Standardem léčby inoperabiiního nemaiobuněčného karcinomu III. klinického stadia je u pacientů únosných k radikálnímu přístupu konkomitantní chemoradioterapie následovaná konsolidační imunoterapií v déice až 12 měsíců. Tento postup vede ke zlepšení léčebných výsledků (včetně celkového přežití). U pacientů, kteří nejsou schopni absolvovat konkomitantní chemoradioterapii, se nabízí sekvenční chemoradioterapie s využitím akcelerované hypofrakcionace.
The standard of care for inoperable clinical stage III non-small cell lung carcinoma is concurrent chemoradiotherapy followed by consolidation immunotherapy for up to 12 months in patients amenable to radical approach. This approach leads to improved treatment outcomes (including overall survival). For patients who are unable to undergo concomitant chemoradiotherapy, sequential chemoradiotherapy using accelerated hypofractionation is offered.
Head and neck squamous cell carcinoma (HNSCC) presents a significant global health problem with variable geographic distribution and risk factors, including tobacco and alcohol abuse, human papillomavirus infections, and genetic predisposition. While the majority of cases are sporadic, several well-defined hereditary syndromes have been associated with a higher risk of developing HNSCC including Li-Fraumeni syndrome, Fanconi anaemia, Bloom syndrome, familial atypical multiple mole melanoma, and dyskeratosis congenita. There is also evidence of familial clusters of HNSCC, suggesting a genetic component in the development of the disease. Germ-line genetic testing in HNSCC using next-generation sequencing has revealed a wide range of germline variants, some of which were not anticipated based on standard guidelines. These variants may influence treatment decisions and have the potential to be targeted with precision medicine in the future. Despite these advances, routine germline genetic testing for HNSCC is not currently recommended and remains reserved for HNSCC cases with early onset or strong family cancer history. However, the increasing availability of germline genetic testing warrants development of more comprehensive and standardized testing protocols. Germline genetic testing also has the potential to influence precision-guided treatment in HNSCC patients carrying germline pathogenic variants.
Úvod: Základem léčby sarkomů měkkých tkání je chirurgický výkon, v indikovaných případech následovaný pooperační radioterapií. Patologická fraktura vzniklá jako pozdní toxicita radioterapie, zejména v oblasti dolních končetin, ovlivňuje velmi významně kvalitu života pacienta. Cílem sdělení je analýza četnosti výskytu patologických fraktur u pacientů léčených adjuvantní radioterapií. Soubor pacientů a metody: V letech 2007-2018 bylo v Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka (ÚRO FNB) léčeno adjuvantní radioterapií 41 pacientů. Všichni pacienti podstoupili 3D konformní radioterapii. Výsledky: Medián doby sledování činí 94 měsíců (9-184 měs.). Relaps onemocnění byl potvrzen u 17 (41,5%) pacientů, k lokální recidivě došlo u 4 (23,5% relapsů) pacientů. Bylo dosaženo mediánu doby do progrese (PFS - Progression Free Survival) 56 měsíců a mediánu celkového přežití (OS - Overall Survival) 94 měsíců. Poradiační patologická fraktura se vyskytla u 4 pacientů (9,8%), v 1 případě došlo k následné refrakturě (2,4%). Medián doby do vzniku patologické fraktury od ukončení radioterapie je v našem souboru 26 měsíců (15-35 měsíců). Závěr: V našem souboru byl prokázán výskyt poradiačních fraktur odpovídající datům dostupným v literatuře. Vzhledem k výraznému negativnímu dopadu zlomenin na kvalitu života pacientů je nezbytné pokračovat v hledání možností prevence jejich vzniku.
Background: The mainstay of treatment of soft tissue sarcomas is surgery, in indicated cases followed by postoperative radiotherapy. Pathological fracture resulting from late toxicity of radiotherapy, especially in the lower extremities, significantly affects the patient's quality of life. The aim of this report is to analyze the frequency of pathological fractures in patients treated with adjuvant radiotherapy. Patients and methods: During the period 2007-2018 forty one patients were treated with adjuvant radiotherapy at the Institute of Radiation Oncology of Bulovka University Hospital (IRO BUH). All patients underwent 3D conformal radiotherapy. Results: Median Progression Free Survival (PFS) was 56 months and median Overall Survival (OS) was 94 months. Post-radiation pathologic fracture occurred in 4 patients (9.8%), with 1 case of subsequent refracture (2.4%). The median time to pathological fracture from the end of radiotherapy in our cohort was 26 months (15-35 months). Conclusion: In our group, the occurrence of post-radiation fractures corresponding to the data available in the literature was proved. Given the significant negative impact of fractures on the quality of life of patients, it is necessary to continue to search for ways to prevent their occurrence.
