neboť H1 antihistaminika jsou u většiny chronických pruritů málo účinná. A i přes značný pokrok v porozumění molekulárním mechanismům pruritu a neuroimunologického zánětu zůstává ještě mnohé v jeho patogenezi nezodpovězeno. Proto je třeba léčbu pojmout komplexně, využívat všech dostupných možností, pokoušet se vycházet z možné patofyziologie pruritu u individuálního pacienta.

Chronic itch is the most frequent symptom of patients with skin diseases, but it can represent a sign of serious internal and psycho‑neurological conditions. Itch, especially without any skin lesions and generalized, not responsive to therapy and prophylactic measures, is a reason to search for less frequent mechanism of itch. Symptomatic, calming therapy is suitable in cases where the cause cannot be detected and removed or where at least the triggers cannot be eliminated or reduced. This is represented by the skin barrier therapy – emollients as special tools for lubrication of itchy skin and further special antipruritic topicals in suitable galenic form. Systemic therapy is a challenge, because H1 antihistamines are in most cases with chronic itch of low efficacy. Despite a substantial progress in understanding of molecular mechanism of itch and neuroimmune inflammation, many questions of its pathogenesis remain still unanswered. Therefore it is necessary for the therapy to be complex, all available possibilities should be utilized and in individual patient the potential pathophysiology of itch should be taken in account.

Dermatovenerologická klinika 1 LF UK a VFN Praha

Dermatovenerologická ordinace immuno Flow

Chronic itch

Literatura