Klinický význam osteoporózy spočívá v nárůstu výskytu nízkotraumatických zlomenin. Zlomeniny zvyšují morbiditu a mortalitu a vedou ke snížené kvalitě života a ztrátě autonomie. Léčba osteoporózy zahrnuje posouzení rizikových faktorů zlomenin, snížení ovlivnitelných rizikových faktorů prostřednictvím úpravy výživy a životního stylu a vedení farmakologické léčby u pacientů s vysokým rizikem zlomenin. Osteoporóza je chronické onemocnění, a proto potřebuje dlouhodobý plán léčby s individuálním přístupem k léčbě. Současné léky mají osteoanabolické účinky nebo a/nebo snižují kostní resorpci a dramaticky snižují výskyt zlomenin. U osob s vysokým rizikem zlomeniny je poměr přínosu oproti rizikům léčby příznivý až po dobu 10 let při léčbě aminobisfosfonáty nebo denosumabem. Léčba denosumabem ale nesmí být přerušena bez zahájení alternativní léčby, aby se zabránilo rychlé ztrátě BMD a zvýšení rizika zlomenin obratlů. U osob s velmi vysokým rizikem zlomeniny je třeba zvážit v 1. volbě osteoanabolickou léčbu teriparatidem nebo romosozumabem. Vzhledem k tomu, že délka léčby těmito léky je omezena na 12–24 měsíců, musí vždy navázat antiresorpční léky. Včasná diagnostika a léčba osteoporózy dramaticky snižuje výskyt zlomenin a umožní zachovat mobilitu, autonomii a kvalitu života
The clinical significance of osteoporosis lies in the low-trauma fractures that arise. Fractures lead to increased morbidity, excess mortality, decreased quality of life and loss of autonomy. Management of osteoporosis involves assessing risk factors for fracture, reducing modifiable risk factors through dietary and lifestyle changes, and the use of pharmacologic therapy for patients at significant risk of fractures. Osteoporosis is a chronic condition and therefore needs a long-term management plan with a personalized approach to treatment. Current medications build bone and/or decrease bone breakdown and reduce incident fractures. In individuals at high risk of fracture, the benefit versus risk profile is likely to be favourable for up to 10 years of treatment with bisphosphonates or denosumab. However, denosumab should not be stopped without considering alternative treatment in order to prevent rapid BMD loss and a potential rebound in vertebral fracture risk. In people at a very high risk of fracture, therapy with teriparatide or romosozumab should be considered in the first choice; however, since treatment duration with these drugs is restricted to 12-24 months, treatment should be continued with an antiresorptive drug. Early diagnosis and appropriate management of skeletal fragility can dramatically reduce fractures, and preserve mobility, autonomy, and quality of life.
- Klíčová slova
- romosozumab,
- MeSH
- bisfosfonáty aplikace a dávkování ekonomika klasifikace škodlivé účinky MeSH
- denosumab aplikace a dávkování ekonomika farmakologie škodlivé účinky MeSH
- fraktury kostí * etiologie prevence a kontrola MeSH
- humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování ekonomika farmakologie škodlivé účinky MeSH
- inhibitory kostní resorpce aplikace a dávkování ekonomika klasifikace škodlivé účinky MeSH
- klinické rozhodování MeSH
- lidé MeSH
- osteoporóza * dietoterapie farmakoterapie komplikace terapie MeSH
- postmenopauzální osteoporóza farmakoterapie terapie MeSH
- remodelace kosti účinky léků MeSH
- riziko MeSH
- teriparatid aplikace a dávkování ekonomika farmakologie škodlivé účinky MeSH
- vápník metabolismus terapeutické užití MeSH
- vitamin D metabolismus terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- fraktury kostí * etiologie klasifikace terapie MeSH
- fraktury růstové ploténky diagnóza terapie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- porodní poranění novorozence etiologie MeSH
- předškolní dítě MeSH
- růstová ploténka patologie růst a vývoj MeSH
- zneužívané dítě MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- fraktury kostí * etiologie klasifikace MeSH
- hojení fraktur fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 * farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- diabetes mellitus 2. typu farmakoterapie MeSH
- fraktury kostí etiologie MeSH
- kardiovaskulární nemoci farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nealkoholová steatóza jater farmakoterapie MeSH
- regulace glykemie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- přednášky MeSH
Osteoporóza je systémové metabolické onemocnění skeletu charakterizované sníženou pevností kostí, která má za následek zvýšené riziko zlomenin. Zlomeniny jsou spojeny s vážnými klinickými následky, včetně bolesti, invalidity, ztráty soběstačnosti a předčasného úmrtí, stejně jako vysokých nákladů na zdravotní péči. Včasná identifikace a intervence u pacientů s vysokým rizikem zlomeniny je nutná ke snížení zátěže v důsledku zlomenin. Po identifikaci pacienta s vysokým rizikem zlomeniny by mělo následovat vyhodnocení faktorů přispívajících k nízké denzitě kostního minerálu (BMD) a špatné kvalitě kosti, pádům a zlomeninám. Osteologické vyšetření zahrnuje hodnocení BMD pomocí dvouenergiové rentgenové denzitometrie, anamnézu a fyzikální vyšetření zaměřené na osteoporózu, laboratorní vyšetření a případně další zobrazovací metody. Mohou se objevit i jiná metabolická nebo nádorová onemocnění skeletu než osteoporóza, která vyžadují jiné typy léčby. V tomto přehledu jsou shrnuty základní postupy diagnostiky a diferenciální diagnostiky osteoporózy, které jsou nezbytné před zahájením léčby.
