Cíl práce: Cílem práce bylo prostřednictvím podrobných anonymizovaných primárních údajů o zemřelých v letech 2010–2020 analyzovat vývoj úmrtnosti v Česku a na Slovensku, a především v jejich kontextu identifikovat různé aspekty dopadu pandemického roku 2020. Metodika: Prostřednictvím aplikace DeRaS byly zkonstruovány podrobné úmrtnostní tabulky podle pohlaví za Česko a Slovensko pro roky 2010–2020 a analyzován vývoj naděje dožití při narození a v přesném věku 65 let. Pomocí Pressatovy jednorozměrné dekompozice byl identifikován vliv jednotlivých věkových skupin ke změně naděje dožití při narození u mužů a žen mezi roky 2019 a 2020. Následně byly určeny také příspěvky věkových skupin k poklesu intervalové naděje dožití mezi přesnými věky 65 a 110 let. Vývoj úmrtností na jednotlivé hlavní skupiny příčin smrti byl analyzován prostřednictvím přímo standardizovaných měr úmrtnosti, přičemž jsme se podrobně zaměřili i na vybrané skupiny kardiovaskulárních onemocnění. Příspěvky nejvýznamnějších skupin příčin smrti k poklesu naděje dožití při narození mezi lety 2019 a 2020 byly empiricky identifikovány aplikací dvourozměrné dekompozice podle Pollardovy metody. Výsledky: V roce 2020 se v Česku zkrátila délka života právě narozených mužů o 1,05 roku a u žen o 0,76 roku. Na Slovensku byl pokles tohoto ukazatele u mužů o 0,67 let a u žen o 0,64 let. Ještě větší snížení jsme identifikovali u obou zemí v přesném věku 65 let. Hlavní příčinou tohoto stavu bylo především zhoršení úmrtnostních poměrů ve věku 65–89 let, a to zejména na onemocnění covid-19 a některé nemoci oběhové soustavy. Závěry: Studie identifikovala významné zkrácení délky života mužů i žen v Česku i na Slovensku mezi lety 2019 a 2020. Jako hlavní důvod můžeme určit růst úmrtnosti v seniorském věku, a to přibližně do věku 90 let. Zvýšení úmrtnosti se však netýkalo všech věkových skupin, ale pokles úrovně úmrtnosti v mladším věku nedokázal výrazněji kompenzovat negativní vliv starších věků. Studie potvrdila jako hlavní faktor poklesu naděje dožití při narození úmrtnost na onemocnění covid-19. Současně však zaznamenala i nezanedbatelný vliv zhoršení úmrtnostních poměrů na onemocnění oběhové soustavy. Negativní vliv obou skupin příčin smrti se projevil především ve věku 65 a více let.
Objective: The aim was to analyse the mortality trends in Czechia and Slovakia through detailed anonymized primary data on deaths in 2010–2020 and in particular to identify various aspects of the impact of the 2020 pandemic year in their context. Methods: Using the DeRaS application, complete life tables by sex for 2010–2020 were constructed for Czechia and Slovakia, and changes in life expectancy at birth and at the exact age of 65 years were analysed. Using Pressat’s univariate decomposition, the effect of different age groups on the change in life expectancy at birth for men and women between 2019 and 2020 was identified. Subsequently, age group contributions to the decline in temporary life expectancy between the exact ages of 65 and 110 were also determined. Trends in mortality rates for each of the major cause of death groups were analysed using directly standardized mortality rates, with a detailed focus on selected groups of cardiovascular disease. The contributions of the major cause of death groups to the decline in life expectancy at birth between 2019 and 2020 were empirically identified by applying bivariate decomposition according to the Pollard method. Results: In 2020, the life expectancy of newly born men in Czechia decreased by 1.05 years and that of women by 0.76 years. In Slovakia, the decrease was 0.67 years for men and 0.64 years for women. An even greater reduction was found for both countries at the exact age of 65. The main reason for this was the worsening of the mortality rates between the ages of 65 and 89 years, especially from COVID-19 and some diseases of the circulatory system. Conclusion: The study identified a significant reduction in life expectancy at birth for both men and women in Czechia and Slovakia between 2019 and 2020. The main reason for this phenomenon was the increase in mortality rates at senior ages, up to around age 90. However, the increase in mortality did not affect all age groups, but contributions at younger ages could not significantly compensate for the negative impact of older ages. The study confirmed mortality from COVID-19 as a major factor in declining life expectancy at birth but also noted a non-negligible effect of the worsened mortality rates from circulatory diseases. The negative impact of both groups of causes of death was particularly pronounced at the age of 65 and over.
- MeSH
- COVID-19 MeSH
- lidé MeSH
- naděje dožití MeSH
- pandemie * MeSH
- příčina smrti * MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Slovenská republika MeSH
Demographers have constantly tried to find a way of modelling the relationship between mortality and age. So far the Gompertz-Makeham function was for a long time universally used and considered sufficient. As a result of improving oldest-old mortality and better statistical data many new models have emerged that try to illustrate better the development of mortality with age. In this article, some of those models are introduced and fitted to Czech mortality data. Based on the results it is possible to specify three groups of models. The Gompertz-Makeham function belongs to the most pessimistic one, leading to the underestimation of the probabilities of survival and life expectancy.
- MeSH
- financování organizované MeSH
- lidé MeSH
- mortalita MeSH
- statistické modely MeSH
- statistika jako téma MeSH
- statistika přirozeného pohybu MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- asistovaná reprodukce MeSH
- demografie MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Slovenská republika MeSH
