Arteriální hypertenze patří mezi rizikové faktory chronického onemocnění ledvin a zároveň ho často doprovází. Přes důležitost této problematiky je kompenzace arteriální hypertenze u mnoha pacientů dlouhodobě nedostatečná, problémem bývá nízká adherence pacientů, ale také neochota lékařů posilovat terapii. Významná část pacientů by dle aktuálních doporučení měla být od počátku léčena dvojkombinací antihypertenziv. U pacientů s chronickým onemocněním ledvin se častěji vyskytuje rezistentní hypertenze, která s sebou již z definice nese potřebu užívání většího počtu tablet. Rovněž se častěji setkáváme s tzv. maskovanou hypertenzí, kterou lze odhalit domácí, případně ambulantní monitorací krevního tlaku a jež představuje vyšší kardiovaskulární riziko. Mezi léky, které přispívají ke snížení krevního tlaku, se v poslední době zařadily i glifloziny, které mají také prokazatelný renoprotektivní účinek.

Arterial hypertension is a risk factor for chronic kidney disease and frequently it is also a sign of chronic kidney disease. Despite importance of this issue we often encounter low level of blood pressure control in our patients. The problem may be in non‑adherence of patients to taking pills but also in inertia of doctors to escalate the therapy when indicated. According to the current guidelines, a substantial group of patients should be treated with a double combination of antihypertensive drugs right from the start. In patients with chronic kidney disease we often see resistant hypertension which from the definition means taking several tablets. There is also more of so called masked hypertension, which can be diagnosed by home or ambulatory blood pressure monitoring, and is associated with higher cardiovascular risk. Recently, we have got another medication which contributes to blood pressure lowering, namely gliflosines, which also have renoprotective effects.

Klinika nefrologie a Transplantační centrum IKEM Praha

Literatura