Úvod: Plicní sekvestrace je vzácná vrozená anomálie dolních dýchacích cest, která je většinou diagnostikována už v dětském věku. Jde o plicní parenchym, který má anomální nebo chybějící komunikaci s tracheobronchiálním stromem. Cévní zásobení není napojeno na plicní oběh, ale pochází ze systémového oběhu. Intralobární plicní sekvestrací se rozumí plicní sekvestr, který má společnou pleuru s normálním parenchymem. Naopak extralobární sekvestr má svou vlastní viscerální pleuru, která nesouvisí s normální plící. Extralobární sekvestrace na rozdíl od intralobární většinou nemá infekční projevy, protože chybí napojení na tracheobronchiální strom. Naopak se může projevit hypoxií, kardiálním selháním či vzácně torzí sekvestru. Častěji však jde o náhodný asymptomatický nález. Vedoucí úlohu v diagnostice má v současnosti CT, které umožňuje zobrazení přívodných cév. Metodou léčby je chirurgická resekce, hlavně jako prevence krvácení či maligního zvratu tkáně. Resekce také poskytne materiál pro bioptické vyšetření. Kazuistika: 68letá pacientka s nefropatií byla v režii nefrologa indikována k ultrasonografii břicha, kde byl náhodně zjištěn tumor v retroperitoneu vlevo. Bylo doplněno CT vyšetření a poté byla indikována k exstirpaci tumoru pro podezření na neurogenní tumor, avšak histologicky šlo o extralobární plicní sekvestraci. Další průběh pak nebyl nijak komplikován. Propuštěna do domácí péče byla 5. pooperační den. Závěr: Kazuistikou chceme prezentovat velmi raritní diagnózu, která je o to vzácnější, že byla nalezena u dospělé pacientky.
Introduction: Pulmonary sequestration is a rare congenital anomaly of the lower respiratory tract, usually diagnosed in childhood. It involves lung parenchyma that has abnormal or absent communication with the tracheobronchial tree. The blood supply is not connected to the pulmonary circulation but comes from the systemic circulation. Intralobar pulmonary sequestration refers to pulmonary sequestration that shares a common pleura with normal parenchyma. In contrast, extralobar sequestration has its own visceral pleura that is not continuous with the normal lung. Extralobar pulmonary sequestration, unlike intralobar pulmonary sequestration, typically does not present with infectious manifestations due to the absence of a connection to the tracheobronchial tree. Instead, it may manifest as hypoxia, cardiac failure, or rarely, torsion of the sequestrum. However, it is more often an incidental asymptomatic finding. Computed tomography currently plays a leading role in diagnosis, enabling visualization of the feeding vessels. Surgical resection is the mainstay of the treatment, primarily to prevent hemorrhage or malignant transformation of the tissue. Resection also provides material for biopsy examination. Case report: A 68-year-old patient with nephropathy was referred by her nephrologist for abdominal ultrasound, which incidentally detected a tumor in the left retroperitoneum. A CT scan was performed, and the patient was then referred for tumor excision due to suspicion of a neurogenic tumor. Postoperatively, she was monitored in the intensive care unit with oxygen therapy for hypoxemia. The further course was uncomplicated. She was discharged home on postoperative day 5. Conclusion: We present a case of this very rare diagnosis, which is even rarer in an adult patient.
