Cílem příspěvku je vyhodnotit rychlostně reakčních schopností u rekreačních hráčů badmintonu a provést analýzu intervenčního programu, který byl pro tento výzkum použit. V pilotní výzkumné studii se zabýváme problematikou reakční rychlosti a její změnou způsobenou vhodn zvoleným intervenčním programem. Vycházeli jsme z výzkumné otázky, zda je možné ovlivnit struktu ru (úroveň) reakčně – rychlostních schopností rekreačních hráčů badmintonu prostřednictvím intervenčního tréninkového programu a zda bude tato změna významná. Jednotlivé části intervenčního programu jsou v příspěvku detailněji popsány. Pro diagnostiku reakční rychlosti byl použit přístroj Fitro reaction check. Pilotní měření ukázalo rozdíly mezi experimentální a kontrolní skupinou. U experimentální skupiny bylo zlepšení u mužů o 12,6 % a u žen o 14,2 % a u kontrolní skupiny u mužů o 8,6 %, naopak ženy se zhoršily o 0,6 %.
The goal of this contribution is to evaluace the quick reaction abilities of the badminton players and to do an analysis of the intervention programme which was used for this research. In the pilot study we focus on the reaction abilities of the badminton players and the changes caused by correctly chosen intervention programme. Our study is based on the question if the level of reaction abilities of the recreational badminton players can be influenced by the intervention training programme and if so, whether this change is going to be significiant or not. The individual parts of the intervention programme are described with more details in the contribution. The Filtro reaction check was used for diagnostics of the quick reactions. The results were compared with a testing team which consists exclusively of reacreational players as well and whose members didn ́t participate in the intervention programme. The results have shown the differencies between the experimental team in which the impovement was 12,6 % as for men and 14,2 % as for women and the testing team in which as for men the improvement was 8,6 % and the women ́s results were worse about 0,6 %.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- motorické dovednosti * MeSH
- pilotní projekty MeSH
- raketové sporty * fyziologie statistika a číselné údaje MeSH
- reakční čas MeSH
- statistika jako téma MeSH
- tělesná výchova MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Cílem projektu bylo zjistit změny v ukazatelích motorické a sociální oblasti u účastníků tréninkového programu stolního tenisu trvajícího 10 měsíců. Součástí projektu byla komparace dvou odlišných souborů. Výzkumná strategie projektu byla experimentální. Metody: Pro výzkum byl vytvořen soubor začátečníků s mentálním postižením a soubor začátečníků intaktní populace. Oba soubory byly vymezeny věkem 9-11 let. Pro projekt byla použita metoda pretest-posttest. Ukazatele motorické oblasti byly zjišťovány pomocí testů individuálních dovedností stolního tenisu. Ukazatele sociální oblasti byly zjišťovány podle hodnotící škály zvládání dovedností. Výsledky: V rámci výzkumu jsme transformovali a použili škálu pro hodnocení zvládání dovedností autorů Whelan a Speake (1979) z anglického do českého jazyka. Ke statisticky významným změnám došlo u dětí s mentálním postižením v sociální oblasti. V motorické oblasti bylo zjištěno významné zlepšení u obou souborů. Závěr: Výzkumem byly zjištěny změny v sociální i motorické oblasti, čímž se potvrdila důležitost zařazování pohybových programů pro děti s handicapem i bez handicapu. V souladu s našimi komparativními poznatky bylo doporučeno snížení počtu prvků metodické řady pro získávání dovedností stolního tenisu u jedinců s mentálním postižením. Na základě získaných poznatků by bylo vhodné aplikovat úpravy metodických řad do dalších sportovních disciplin.
The project objective was to determine changes in motor and social indicators of participants in table tennis training program lasting 10 months. The project also compared mutual skill level between two different files. Methods: The research consisted from a set of beginners with intellectual disabilities and a set of beginner form intact population. Both sets were defined by age 9-11 years. For the project pretest-posttest method was used. Motor indicators were determined by testing of individual table tennis skills. Social indicators were measured by Scale for Assessing Coping Skills. Results: Within the project we transformed from English into Czech language and then used Scale for Assessing Coping Skills from authors Whelan and Speake (1979). Statistically significant changes occurred in children with intellectual disabilities in social field. In motor area was found significant improvement in both groups. Conclusion: The research identified changes in social and motor areas, which confirmed the importance of classifying physical activity programs for children with and without disabilities. In line with our comparative findings was recommended a reduction of elements in methodological series of table tennis skills. Based on acquired knowledge would be appropriate to apply a modification to methodological series for individuals with mental disabilities in to other sports.
