Symplastický hemangiom je vzácná cévní léze, která se prezentuje přítomností regresivních změn a degenerativních atypií ve stromálních buňkách. Svou morfologií vyvolává diferenciálně diagnostické rozpaky v klasifikaci cévních nádorů a jejich zařazení z hlediska biologických vlastností. Prezentujeme případ 47leté ženy s anamnézou resekce levého prsu pro adenokarcinom, s následnou chemoterapií a radioterapií. Tři roky od primární diagnózy došlo ke vzniku nádorového ložiska v oblasti horního pólu levé lopatky na rozhraní podkoží a musculus trapezius. Histologicky se jednalo o nádor tvořený cévami různého kalibru a šíře stěny. Endotel cév byl blandní, bez atypií, v lumen cévních prostor byly trombózy. V intersticiu byla zastižena populace vřetenitých a pleomorfních buněk s výraznými atypiemi a bizarními jádry. Buňky vykazovaly pozitivitu v imunohistochemickém průkazu hladkosvalového aktínu, ostatní extenzivní imunohistochemické vyšetření, včetně průkazu cytokeratinů bylo negativní. Mitózy nebyly zastiženy, proliferační aktivita byla minimální, známky infiltrativního růstu nebyly pozorovány. Nález byl interpretován jako symplastický hemangiom, nádor postrádal známky maligního chování. Popsané atypické stromální buňky mají myofibroblastickou a někdy i hladkosvalovou diferenciaci. Jejich atypický vzhled je přikládán degenerativním změnám obdobným jako v leiomyomech s bizarními jádry, či ancientních schwannomech. Etiopatogeneze těchto změn není zcela jednoznačná, zvažuje se souvislost s dlouhodobým přetrváváním léze, regresivní změny ischemického, či pozánětlivého původu, nebo, jako v našem případě, po radiační terapii. Diferenciální diagnóza symplastického hemangiomu je široká a zahrnuje množství jednotek různé histogeneze a biologických vlastností. Pro správnou klasifikaci je proto nezbytné extenzivní vyšetření včetně imunohistochemie, klinických, zobrazovacích a anamnestických dat.
Symplastic haemangioma is a rare vascular tumor presented with regressive and degenerative atypia in stromal cells. Its morphology represents a challenge in classification of vascular tumors, regarding their biological behaviour in particular. We present a case report of a 47-years-old female with a history of left-sided breast adenocarcinoma treated by resection followed by adjuvant chemotherapy and radiotherapy. Three years after the primary diagnosis a tumorous mass appeared in the region of upper margin of left scapula, in subcutaneous tissues and the trapezius muscle. Histologically, the tumor was formed by multiple blood vessels of varied diameter and wall thickness. Endothelial lining was bland, without atypia; thromboses were observed in vascular spaces. In the interstitium, a population of spindle and pleomorphic cells with distinctive atypia and bizarre nuclei was found. These cells showed positivity in immunohistochemical expression of smooth muscle actin, further extensive immunohistochemistry including cytokeratines was negative. Mitoses were absent, proliferating activity was minimal. Signs of infiltrative growth pattern were not found and the tumor lacked hallmarks of malignant behaviour. A diagnosis of symplastic haemangioma was established. Above mentioned atypical stromal cells show myofibroblastic and sporadically smooth muscle differentiation. Their atypical appearence is associated with degenerative alterations similar to changes in leiomyomas with bizarre nuclei or ancient schwannomas. Etiopathogenesis of these changes is not clear, there are hypotheses considering long-lasting persistence of the lesion, regression of ischaemic or postinflammatory origin, or, like in our case, postirradiative degeneration. Differential diagnosis of symplastic haemangioma is widespred and contains many histological entities of variant histogenesis and biological potential. For proper classification, an extensive investigation including immunohistochemistry, clinical and anamnestic data and imaging methods is necessary.
- Klíčová slova
- symplastický hemangiom,
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- hemangiom * diagnóza radioterapie MeSH
- imunohistochemie MeSH
- leiomyom MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory kůže * diagnóza radioterapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Detekce a vyšetření náležitého počtu lymfatických uzlin u pacientů po resekci rekta pro karcinom je důležitá pro další léčbu a péči o pacienty. Minimální počet nalezených uzlin není jednoznačně stanoven, doporučení se shodují na počtu 12 (10 až 14) uzlin. Tento počet je někdy obtížně dosažitelný, především u vyšších věkových skupin pacientů a u pacientů po podání neoadjuvantní léčby, zejména radiační terapie. Možným řešením pro zlepšení výtěžnosti lymfatických uzlin se jeví zavedení defi novaných protokolů, které byly původně navrženy k hodnocení kvality mezorektální excize. Metody: Do sestavy byli zařazeni pacienti vyšetřováni ve dvou tříletých intervalech, před a po zavedení protokolu. Hodnotili jsme změny v počtu nalezených a vyšetřených lymfatických uzlin celkově i ve vztahu k věku pacientů a pohlaví. Výsledky: Průměrný počet nalezených uzlin po zavedení protokolu se zvýšil celkově z 10 na 15 uzlin, ve skupině pacientů po podání neoadjuvantní léčby ze 7 uzlin na téměř 14. Doporučovaných počtů bylo dosaženo ve všech zkoumaných věkových kategoriích. Se zvýšeným počtem nalezených lymfatických uzlin se zvyšuje i potenciální nález metastázy s následným zvýšením stadia nádorového onemocnění, u pacientů po podání neoadjuvantní léčby je to o více než 4 %. Závěr: Výsledky ukazují, že vytvoření kooperativní pracovní skupiny (zejména chirurg-patolog), zavedení defi novaného protokolu operativy a zpracování resekátů a vyčlenění erudovaných pracovníků má význam pro další léčbu a péči o pacienta s kolorektálním karcinomem.
Introduction: Detection and examination of proper number of lymph nodes in patients after rectal resection is important for next treatment and management of patients with rectal carcinoma. There are no clear guideliness for minimal count of lymph nodes, variant recommendations agree on the number of 12 (10−14) nodes. There are situations, when is not easy to reach this count, mainly in older age groups and in patients after neoadjuvant, especially radiation therapy. As a modality for improvement of lymph nodes harvesting seems to be establishing of defi ned protocols originally designed for mesorectal excision quality evaluation. Methods: The investigation group was formed by patients examined in 2 three-years intervals before and after implementation of the protocol. Elevation in count of harvested lymph nodes was rated generaly and in relation to age groups and gender. Results: The average count of lymph nodes increased from 10 to 15 nodes, in subset of patients whose received neoadjuvant therapy from 7 to almost 14 nodes. The recommended number of lymph nodes was obtained in all investigated age groups. By the increased number of lymph nodes, rises also possibility of positive nodes found, that can lead to upstaging of the disease, in subset of patients whose received neoadjuvant therapy it is more than 4%. Conclusion: Our conclusions show, that forming of multidisciplinary cooperative groups (chiefl y surgeon-pathologist), implementation of defi ned protocol of surgery, specimen manipulation and investigation by detached specialists lead to benefi t consequences for further management and treatment of the patients with colorectal cancer.
- Klíčová slova
- mezorektální excize, cirkumferentní resekční okraj, stadium dle TNM a Dukese,
- MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- kolorektální nádory * diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- lymfatické uzliny MeSH
- pooperační období MeSH
- staging nádorů MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