- MeSH
- abnormality dýchací soustavy chirurgie diagnostické zobrazování MeSH
- bronchopulmonální sekvestrace * chirurgie diagnostické zobrazování MeSH
- lidé MeSH
- retroperitoneální nádory * chirurgie diagnostické zobrazování MeSH
- senioři MeSH
- vrozené vady MeSH
- vzácné nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Ruptura bránice je vzácný, ale život ohrožující stav doprovázející 0,8–5 % torakoabdomiálních traumat podstoupivších operaci. Většinu doprovází přidružená poranění, která jsou zodpovědná za špatnou prognózu. Projevy brániční ruptury bývají překryty vážnějšími projevy přidruženého traumatu. Ruptura bývá viditelná na RTG snímku hrudníku či na CT vyšetření. Menší defekt však může diagnostice uniknout, zvláště pokud není pacient indikován k akutní operaci. Metody: Autoři uvádějí 2 kazuistiky pacientů, kteří byli léčeni pro chronickou brániční rupturu na Chirurgické klinice LF UK a FN Plzeň mezi 1. 1. 2009 a 31. 12. 2021. Cílem byla analýza klinických dat a jejich porovnání s literárními údaji. Výsledky: Oba pacienti s chronickou brániční rupturou byli muži v produktivním věku, kteří primární trauma utrpěli při dopravní nehodě. V jednom případě byla ruptura diagnostikována po 6 letech, v druhém po 14 letech. V jednom případě šlo o rupturu levé poloviny bránice, v druhém případě pak její pravé poloviny. Oba pacienti podstoupili plastiku bráničního defektu cestou torakotomie. Závěr: Nerozpoznaná ruptura bránice je závažný stav, který může vyústit v život ohrožující komplikaci inkarcerací břišních orgánů vyhřezlých do hrudníku. Na tuto diagnózu je nutné myslet u pacientů s gastrointestinálními či dechovými potížemi po vysokoenergetickém tupém traumatu břicha a hrudníku i s odstupem několika let od traumatu.
Introduction: Diaphragmatic rupture is a rare but life-threatening condition that occurs in 0.85% of surgically managed thoracoabdominal injuries. In most cases, the condition is accompanied by associated traumas responsible for poor prognosis. Signs of diaphragmatic rupture are often masked by more serious manifestations of the associated trauma. The rupture is usually revealed by an X-ray of the chest or CT scan. However, a minor defect may be missed, especially if the patient is not indicated for urgent surgery. Methods: The authors present 2 case reports of patients treated for chronic diaphragmatic rupture at the Department of Surgery of the Faculty of Medicine, Charles University and University Hospital in Pilsen between 01 January 2009 and 31 December 2021. The aim was to analyze the clinical data and to compare this data with literature. Results: Both patients with the chronic diaphragmatic rupture were men in their productive age. The mechanism of their primary trauma was a traffic accident. In the first case, the rupture was diagnosed 6 years after the trauma. The second case was diagnosed 14 years after the primary trauma. The diaphragmatic rupture was present on the left side in the first case and on the right in the other. Both patients underwent suture of the diaphragmatic defect via thoracotomy. Conclusion: Unrecognized diaphragmatic rupture is a severe condition that can result in a life-threatening complication, namely incarceration of abdominal organs dislocated to the chest. It is necessary to keep this diagnosis in mind in patients with gastrointestinal or respiratory problems after a previous high-energy, blunt-force abdominal and thoracic injury, even many years after the trauma.
- MeSH
- bránice * chirurgie diagnostické zobrazování zranění MeSH
- dopravní nehody MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- opožděná diagnóza škodlivé účinky MeSH
- poranění hrudníku chirurgie diagnostické zobrazování komplikace MeSH
- ruptura * chirurgie komplikace MeSH
- tupá poranění chirurgie diagnostické zobrazování komplikace MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Úvod: Divertikly tenkého střeva jsou poměrně vzácným nálezem často potvrzeným až z nekroptického vyšetření. Autoři článku popisují klinický obraz plynoucí z komplikací spojených s výskytem divertiklů tenkého střeva a možnosti diagnostiky a léčby těchto stavů společně s výsledky léčby na Chirurgické klinice FN Plzeň. Metoda: Do retrospektivní studie bylo zahrnuto 6 pacientů operovaných pro komplikaci způsobenou mezenteriálním divertiklem tenkého střeva na Chirurgické klinice FN Plzeň mezi 1. lednem 2006 a 1. lednem 2016. U těchto pacientů jsme sledovali délku trvání obtíží, anamnézu zvracení či patologické stolice (průjem či krvácení), teplotu při příjmu a fyzikální nález na břiše. Z laboratorního vyšetření jsme hodnotili leukocytózu a hladinu C-reaktivního proteinu. Dále pak délku operace, dobu hospitalizace a komplikace stratifikované podle Claviena a Dinda. Výsledky: Výsledky naší studie jsou obdobné jako výsledky uváděné v dostupné světové literatuře. V diagnostice lze využít po nezbytné anamnéze a fyzikálním vyšetření hlavně laboratorních metod, v menší míře pak zobrazovacích vyšetření. Léčba komplikací divertikulární choroby tenkého střeva je výhradně chirurgická. Pooperační období je výrazně zatíženo komorbiditami těchto pacientů, kteří jsou obvykle pokročilého věku. Závěr: Řešení komplikované divertikulární nemoci tenkého střeva je výhradně chirurgické a spočívá v laparotomii s důkladnou toaletou dutiny břišní a drenáží.
Introduction: Diverticula of the small bowel are quite rare findings, frequently confirme only by necropsy. The authors describe the signs and symptoms resulting from complications of small bowel diverticula as well as the diagnostic options and treatment modalities. The paper also presents the results of treatment in the Department of Surgery at University Hospital in Pilsen. Method: Our retrospective study involved 6 patients who were operated on due to complications of small bowel mesenteric diverticulum at the Department of Surgery at University Hospital in Pilsen between 1 January 2006 and 1 January 2016. We assessed the number of days in hospital, emesis or pathological stools (diarrhoea or bleeding), admission body temperature and abdominal clinical signs, operating time and postoperative complications according to the Clavien-Dindo classification. As for laboratory parameters, leukocytosis and C-reactive protein levels were evaluated. Results: The results of our study are similar to those reported in available literature. After medical history and physical examination which are necessary, laboratory methods, and less frequently also imaging methods, can be used in diagnosis. The treatment of complications of small bowel diverticular disease is only surgical. The postoperative course is burdened by comorbidities of these patients as they are very often elderly. Conclusion: Management of complicated small bowel diverticular disease is only surgical and consists in laparotomy with thorough lavage of the abdominal cavity and with drainage.
- MeSH
- akutní bolest břicha * diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- divertikl * chirurgie komplikace MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- tenké střevo chirurgie patologie MeSH
- vzácné nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Výzkumy dopadu traumatu (zejména raného nebo transgeneračního) na psychiku člověka ukazují, že jeho následkem vzniká v psýché „díra“, prázdné místo, které je naplněno úzkostí, strachem a dalšími afekty, jenž nejsou spojeny s mentálními reprezentacemi, vzpomínkami a historickým Self člověka. „Vzpomínky“ na trauma bývají odštěpené, takže se zpravidla vyskytují buď v podobě holých informací bez emočního doprovodu, anebo v opačném případě jako noční můry, flashbacky, agovaná tendence k retraumatizaci nebo jako další disociativní stavy. Tyto disociativní stavy jsou vlastně zárodky prvních, autonomních a ještě neverbálních, avšak opravdových, tedy emočně obsazených, vzpomínek na traumatickou událost. Spojováním těchto disociativních stavů s fakty o traumatické události může vznikat smysluplný a prožitý příběh, jenž napomáhá vyrovnání se s traumatickou událostí.
Research of the impact of trauma (especially from childhood or transgenerational trauma) on the human psyche shows an arising of "a hole" in the psyche, an empty space filled with anxiety, fear and other affects as results of the trauma, which are not associated with mental representations, memories and historical Self. "Memories" of trauma tend to split, so they usually occur either in the form of bare information without accompanying emotions, or in forms of nightmares, flashbacks, enactments of tendency to retraumatisation or in other forms of dissociative states. These dissociative states are actually the seeds of the first, autonomous and even preverbal but real memories of the traumatic event accompanied by emotions. Linking these dissociative states with facts about the traumatic events can produce meaningful and lived-through story that helps to cope with the traumatic event.
