Cíl: Cílem této studie bylo zkoumat neuroanatomické charakteristiky cerebrovaskulárního tepenného systému a hodnocení deprese po cévní mozkové příhodě při obstrukčním cerebrovaskulárním onemocnění postihujícím přední (vnitřních karotid) a zadní tepenné povodí (vertebrobazilární). Materiál a metody: Do studie uspořádané s cílem posoudit korelaci mezi možnými rizikovými faktory a incidencí deprese po cévní mozkové příhodě (poststroke depression, PSD) bylo zařazeno 105 pacientů s PSD. Jednalo se o 58 (55,2 %) žen a 47 (44,8 %) mužů průměrného věku 61,3 ± 10,2 roku. Zaznamenávaly se demografické údaje, komorbidity a neurologické symptomy. Zkoumala se korelace PSD s následujícími faktory: strana postižení a konkrétní oblast vzniku cévní mozkové příhody. Ke klasifikaci účinků poškození mozku se používala stupnice Disability Rating Scale. Kognitivní stav se hodnotil pomocí krátkého testu kognitivních funkcí (Mini Mental State Examination, MMSE). Diagnóza deprese se stanovovala s použitím kritérií DSM-III-R. Jako nástroje pro stanovení závažnosti deprese se používaly Hamiltonova posuzovací stupnice deprese (Hamilton Depression Scale) se 17 položkami a Beckova stupnice deprese (Beck Depression Scale) s 21 položkami během prvního měsíce po cévní mozkové příhodě. Výsledky: Většina pacientů (81,9 %) měla klinické rizikové faktory jako hypertenzi, diabetes mellitus a ischemickou chorobu srdeční. Hypertenze jako hlavní rizikový faktor byla přítomna u 64,8 % pacientů. Kuřáctví v anamnéze uvedlo 60,9 % pacientů. Průměrná hodnota zdravotního postižení byla 2,9 ± 1,2 u 55 pacientů bez PSD a 3,7 ± 1,1 u 50 pacientů s PSD (p < 0,05). Průměrná hodnota na stupnici MMSE činila 27,4 ± 1,5 u 55 pacientů bez deprese po cévní mozkové příhodě a 24,7 ± 2,3 u 50 pacientů s depresí po cévní mozkové příhodě (p < 0,05). U 70 pacientů bylo dominantní postižení karotického tepenného systému (vnitřní karotidy) a u 35 dominantní postižení vertebrobazilárního tepenného systému. Při srovnání obou pohlaví podle převládající oblasti postižení (předního nebo zadního) byly okluzivní léze zjištěny na systému karotid u 40 žen (38,1 %) a 30 (28,6 %) mužů, zatímco okluzivní léze vertebrobazilárního systému byly nalezeny u 18 žen (17,1 %) a 17 mužů (16,2 %). Mezi podskupinami nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly. Závěr: Naše studie nepotvrdila jakoukoli souvislost mezi depresí po cévní mozkové příhodě a oblastí léze na mozku. Další výzkum se musí zaměřit na klinické a neuroanatomické projevy umožňující popsat vztah mezi PSD a oblastí léze.

Objective: The aim of this study was to investigate the neuroanatomic feature of cerebrovascular circulation and the rating of poststroke depression in obstructive cerebrovascular disease involving anterior (internal carotid) and posterior (vertebrobasilar) systems. Materials and methods: One hundred and five patients with poststroke depression (PSD), 58 (55.2%) women and 47 (44.8%) men, mean age 61.3±10.2 years were enrolled in the study for correlation between potential risk factors and the incidence of poststroke depression (PSD). Demographic data, comorbidities and neurological symptoms were recorded. The correlations of the PSD with the factors: the side and site of brain infarcts, and the origin of cerebral circulation site were investigated. Disability Rating Scale was used to rate the effects of cerebral injury. Mini Mental State Examinations were applied to evaluate the cognitive state. Depression was diagnosed using DSM-III-R criteria. To measure the severity of depression, 17-item Hamilton Depression Scale and 21-item Beck Depression Scale were used within the first month of stroke. Results: Most of the patients (81.9%) had clinical risk factors as hypertension, diabetes mellitus, ischemic heart disease. Hypertension was identified in 64.8% of the patients as the major risk factor. Smoking history was reported by 60.9% of the patients. The mean disability rating scale was 2.9±1.2 in 55 patients without PSD and 3.7±1.1 in 50 patients with PSD (p <0.05). The mean Mini Mental State Examination (MMSE) was found 27.4±1.5 in 55 patients without poststroke depression, and 24.7±2.3 in 50 patients with poststroke depression (p <0.05). Seventy patients had anterior (internal carotid) circulation system and 35 patients had posterior (vertebrobasilar) circulation system dominantly. Comparing with the patient's gender according to anterior or posterior system dominancy, 40 female (38.1%) and 30 (28.6%) male patients suffered from internal carotid system occlusive lesions and 18 female (17.1%) and 17 male (16.2%) patients suffered from vertebrobasilar system occlusive lesions. There was no statistically signifi cant differences between the subgroups. Conclusion: Our study did not confi rm any association between depression after stroke and brain lesion location. Future efforts should aim to enhance clinical and neuroanatomical studies for investigating the relationship between PSD and lesion location.

Psychiatry Clinic Istanbul Education and Research Hospital Istanbul Turkey