Prohibice je globálně dominantním konceptem pro regulaci a kontrolu psychoaktivních látek již téměř 70 let. Její účinnost a legitimita jakožto udržitelného řešení problémů spojených s existencí psychoaktivních látek ve společnosti byla opakovaně zpochybněna. Je založena na normativním předpokladu, že užívat psychoaktivní látky jinak než v léčebném kontextu se nesmí a nemedicínské nakládání s nimi by mělo být přísně trestáno. To znemožňuje využití širokého spektra regulačních, veřejnozdravotních, preventivních a harm reduction strategií a je příčinou snížení společenského blahobytu a škod v oblasti lidskoprávní, zdravotní a sociální. Je proto načase nahradit prohibiční paradigma moderní regulací, která vezme v potaz různou škodlivost psychoaktivních látek a jejich rizika, ale také přínosy psychoaktivních látek v oblasti duševního zdraví a pohody, životního stylu a sociální koheze. Toto nové paradigma (tzv. chytrá regulace) by zejména mělo akceptovat užívání psychoaktivních látek mimo terapeutický kontext, používat trestní právo výjimečně jako krajní nástroj regulace lidského chování, regulovat dostupnost látek na základě jejich škodlivosti, regulovat rizikový profil produktu, přísně regulovat marketing a reklamu, chránit před nabídkou psychoaktivních látek nezletilé a okolí uživatelů, chránit legální trh před nabídkou látek z nelegálního trhu a využívat ekonomické nástroje pro regulaci poptávky a jako zdroj prostředků pro prevenci a léčbu.

Prohibition has been the globally dominant concept for the regulation and control of psychoactive substances for nearly 70 years. Its effectiveness and legitimacy as a sustainable solution to the problems associated with the existence of psychoactive substances in society has been repeatedly questioned. It is based on the normative assumption that the use of psychoactive substances for other than therapeutic purposes is not allowed, and non-medical supply should be severely punished. This precludes the use of the full range of regulatory, public health, prevention, and harm reduction strategies, reduces well-being, and increases harms for the human-rights, health, and social cohesion. It is time to replace the prohibitionist paradigm with modern regulation that considers the different harms and risks of psychoactive substances, but also the benefits of psychoactive substances for mental health and well-being, lifestyle, and socialisation. This new paradigm (the so-called 'smart regulation') should accept non-medical use of psychoactive substances, apply criminal law as an exceptional tool to regulate human behaviour, regulate the availability of substances according to their harmfulness, regulate the risk profile of the product, strictly regulate marketing and advertising, protect minors and 'others' from the use and supply of psychoactive substances, protect the legal market from the supply of substances from the illegal market, and use economic instruments to regulate demand and to subsidise prevention and treatment.

Klinika adiktologie 1 LF UK a VFN Praha

Společnost Podané ruce Brno

Úřad vlády ČR

Decriminalisation and smart regulation of psychoactive substances: a modern alternative to prohibition