Následující kazuistika pojednává o přínosech a potenciálních rizicích jedné z nejmodernějších léčebných modalit, které v klinické onkologii máme k dispozici. Imunoterapie cílená na kontrolní body imunitní reakce dokáže zejména ve dvojkombinaci dosáhnout významné a trvalé léčebné odpovědi u poměrně vysokého procenta pacientů. Tyto impozantní terapeutické výsledky však nejsou bez nežádoucích účinků. Rizikovější stran vývoje toxicity a dávkově dependentní je použití molekuly cílící na receptor CTLA-4. Méně případů autoimunitních reakcí potom pozorujeme při použití anti-PD-1 monoklonálních protilátek, a ještě méně při užití anti-PD-LI monoklonálních protilátek. Jak víme již z mnoha klinických studií, autoimunitně podmíněné nežádoucí účinky imunoterapie jsou většinou spojeny i s léčebným efektem. Přesně tento kauzální důkaz nám bude demonstrovat náš kazuistický případ.

The following case report discusses the benefits and potential risks of one of the most modern treatment modalities available to us in clinical oncology. Immunotherapy targeted at control points of the immune response can achieve a significant and lasting therapeutic response in a relatively high percentage of patients, especially in a double combination. However, these impressive therapeutic results are not without side effects. The use of a molecule targeting the CTLA-4 receptor is riskier for the development of toxicity and is dose-dependent. Fewer cases of autoimmune reactions are then observed with the use of anti-PD-1 monoclonal antibodies and even less with the use of anti-PD-LI monoclonal antibodies. As we already know from many clinical studies, autoimmune-related adverse effects of immunotherapy are mostly associated with the therapeutic effect. The following case study shows exactly this causal evidence.

Onkologická klinika 1 LF UK a VFN Praha

Efficacy and toxicity of combined immunochemotherapy in the treatment of patients with bronchogenic carcinoma with PD-L1 receptor expression < 1 % – case report

Literatura