Karcinom plic patří mezi nejčastější zhoubný nádor v české populaci a v příčině úmrtí mezi zhoubnými nádory zaujímá prvenství.1 Většinou je diagnostikován v pozdním stadiu, z čehož vyplývá nepříznivá prognóza. Proto by měla být snaha vyhledat nemocné v bezpříznakovém období, kdy je onemocnění poměrně dobře léčitelné. K tomuto účelu slouží tzv. systematický onkologický screening, který ve studii National Lung Cancer Screening (2002-2010) snížil mortalitu o 20 % u participantů, kteří podstupovali vyšetření nízkodávkovou výpočetní tomografií.2 Na základě pozitivních výsledků probíhá mnoho pilotních projektů screeningu karcinomu plic v zemích napříč celým světem. Nicméně kromě pozitivních výsledků screening přináší i mnoho nejistot a rizik. Aby byl prospěšný a efektivní, je důležité propracovat a pečlivě naplánovat implementaci screeningového programu.
Lung cancer is one of the most common malignant tumors in the Czech population and it is the leading cause of death in patients with malignant tumors.1 It is mostly diagnosed at a late stage, which results in unfavorable prognosis. Therefore, an effort should be made to seek patients in the symptom-free period when the disease can be cured. For this purpose, the so-called systematic oncological screening is implemented. In the National lung cancer screening study (2002-2010), lung cancer screening reduced mortality by 20 % in smokers who underwent low-dose computed tomography.2 Based on positive results, many lung cancer screening pilot projects are underway around the world. However, in addition to positive results, screening also brings many uncertainties and risks. In order to make it beneficial and useful, it is important to elaborate and carefully plan the implementation of the screening program.
