Poruchy autistického spektra nejsou považovány za vzácné onemocnění a pravděpodobnost, že se během výkonu své praxe zubní lékař s takovým pacientem potká, je velmi vysoká. K pacientovi s poruchou autistického spektra je potřeba přistupovat individuálně a celou terapii včetně jednotlivých prohlídek pečlivě plánovat. Hlavním problémem při vyšetření a následném ošetření je různá míra nespolupráce, která je spojena s jádrovými obtížemi základního onemocnění a může se ještě prohlubovat stresem ze zubního ošetření. Po dobré přípravě je možné u řady pacientů dosáhnout spolupráce při běžném vyšetření a u některých se podaří i ošetření v ordinaci. Pro nespolupracující pacienty je tu varianta ošetření v sedaci při vědomí, vhodná především pro krátké nepříjemné výkony. Poslední možností je pak sanace chrupu v celkové anestezii, kdy je možno v rámci jednoho výkonu provést i rozsáhlejší ošetření u jinak zcela nespolupracujících.

Autism spectrum disorders are not considered as a rare disease and the probability that a dentist will encounter such a patient in the dental office is very high. The patient with autism spectrum disorder needs to be approached individually and the entire therapy is supposed to be carefully planned, including individual examinations. The varying degree of non-cooperation is the main problem in the examination and subsequent treatment. This is associated with difficulties of the disease and can be exacerbated by stress from dental treatment. It is possible for many patients to cooperate in a routine examination after good preparation, and for some, treatment in the dental office is successful. Treatment in conscious sedation is a variant for non-cooperating patients, especially for short unpleasant operations. The last option is the rehabilitation of teeth under general anesthesia, where it is possible to perform more extensive treatment in otherwise completely uncooperative.

Porucha autistického spektra je vývojové mentální postižení, které se projevuje abnormální sociální interakcí, stálými opakujícími se vzorci chování a narušenými komunikačními schopnostmi. Důsledkem je, že pacient nechápe okolní svět tak, jak jej chápe zdravý člověk, často reaguje nezvykle na běžné situace a podněty. Prevalence výskytu tohoto onemocnění se pohybuje okolo 1 %. Autismus prozatím patří mezi nevyléčitelná onemocnění, nicméně psychologickými přístupy lze zmírnit problematické chování. Často používanou terapeutickou metodou je takzvaná metodika strukturovaného učení, která se soustředí mimo jiné na nácvik funkční komunikace. Spolupráce autisty při zubním vyšetření a ošetření je limitována především základním onemocněním.

Autism spectrum disorder is a developmental mental disorder that is manifested by abnormal social interaction, persistent repetitive patterns of behavior and impaired communication abilities. As a result, the patient does not understand the surrounding world as a healthy person does, he often responds unusually to common situations and stimuli. The prevalence of this disease is around 1%. Autism belongs to incurable diseases but psychological approaches can alleviate problematic behavior. The commonly used therapeutic method is so-called structured learning methodology, which focuses, among other things, on the training of functional communication. Autistic cooperation during the dental examination and treatment is especially limited by primary illness.

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod: Streptococcus mutans hraje společně s ostatními faktory významnou úlohu v rozvoji zubního kazu. V rámci prevence zubního kazu je proto snaha nalézt spolehlivý test, který umožní odhadnout riziko jeho vzniku přímo v zubní ordinaci. Přípravek GC Saliva-Check Mutans umožňuje semikvantitativně stanovit klinicky množství těchto bakterií ve slině. Cíl: Cílem naší studie bylo zjistit, zdali pacienti s vyšším obsahem Streptococcus mutans (i.e. pozitivním výsledkem testu GC Saliva-Check Mutans) ve slinách mají vyšší kazivost než pacienti s nižším obsahem Streptococcus mutans. Dále proběhlo srovnání detekce zubního kazu pomocí tří odlišných metod – při klinickém vyšetření, za využití rentgenových snímků a při vyšetření za pomoci intraorální kamery. Materiály a metody: Testovanou skupinu tvořilo 70 pacientů (věk od 16 do 85 let) naší kliniky. U každého pacienta bylo zhotoveno klinické vyšetření a bylo-li to indikováno, i rentgenologické vyšetření (bitewing, ortopantomogram) a zhodnocení intraorální kamerou (DIAGNOcam), aby byly zachyceny i iniciální kazivé léze. Ke stanovení množství bakterií ve slině byl použit komerčně vyráběný set GC Saliva-Check Mutans. Výsledky: Naše studie bezpečně prokázala, že u pacientů s pozitivním výsledkem testu GC Saliva-Check Mutans ve slině byl prokazatelně větší počet zubních kazů (průměrně 5,7 kazů) než u pacientů s negativním výsledkem (průměrně 2,7 kazů). Závěr: Dokázali jsme, že pacienti s vyšším obsahem Streptococcus mutans mají prokazatelně vyšší kazivost. GC Saliva-Check Mutans se ukázal jako vhodný test pro posouzení rizika vzniku zubního kazu. Dále jsme prokázali, že pomocí intraorální kamery lze odhalit větší počet kariézních lézí než pomocí pouhého klinického či rentgenologického vyšetření.

Introduction: Streptococcus mutans along with other factors plays an important role in the development of dental caries. In terms of optimalization of prevention of dental caries, there has been search for a reliable test for a chair side caries risk assessment. GC Saliva-Check Mutans allows us to semiqantitatively assess the amount of bacteria Streptococcus mutans in saliva. Aim: The aim of this study was to determine whether the patients with high concentration of Streptococcus mutans in saliva (i.e. positive result in Saliva-check mutans) are at higher caries risk than patients with lower concentration of Streptococcus mutans in saliva. Further, we compared three different methods of detection of carious lesions – clinical examination, x-ray and DIAGNOcam. Material and methods: Seventy patients aged 16–85 years were involved in the study. On each patient clinical examination was performed and also radiological (bitewing projection) and using intraoral camera (diagnocam), if indicated, in order to find initial caries lesions. To determine the concentration of Streptococcus mutans in saliva, commercially produced set GC Saliva-Check Mutans was used. Results: Our results have shown that patients who tested positive in Saliva-check mutans test have significantly more caries lesions (5.7) than patients who tested negative (2.7 caries lesions). Conclusion: Our study has proved that patients with higher concentration of Streptococcus mutans are at significantly higher caries risk. Saliva-check showed to be suitable for caries risk assessment. Then we proved, that we can detect more caries lesions by using intraoral camera than only by clinical examination or using x-ray.

• MeSH
• audiovizuální záznam využití   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• sliny mikrobiologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Streptococcus mutans * izolace a purifikace   MeSH
• zubní kaz * mikrobiologie   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH