V příspěvku jsou porovnány vybrané části činnosti ZZS při mimořádné události s velkým počtem obětí v zemích Norského království, Spojeného království, Španělska a České republiky. Plány krizové připravenosti, metodologie postupu u mimořádných událostí s velkým počtem obětí teoreticky stanovují, jak mají postupovat zasahující záchranné složky. Správnost a akceschopnost plánů prověří až nastalá mimořádná událost. Z provedených rozborů a publikovaných studií vyplynuly nejen pozitivní odezvy na činnost ZZS při mimořádných událostech, ale jsou zde rovněž uvedeny nedostatky buď v legislativě daného státu nebo v technickém vybavení či ve zvládání MU na místě zásahu. Předkládané informace mohou být také impulsem pro stanovení vhodných metrik využitelných při hodnocení kvality připravenosti ZZS na mimořádné události.
The author compares some selected activities of Emergency Medical Services in mass-casualty emergencies in Norway, the UK, Spain and the Czech Republic. Emergency preparedness plans, procedural steps applied in emergencies with a large number of victims give rescue teams a theoretical framework for their work at the scene of injury. The correctness and practicality of such plans will only be tested under real emergency conditions. The analysis of published studies showed not only positive responses to EMS performance during emergencies, but also shortcomings in the legislation, equipment availability or on-site intervention management of individual countries. The submitted information may also be the impetus for establishing appropriate metrics applicable to the assessment of the quality of EMS preparedness for emergencies.
