Lidský organismus je neustále vystavován vlivům prostředí, tzv. aferentaci. Senzomotorická stimulace je cvičební postup, u kterého se využívá zapojení svalů a svalových skupin – svalové aktivity, která je potřebná k odstranění působících sil na organismus. Využíváme ji mimo jiné ke změně pohybových stereotypů a podpoře správného držení těla, aktivaci hlubokého stabilizačního systému. Senzomotorickou stimulaci je možné používat v kombinaci s dalšími léčebnými směry, využívajících např. neurofyziologické cvičení. V článku je podán přehled současných teoretických poznatků týkajících se problematiky využití senzomotorické stimulace a její kombinace v specifických systémech rehabilitace.
The human body is constantly exposed to environmental influences, called input. Senso-motor stimulation is a training process, which is used by the involvement of muscles and muscle groups - muscle activity, which is required to remove the forces acting on the body. We take it away from another change of movement stereotypes and promote correct posture, activate the deep stabilizing system. Senso-motor stimulation can be used in combination with other treatment guidelines, such as using neurophysiological exercises. The article presents an overview of current theoretical knowledge concerning the issue of the use of senso-motor stimulation and its combinations in specific rehabilitation system.
V současné době se při ovlivnění spasticity využívá čím dál více alternativních proprioceptivně-neuromusculárních facilitačních metod, jako je i canisterapie. Canisterapii neprovádí jen specializovaný zdravotník, ale i dobrovolníci, kteří ne vždy mají komplexní přehled o mechanismu spasticity. Velmi důležitá je tedy i znalost patofyziologické poruchy a tím také mechanismus spastického syndromu, jelikož spasticitu jako takovou můžeme ovlivnit jak pozitivně, tak i negativně.
Alternative proprioreceptive-neuromuscular facilitation methods, such as canistherapy, are being currently ever more used for the treatment of spasticity. Canistherapy is carried out not only by specialized healthcare professionals, but also by volunteers, who do not always have complex knowledge concerning the spasticity mechanism. Therefore, knowledge of pathological-physiological disorder and thus also knowledge of the spastic syndrome mechanism is of a great importance, since the spasticity itself can be affected positively as well as negatively.