Osteoporosis is a systemic metabolic disease of the skeleton characterized by low bone strength that results in an increased risk of fracture. Fractures are associated with serious clinical consequences, including pain, disability, loss of independence, and death, as well as high healthcare costs. Early identification and intervention with patients at high risk for fracture is needed to reduce the burden of osteoporotic fractures. The identification of a patient at high risk of fracture should be followed by evaluation for factors contributing to low bone mineral density (BMD) and/or low bone quality, falls, and fractures. Components of the osteological evaluation include an assessment of BMD by dual-energy X-ray absorptiometry, osteoporosis-directed medical history and physical exam, laboratory studies, and possibly skeletal imaging. Disorders other than osteoporosis, requiring other types of treatment, may be found. This overview summarizes the basic procedures for the diagnosis and differential diagnosis of osteoporosis, which are necessary before starting treatment.
- MeSH
- denzitometrie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- fraktury kostí etiologie prevence a kontrola MeSH
- fyzikální vyšetření metody MeSH
- lidé MeSH
- osteoporóza * diagnóza etiologie klasifikace komplikace patologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- trampolína,
- MeSH
- dítě MeSH
- fraktury kostí epidemiologie etiologie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- nebezpečné chování MeSH
- prevence úrazů MeSH
- rekreační hry * zranění MeSH
- sportovní úrazy * epidemiologie etiologie prevence a kontrola MeSH
- sportovní vybavení škodlivé účinky MeSH
- úrazy pádem prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- MeSH
- fraktury kostí * etiologie chirurgie MeSH
- kosti prstů ruky * chirurgie MeSH
- kostní destičky škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- dopisy MeSH
- komentáře MeSH
- MeSH
- fraktury kostí etiologie terapie MeSH
- komplikace porodu * MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- rány a poranění * etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Základem léčby sarkomů měkkých tkání je chirurgický výkon, v indikovaných případech následovaný pooperační radioterapií. Patologická fraktura vzniklá jako pozdní toxicita radioterapie, zejména v oblasti dolních končetin, ovlivňuje velmi významně kvalitu života pacienta. Cílem sdělení je analýza četnosti výskytu patologických fraktur u pacientů léčených adjuvantní radioterapií. Soubor pacientů a metody: V letech 2007-2018 bylo v Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka (ÚRO FNB) léčeno adjuvantní radioterapií 41 pacientů. Všichni pacienti podstoupili 3D konformní radioterapii. Výsledky: Medián doby sledování činí 94 měsíců (9-184 měs.). Relaps onemocnění byl potvrzen u 17 (41,5%) pacientů, k lokální recidivě došlo u 4 (23,5% relapsů) pacientů. Bylo dosaženo mediánu doby do progrese (PFS - Progression Free Survival) 56 měsíců a mediánu celkového přežití (OS - Overall Survival) 94 měsíců. Poradiační patologická fraktura se vyskytla u 4 pacientů (9,8%), v 1 případě došlo k následné refrakturě (2,4%). Medián doby do vzniku patologické fraktury od ukončení radioterapie je v našem souboru 26 měsíců (15-35 měsíců). Závěr: V našem souboru byl prokázán výskyt poradiačních fraktur odpovídající datům dostupným v literatuře. Vzhledem k výraznému negativnímu dopadu zlomenin na kvalitu života pacientů je nezbytné pokračovat v hledání možností prevence jejich vzniku.
Background: The mainstay of treatment of soft tissue sarcomas is surgery, in indicated cases followed by postoperative radiotherapy. Pathological fracture resulting from late toxicity of radiotherapy, especially in the lower extremities, significantly affects the patient's quality of life. The aim of this report is to analyze the frequency of pathological fractures in patients treated with adjuvant radiotherapy. Patients and methods: During the period 2007-2018 forty one patients were treated with adjuvant radiotherapy at the Institute of Radiation Oncology of Bulovka University Hospital (IRO BUH). All patients underwent 3D conformal radiotherapy. Results: Median Progression Free Survival (PFS) was 56 months and median Overall Survival (OS) was 94 months. Post-radiation pathologic fracture occurred in 4 patients (9.8%), with 1 case of subsequent refracture (2.4%). The median time to pathological fracture from the end of radiotherapy in our cohort was 26 months (15-35 months). Conclusion: In our group, the occurrence of post-radiation fractures corresponding to the data available in the literature was proved. Given the significant negative impact of fractures on the quality of life of patients, it is necessary to continue to search for ways to prevent their occurrence.
